Kdo Platí Zdravotní a Sociální Pojištění na Rodičovské Dovolené v České Republice?

Při plánování rodičovství je důležité zvážit i finanční stránku. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet, protože jeden z rodičů celodenně pečuje o dítě a přichází o pravidelné příjmy. Stát se snaží rodinám pomoci prostřednictvím různých dávek, jako je peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek.

Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Povinně ho platí všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které trvale žijí v Česku. V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát.

Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě

Stát je plátcem pojistného mimo jiné za:

• Příjemce rodičovského příspěvku
• Ženy na mateřské dovolené
• Osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče)
• Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství
• Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku

Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:

• a) nezaopatřené děti, (s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 zákona č. 48/1997 Sb.); (ve vztahu k bodu 11 s účinností od 01. 01. 2025
• b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. do 31. 12. od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR, nebo i podle předpisů SR, ovšem jen pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. V obou případech jde o důchody podle zákona č.
• k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10 zákona č. 48/1997 Sb.
• q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č.
• s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud tyto osoby měly ke dni 31.

Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Došlo-li k situaci, že jste se zařadili do některé z výše uvedených skupin, za něž platí pojistné na zdravotní pojištění stát, musíte tuto skutečnost neprodleně oznámit vaší zdravotní pojišťovně.

Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:

• Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
• Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let). Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.

Vzor čestného prohlášení osoby pečující o dítě (děti)

Čestné prohlášení osoby pečující o dítě (děti) podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pečuji o dítě (děti) ……………………………….. (jméno a příjmení), datum narození ………………. Dítě, které je předškolního věku, není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně. (Dítě, které plní povinnou školní docházku, je umístěno ve školním zařízení po dobu návštěvy školy, tj. nenavštěvuje družinu.) Nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list dítěte (předkládá se jen v případě, že dítě je pojištěno u jiné pojišťovny než pojištěnec). Dále prohlašuji, že tento nárok neuplatňuje žádná jiná osoba.

V …………………….. dne ……………………. Jméno a příjmení, datum narození, bydliště ………………………………………. …………………………………………………… Podpis

Souběh zaměstnání a péče o dítě

V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby.

V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).

Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:

• o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
• o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
• o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.

Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.

Souběh podnikání a péče o dítě

Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny.

Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.

Péče o dítě a důchodové pojištění

Podmínky nároku na starobní důchod

Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.

Náhradní doba pojištění v důchodovém pojištění

Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.

Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.

Odvod pojistného a péče o dítě

Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.

Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:

• na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele;
• ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč;
• ze zákonného odstupného.

Informativní list důchodového pojištění

Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán.

Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.