Vrácení peněz za zrušenou dovolenou: Jaká jsou vaše práva?

Vysněnou dovolenou si řada z nás plánuje dlouho dopředu. Mezi koupí a začátkem zájezdu se ale může přihodit řada událostí, které vám odjezd znemožní. Není to však jen zákazník, kterému můžou nastat komplikace. V některých případech je i pořadatel nucen na základě vlivu vnějších okolností měnit určité vlastnosti zájezdu (např. cena, změna termínu).

Jaké jsou vaše práva, pokud vám zaměstnavatel zruší dovolenou nebo cestovní kancelář zruší zájezd? Na co máte nárok a jak se můžete bránit?

Zrušení dovolené zaměstnavatelem

Zaměstnavatel má nejen právo vám dovolenou přesunout na jiný termín, ale také vás z již probíhající dovolené odvolat. To se většiny zaměstnanců samozřejmě týkat nebude, ale mohou nastat výjimečné situace, kdy je přítomnost konkrétní osoby pro firmu nezbytná. I v tomto případě vám přináleží náhrada všech výdajů, které vám tímto rozhodnutím vzniknou.

Odpověď je jednoduchá - může. Dle § 217 odst. 1 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit. Přestože zákoník práce v § 217 nevymezuje konkrétní důvody, pro které by měl být zaměstnanec z dovolené odvolán, mělo by se jednat jen o závažný provozní problém, který nebylo možné vyřešit jiným vhodným způsobem.

Zaměstnavatel samozřejmě nemůže přistoupit k realizaci svého práva svévolně či bezdůvodně. Jestliže však zaměstnavatel má právo určit dovolenou, má právo ji i změnit, popř. A jeho oprávnění potvrzuje i povinnost kompenzovat zaměstnanci náklady vzniklé z důvodu zaměstnavatelova opatření, kdy změní určenou dovolenou nebo zaměstnance z dovolené odvolá.

Měl by svého práva využít jen v situaci, kdy by byla ohrožena jeho činnost, přičemž plnění úkolů zaměstnavatele je právě vázáno na konkrétního zaměstnance, bez kterého se zaměstnavatel neobejde. Pokud zaměstnavatel změní termín určené dovolené, ještě než ji zaměstnanec nastoupí, tak s tím zaměstnanec mnoho nenadělá.

Za zrušenou dovolenou zaměstnanci náleží kompenzace, tedy náklady za storno zájezdu, náhrada uhrazeného ubytování a dopravy apod. Výdaje vynaložené na dřívější návrat z dovolené musí zaměstnavatel vždy proplatit (např. Vynaložené náklady na dovolenou, která se kvůli nařízení ze strany zaměstnavatele vůbec neuskuteční, musí zaměstnavatel uhradit ale pouze v případě, že měl zaměstnanec dovolenou předem schválenou.

Problémům se zrušenou dovolenou můžete předcházet. Než si zájezd zaplatíte, nechte si od svého přímého nadřízeného písemně potvrdit termín, po který budete dovolenou čerpat. Firma vám v případě jejího zrušení musí zaplatit stornovaný nebo propadlý zájezd.

Důležité body:

  • Zaměstnavatel může zrušit dovolenou jen z vážných provozních důvodů.
  • Zaměstnanci náleží kompenzace za zrušenou dovolenou.
  • Doporučuje se mít termín dovolené písemně potvrzený.

Právo na dovolenou a její určení

Každý zaměstnanec má nárok na dovolenou, jejíž minimální výměra činí čtyři týdny za rok. Žádný zaměstnanec si dovolenou bez souhlasu vzít nemůže. Tento krok by byl považován za neomluvenou absenci a závažné porušení pracovní kázně, jež by zavdávalo důvod pro okamžité ukončení pracovního poměru.

Zaměstnanec samozřejmě může o dovolenou kdykoliv požádat, ale k jejímu nástupu vždy potřebuje souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel žádosti vyhoví, nebo nevyhoví. Nikdy nemůže zaměstnanec prostě jen tak oznámit, že si bere dovolenou. Existuje však výjimka. A to v situaci, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci nástup dovolené za určitý kalendářní rok, a to ani do 30. června roku následujícího. V takové situaci nabývá zaměstnanec právo určit si nástup a termín dovolené 1. července sám.

Takto nemůže zaměstnanec nastoupit dovolenou za aktuální kalendářní rok, ale jen za rok předchozí, popř. Například letos v r. 2022 získají zaměstnanci právo určit si nástup nevyčerpané dovolené z r. 2021 (popř. Pak existuje ještě jedna výjimka, kdy sice stále určuje formálně nástup dovolené zaměstnavatel, ale musí jej určit tak, jak si přeje zaměstnanec, resp. Zaměstnanec tedy až na výjimku, resp. výjimky, nemůže sám rozhodnout o svém nástupu a termínu dovolené.

