Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší a nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Během čerpání dovolené zaměstnanci nedostávají svůj běžný plat, ale náhradu mzdy. Náhrada mzdy za dovolenou pro zaměstnance a její rozsah je upraven dle zákoníku práce. Minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce, ale existují výjimky (např. zaměstnanci státu mají 5 týdnů dovolené, pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené).
Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.Kalendářní čtvrtletí jsou čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Při výpočtu náhrady mzdy se tedy nevychází z výdělků ve třech měsících, které vaší dovolené bezprostředně předcházely (i když to tak samozřejmě často vyjde), ale vždycky z kalendářních čtvrtletí.
Takže jestli se letos chystáte odpočívat od práce například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen. Pokud jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám účtárna zaměstnavatele průměrný výdělek čtyřikrát ročně: vždycky prvního ledna, prvního dubna, prvního července a prvního října.
Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.
Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Kalkulačka náhrady mzdy za dovolenou vám vypočte náhradu, kterou obdržíte za dny čerpání dovolené. Vyberte měsíc, kdy čerpáte dovolenou a nejlépe z výplatních pásek doplňte výši hrubé mzdy a počet dní v příslušných měsících.
Zaměstnanci za dny, kdy čerpá dovolenou, nepobírá mzdu, ale její náhradu. Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí. Toto čtvrtletí předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou. A co se myslí pod pojmem „průměrný výdělek“? Průměrný výdělek je jednoduše řečeno hrubá mzda za ty tři měsíce, ze které se vám náhrada ze mzdy počítá. Tato hrubá mzda se pak dělí počtem odpracovaných hodin. Jak hrubou mzdu, tak počet odpracovaných hodin snadno vyčtete z Vašich výplatních pásek.
Ovšem do hrubé mzdy se také započítávají mimořádné prémie a bonusy. Pokud jste tedy dostali prémii, která se vztahuje na delší časové období než čtvrtletní (například třináctý plat nebo roční odměnu) zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za dané kalendářní čtvrtletí jen jej čtvrtina (poměrná část dle odpracované doby). Zbytek odměny či třináctého platu se rozpočítá na další měsíce roku.
Výpočet náhrady mzdy je založen na postupu v zákoně č. 262/2006 Sb., ke kterému se vztahují §222, §352 - §354.
Jak zjistíte svůj průměrný výdělek?
Svůj průměrný výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.Do hrubé mzdy se započítávají i odměny a prémie. Při výpočtu průměrného výdělku je ale ještě nutné zohlednit, jaký typ prémie vám šéf dal. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.
Váš průměrný výdělek ale může stoupnout i jiným způsobem než odměnami: nižším počtem pracovních dnů (a tedy i hodin) v předchozím čtvrtletí, příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek nebo o víkendu a podobně.
V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.
Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.
Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta pro rok 2024 dělá 18 900 Kč měsíčně (112,50 Kč za hodinu).
Jestli chcete čerpat dovolenou v nové práci, kde ještě nejste ani rok, bude se vám hodit i další z našich kalkulaček.
Příklad výpočtu náhrady mzdy
Pan Čermák čerpá v červenci letošního roku 10denní dovolenou. Hrubá měsíční mzda za duben, květen a červen činí pokaždé 30.000 Kč, přičemž ve druhém čtvrtletí roku odpracoval pan Čermák celkem 520 hodin. Souhrnná hrubá mzda za druhé čtvrtletí činí 90.000 Kč. Průměrný hodinový výdělek vypočítáme jako 90.000 Kč/520 hodin = 173,08 Kč. Náhrady mzdy za jeden den dovolené činí 1.384,64 Kč (173,08 Kč x 8 hodin) a celková náhrada mzdy za dovolenou činí 13.846,4 Kč (1.384,64 Kč x 10 dnů).
Jak se daní náhrada mzdy za dovolenou?
Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.
V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou.
Ano, i náhrada mzdy za dovolenou se zdaňuje. Při výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla dovolená čerpána, se totiž sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou. Souhrnná částka pak podléhá standardnímu zdanění a to daní z příjmu fyzických osob a pak se ještě odečítá sociální a zdravotní pojištění. Vše ve standardním zákonném rozsahu.
Z náhrady mzdy za dovolenou se klasicky odvádí daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy tedy nepodléhá žádnému speciálnímu či zvýhodněnému zdanění.
Dovolená a dohoda o provedení práce (DPP)
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně).
Za dny, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, nepobírá mzdu, ale náhradu mzdy.
Na co si dát pozor při čerpání dovolené?
Na co by si měli dát zaměstnanci pozor je to, že nemůžou čerpat dovolenou libovolně jak se jim zachce. Čerpání dovolené je totiž upraveno v § 217 zákoníku práce. Zaměstnavatel ale může délku a termín dovolené určit sám. Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Výpočet průměrné hodinové mzdy
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
Tabulka: Výpočet průměrné hodinové mzdy
| Položka | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Zaměstnanci, kteří mají po celý rok přibližně stejnou mzdu, finančně čerpání dovolené příliš nezaznamenají. Na účet obdrží téměř stejnou částku jako obvykle.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Náklady za dovolenou zvyšují zaměstnavatelům celkové mzdové náklady a je nutné je zahrnout do potřebných kalkulací. Zjednodušeně lze říci, že zaměstnanec odpracuje 11 měsíců, ale peníze od zaměstnavatele dostává 12 měsíců, takže skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou z důvodu dovolené o 9 procent vyšší, než se na první pohled zdá.
Zanechat komentář