Albánie: Kde hory objetím spojují jezera

Naše cesta do Albánie vedla přes Srbsko s neplánovanou zastávkou v Černé Hoře. Původně bylo v plánu objevování albánských hor, jezer a nádherné přírody. Avšak Verčina vzpomínka na dětské léta, kdy s rodiči jezdila k moři do Černé Hoře, nás přiměla změnit plány. Po 15 hodinách jízdy jsme dorazili do malebného městečka Sveti Stefan.

Sveti Stefan, spojený s pevninskou Černou Horou pruhem zlatavého písku, působí jako stránka z pohádkové knihy. Tato bývalá rybářská vesnička, dnes luxusní letovisko, vypráví příběhy dávných časů ze svých středověkých kamenných domků, uprostřed azurového moře. Západ slunce nad tímto jadranským klenotem připomíná malbu, a každý krok po jeho úzkých uličkách je cestou časem, plnou vůní mořské soli, borovic a historie.

Při našem příjezdu k pobřeží krátce po páté hodině ranní jsme si pro následující dvě noci vybrali parkoviště s úchvatným výhledem na Sveti Stefan. Přes den sice místo ožívalo návštěvníky hledajícími osvěžení v parných letních dnech, ale večery a ranní chvíle jsme měli téměř jen pro sebe.

Když jsme se chystali opustit město, překvapil nás prudký déšť. Ulicemi vznikl chaos, ale nakonec jsme, díky mé reakci, kdy jsem vstoupil do vozovky a začal řídit dopravu a Verčině řidičským dovednostem, jsme město úspěšně opustili.

Po dvou dnech a dvou nocích strávených koupáním, procházkami a povídáním si s místními jsme konečně dorazili k Skadarskému jezeru. Ačkoli jsme ho měli v plánu navštívit, netušili jsme, že to bude z černohorské strany. Pobyt v kempu Ušče byl nezapomenutelný, zejména díky vřelému přijetí od majitelů a nádherným výhledům na řeku Morača.

Morača, jedna z nejvýznamnějších řek v Černé Hoře, je domovem pro klášter Morača, jednu z hlavních kulturních památek. A právě zde, v restauraci u řeky, jsme si domluvili výlet lodí po Skadarském jezeru.

Skadarské jezero, rozkládající se na hranici Černé hory a Albánie, je skutečným pokladem Balkánu. Jeho klidné vody a rozeklané hory skrývají bohatou historii a tajemství.

Při našem návratu do kempu bylo jasné, že tato část naší cesty byla něčím výjimečným. S láhví domácí rakije, darem od majitelů kempu, jsme pak pokračovali směrem k Albánii.Syri i Shegant: Tajemství modrých očí Albánie

Když jsem poprvé spatřil Syri i Shegant v Albánii před pěti lety při plavbě na zaoceánské lodi, byl to okamžik, který se nešel zapomenout. Toto krasové jezírko s názvem „Modré oko“ mě okamžitě uchvátilo svou neuvěřitelnou modrou barvou – tak čistou a průzračnou, že se zdálo, jako by voda vycházela z nějakého jiného světa.

Večer, pod hvězdami, jsme poseděli u našeho “domečku na kolech”, vzpomínali na den a nechali se unášet tichem noci, přerušovaným pouze zvuky cikád.

Skadar: Hlavní město severní Albánie plné historie

Skadar, nebo jak se říká v místním jazyce – Shkodër, je perlou severní Albánie. Toto město je svědkem historie sahající až před naším letopočtem, kdy se stalo centrem illyrské kultury. Z ulic města dýchá historie, ale také pulzuje moderním životem.

Procházejíc městem, je nemožné přehlédnout majestátnou pevnost Rozafa, u níž jsme jednu noc kempovali. Odtud se naskýtají nádherné panoramatické výhledy na Skadarské jezero a okolní kopce. Skadar také skrývá náboženské poklady jako katedrálu sv. Štěpána a středověké mešity, které se mísí s moderními kavárnami a obchody.