Způsob sestavení rozvrhu dovolených ponechává zákoník práce na konkrétní praxi u každého zaměstnavatele. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

V praxi nikdo nemůže zaměstnanci zařídit, aby byl během své řádné dovolené k zastižení. Povinnost, že vás šéf musí zastihnout i během dovolené, je možné považovat za pracovní pohotovost, která se ale navzájem vylučuje s čerpáním dovolené. Smyslem dovolené je odpočinek a regenerace pracovní síly. K tomu kontakt s firmou i o dovolené moc neprospívá.

Důležité body:

  • Zaměstnanec potřebuje souhlas zaměstnavatele s dovolenou.
  • Existují výjimky, kdy si může zaměstnanec určit dovolenou sám.
  • Dovolená má sloužit k odpočinku a regeneraci.

Zrušení zájezdu cestovní kanceláří

Mohu zrušit své členství v Costco při cestování do zahraničí? - Spotřebitelské zákony pro vás

Kdy a v jakých případech může zákazník, ale naopak i pořadatel zájezd zrušit? Je možné jednostranně měnit podmínky smlouvy nebo jeho cenu? Lhůta však nesmí být kratší než 5 dnů a musí skončit před zahájením zájezdu.

Na rozdíl od zákazníka může pořadatel od smlouvy odstoupit jen v zákonem omezených případech. Prvním případem je, že zákazník porušil svou povinnost například nezaplacením ceny zájezdu. Druhý případ odstoupení od smlouvy je zrušení zájezdu. Pokud se tak stane a je to v pořadatelových možnostech, nabídne zákazníkovi zájezd jiný.

Navíc, je-li zájezd takto zrušen ve lhůtě kratší než 20 dnů před jeho zahájením, je pořadatel povinen zákazníkovi zaplatit penále ve výši 10 % z ceny zájezdu. Této povinnosti se však může pořadatel zprostit. Jedná se o situaci, kdy dojde ke zrušení zájezdu v důsledku zásahu vyšší moci, což je neodvratná událost, kterou nebylo možno ani při vynaložení veškerého úsilí odvrátit (např. živelná pohroma).

Dále se pořadatel této povinnosti zprostí, pokud je uskutečnění zájezdu podmíněno dosažením určitého počtu zákazníků. Zákazník může od smlouvy o zájezdu odstoupit vždy, aniž by musel udávat důvod. S takovým jednáním je bohužel spojeno odstupné (tzv. stornopoplatek), který je zákazník povinen zaplatit pořadateli.

Jeho výše je uvedena v potvrzení o zájezdu a zpravidla se mění v závislosti na době, kdy zájezd stornujete. Abyste předešli této povinnosti, je možné si sjednat pojištění pro případ storna a pořadatel je povinen Vás na tuto možnost upozornit. Takové pojištění nabízí buď sám pořadatel, nebo si ho můžete uzavřít s pojišťovnou. Pojistnou smlouvu je třeba důkladně přečíst, jelikož ne na všechny situace se pojištění bude vztahovat.

Důležité body:

  • Pořadatel může zrušit zájezd jen v zákonem omezených případech.
  • Zákazník může odstoupit od smlouvy vždy, ale platí storno poplatky.
  • Doporučuje se sjednat pojištění pro případ storna.

Pojištění cestovní kanceláře proti úpadku

Cestovní kancelář je povinna mít sjednáno pojištění pro případ svého úpadku, které by mělo chránit zákazníky v případě, že se cestovní kancelář dostane do finančních potíží a není z tohoto důvodu schopna dostát svým závazkům. Na základě takového pojištění vzniká zákazníkovi právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku neposkytne zákazníkovi repatriaci nebo když mu z důvodu svého úpadku nevrátí finanční prostředky zákazníkem zaplacené za zájezd, který nebyl ze strany cestovní kanceláře poskytnut.

Cestovní kancelář je ze zákona povinna předat spolu se smlouvou či s potvrzením o zájezdu zákazníkovi informaci o svém pojištění proti úpadku, podmínky tohoto pojištění a informace o způsobu oznámení pojistné události. V případě, že zákazníkovi není v důsledku úpadku cestovní kanceláře poskytnuta repatriace, zabezpečí pojišťovna repatriaci zákazníka sama, a to včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu.

Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. V případě, že zájezd není v důsledku úpadku cestovní kanceláře vůbec nebo z části poskytnut, má zákazník právo na vrácení veškerých finančních prostředků, které za tyto neposkytnuté služby uhradil.

Toto právo vychází z evropské legislativy, v ČR však dlouho nebylo naplňováno, neboť pojišťovny vůči zákazníkům plnily pouze do výše sjednaného pojistného limitu. Od 1. 7.

