Stopařův průvodce po Galaxii: Význam čísla 42

Když Douglas Adams v roce 1978 poprvé představil světu Stopařova průvodce po Galaxii, zřejmě netušil, že číslo 42 se stane nejdiskutovanější odpovědí v dějinách lidstva. Jeho Stopařův průvodce Galaxií změnil žánr sci-fi a stal se kultem.

Obálka prvního vydání knihy Stopařův průvodce po Galaxii

Věty, které nedávaly smysl, dokud je neposkládal britský humorista a spisovatel Douglas Adams. Britský autor odešel přesně před dvaceti lety - 11. května 2001.

Záhada čísla 42

Superpočítač Hlubina myšlení po sedmi a půl milionech letech výpočtu oznámil, že odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec je prostě 42. Bohužel se ukázalo, že otázku nikdo nezná. Otázka nikdy nebyla určena. To je právě pointa celé zápletky.

Hlubina myšlení oznámil, že odpověď je 42, ale když se ho ptali na přesné znění otázky, odpověděl, že to nikdo neví. Aby se zjistila, musel být sestrojen ještě složitější počítač - Země. Ale těsně před dokončením výpočtu byla planeta zničena Vogony kvůli stavbě hyperprostorové dálnice.

V jednom díle Arthur Dent zkusí náhodně vytáhnout písmena ze sáčku Scrabble a sestaví otázku „What do you get if you multiply six by nine?“ (Co dostanete, když vynásobíte šest devíti?), což dává 54. To je matematicky správně, ale v kontextu scény zjevně „špatně“.

V knize je tato věta součástí absurdní situace, kdy Arthur Dent, hlavní hrdina, tápe, proč je odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec „42“. Jde tedy o vtip, který zdůrazňuje absurdní povahu celého příběhu a ukazuje, že výsledek (54) je „špatný“ v tom smyslu, že nemá nic společného s očekávanou odpovědí na záhadnou otázku života. V tomto kontextu je „špatně“ spíše vtipně absurdní než doslovně matematicky nesprávné.

12 years ago

Původ čísla 42

Ne. A to je na tom to nejlepší! Sám Adams později přiznal, že číslo vybral náhodně: „Byla to vtipná číslice. Jenom obyčejné, malé číslo. Vybral jsem si ho. Binární znaky, base 13, tibetské mnišské skripty - to všechno je jen totální nesmysl. Přesto se fanoušci po celém světě snaží najít tajné poselství.

Matematici si všimli, že 42 je součet prvních šesti sudých čísel (což jistě musí něco znamenat, i když nikdo neví co). V binární soustavě je to 101010, což zní přinejmenším hypnoticky. A co fyzika? Některé hypotetické modely vesmíru obsahují číslo 42 v rovnicích o expanzi vesmíru. Náhoda?

Podle mojí teorie jde o to, že 42 °C je teplota, při které lidské tělo přestane fungovat. Co když tím Adams naznačoval, že odpovědí na život je vlastně jeho konec? I kdyby to byla pravda, Adams o tom rozhodně nevěděl. Kdyby mu někdo tuto teorii o tom, že 42 je smrtelnou teplotu pro člověka - a tedy je to základní otázka života, přežití člověka a jeho vnímání celého vesmíru, pravděpodobně by se usmál, usrkl čaje a řekl: „Ano, přesně to jsem měl na mysli celou dobu! Jsem rád, že jste na to konečně přišli!“ - samozřejmě s ironickým podtónem.

Oslava Ručníkového dne ve Vídni

Douglas Adams a absurdní humor

Douglas Adams miloval absurdní humor a rád si dělal legraci z lidské potřeby hledat význam tam, kde žádný není. Adams měl slabost pro vědu a filozofii, ale také pro jejich absurdní aspekty.

Číslo 42 je dokonalý vtip. Je absurdní, záhadné a zároveň tak obyčejné, že se ho každý snaží pochopit. Adams tím možná nechtěně dokázal, že lidé si vždycky budou klást otázky, i když odpověď už dávno mají.

A tak se dál ptáme: Proč 42? Co tím chtěl básník říct?

Stopařův průvodce po Galaxii

Stopařův průvodce po Galaxii, nebo též Stopařův průvodce Galaxií (v anglickém originále The Hitchhiker’s Guide to the Galaxy, 1979), je prvním dílem pentalogie označované jako trilogie v pěti dílech. Jejím autorem je Angličan Douglas Adams. Kniha vznikla podle prvních čtyř částí stejnojmenné Adamsovy rozhlasové hry vysílané původně BBC od roku 1978.

