Do Dubaje nejen na EXPO

Dubaj jsme vybrali proto, že chceme vidět všechno. Osobně miluju přírodu, ale stejně tak jsem rád, když můžu nasát atmosféru velkých měst.

Město, které sice přírodou neoplývá, zato v něm ale můžete během několika dnů zažít a vidět několik světových nej, kterými se Dubaj pyšní. Na tuto cestu jsme si vyčlenili 6 dnů a přesto, že jsme si do Dubaje jeli hlavně odpočinout, jsme toho viděli poměrně hodně. Alespoň z toho nejznámějšího. I když pravda, i na 14 dnů by tady bylo hodně co objevovat.

Historie Dubaje

Aniž bychom to plánovali, tak jsme se v Dubaji ocitli v době, kdy se tady připravovali na oslavy 50 let výročí vzniku SAE. Tuto skutečnost prozrazovala všudypřítomná výzdoba, vlajky a řekl bych, že i atmosféra. Pod zkratkou země se skrývá celý název Spojené arabské emiráty. Tvoří ji 7 územích celků – emirátů. Počet obyvatel je tu zhruba stejný jako u nás, blíží se 10 miliónům. Zajímavostí je, že před vznikem SAE se současné státy Bahrajn a Katar rozhodly, že se do uskupení nepřipojí a budou raději vystupovat samostatně. Dubaj pak obývá kolem 2,5 miliónů lidí. Město zažívá stále prudký růst a před 45 lety nedosahovalo ani 200 tisíc obyvatel.

Doprava v Dubaji

Přepravovali jsme se všemi možnými způsoby. Na kratší vzdálenosti jsme nejčastěji využívali služeb taxi, ať už na ulici na znamení a nebo pomocí aplikace Careem. Ta funguje velmi podobně jako u nás aplikace Bolt, ale o něco méně dokonale. Na delší trasy jsme pak volili hlavně metro, které je tady velmi „mladé“ a zprovozněny jsou zatím jen dvě z pěti tras. Zato je plně automatizované a po dokončení bude patřit k těm největším svého druhu na světě. Zásluhu na podzemní dráze má i česká firma Lasvit, která doplnila moderní metro dekorativním osvětlením.

Několikrát jsme využili i tramvaj, dokonce i tradiční dřevěné loďky zvané abra. Nebo se jen tak procházeli úzkými uličkami a nasávali atmosféru. K přepravě tramvají, metrem a autobusem je nutné zakoupit kartu Nol, kterou si pak můžete v místních automatech dobíjet dle libosti. Později vám pak může posloužit i jako „platidlo“ na další vstupy jako třeba pláž Al Mamzar Beach Park.

Co stojí zato v Dubaji vidět

K vidění je tady toho opravdu spoustu. Mě osobně připadla Dubaj jako jedna velká „atrakce“ a když si člověk uvědomí, že první mrakodrap tady vyrostl teprve před 42 lety, tak už v tu chvíli samotná procházka mezi spletí výškových budov je zážitkem. Jednou z nich, která za návštěvu určitě stojí, je Burj Khalifa, v současné době nejvyšší budova světa.

Burj Khalifa

Tato budova se svými 828 metry je tou nejvyšší budovou světa a kromě toho má několik dalších 15 světových rekordů. Například je v mrakodrapu vůbec nejvíce podlaží a to 189. V 76. patře je nejvýše položený bazén. Dále má budova nejrozsáhlejší výtahovou instalaci a v neposlední řadě byl z nejvyššího bodu mrakodrapu učiněn seskok padákem.

My jsme se rozhodli, že se pokocháme nejen pohledem z venčí směrem od Dubajské fontány, která svůj „koncert“ spouští každých 30 minut, ale taky, že se necháme vyvézt do 148. patra a z výšky 555 metrů si užijeme pohled na noční Dubaj. Tohle sice nebyla úplně levná podívaná, a ze všech asi ta nejdražší, ale vidět a zažít to alespoň jednou v životě, to podle mě za to určitě stojí.

Dubai Mall

Obchodní centrum Dubai Mall patří se svými více než milióny metry čtverečních k největšímu obchodnímu středisku ve městě. Součástí tohoto obřího nákupního centra je i nádherný podmořský svět, kde za cenu od 830 Kč můžete obdivovat až 33 tisíc vodních živočichů. Podmořský svět je další z témat, které nás s Verčou spojuje, a tak jsme si procházku v obklopení mořských potvor užili a vřele doporučujeme.