Lex Voucher a vrácení peněz

Řada spotřebitelů stále nemá zpět peníze za zrušené lety. Náhrady od leteckých společností nebo přeprodejců váznou. Peníze nemají ani ti, kteří kvůli epidemii přišli o zaplacenou dovolenou. Evropská komise podle zjištění serveru iRozhlas.cz opět vyzvala ministerstvo pro místní rozvoj, aby zajistilo vrácení peněz lidem, kteří dostali za zrušenou dovolenou od pořadatelů zájezdu (nejčastěji tedy cestovních kanceláří) pouze voucher, a nikoli peníze. Cestovkám tento postup povoloval zákon přezdívaný jako Lex Voucher.

Zákon, podle kterého mohly za zrušené zájezdy v období od 20. února do 31. srpna 2020 u většiny klientů využít tzv. ochrannou lhůtu a místo peněz jim vystavit poukaz na jinou dovolenou pojištěný proti úpadku. Jak jsme vás však informovali, některé cestovní kanceláře se snaží pravidla obcházet.

Ohledně vydávání voucheru proti uhrazené záloze přitom zákon v § 4 odst. Nikde tedy není stanoveno, že by měl být voucher vystavován proti plné ceně zájezdu. V naší spotřebitelské poradně jsme se setkali s případy, kdy cestovní kanceláře podmiňovaly vydání poukazu doplacením celé ceny zájezdu, tedy až po doplacení vydaly poukaz na celou cenu zájezdu.

Podle Radiožurnálu Evropská komise v novém dopise zdůraznila právo spotřebitelů na bezodkladné vrácení prostředků bez jakýchkoli výjimek. Výjimka takto zvýhodňuje kromě škol a školských zařízení i tzv. chráněné osoby. Ministerstvo ve vyjádření pro Rozhlas trvá na postoji, že pravidla EU neporušilo a jednalo v zájmu zákazníků i cestovních kanceláří tak jako řada dalších členských států Unie.

Důležité body:

  • Lex Voucher umožnil cestovním kancelářím vydávat vouchery místo vracení peněz.
  • Evropská komise trvá na právu spotřebitelů na vrácení peněz.
  • Některé cestovní kanceláře se snaží pravidla obcházet.

Problémy s refundací letenek

Vouchery za zrušenou dovolenou ale nejsou jediným problémem lidí, kteří letos přišli o možnost vycestovat za hranice. Gutovi zvolili refundaci. Marně se pak několikrát snažili MyTrip kontaktovat. Gutovi tedy museli čekat dál. Z informací dopravce i agentury však věděli, že své rozhodnutí o refundaci mohou změnit na přebookování letenek do konce srpna.

29. srpna se rozhodli kontaktovat Lufthansu a někam raději letět než čekat na peníze, jejichž vrácení se zdá nejisté. Dopravce však sdělil, že změna termínu už není možná, protože 19. srpna už schválil refundaci s tím, že od tohoto data mohou čekat 5 týdnů na peníze od agentury. Lufthansa tedy považovala věc za vyřízenou a dále se měli Gutovi obracet jen na MyTrip.

Gutovi přitom nejsou žádný ojedinělý případ. Pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě stanovuje Evropské nařízení pro případy odepření nástupu na palubu a zrušení nebo významného zpoždění letů. Současnou pandemii však lze považovat za mimořádnou okolnost, které nešlo zabránit, a cestující tak nemají nárok na některá odškodnění.

Unijní nařízení se nezabývá případy, kdy je let stále nabízen, ale cestující nemohou cestovat nebo chtějí let zrušit například kvůli obavám cestovat. Dosud v této oblasti nedošlo ke zpřesnění. Výše náhrady se pak tedy řídí druhem letenky - zda je vratná, nebo s možností přebookování, a pak také podmínkami daného dopravce. V této situaci je tak potřeba počítat se stornopoplatky.

Někteří dopravci podle dTestu nabízí těm, co už nechtějí nebo nemohou cestovat, poukázky na jiný let s časově omezenou platností. Je však třeba odlišit situaci, kdy dopravce zrušil let a místo volby mezi vrácením peněz a náhradním letem nabídl cestujícímu pouze poukázku. Dopravci by měli peníze za letenky vracet do sedmi dnů.

Pokud jste o náhradě s dopravcem nebo přeprodejcem už jednali a zvolili výplatu peněz, nezbývá než čekat, případně řešit své pohledávky u soudu nebo v insolvenčním řízení, pokud by nastala situace, že se daný dopravce dostane do úpadku. Ani pokud přihlásíte svou pohledávku, nemáte jisté, že dostanete nějaké větší odškodnění.

Na trhu však služby nabízí subjekty, které slibují pomoc se získáním náhrad od dopravců nebo přeprodejců za provizi, kterou si vezmou z vymožené částky. Pokud jste zakoupili letenky i se zájezdem přes cestovní kancelář či agenturu a let byl zrušen leteckou společností, nemáte právo na vrácení ceny letenky a pravidla vašeho nároku se řídí podmínkami nákupu souhrnných služeb a možností nabízet poukaz v rámci cestovních kanceláří a agentur.

