Svatý Jan pod Skalou: Historické a Přírodní Poklady Českého Krasu

Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí chráněné krajinné oblasti Český kras. Oplývá četnými přírodními krásami a nachází se zde mnoho historických památek. Obec, ležící asi dvacet kilometrů jihozápadně od Prahy, je opředená legendami a láká davy poutníků i turistů.

Celkový pohled na Svatý Jan pod Skalou

Historie a Legendy

Svoji historii počítá od konce 9. století, kdy se zde podle legendy, v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník Ivan. Poustevník Ivan žil ve zdejších travertinových jeskyních, které jsou v tomto místě dodnes zachovány. Byl to syn slovanského knížete Gostimila.

Legenda, kterou na svých webových stránkách obec Svatý Jan pod Skálou připomíná, vypráví, že bůh Ivanovi seslal laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni ho však pokoušeli zlí duchové a tak se rozhodl odtud odejít. Předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil a žil v ní dál. Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem.

Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. „Vyšel z té jeskyně muž a všichni se ho lekli. Byl hřmotné veliké postavy a podle legendy mu Bořivoj říkal: "Jsi-li zvíře nebo boží tvor, tak vylez ven".

Setkání poustevníka Ivana s Janem Křtitelem

Bořivoj Ivanovi splnil poslední přání a po jeho smrti nechal na místě vybudovat kapličku jako památku na svatého Jana Křtitele. První písemnou zmínku o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnu, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I.

Historické Události a Vývoj Obce

Roku 1310 zde bylo založeno probošství a majetek kláštera byl v této době významně rozmnožen. Roku 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do Svatého Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera. Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal.

Roku 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký barokní kostel sv. Jana Křtitele, jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Mohutná kamenná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží bývalého potoka, což způsobilo záhy sesedání stavby a rozpukání zdiva a klenby. V roce 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Podle svatojánského kostela dostala pak jméno i zdejší obec. Klášter byl zrušen roku 1785 a upraven na zámek. Od roku 1925 zde byla škola.

Dne 1. ledna 1950 bylo zařízení oficiálně nazváno Tábor nucených prací. Vězňové docházeli do okolních lomů na těžké práce. Po zrušení tábora byl objekt v letech 1951-1953 přestavěn na věznici, která byla po nátlaku Mezinárodního Červeného kříže v květnu 1955 zrušena. Později zde byla škola pro příslušníky komunistické Státní bezpečnosti a nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V roce 1994 byl navrácen církvi a Svatojánskou kolej teď obývají budoucí učitelé z Vyšší odborné školy pedagogické.

Památky a Zajímavosti

Zatímco klášter je pro veřejnost nepřístupný, kostel Narození sv. Jana Křtitele bývá otevřený i pro turisty. Najdou v něm hrob poustevníka Ivana, který se podle legendy na konci 9. století usadil v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou. Na stěnách jeskyně jsou i další náhrobní kameny. Jsou tam pohřbeni mniši a významné osobnosti zdejšího kraje. Pod oknem jeskyně je pak vyveden silný pramen léčivé vody.

  • Kostel Narození sv. Jana Křtitele: Raně barokní stavba z let 1657-1661 postavená podle plánů Carla Luraga.
  • Jeskyně svatého Ivana: Propojena s kostelem, zachována přirozená travertinová jeskyně.
  • Studánka sv. Ivana: Mocný krasový pramen s léčivou vodou.
  • Svatojánská skalní stěna: Impozantní vápencový masiv, dominanta celého okolí.
  • Kaple Povýšení svatého Kříže: Barokní kaple z roku 1714 na ostrohu nad údolím.
  • Kaple sv. Maxmiliána: Neogotická kaple na hřbitově, rodinná hrobka Bergerů.

Skála, která ční nad klášterem se nazývá Svatojánská. Na jejím vrcholku je úchvatné vyhlídkové místo s křížem, které nabízí pohled na klášter a údolí Loděnického potoka, který Svatým Janem po Skalou protéká. Stoupání k vyhlídce z obce je pro zkušené turisty. Jednodušší trasa vede od obce Bubovice, po cestě nelze neminout skanzen Solvayovy lomy. Ten vybudovala parta nadšenců a dobrovolníků jako připomínku těžby vápence v Českém krasu.

Ivanova jeskyně

V roce 2018 byl poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele a jeskyní sv. Od kláštera benediktinů ve Svatém Janu pod Skalou vede na vrchol skály červená značka. Stezka je místy prudká, v horní části jsou vybudované i přírodní schody k usnadnění výstupu. Z vyhlídky jsem se vydal po naučné stezce Svatojánský okruh, která mne přivedla do areálu bývalých Solvayových lomů.

Praktické Informace a Turistika

Placené parkoviště u kláštera ve Svatém Janu pod Skalou. Parkovné je 50 Kč / 3 hodiny nebo 100 Kč / den. Jinde v obci je zákaz parkování. Z vyhlídky jsem se kousek vrátil a napojil jsem se na červenou značku, po které jsem sešel do údolí. Jednoduchý výlet, kdy jednoznačně nejnáročnější je úvodní výstup na vyhlídkovou skálu nad klášterem.

Trasa je ideální pro děti a psy. Na trase jsem nenarazil na žádný pramen. Restaurace je u kláštera v obci Svatý Jan pod Skalou a v obci Hostim (Hospůdka U Krobiána). Nejnebezpečnější je vyhlídkové místo na skále nad klášterem. Není zde žádné zábradlí a skála je velmi vysoká. Proto je nutné dávat pozor hlavně na děti.

Svatý Jan pod Skalou je tradiční, byť méně známou horolezeckou lokalitou v nejbližším okolí Prahy. Z hlediska horolezeckých aktivit jsou zde nejvýznamnější vápencové masívy Křížová stěna a Dušičková stěna, na kterých se nachází řada jednodélkových výstupů střední a vyšší obtížnosti, skála je lámavá. Lezení je povoleno od července do prosince, Dušičková stěna celoročně.

Tabulka: Základní Informace o Obci

Informace Hodnota
Status Obec
Okres Beroun
Kraj Středočeský
Počet obyvatel (2025) 204
Rozloha 4,06 km²

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *