Rumunsko, republika nacházející se na Balkánském poloostrově, hraničí s Ukrajinou, Moldavskem, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem. Jeho východní břehy omývá Černé moře a hlavním městem je Bukurešť.
Cestování do Rumunska se mnohým jeví jako výzva. A přestože je země součástí EU od roku 2007, se svou úrovní života i ekonomickou situací se stále nemůže rovnat západněji ležícím zemím. Hospodářsky se ale Rumunsko velmi rychle rozvíjí a situace se rok od roku zlepšuje.
Rumunsko je zemí spíše pro dobrodruhy než pro manekýnky, zemí bez nablýštěného pozlátka, ale pokud to k životu nepotřebujete, Rumunsko je skvělým tipem pro ty, kteří milují hory a chtějí poznat jedinečnou evropskou kulturu. Kromě majestátných Karpat protkaných sítí skvělých turistických stezek na vás v Rumunsku čekají i lázeňské rezorty a přímořská letoviska při pobřeží Černého moře.
Cestování po Rumunsku je velmi snadné. Většina měst i vesnic je dosažitelných pomocí tzv. maxi taxi, což jsou soukromé minibusy zajišťující dopravu v dané lokalitě. Minibusy jezdí v určité časy ze svých stanovišť, ale ve více frekventovaných lokalitách jedou tehdy, jakmile se naplní, s tím, že můžete nastoupit a vystoupit kdekoliv (jako v taxi). Cena je stálá, často je napsaná na čelním skle a vždy musí být uvedena na lístku (v přepočtu vychází 30 km jízdy na 30 Kč nebo levněji). Pokud byste chtěli hledat informace o cenách a jízdních řádech na internetu, musím vás zklamat, protože zatím žádný jednotný server pro všechny firmy neexistuje.
Vlakem se dá po Rumunsku cestovat také velmi snadno, i když četnost spojů není zdaleka tak vysoká jako u maxi taxi. Na některá vzdálenější místa je vlak určitě dobrou volbou. Zážitkem je cestovat především osobním vlakem (tren personal), kde se v létě většinou nezavírají dveře a cesta společně s ovcemi či kozami je vskutku romantická!
Ceny vlaků se dělí do tří kategorií:
- tren rapid (nejdražší a nejrychlejší)
- tren accelerat (obdoba našeho spěšného vlaku)
- tren personal (osobní vlak).
Cestování rychlíkem je velmi komfortní, vlaky často bývají nové a klimatizované (což člověk ocení například při letní cestě k moři). V průměru můžete počítat 1 km cca v přepočtu za 1 Kč. Na serveru CFR Calatori najdete mj.
Existuje několik autobusových společností, které nabízejí rychlé a levné spojení mezi hlavními rumunskými městy. Autobusové stanice se obvykle nacházejí v blízkosti vlakového nádraží.
Pokud cestujete vlastním autem či na motorce, určitě vás bude zajímat, jak je na tom Rumunsko s pohonnými hmotami. Při cestování po Rumunsku autem si musíte uvědomit, že velká část silnic je v horském terénu, který vystavuje cesty těžkým podmínkám. Bohužel doba, kdy benzín i nafta byly o mnoho levnější než u nás, je pryč. Dnes se ceny pohonných hmot pohybují zhruba na stejné úrovni jako u nás. Co se kvality týká, tak nemusíte mít strach - určitě nenarazíte na méně kvalitní palivo, než jaké se prodává v ČR.
Hromadná doprava ve městech je také zčásti pokrytá minibusy maxi taxi, ale i síť městem zřizované MHD je ve všech větších městech velmi slušná. Autostop je v Rumunsku celkem běžným způsobem dopravy a to je důvod, proč se v Rumunsku za stop platí. Realita je však taková, že od cizinců peníze často vyžadovány nejsou.
V Bukurešti kromě autobusů a tramvají jezdí také metro. To má celkem čtyři linky (žlutou, modrou, červenou a zelenou). Metro jezdí každý den přibližně od 5 hodin ráno do 11 hodin večer. Lístky platí pro celý systém metra a pro jednu cestu neexistuje časový limit. Vstupy do metra jsou označeny bílým znakem s modrým "M" uvnitř. Lístky na metro ale nelze použít pro autobusy a naopak.