Podle subjektů vymáhajících tyto náhrady a refundace jsou v situaci, kdy klienti čekají na peníze za letenky, v lepší pozici ti, jimž mají peníze vracet přímo aerolinky (vrácení peněz je vždy nutné požadovat od toho, kdo nám letenky prodal). Zprostředkovatelé mají spoustu schovaných nesmyslných poplatků navíc už při nákupu letenky. Zároveň když si koupíte letenku přes zprostředkovatele, musíte ho žádat o vrácení peněz a on následně kontaktuje na základě vašeho pokynu leteckou společnost.

Jenže zde nastává obrovský problém. Například zprostředkovatel Kiwi.com radil klientům obrátit se přímo na leteckou společnost. Ta ovšem požaduje k ověření identifikační údaje a ty jsou od zprostředkovatelů kolikrát smyšlené, aby neměl dopravce přímý kontakt na klienta. Takže ten se nemůže u letecké společnosti prokázat napřímo a zprostředkovatel od toho dává ruce pryč.

Výhodnější pozici klientů aerolinek potvrzuje také Click2Claim, právě kvůli jednodušší komunikaci. Úspěšnost v podobě získání peněz za letenky zpět je ale nízká, dopravci se snaží o uplatnění voucherů. V případě, že se refundace řeší přes agenturu (výstavce letenek), je to tak, že dopravce v prvé řadě kontaktuje agenturu a ta pak kontaktuje klienta s výsledkem.

Důležité body:

  • Refundace letenek mohou být problematické.
  • Je výhodnější žádat o vrácení peněz přímo od aerolinky.
  • Na trhu existují subjekty, které pomáhají s vymáháním náhrad.

Zrušení zájezdu klientem a storno poplatky

Poukaz na další nákup dovolené anebo vrácení peněz za zájezd, na který kvůli pandemii nepojedete? Možné jsou obě varianty, každá však platí pro někoho jiného. Pandemie se výrazně podepsala a nadále se i bude podepisovat na oblasti cestovního ruchu. Řada klientů nemohla využít zakoupený zájezd, mnoho dalších se bude rušit. Plno lidí na dovolenou do zahraničí nepojede. Ano, je, zájezd můžete zrušit vždy.

Zde ale došlo k naplnění podstaty vyšší moci, kterou jsou myšleny mimořádné a nevyhnutelné okolnosti. Od smlouvy takto mohou odstoupit obě strany. Pokud by však bylo odstoupení ze strany klienta, cestovní kancelář mu byla dříve nucena do 14 dnů vrátit peníze. Právě proto došlo ke změně zákona, kterou v druhé polovině dubna posvětil prezident Miloš Zeman. Spočívá v tom, že nově mohou cestovky dávat klientům poukazy na další dovolenou. K vrácení peněz tedy v mnoha případech nedojde.

Vše bude platit na zájezdy, které se měly uskutečnit od 20. února až do 31. srpna 2020. Cestovní kancelář má na výběr. Klientovi může vrátit peníze za zájezd anebo mu poskytnout poukaz, jestliže se na něj vztahuje ochranná doba. Pokud se pořadatel zájezdu rozhodne využít možnosti poukazu, musí o tom písemně informovat klienta a vystavit mu voucher.

Poukaz musí mít listinnou podobu a musí být nejméně v hodnotě veškerých plateb, které klient uhradil. Jde však pouze o platby, které jsou součástí smlouvy. Vydat voucher elektronicky půjde jen tehdy, jestliže byla smlouva uzavřena na dálku. Poukaz musí obsahovat datum platnosti, maximálně však do 31. Mohlo se stát, že klient od smlouvy odstoupil ještě dříve a v té době mu zrušením zájezdu vznikla povinnost uhradit cestovní kanceláři tzv. odstupné neboli storno poplatek.

Pokud však zákazník do 3 měsíců od zániku smlouvy požádá cestovní kancelář o vystavení poukazu na zájezd za zaplacené odstupné, cestovka je mu povinna vydat do 14 dnů voucher, který musí být alespoň ve výši 10 % ze storno poplatku. Poukaz musí obsahovat datum platnosti, maximálně však do 31. srpna 2021. Pokud končí dříve, zkracuje se i ochranná lhůta. Úprava zákona pojednává i o osobách, které nemusejí přijmout poukaz a mají právo na vrácení peněz.

Důležité body:

  • Klient může zrušit zájezd vždy, ale může platit storno poplatky.
  • Cestovní kancelář může nabídnout voucher místo vrácení peněz.
  • Existují výjimky, kdy má klient právo na vrácení peněz.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *