Poznávání ostrova Tenerife do třetice a po svém

Tenerife jsem poprvé navštívil před více jak 22 lety. Podruhé s rodinou a teď na třetí pokus sám. Získal jsem tak dostatek času si vše projít.

Moje první cesta už se udála dávno. Tenkrát to bylo moje velké poprvé. Poprvé s firmou, poprvé k moři a poprvé letecky. Už tenkrát jsem zjistil, že tento způsob dopravy pro mě nebude v budoucnu úplně ideální, ale letěl jsem. Letěl jsem s partou lidí, se kterými jsme měli několik společných témat. Mezi ně patřil byznys i cestování. Druhá návštěva byla spíše dovolenou v rodinném kruhu. Tentokrát jsem poznávání pojal trochu jinak.

Každá z návštěv měla trochu jiný záměr. Ta první byla odměnou za dobře odvedenou práci s cílem si odpočinout a posílit týmového ducha. Na zážitky z výletu vzpomínáme všichni s úsměvem dodnes. Jediné, čeho jsem tenkrát na konci dovolené litoval bylo, že jsem se nepřidal ke skupince, která si udělala výlet na sopku Teide. A tak jsem si slíbil, že až tam poletím znovu, tak ho budu absolvovat. 

O několik let později, když jsem na ostrov letěl podruhé, jsem se na sopku opravdu vydal. Písečná bouře, která přivála z Afriky, byla ale tak velká, že nás na vrchol nepustili. Po cestě jsme ale navštívili soutěsku Masca a bylo jasné, že tohle místo musím v životě ještě jednou navštívit. A tak se i stalo.

Tenerife potřetí s třemi impulsy

Těch důvodů, proč navštívit tento ostrov ještě jednou, bylo hned několik. Ten první, jak už jsem zmínil, byl konečně vystoupit na vrchol sopky Teide. Nejvyšší hora Španělska je zároveň sopkou a navíc velmi fotogenickou. Druhým byl jednoznačně znovu vidět údolí Masca. A poslední pak přišel, když jsem u nás v kině byl na přednášce jedné cestovatelky. Ta ostrov projela křížem krážem a já hned věděl, že další obhlídka ostrova mě nesmí minout.

Rozhodovala už jen cena letenek

Po rozhodnutí už zbývalo jen koupit letenky. Razím názor, že nakoupit letenky draze umí úplně každý. Proto jsem čekal na zajímavější cenu a dočkal se poměrně brzy. Znám pár zajímavých fíglů, jak levné letenky sehnat. O tom ale zase třeba v příštím článku.

Let startoval z Vídně, odkud létám pravidelně a přistání bylo v plánu na letišti Tenerife Jih. Po výstupu z letadla odmítám taxikáře a za 10 % jím nabízené ceny se raději autobusem nechám odvézt na hotel Santa Barbara. Na jihu ostrova jde o slušný hotel a ocitám se v něm během 15 minut jízdy.

Všude v hotelu je čisto, apartmány obsahují kuchyňku a personál je velmi milý. Po příchodu do restaurace se obsluhy spontánně, a tak trochu ze srandy ptám, aniž bych tušil. Mohu mluvit česky nebo slovensky? Odpověď se mi dostavuje v překvapivé formě: „Slovensky, nech sa páči, čo si želáte?“

Krásný výhled na moře, ale samotný přístup do něj nic moc. To mi ale nevadilo, protože mým hlavním cílem nebylo se denně cachtat ve vlnách. Stejně jako jsem si první dny moc nedopřával vyhřívané bazény poblíž hotelu. Moje myšlenky směřovaly jinam.

Poznávání ostrova

Las Teresitas

Zůstávám pouze jednu noc, na hotelu zapůjčuji auto a druhý den vyrážím směrem k nejvyhlášenější pláži ostrova Tenerife. Las Teresitas, kde jsem se naposledy fotil před více jak 20 lety. Celá pláž se táhne do délky 1,6 km a leží jen 7 km daleko od hlavního města Tenerife Santa Cruz. Její jedinečnost spočívá také v tom, že je uměle vytvořená a jako jediná na ostrově obsahuje světlý písek. Ostatní pláže jsou tmavější.

Malá zastávka, koupačka v nádherně modrém moři, drink a několik fotografií na památku. Opravdu stojí za to si vzít s sebou fotoaparát. Nebudete litovat. Po všech těchto radostech vyrážím dalším směrem.

Pohoří Anaga

Tohle původně v plánu až tak úplně nebylo. Ale i to se na mých cestách děje a jsem za to velmi rád. Na základě informací z internetu a různých skupin jsem se dozvěděl o jedné krásné pláži, kterou navštěvuje málo lidí. K její návštěvě bylo potřeba zdolat pohoří Anaga. 

Anaga

Pohoří Anaga tvoří historický masiv a jeho podstatná část je dokonce chráněnou rezervací UNESCO. Nejvyšší bod má něco málo přes 1 000 metrů a zajímavostí je, že v porovnání s jihem ostrova je zde vlhčí klima, takže vegetace je na první pohled zelenější a bujnější.

Pohoří je opravdu nádherné. Sotva jsem se autem rozjel, už jsem zase zastavoval a musel fotit. K pláži jsem se dostal až při setmění a nestihl si ji tak dostatečně prohlédnout ani vyfotit za denního světla. Jak se ale říká, i cesta může být cíl. Pokud se na ostrov Tenerife zase vypravím, pohoří Anaga rozhodně neminu.