Každoročně 25. Kniha Stopařův průvodce po galaxii je pojmenovaná podle stejnojmenné (fiktivní) encyklopedie všeho vesmíru a vědění. V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji Galaxie dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto zdroj veškerého vědění a moudrosti,[pozn. 1] neboť - ač má mnoho mezer a spousta informací je pochybných nebo přinejmenším hodně nepřesných - má proti starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody.

Na začátku byla oznámení o demolici. To první se nacházelo ve sklepení stavebního úřadu jistého města na Zemi. To druhé o pouhé čtyři světelné roky dále na příslušném spádovém stavebním úřadu pro planetu Zemi. Že je nikdo nečetl a neprotestoval? Jeho chyba. Přišlo to jako rána z čistého nebe. Dnes se bude bourat dům ve jménu nové komunikace a už se s tím nedá nic dělat. Majitel se sice postavil před demoliční četu, ale jeho přítel ho ukonejšil a odvedl do místní nalévárny, protože zjistil tu strašnou skutečnost, že už brzy nezbude z planety Země více než trocha kosmického prachu, díky rozhodnutí příslušného dopravního stavebního úřadu kdesi v blízkém vesmíru. Přítel ovšem nebyl obyčejný člověk.

Kniha také odpovídá na základní otázku Života, Vesmíru a vůbec. Odpověď je 42. V knize ji vypočítala Hlubina Myšlení, největší počítač všech dob. Protože však je tato otázka pro myši velmi důležitá, nechají postavit největší počítač vesmíru, ještě větší než Hlubina Myšlení, planetu Zemi, aby tuto otázku definoval. Těsně před zodpovězením této otázky je planeta Země zničena demolicí, kterou provedou stvoření zvaná Vogoni, a to z důvodu výstavby nové expresní vesmírné dálnice. A tak je jasné, že jsou myši velmi rozzlobené na Vogony, a že se snaží získat mozek pozemšťana, který byl na planetě až do konce.

Roku 1981 BBC vytvořila šestidílnou televizní adaptaci, již natočil režisér Alan J. W.

Číslo 42 je častý citát ze sci-fi románu Stopařův průvodce po Galaxii od britského spisovatele Douglase Adamse. Ve světě Stopařova průvodce po galaxii si myši (pandimenzionální to bytosti) položily za úkol najít odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec, a proto vybraly ze svého středu dva nejlepší programátory Lunkvila a Fuka, aby sestrojili počítač nazvaný „Hlubina myšlení“, který ji měl vypočítat. Naštěstí Hlubina myšlení dokázala navrhnout největší a nejmocnější počítač, který kdy byl a bude ve vesmíru sestrojen, který dokáže vypočítat základní otázku a který se bude jmenovat Země. Byl postaven Magrathejskou stavební společností.

Tato Země byla skutečný skvost, využívající ke svým výpočtům i samotné živočichy žijící na jejím povrchu a výpočet jí měl trvat 10 milionů let. Naneštěstí byla zničena při stavbě hyperprostorové dálnice Prostetnikem Vogonem Jelcem těsně před dokončením výpočtů. Jediný z objektů k projektu použitelných (pokud nepočítáme tyto tři další organismy, které nebyly pro výpočet způsobilé, díky faktu že ji opustili delší dobu před zničením: Trillian, která předčasně opustila projekt se Zafodem Bíblbroxem, a dvě bílé myši, které se jakožto správci projektu nemohly výpočtu aktivně zúčastnit), který se zachránil ze Země, byl Arthur Dent.

Výsledkem této operace v desítkové soustavě není 42, ale 54. Mnoho lidí se zabývalo a zabývá otázkou smyslu života. Ptali se na ni i hrdinové románu Stopařův průvodce galaxií. Odpověď superpočítače zněla: 42. To však těmto badatelům nedávalo smysl. A mě také ne.

Ford Prefect, postava ze Stopařova průvodce po Galaxii

Stopařův průvodce po Galaxii měl premiéru 8. března 1978 v půl jedenácté večer, kdy ho začala vysílat BBC jako rozhlasový seriál. Když redakci BBC oslovilo nakladatelství Pan Books s nabídkou, že seriál vydají knižně, editor Geoffrey Perkins odmítl. Odůvodnil to tím, že o knihy založené na rozhlasových seriálech nemají čtenáři zájem. Dnes je Stopařův průvodce po galaxii třetí neprodávanější sci-fi knihou všech dob (po Duně a 1984).