A ačkoliv historie je vždy přítomna, Skadar je také plný života. Jeho ulice pulsuje energií mladých lidí, kteří se smějí v kavárnách, procházejí se po nábřeží nebo objevují nové trendy v obchodech. Projíždění tohoto města na kole bylo jako cestování časem – od dávné minulosti až po současnost.

Albánské fjordy: Když civilizace potká divočinu

“Albánské fjordy” – takto poeticky je známo jezero Koman, pravý klenot albánských hor. Uprostřed severní Albánie, kde vysoké hory střeží zalesněné svahy, leží jedno z nejkrásnějších jezer Balkánu – jezero Koman. Vzniklo v 70. letech 20. století díky vybudování Komanovy přehrady na řece Drin. Ačkoli je jeho existenci vděčná lidskému úsilí, přírodní kouzlo a fjordovitý charakter mu vynesly svou poetickou přezdívku.

Vodní plocha jezerem Koman není jen útočištěm pro milovníky přírody, ale také důležitým dopravním uzlem. Lodní cesty, spojující Koman s Fierzë, nabízí nepřekonatelné výhledy na skalní srázy a malebné vesničky, jež leží na jeho březích.

Naše cesta do města Koman byla pravým dobrodružstvím. Srdce nám bilo rychleji při jízdě klikatou cestou, kde chyběla stabilní vozovka. Ale naše “Marco Polo na cestách” nás bezpečně dovedlo k cíli. Po 2,5 hodinách dojíždíme do Komanu a domlouváme se na plavbě po jezeře. Ačkoli jsme měli ubytování domluveno, naše dobrodružné srdce nás táhlo jinam.

Díky aplikaci Park4night jsme objevili ideální místo k přenocování uprostřed hor. Po krátké, ale drsné jízdě, se před námi otevřel kemp jak z pohádky. Starší paní, jež vypadala, že tady strávila celý svůj život, nám ukázala všechny potřebné vybavení. A tak jsme uprostřed divočiny měli komfort, o kterém by se nám jen zdálo.

Ticho noci narušoval jen šum větru v korunách stromů a zpěv nočních ptáků. A my, zahaleni do tepla spacích pytlů, snili o dalších dobrodružstvích v albánských horách.

Ráno, osvěženi koupelí v jezírku a posilněni snídaní, jsme se vydali na další etapu naší cesty – do vesnice Thet, která se skrývá ještě hlouběji v srdci hor.

Oáza klidu a tradičního života

Theth, malebná vesnice, je jako klenot zapomenutý časem. V srdci severní Albánie je to místo, kde moderní svět stále ještě rezonuje s tradicemi a kde příroda diktuje rytmus života.

Umístění v srdci přírody: Theth je skrytý v oblasti Shkodra, obklopen strmými horami a nádhernou flórou a faunou Národního parku Theth. Zdejší krajina je
bohatá na endemické rostliny a zvířata, které zde přežívají ve svém přirozeném habitatu.
Skvosty přírody: Okolní krajina je bohatá na vodopády, zelené řeky a hluboké kaňony. Výpravy po této oblasti odhalují úžasné výhledy, které berou dech.
Ponory do kultury: Theth se může pochlubit bohatým kulturním dědictvím. Tradiční albánské domy, kamenité kostely a „Zámeček Theth“ jsou svědky dlouhé a pestré historie oblasti.
Aktivity pro dobrodruhy: Oblast se stává rájem pro milovníky trekingu, raftingu a těch, kteří hledají autentický zážitek albánské kultury.
Přirozená izolace: Ačkoliv se Theth stává oblíbenějším, zůstává vesnice v zimních měsících tajemnou, když sněhové vánice ztěžují přístup a jen několik odvážlivců zůstává.

Po náročné cestě horami jsme byli odměněni nejen nádherným výhledem z našeho kempu, ale také hlubokým spojením s přírodou. Náš výšlap k vodopádu byl jen třešničkou na dortu tohoto nezapomenutelného zážitku.

Naše poslední večerní chvíle v Thethu byly jak sladké rozloučení. S vodní dýmkou v ruce, obklopeni tichým šuměním hor a vůní albánských specialit, jsme se připravili na návrat domů. Ačkoli nás čekala dlouhá cesta, byli jsme naplněni vděkem za dobrodružství, které jsme zažili.