Mall Emirates

Do dalšího obchodního domu, jednoho z největších, nás opět nepřivedlo nakupování, i když dopřát si ho tady můžete do sytosti. Ale další zajímavost, kterou by člověk neznalý asi jen tak v zemi „horkého písku“ nečekal. Jednou se mě kdosi zeptal: „Kam by ses ještě rád podíval?“ Kamkoliv, kamkoliv na světě, umím si totiž kdekoliv najít něco, co chci vidět a nebo zažít. „Ale tak třeba Dubaj“, řekl jsem. „A co bys tam chtěl vidět?“ „Já? Já bych si tam chtěl zalyžovat.“ A tak se po letech vysloveného přání i stalo. Navštívili jsme s Verčou Ski Dubai, kde v hale vybavené 4sedačkovou lanovkou na sebe navléknete zapůjčenou kombinézu a další vybavení a pak už hurá na svah. Jedná se spíše o recesi, než o dokonalý lyžařský zážitek, ale i tak nám to udělalo radost a vykouzlilo úsměv na tváři. A o to šlo.

Expo 2020

Dubaj jsme navštívili v době dvou pro tuto zemi významných událostí. Jak už jsem výše uvedl, tak nejen, že tady oslavují 50 let od vzniku, ale současně tato země pořádá EXPO 2020 a tam jsme nemohli chybět. Oba dva milujeme nejenom přírodu, ale i moderní stavby, technologie a vize budoucnosti a tady jsme si to opravdu užili.

Expo 2020 se koná od 1. října 2021 do 31. března 2022. Vůbec poprvé je pak hostitelem arabská země. Už samotné procházení se mezi pavilony byl neskutečný zážitek. Ta zvláštní atmosféra, určitá hudba budoucnosti doprovázející vás na každém kroku a nebo robot, u kterého se zastavíte, objednáte si jídlo a on se vzápětí ztratí v davu, aby vám později přivezl vámi vybrané jídlo na nejbližší výdejní místo, u kterého se budete zrovna nacházet. To vše doplněno různými tanečními show a nejednou světelnou projekcí navozovalo pocit, jako byste se nacházeli někde v budoucnosti.

Ain Dubaj

Nedávno jsem navštívil Londýn a tam si se svým synem Matyášem dopřál projížďku na London Eye, a tak jsem zdejší ruské kolo na svém seznamu neměl. Ale co nemám já, tak má na seznamu zaručeně Verča, která měla lístky zakoupeny dřív, než řekneš Ain Dubaj. Toto kolo je díky svým 210 metrům výšky největším kolem svého druhu na světě. Z kola máte krásný výhled na moře, zástavbu i dubajský přístav.

Old Dubaj

Baví nás různorodost. Baví nás poznávat a zažívat. Baví nás kontrasty a to jak jsou místa, lidé a kultury i jejich tradiční jídla a zvyky pokaždé jiné. A taky nás baví spolu jen tak sedět a povídat si o tom. A právě v Dubaji jsme si toho užili až až. Jeden den jsme dopoledne lyžovali, zatímco odpoledne se slunili na pláži. V jednu chvíli jsme obdivovali podmořský svět, abychom o několik hodin později vzhlíželi na Dubaj z nejvyšší budovy světa. A den poslední jsme ještě v dopoledních hodinách projížděli metrem mezi moderními budovami, abychom se o pár hodin později nechali převézt dřevěnou tradiční loďkou do „starého světa“.

Čtvrti Al Fahidi a Al Shindagha jsou protkané úzkými uličkami, plnými kořením, látek, šperků, které vám nabízí neúnavní obchodníci. Atmosféru arabského světa jsme pak ještě doplnili o posezení v místní restauraci, kde jsme si u tradičního jídla a vodní dýmky s Verčou povídali až do pozdních nočních hodin a umocnili tak to, co jsme za těch několik málo dnů tady zažili.

Závěrem

Den poslední jsme strávili v Al Mamzar Beach Park. Vstupné jen několik málo korun a užít si tady můžete nejen příjemné pláže, ale i pohodu místního parku, kde v hojném počtu posedávají pod stromy místní, kteří si povídají, grilují, odpočívají a dokonce tu měli někteří i postavené stany. Jedni takový nás s Verčou neváhali oslovit a nabídnout nám, abychom ochutnali jejich „ražniči“, které právě sundali z grilu. Tento a další jemu podobné momenty v nás vyvolali dojem, že jsou v Dubaji lidé přátelští, ochotní a komunikativní. Ale možná je to i o tom, že to, co sám rozdáváš, to se ti vrací.