Čekáte dítě a nejste si jistá, zda splňujete kritéria pro mateřskou dovolenou? Jak je to s nutností být zaměstnaná a na co máte nárok jako osoba samostatně výdělečně činná? A co když jste odešla ze zaměstnání krátce před porodem? Řešíte problém související s nárokem na mateřskou dovolenou?
V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.
Mateřská dovolená je období dovolené, kterou poskytuje rodiči zaměstnavatel a která se začíná počítat nejdříve osm týdnů, nejpozději však šest týdnů před plánovaným termínem porodu. Její celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnu v případě dvou a více dětí.
V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Na mateřskou dovolenou má především nárok matka budoucího dítěte. Do ukončení šestinedělí po porodu dítěte na má na mateřskou nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Mateřská dovolená náleží také rodičům adoptovaných dětí.
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata). Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná. Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů. Říká se tomu podpůrčí doba.
Mateřská dovolená je jednou z dávek nemocenského pojištění. Pro nárok na ni je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. To lze ovšem splnit u různých zaměstnavatelů.
Pokud jste byla zaměstnaná v rámci klasického pracovního poměru, odvádí za vás nemocenské pojištění zaměstnavatel a vy nemusíte nic dalšího řešit. Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta.
Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v období osmi až šesti týdnů před porodem.
Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu. Nástup na mateřskou dovolenou je možný 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu a celková délka činí 28 týdnů, v případě vícerčat 37 týdnů. Pokud došlo k ukončení zaměstnání krátce před porodem, platí ochranná lhůta 180 dnů, během níž může nárok na mateřskou stále vzniknout.
Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Jak jsme výše uvedli, mateřská spadá do dávek nemocenského pojištění. Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná.
Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.
Platba nemocenského pojištění rozhoduje také o tom, jak bude peněžitá pomoc v mateřství vysoká. Pochopitelně čím víc platí, tím vyšší mateřskou dostane.
Po ukončení šestinedělí může o peněžitou pomoc v mateřství zažádat i otec dítěte či manžel matky. Děje se tak v situaci, kdy například matka nemůže či nechce zanechat kariéry, protože je například živitelkou rodiny. Naopak může jít také o případ, kdy žena práci neměla nebo si neplatila jako OSVČ nemocenské pojištění.
Pro potřeby úřadů je v takovém případě nezbytné uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude otec o dítě pečovat. Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce. Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.
Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce.
"Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vám vystaví v průběhu těhotenství gynekolog, zaměstnaná žena ho předá svému zaměstnavateli, který ho předá Okresní správě sociální ho zabezpečení (OSSZ), OSVČ předá tiskopis přímo Okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště.
Rodičovská dovolená ve smyslu zákoníku práce (§ 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě. Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně. Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně.
Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.
V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak. Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství. Celková částka rodičovského příspěvku je 350 tisíc korun, pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte.
Pokud jste si vy nebo otec hradil nemocenské pojištění, můžete si zvolit výši příspěvku, a to podle výše denního vyměřovacího základu ke dni narození dítěte, výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % 30 násobku DVZ rodiče a zvolená výše příspěvku činí maximálně 11 500 Kč, minimálně 50 Kč měsíčně. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku zůstává státu a nelze ji vymáhat.
K podání "Žádosti o rodičovský příspěvek" budete potřebovat: rodný list dítěte, průkazy totožnosti obou rodičů a potvrzení od ČSSZ o nároku na dávku, která ovlivňuje nárok a výši rodičovského příspěvku.Tuto dávku vyplácí Úřad práce (odbor státní sociální podpory).
Maminky často neví, jak postupovat, když potřebují vyřídit mateřskou dovolenou nebo žádost o rodičovský příspěvek. Ten si rodič, který je doma s dítětem, začíná vyřizovat po porodu dítěte nebo v případě, že se ho týká mateřská dovolená ze zaměstnání, tak před skončením této doby.
Přídavek na děti je poskytován rodinám s dětmi jako základní dlouhodobá dávka ve třech úrovních podle věku dítěte:
- dítě do 6 let - 830 Kč
- dítě od 6 do 15 let - 970 Kč
- dítě od 15 do 26 let - 1080 Kč
Výpočet peněžité pomoci v mateřství
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů). Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic.
Ty jsou pro rok 2024 nastavené takto:
- z částky do 1466 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1466 Kč do 2 199 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2199 Kč do 4397 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4397 Kč se nepřihlíží.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2024 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2024. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2023.
V praxi často nastane situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm. Pokud nastávající matka stále studuje, doba studia se do dnů potřebných pro nárok na mateřskou nezapočítá. Když ale otěhotnění krátce po škole, lze dobu strávenou studiem - na střední, vyšší odborné a vysoké škole nebo konzervatoři - započítat jako přípravu na budoucí povolání. Pro přiznání mateřské je ale zároveň nutné splnit i druhou z podmínek: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná.
Další problém, který řada budoucích matek řeší: zda výši peněžité pomoci mateřství ovlivní předchozí nemocenská. Tu maminky vzhledem k rizikovému těhotenství mnohdy čerpají bezprostředně před nástupem na mateřskou. Obavy jsou v tomhle případě zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců.
Většina maminek tápe také v tom, jak postupovat, jestliže krátce před otěhotněním pracovaly v cizině. I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství. V Česku jde o sociální pojištění, v cizině se může konkrétní název tohoto druhu pojištění lišit, případně jde o součást zdravotního pojištění.
Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení - s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.
Může dostávat mateřskou i otec dítěte?
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka - na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený - buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Dodejme, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se už vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky.
Příklady výpočtu peněžité pomoci v mateřství:
- Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně.
- Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun.
- A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou 33 030 korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2024 dělá 53 910 korun.
Tabulka: Přehled dávek pro rodiny s dětmi v ČR
| Dávka | Podmínky nároku | Výše dávky | Kdo vyplácí |
|---|---|---|---|
| Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) | Účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dní v posledních dvou letech. | 70 % denního vyměřovacího základu (s redukcemi). | Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). |
| Rodičovský příspěvek | Osobní, celodenní a řádná péče o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. | Celkem 350 000 Kč (525 000 Kč pro vícerčata). | Úřad práce (odbor státní sociální podpory). |
| Přídavek na dítě | Příjem rodiny nižší než 3,4násobek životního minima. | 830 Kč - 1080 Kč (podle věku dítěte). | Úřad práce ČR. |
| Otcovská poporodní péče (otcovská) | Splnění zákonem předepsaných podmínek. | 70% denního vyměřovacího základu | Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). |
Zanechat komentář