Odvětví cestovního ruchu: Charakteristika a význam

Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví a tvoří významnou část hospodářství, zejména v některých zemích.

Pro vymezení pojmu “cestovní ruch” (turismus, angl. tourism), resp. “odvětví cestovního ruchu” existuje řada definic. Za nejvýstižnější lze považovat definici WTO (World Tourism Organization, Světová organizace cestovního ruchu):

CR (Cestovní ruch) je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).

Definice cestovního ruchu

Mezinárodně uznávané definice cestovního ruchu podle Evropské komise a UNWTO.

Dle Nařízení EU je cestovní ruch definován jako činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku a za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního či soukromého účelu.

Dle definice UNWTO je cestovní ruch mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.

Návštěvník je klasifikován jako turista, pokud jeho cesta zahrnuje přenocování nebo jako jednodenní návštěvník, pokud jeho cesta nezahrnuje přenocování. Turista ubytovaný v ubytovacím zařízení bývá označován jako host.

Obvyklé prostředí je zeměpisná oblast, nikoli nutně spojitá, v níž osoba běžně žije a která může být určena na základě následujících hledisek: překročení administrativních hranic nebo vzdálenost od místa obvyklého bydliště, délka návštěv, jejich frekvence a účel.

Služební cesta je cesta služebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí, která trvá více než 3 hodiny a nepřekročí 12 měsíců. Jedná se o kongresy a konference, veletrhy a výstavy, obchodní jednání a firemní mise, cesty za účelem uzavření obchodní a jiné smlouvy, montáž a opravy technických zařízení, obchod (nákup a prodej), profesní cesty (např. kulturních a náboženských činitelů), školení za účelem zvyšování odbornosti a kvalifikace.

Naopak cesty, které patří do hlavní (převažující) náplně práce (např. pravidelné cesty pojišťovacího agenta za klienty) resp. případy, kdy je cestování hlavní náplní práce (např. řidič), se nepovažují za služební cesty.

Do služebních cest nepočítáme rovněž vojenské mise v ČR ani v zahraničí či služební (např. policejní) doprovod jiných osob.

Hromadné ubytovací zařízení je zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.

Odvětví cestovního ruchu

Odvětví nebo též průmysl cestovního ruchu lze chápat jako souhrn veškerých aktivit souvisejících s pohybem osob. Svými účinky proniká do mnoha stránek života společnosti.

Cestovní ruch je súbor činností zameraných na uspokojovanie potrieb súvisiacich s cestovaním a pobytom osôb mimo miesta trvalého bydliska a zvyčajne vo voľnom čase. Ich cieľom je odpočinok, poznávanie, zdravie, rozptýlenie a zábava, kultúrne a športové vyžitie, služobné cesty, t. j. získanie komplexného zážitku.

Cestovný ruch je medzirezortným odvetvím, ktoré priamo zasahuje do sféry hospodárstva, priemyslu, obchodu a služieb, financií, dopravy, regionálneho rozvoja, kultúry, zdravotníctva, vzdelávania, športu, ochrany životného prostredia, lesného a vodného hospodárstva, pôdohospodárstva, zamestnanosti, vytvárania nových pracovných miest a pôsobnosti samospráv.

Pre cestovný ruch je typické, že kým väčšina iných odvetví sa zaoberá relatívne úzkym segmentom svojej pôsobnosti po vertikálnej osi, charakter cestovného ruchu je taký, že spája aj rôzne odvetvia po horizontálnej osi. Zahrňuje teda viaceré problémy, ktoré možno riešiť len spoluprácou.

Politikou cestovného ruchu treba chápať cieľavedomé (programové) ovplyvňovanie vývoja cestovného ruchu prostredníctvom zainteresovaných subjektov (nositeľov politiky) a pomocou špecifických nástrojov.

Keďže cestovný ruch má prierezový charakter, aj jeho politika má prierezový charakter - jeho realizáciu ovplyvňujú politiky vo viacerých oblastiach.

Oblasti ovlivňující politiku cestovního ruchu:

• hospodárska politika (menový kurz, cenová politika, daňová politika, colná politika, dopravná politika),
• sociálna politika (dĺžka pracovného času, dĺžka dovolenky, politika zamestnanosti, sociálne a zdravotné zabezpečenie),
• zahraničná politika (medzištátne dohody o vízovej povinnosti, medzištátne dohody o uľahčení cestovania, uznávanie cestovných dokladov, liberalizácia cestovného styku),
• vnútorná politika (politika vnútornej bezpečnosti, ochrana bezpečnosti turistov a ich majetku, kvalita života, využívanie voľného času),
• kultúrna politika (ochrana kultúrneho dedičstva, využívanie kultúrnych pamiatok v cestovnom ruchu, regulovanie návštevnosti pamiatok, prihlasovanie pamiatok do zoznamu UNESCO),
• politika životného prostredia (ochrana prírodného dedičstva, návštevné poriadky v národných parkoch, zonácia chráneného územia),
• školská a vedecko-technická politika ( príprava absolventov pre profesie v cestovnom ruchu, zásady vedeckého výskumu),
• politika štátu v oblasti propagácie krajiny, marketingová a propagačná politika (propagácia cestovného ruchu SR, marketingové aktivity, koordinácia aktivít doma i v zahraničí).

