Island – ledová pustina mezi sopkami

Island je překrásnou zemí, kterou by měl každý alespoň jednou za svůj život navštívit. Gejzíry a okolní příroda vás uchvátí.

Na Island jsem se velmi těšil. V podstatě jsem si tím splnil svůj sen a společně se svým synem jsme prožili několik dní na mrazivém místě, plném skvělých lidí, teplých lázní a snad nejkrásnější přírody, jakou jsme kdy viděl.

Náš trip začal v městě Keflavík, kde je největší letiště na Islandu. Ubytování jsme měli zajištěné v hlavním městě Reykjavíku, které je zhruba 50 kilometrů vzdálené. Nejlepším způsobem, ostatně jako po celém Islandu, je přemístění pomocí auta. Na to pozor, doporučuji si udělat rezervaci předem online, protože na místě nemusí být hned k dispozici.

Jízda opuštěnou krajinou pod dozorem

Popojíždět Islandem není někdy úplně jednoduché, a když budete chtít navštívit všechny zajímavá místa, rozhodně je lepší si zvolit co nejvíc terénní auto. A pak ještě jedna věc, pozor na pokuty! Ač se zdá, že krajina je opuštěná a i statistika osídlení to dokazuje, jako nejřidčeji zalidnění stát Evropy, na každém rohu číhá kontrola nebo radar. Na rychlou jízdu pozor obzvlášť!

Kousek od centra města jsme si pronajali v penzionu Igdlo Guesthouse apartmán. Bezplatná Wi-Fi, společná kuchyně a jídelna a naprosto čisto. Je lepší si rezervovat ubytování vždy co nejdříve, abyste co nejvíce ušetřili.

Ještě v den příjezdu jsme se jeli podívat na asi nejznámější geotermální lázně Blue Lagoon. Vzhledem k tomu, že snad každý je chce na Islandu navštívit, jsou také nejdražší a je v nich nejvíce lidí. A zase tu platí, že rezervaci je lepší provést předem.

Pěkně po svých na Reykjadalur

Jestli se vám nelíbí přílišná návštěvnost Modré laguny, máte možnost navštívit spoustu jiných říček. Přírodní koupání v teplé vodě totiž nabízejí bezplatně všudypřítomné prameny a v případě cesty na Reykjadalur platilo, že čím dále po řece jsme byli, tím teplejší vodu jsme si užívali.

Asi hodinová procházka se vyplatila. Navíc jsme si rozhodně nemohli stěžovat, že by nás nějak vyčerpala. Kdykoliv jsme si mohli vlézt do vody a příjemně se ohřát. V rámci národního parku Thingvellir se setkáte i s vodopádem Oxarafoss, který přináší úžasnou podívanou.

Další vodopády, které jsme ten den viděli, byly Bruarfoss a Gullfoss. Ten druhý patří mezi známější a rozhodně byste si ho neměli nechat ujít

Kromě vodopádů jsme narazili ještě na Strokkur, což je nejaktivnější gejzír v zemi. Voda z něj vyvěrá každých 5-10 minut. Musíte ale dávat pozor a nechodit moc blízko, protože voda je pořádně vařící a dokáže se dostat až do 20metrové výšky.

Druhý den jsme chtěli zakončit nějakým odpočinkem a povedlo se. Rozhodně doporučuji navštívit geotermální lázně kousek za městem Fludir. Secret Lagoon není tak vyhledávaná a lze si najít optimální místo jen díky tomu, že se budete přesouvat směrem k okraji bazénu. Nakonec jsme se ve městě i ubytovali. Guesthouse Fludir – Grund nám poskytl útočiště a opět si nebylo na co stěžovat. Čisto a strohý severský styl.

Příjemný začátek 3. dne

Kolem Fludiru je více menších lázní, které nejsou plné lidí a zdarma se můžete vykoupat. I když je venku pořádná kosa, voda vás příjemně ohřeje. Hrunalaug zhruba 5 km od města je toho důkazem. Jako začátek dne, kdy nás čekalo hodně cestování se to rozhodně hodí!

Autem jsme vyrazili na jih ostrova, asi 85 km od našeho posledního útočiště totiž leží Seljalandsfoss – obrovský vodopád, ze kterého padá voda do 60metrové hloubky. Zajímavostí je, že se pěšky můžete dostat za něj, takže uvidíte vodu padající i z druhé strany.

Za dalších 30 km už byl Skogafoss. Monumentální vodopád, do šířky 25 metrů a do hloubky také 60 metrů. Za slunného počasí jde prý pozorovat skrz něj i dvojitá duha, to se nám ale bohužel nepoštěstilo.

Naší poslední zastávkou dne byla Reynisfjara. Písečná pláž, která se ale moc té, kterou známe z dovolených nepodobá. Černý písek a skalní útesy vytváří jedinečnou podívanou. Zároveň se jedná o velmi nebezpečné místo, takže určitě si dávejte pozor.

Velmi příjemnou tečkou celého dne se stala restaurace Smidjan Brugghus. Ve městě Vík, no dobře, spíše ve vesnici, protože co jsem koukal, tak má pouze kolem 300 obyvatel, působí toto větší bistro jako zjevení. Mají výborné burgery!

Ledové království

Co je ale na Islandu typické, to jsou ledovce. Snad každý, kdo se sem podívá, musí se zastavit u přírodní krásy, která možná jednou úplně zmizí. Solheimajokull je ledovcem, po kterém se lze procházet. Leží asi 20 km od Víku a krása je to prostě nepopsatelná! Více o tom snad vypovídají moje fotky.

Po delší ledové procházce následoval asi 100km přesun na Fjaðrárgljúfur. Kaňon, kterým uprostřed teče řeka patří mezi nejkrásnější scenérie na této planetě. Když někdo vysloví slovo „kaňon“, asi nejvíce lidem se vybaví americký Grand Canyon. Ale ten islandský je tedy rozhodně impozantnější a podstatně zelenější.

Těžké loučení

Poslední 5. den už jsem cítil, že odjezd bude těžký. Na první pohled nehostinná země se nám představila ve své veškeré kráse a jen těžko se bude vzpomínat bez toho, aniž byste si mohli znovu zkusit teplou vodu lázní nebo se kochat krásnými pohledy na skály.

Jokulsarlón je asi nejvíce fotogenická část Islandu a pořídíte na ní krásné fotografie. A je jedno, jestli umíte nebo neumíte fotit, tady musí udělat parádní fotku zkrátka každý! Tím spíše se nám hůře loučilo.

Ve městě Höfn jsme rozbili poslední útočiště a ještě před spánkem jsme narazili na dobrou hospůdku, kde měli výborné jídlo a sklenice s nápisem Vatnajökull. Jedná se o největší ledovec, kterým se Island pyšní a zároveň je to druhý největší ledovec v Evropě.

Měj se krásně Islande, země, kterou určitě ještě musím navštívit!

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Líbí se vám článek?
Každé pondělí obdržíte sumář s aktuálními články, videi a fotkami!