Douglas Adams se svěřil, že kdyby se Průvodce nesetkal s úspěchem, možná by se místo psaní věnoval programování. Počítače Adamse odjakživa fascinovaly, ale měl k nim ambivalentní vztah. V jeho představách jsou buď spolehlivě nespolehlivé, anebo plní své funkce s absurdní důsledností, která je neslučitelná s lidskou omezeností. Také mohl být případně kytaristou. Adams byl velký přítel Davida Gilmoura, pro Pink Floyd vymyslel název alba Division Bell a v roce 1994 si s nimi zahrál na koncertě.

Na knize se měl původně podílet scénárista a producent John Lloyd, který s Adamsem psal poslední díly rozhlasového seriálu. Lloyd pro BBC produkoval seriály jako Černá zmije nebo Not the Nine O'Clock News.

Nápad napsat Průvodce přepadl Douglase Adamse ve chvíli, kdy v devatenácti letech ležel opilý v noci na poli poblíž Innsbrucku. V Rakousku se octl údajně náhodou, když s pomocí knihy Stopařův průvodce po Evropě stopoval z Londýna do Istanbulu. V Innsbrucku ho přepadl záchvat depresí, a aby se uklidnil, pozoroval hvězdy. V tu chvíli si řekl, že by někdo měl napsat Stopařův průvodce po galaxii, protože mu vesmír připadal přívětivější než zemská realita.

Pokud byste měli chuť se na pole podívat, tak máte smůlu, protože na něm vyrostla dálnice.Innsbruck je nicméně na Stopařovu tradici hrdý a každý rok se zde 25. května slaví Ručníkový den. Tradice začala v roce 2001, dva týdny pro Adamsově smrti.V roce 2015 pronikla oslava Ručníkového dne i do vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici ho připomněla astronautka Samantha Crisoforetti. O rok později pak její kolega Tim Peake. Po návratu ze stopařského výletu nastoupil Adams na univerzitu v Cambridgi a stal se členem dramatického kroužku Footlights, ze kterého se zrodily legendární projekty jako Monty Python, Beyond The Fringe nebo Not The Nine O’Clock News. Adams do klubu ovšem moc nezapadl, protože kolegům nepřipadal moc vtipný.

S Monty Pythony se Douglas nakonec skamarádil a je jedním ze dvou nečlenů skupiny, kteří jsou uvedeni jako spoluautoři skečů (napsal například scénku Patient Abuse ze 4. série seriálu). Podílel se i na scénáři Svatého grálu a v několika epizodách Létajícího cirkusu si i zahrál.

Monty Pythoni byli autoři doporučujících citátů na prvním vydání Průvodce:„Velmi zábavné a vtipné.“ John Cleese„Daleko vtipnější, než co kdy napsal John Cleese.“ Terry Jones„Vím zcela jistě, že John Cleese knihu nikdy nečetl.“ Graham Chapman„Kdo je to John Cleese?“ Eric Idle„Velmi zábavné a vtipné.“ Michael Palin

Adams se několikrát svěřil, že za dobré považuje pouze první tři díly. Knihy Sbohem, a díky za ryby a Převážně neškodná prý neměl psát a cítil to už ve chvíli, kdy na nich pracoval.

Poněkud temné vyznění poslední knihy Adams vysvětlil tím, že se sám potýkal s depresemi. Měl k nim celý život sklony, své zkušenosti vložil do postavy robota Marvina.V roce 2009 vyšlo šesté pokračování Stopaře jménem And another thing… Podle Adamsových nepoužitých poznámek a materiálů ji napsal irský spisovatel Eoin Colfer.

Adams byl notoricky nespolehlivý a přímo pověstný svou neschopností dodržovat uzávěrky. Už při dopisování první knihy z něj nakladatel musel mámit jednotlivé stránky a posílal pro ně kurýra na motorce.Důkazem neschopnosti odevzdávat texty včas je i náhlý konec první knihy. Když pro rukopis dorazil kurýr, neměl ho Adams ještě hotový a žádné kloudné zakončení ho nenapadlo.Sbohem a díky za ryby Adams dopisoval v hotelovém apartmá, kam ho editor na tři týdny zamknul, aby ho nic nevyrušovalo z práce. Z hotelu směl vyjít jen dvakrát denně na procházku.