Cestovný ruch je hospodárska činnosť, ktorá je v EÚ schopná vytvárať rast a zamestnanosť, a súčasne prispievať k hospodárskemu a sociálnemu rozvoju a integrácii, najmä pokiaľ ide o vidiecke a horské oblasti, pobrežné regióny, ostrovy, okrajové a veľmi vzdialené regióny.

Odvetvie európskeho cestovného ruchu, ktoré tvorí približne 1,8 milióna podnikov, najmä malých a stredných podnikov zamestnávajúcich okolo 5,2 % celkovej pracovnej sily (čo je asi 9,7 milióna pracovných miest s významným podielom mladých ľudí), vytvára v EÚ viac ako 5 % HDP a táto miera sa neustále zvyšuje.

Cestovný ruch tak predstavuje tretiu najrozsiahlejšiu sociálnoekonomickú aktivitu v EÚ, a to po obchodnom a distribučnom odvetví a stavebníctve.

S ohľadom na súvisiace odvetvia je prínos cestovného ruchu k HDP ešte väčší, ak zvážime, že vďaka nemu vzniká viac ako 10 % HDP Európskej únie a približne 12 % pracovných miest.

Ak v tomto ohľade porovnáme vývoj za posledných desať rokov, rast zamestnanosti v odvetví cestovného ruchu bol vždy výraznejší ako v ostatných odvetviach hospodárstva.

Ak návštevník cestovného ruchu uspokojuje potreby vo vlastnom štáte, hovoríme o domácom cestovnom ruchu, ak sa ale stane návštevníkom v inom štáte, hovoríme o zahraničnom cestovnom ruchu.

Z hľadiska účinku na hospodárstvo štátu členíme zahraničný cestovný ruch na aktívny (príchodový) a pasívny (odchodový). Toto členenie je totožné s členením z hľadiska účinkov na platobnú bilanciu štátu.

• Aktívny zahraničný cestovný ruch - príchod zahraničných návštevníkov do cieľovej krajiny. Má taký účinok ako vývoz tovaru. Tovar ani služby však neprekračujú hranicu štátu, ale zahraniční návštevníci prichádzajú na územie štátu, aby tam uspokojovali svoje potreby za platobné prostriedky, ktoré priniesli so sebou.
• Pasívny zahraničný cestovný ruch - má také účinky ako dovoz tovaru, čiže obyvatelia štátu cestujú do zahraničia, aby tam uspokojovali svoje potreby.

Spotrebné výdavky tranzitne cestujúcich majú pre národné hospodárstvo také isté účinky ako aktívny zahraničný cestovný ruch.

Typy cestovního ruchu

Cestovní ruch se delí hlavně na základě destinací. Mezi základní destinace patří more, hory, zážitkový turizmus v městech a při důležitých pamiatkach, náboženský turizmus (napríklad púte) a športový turizmus, keď ľudia cestujú kvôli majstrovstvám, turnajom, atď.

Špecifickým druhom turizmu sú kúpele a strediská zamerané na rekondičné pobyty, ide o zariadenia navštevované vo veľkej miere pacientmi a pobyt je pre nich súčasťou liečby.

Pobyty zamerané na výučbu jazyka v cudzej krajine patria k jedným z najobľúbenejších medzi mladými ľuďmi. Okrem zdokonalenia sa v cudzom jazyku má človek možnosť stráviť istý čas napríklad pri mori alebo v zaujímavých historických mestách.

V súčasnosti sú tiež veľmi populárne cesty do neobývaných a neprebádaných častí zeme.

Organizace cestovního ruchu v sebe zahŕňa veľké množstvo odvetví. Či bude daná krajina alebo oblasť zaujímavá pre turistov závisí na veľkom množstve faktorov. Ak nie sú služby na vysokej úrovni, často sa stáva, že si ľudia napriek príťažlivosti turistickej destinácie radšej vyberú iný cieľ.

Medzi služby v cestovnom ruchu nezaraďujeme len služby sprievodcovské a ubytovacie, ale aj gastronomické, informačné a propagačné, dopravné, poisťovacie, kultúrne, atď.

Vzhľadom na rozvetvenosť služieb je samozrejmé, že cestovný ruch je schopný zamestnať veľké množstvo ľudí rôznych zameraní.

Turista v zahraničním CR - alespoň jednou přenocuje, nepobývá déle než 1 rok.

• Výletník v domácím a mez. CR - do 24 hodin.
• Sportovně-turistický CR - pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, vodní turistika cesty fanoušků na Mistrovství světa ve např.
• Zdravotně orientovaný CR - cesty do lázní, rekreačních center, léčebné procedury-koupele, léčivé prameny, masáže, diety.
• Sociální CR - Vázaný - úhrada je hrazena z části nebo plně např.
• Organizovaný - využití služeb CK, služby jsou tedy zajištěny organizací-např.

Podle Svetovej organizácie cestovného ruchu UN World Tourism Organization medzinárodný cestovný ruch tvorí asi 25 až 30 % všetkých svetových služieb a zamestnáva viac než 100 miliónov osôb.