Sopka Teide, nejvyšší hora Španělska

Jeden z důvodů, proč jsem se vypravil potřetí na ostrov Tenerife, byl na dosah. Teide je nejvyšší hora Španělska. Informace kolem výstupu na vrchol byly díky covidovým opatřením trochu zmatečné, a tak jsem se rozhodl vyjet nahoru lanovkou. Tu jsem si zarezervoval online a vyšlápnutí vrcholu po svých si nechávám až na příště. 

Tentokrát mě nedostihly žádné písečné bouře, počasí bylo ideální a výhledy nádherné. Více o sopce se můžete dočíst v článku Pico de Teide je nejvyšší horou Španělska a zároveň sopkou. V něm najdete i video se zajímavostmi.

Vesnice Masca

Jak jsem psal výše, tuto vesnici jsem už jednou navštívil a byla to láska na první pohled. Tenkrát to byl ale organizovaný výlet s cestovní kanceláři a já už tenkrát věděl, že návštěvu chci zopakovat, ale jinak. Kvůli vládním opatřením byla soutěska uzavřena. Přesto jsem do vesnice dorazil a myslím, že jsem udělal moc dobře. Našel jsem si ubytování u místních mezi skalami a zůstal tady 3 dny.

Masca

Masca je malá horská vesnice na ostrově Tenerife. Původně tu byla osada s názvem Guanche a to před dobytím Španělska v roce 1496. Nyní tu žije asi jen 90 obyvatel. Obec leží v nadmořské výšce 650 metrů v pohoří Macizo de Teno, které sahá až k nejseverozápadnějšímu bodu Tenerife.

Na svých cestách poznávám spoustu zajímavých míst a často píšu, že šlo o skvělé zážitky. Ale pocity a zážitky z těchto 3 dnů budou opravdu nezapomenutelné. Bydlel jsem v kamenném domě, poseděl s místními a jedl jejich kukuřičné placky. Východ a západ slunce tady mezi skalami byl dechberoucí. 

Na doporučení pana domácího jsem se druhý den vydal objevovat místní vrcholky a narazil tak na místo, kde jsem dokázal sedět skoro 3 hodiny. Opravdu jsem tam jen seděl a celou dobu „čuměl“. A teď s odstupem času, jak sepisuji tento článek, mi pořád nabíhá z toho místa husí kůže. Doufám, že nebude dlouho trvat a zážitek si zopakuji. Tady jsem poprvé v životě zažil, co to znamená, když se řekne: „Jen tak být“.

Icod de Los Vinos

V pořadí dalším místem, které jsem se rozhodl navštívit, bylo město Icod de Los Vinos. Opouštěl jsem vesnici Masca, kochal se nádhernými scenériemi pohoří Teno, které se rozhodli zdolávat i cyklisté a že jsem jich po cestě míjel opravdu hodně.

Některé mé cestovatelské cíle přijdou tak nějak neplánovaně. Pak jsou takové, o kterých vím, že se u nich chci rozhodně zastavit. Mezi takové patřila i zastávka u nejstaršího stromu na Tenerife. Je to Drago Milenario alias Dračí strom, dožívající se i přes tisíc let. Kolem stromu je nádherná zahrada. Doporučuju nespěchat a užít si atmosféru tohoto moc příjemného místa. 

Drago Milenario

Prošel jsem se zahradou a poté už mířil do městečka Icod de Los Vinos, kde na mě čekalo velmi příjemné ubytování. Bylo zasazeno vysoko v kopcích s krásným výhledem na sopku Teide. Cesta byla opravdu strmá a já myslel, že budu muset z auta vyběhnout a chvílemi ho do kopce snad i tlačit.

Ubytování bylo velmi stylové a pokud já osobně si mohu vybrat mezi luxusním rezortem a tímto stylem bydlení někde v horách, tak v tom mám jasno. Ale je pravda, že užít si umím obojí. Od majitelů se mi dostalo velmi milé přijetí. Ubytován tady byl i mladý český pár. Prohodili jsme spolu několik vět o cestování, o životě a bylo to fajn.

Puerto de la Cruz

Závěr mé „Tour de Tenerife“ patřil ubytování ve městě Puerto de la Cruz. Město s asi 30 tisíci obyvateli patří mezi 31 obcí na celém ostrově. Najdete v něm botanické zahrady, kostel, bazény, ale také i léčebné sanatorium. To bylo otevřeno už v roce 1886.

Puerto de la Cruz

Do města jsem přijel na večer. Ubytovaný jsem byl v centru daleko od pláže v takovém spíše bytě. Večerní procházka mi pak dokonale posloužila k odpočinku a rozjímání o tom, co vše jsem na ostrově zažil, viděl a jaké lidi jsem potkal.

Den poslední

Nakonec jsem se opět dostal na pláže a do moře. Jako první den, i ten poslední jsem využil ke koupání a plážovým radovánkám. Zašel jsem si na skvělou večeři z darů moře, vstřebával pocity a chystal se na cestu domů.

Moje okružní jízda po ostrově trvala 7 dnů a navštívil jsem Los Cristianos, Pico de Teide, Masca, Buenavista del Norte, Icod de los Vinos, Puerto de la Cruz, pohoří Anaga, Las Teresitas a město Santa Cruz.

Zhruba 500 km za volantem, 80 km pěšky, nádherná příroda, kouzelné pláže a krásná města. Několik drobných majetkových ztrát, ale nespočet nálezů. Tenerife je místem, kam se vždy budu rád vracet a alespoň jednu návštěvu doporučuji každému.

Všechny fotografie:

Pohoří Anaga

Las Teresitas

Puerto de la Cruz

Masca

Strom Dragon

Bydlení v Icos

Teide

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se vám článek?
Každé pondělí obdržíte sumář s aktuálními články, videi a fotkami!