Jak funguje nárok na dovolenou, když dáte, nebo dostanete výpověď? Na to se podíváme v tomto článku. Nejprve je důležité si říct, že nárok na dovolenou se počítá vždy pro kalendářní roky izolovaně a loňská dovolená, letošní dovolená a dovolená v příštím roce jsou 3 různé dovolené, které se mezi sebou nijak neovlivňují.
Dali nebo dostali jste výpověď a teď nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Záleží na množství nevyčerpané dovolené, které vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. K tomu, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance, poskytují jasné pokyny právní úpravy.
Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.
Výpočet nároku na dovolenou
Zaměstnanec má za každý celý týden, kdy vykonával práci, nárok na poměrnou část z celé dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje. Tou poměrnou částí je 1/52 (jedna dvaapadesátina). Za každý odpracovaný týden tak zaměstnanec získá nárok na 1/52 celkové dovolené.Výpočet nároku na dovolenou se počítá na hodiny, aby byly zohledněny i zkrácené úvazky, nebo úvazky s nepravidelnou pracovní dobou. Pro většinu zaměstnanců pracujících 40 hodin týdně bude fungovat i výpočet na dny.
Nejprve je potřeba si spočítat nárok na dovolenou. Za každý odpracovaný celý týden včetně výpovědní doby máte nárok na poměrnou část 1/52 z celé výše dovolené - a to včetně svátků, vyčerpané dovolené a případně mateřské. Poté zjistíme, jestli máme dovolenou vyčerpanou, nevyčerpanou, nebo přečerpanou.
Příklad: Zaměstnankyně pracovala v 40 hodinovém týdenním úvazku u zaměstnavatele, který nabízí 5 týdnů dovolené. Na začátku roku byla na 4 týdenní dovolené a v polovině roku podala výpověď s výpovědní dobou, která skončila k 31.6. Zaměstnankyně odpracovala (včetně dovolené na začátku roku a výpovědní doby) 26 týdnů práce. Zaměstnankyně si na začátku roku vybrala 4 týdny dovolené = 4 krát 40 = 160 hodin. Odečtení nároku 100 hodin od 160 vyčerpaných hodin získáme 60 hodin přečerpané dovolené. Zaměstnankyně má tedy přečerpánu dovolenou o 60 hodin (7,5 dne).
Možnosti čerpání nevyčerpané dovolené
Nevyčerpaná dovolená může být vybrána poslední dny výpovědní doby, nebo proplacena do mzdy jako náhrada mzdy - podle dohody se zaměstnavatelem. Nově lze převést nevyčerpanou dovolenou i na nového zaměstnavatele, u kterého bude zaměstnanec nově pracovat.
Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby. Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování.
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele.
Povinnosti zaměstnavatele
- Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené.
- Zaměstnavatel vám může čerpání nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.
- Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze tehdy, když skončí pracovní poměr. Nelze tedy proplatit dovolenou ještě za trvání výpovědní doby.
Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně. Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené.
Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce, tj. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.
„Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.
Důležité: Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele.
Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru
Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.
Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru je jedním z důležitých kroků, kterými se zaměstnanec může vyhnout ztrátě části své mzdy. Částka za nevyčerpanou dovolenou se obvykle odvíjí od platových podmínek a dohod zaměstnance, specifické částky se liší.
Pozor: Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. To je ale možné, jen pokud přechází do nového zaměstnání.
Převod dovolené k novému zaměstnavateli
Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr. Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli.
Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli. Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1.
Pokud člověk v práci končí, má ale také možnost si po domluvě se všemi stranami přenést zbylou dovolenou k novému zaměstnavateli.
Důležité: O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Specifické situace
Mateřská dovolená
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět. Dny volna si totiž nemůže nechat proplatit ani před porodem, ani po něm.
Po tomto intervalu přichází chvíle, kdy může žena zaměstnavatele požádat (a šéf jí v takovém případě musí vyhovět), aby na mateřskou navázala zbylými dny proplacené dovolené. Po těchto dnech volna může novopečené matce začít rodičovská dovolená.
Nemoc
V Německu nemá nemoc na délku dovolené vliv, respektive má, ale ne hned:
- Prvních 6 měsíců nemoci se nárok na dovolenou nijak nesnižuje a zůstává stejný, i když jste celý půlrok v pracovní neschopnosti.
- Od 7. měsíce nemoci může zaměstnavatel dovolenou krátit, a to o 1/12 celkového ročního nároku. Jste-li v pracovní neschopnosti po celý rok, o dovolenou pravděpodobně zcela přijdete.
Zanechat komentář