První pokus Průvodce zfilmovat inicioval Monty Python Terry Jones. Nakonec z plánů sešlo, protože se Adams bál, aby se kvůli práci s Jonesem nepohádali. V roce 1979 chtělo práva na zfilmování knih koupit za 50 000 dolarů jistý americký producent. Adams ho odmítl, protože prý „chtěl z Průvodce udělat Star Wars s vtipy“.

Když BBC natočila podle Průvodce pětidílný seriál, nebyl s ním Adams spokojen a v roce 1982 se vydal do Hollywoodu s cílem natočit svou verzi. Po dvou letech to ale vzdal a poslední pokus podnikl v roce 1999. Přestěhoval se dokonce do Kalifornie, kde začal kvůli vysokému krevnímu tlaku cvičit. Během jedné ranní rozcvičky mu 11. května 2001 selhalo srdce.

Mše z Adamsova pohřbu byla první, kterou stanice BBC vysílala živě po internetu.Zdrcení fanoušci se utěšovali faktem, že milovaný autor měl u sebe v okamžiku smrti ručník.Ručníky byly pro Adamse důležité odmalička. V rozhovorech se svěřoval, že na něj kamarádi na výletech k moři museli čekat, protože každé ráno hledal po pokoji ručník.

Adams vytvořil slavnou definici: „Technologie je slovo, které popisuje něco, co ještě nefunguje.“ Jeho technologické předpovědi naopak fungovaly velmi přesně. Třeba samotný Průvodce připomíná podle popisů tablet (který se objevil až v roce 2010), jeho obsah zase Wikipedii. Stopař v něm najde všechno, ale na obsah by se v rámci vlastní bezpečnosti neměl spoléhat.Internetová podoba Průvodce se na adrese h2g2.com objevila už v roce 1999, tedy celé dva roky před Wikipedií, a funguje dodnes.

Když mluvíme o tabletech, Adams byl fanatický fanda firmy Apple a první Evropan, který si v roce 1984 pořídil počítač Macintosh.Adamsovo vizionářství se projevilo i v jeho předpovědích univerzálních překladačů, umělé inteligence přebírající lidské osobnostní vady a zařízení na uchovávání počítačových hesel, které někdo okamžitě ukradne. Jméno „Babel Fish“ (babylonská rybka) použil portál Yahoo pro svůj online překladač, který běžel v letech 1997-2012.

Fanoušci knih strávili bezpočet hodin dekódováním odpovědi na otázku života, vesmíru a vůbec. Objevili například, že v Knize zjevení vládl Antikrist 42 dní Zemi. Další Biblická reference spočívá v počtu generací od starozákonního Abraháma k Ježíši Kristu. Bylo jich - jak asi tušíte - 42. Vědecky založení čtenáři zase odhalili, že světlo překoná vzdálenost odpovídající průměru protonu za 1x10-42 vteřiny.

IT odborníci upozorňují, že symbol „*“, používaný v počítačových jazycích pro označení množiny nula až nekonečno, se v ASCII kódu píše jako 42. Je tedy logické, aby ho počítač považoval za odpověď na otázku hledající smysl všeho. Douglas Adams sám přiznal, že 42 neznamená vůbec nic a že ho to číslo prostě jen tak napadlo.

Matematiky se týkají i spekulace, že Adamse při psaní Průvodce inspirovala Alenka v říši divů (Lewis Carroll v ní ukryl spoustu matematické symboliky). Adams to odmítl s odůvodněním, že ho Alenka v dětství děsila, a od té doby ji nenávidí.

Jméno galaktického prezidenta Zaphoda Beeblebroxe naopak svůj smysl má. Odkazuje na mola Erechthias Beeblebroxi a na rybku Bidenichthys Beeblebroxi. Oba živočichové mají zdánlivě dvě hlavy, čímž děsí a odpuzují predátory.

Původ jména Ford Prefect je o dost prozaičtější. Dostal jméno podle modelu automobilu, který byl v 70. letech v Anglii populární. Sám Adams toužil vlastnit Porsche. Když se z Průvodce stal bestseller, opravdu si jedno koupil. Zanedlouho s ním naboural do zdi restaurace Hard Rock Café, prohlásil, že koupě byla omyl, a vyměnil ho za VW Golf.

Arthur Dent se měl původně jmenovat Aleric B. Jméno bylo změněno na poslední chvíli, když Adams prezentoval nápad Průvodce v redakci BBC.

Mezi velké fanoušky Průvodce patří například slavný přírodovědec a ateista Richard Dawkins. Citát z Průvodce „Což nestačí, že nějaká zahrada je krásná, copak je nutné věřit, že v ní bydlí rusalky?“ použil ve své knize Boží blud.