K dispozici je výběr z velkého množství různých jízdenek (podle počtu jízd, počtu dnů, počtu cestujících). Základní jedna samostatná jízda vás vyjde na 2,5 lei, celodenní pak na 8 Lei. Uvnitř moderních vagónů jsou již LCD panely, které vám ukážou název další zastávky v rumunštině a angličtině, dále zda je zastávka na levé nebo pravé straně a spojení, které máte s autobusy a tramvajemi. Na každé stanici jsou také světelné panely zobrazující přesný čas příjezdu dalšího vlaku.
Rozhodně nedoporučuji jezdit načerno, protože revizoři jsou přítomni takřka každý den. Po městě, pokud spěcháte, je také možné využít taxi, které je v Rumunsku možno sehnat za velmi příznivou cenu. Obzvlášť v Bukurešti určitě dohlédněte na to, zda řidič zapnul taxametr. To, že by se vás řidiči snažili okrást, není častým jevem, ale přece jenom je lepší si dávat pozor a předejít tak případným nepříjemnostem.
Zajímavosti a turistické cíle
Ačkoliv je Rumunsko navštěvované hlavně pro své velkolepé hory, pohoří tvoří jen třetinu zdejšího území. Zbytek území tvoří roviny a pahorkatiny. Jde o největší zemi jihovýchodní Evropy, rozlohou je 3x větší než ČR. Největší rumunskou řekou je Dunaj, který tvoří hranici se Srbskem a Bulharskem.
Dunaj se vlévá do Černého moře právě v Rumunsku, zdejší delta Dunaje je druhou největší a nejlépe zachovalou biosférickou rezervací v Evropě. Roste v ní na 1600 druhů rostlin, je nejdůležitějším evropským mokřadem, pro migrující ptáky je význačnou zastávkou a u ornitologů jde o jednu z nejoblíbenějších evropských destinací pro pozorování ptáků. Delta Dunaje je také jedním z posledních evropských útočišť norka evropského.
Nejvyšším pohořím jsou Karpaty, které se táhnou přes více evropských zemí, ale Rumunsku patří jejich největší část (55%). Nejvyšší horou je Muldoveanu s výškou 2 544 m. n. m. Pohraničí je tvořeno nížinami - jako třeba Panonská pánev či Valašská nížina. Největším městem je hlavní město Bukurešť, následován Kluží a Temešvárem.
V Rumunsku žije důležitá populace velkých šelem - medvědů, vlků a rysů, a to samozřejmě hlavně v Karpatech. Můžete tu ale pozorovat i kamzíky, jeleny, divoká prasata, zubra evropského, šakaly i divoké kočky.
Topografická mapa Rumunska
Období, ve kterém se ideálně vypravit do Rumunska, je stejné jako jinde v Evropě. Zimy tady mnohdy bývají velmi kruté, Rumunsko mívá bohatou sněhovou nadílku a teploty se v zimě běžně pohybují kolem -15 °C. Léta zas bývají velmi teplá a na některých místech celé léto vydrží i teploty kolem 35 °C.
Klimatická mapa Rumunska
Nejlepší dobou na výpravu do Rumunska je tak období od konce května do září. Do Rumunsko pojedete hlavně za skvostnými horami, především do Karpat, ve kterých žijí medvědi i vlci. Potěší i zdejší lázně, protože v Rumunsku se nachází víc než třetina všech minerálních pramenů v Evropě.
Najdete tu také několik zajímavých měst v čele s Bukureští či Sibiu, ale v Rumunsko stojí za to vidět hlavně odlehlé původní vesničky než města. V odlehlých částech Rumunska na vás čekají někdy až téměř středověce žijící obyvatelé, jedinečné sruby, domečky z rákosu i dřevěné kostelíčky či močály v deltě Dunaje. Ačkoliv Rumunsko není načančanou zemí, jeho kultura, život a příroda vás prostě musí uchvátit.
Rumunsko skýtá díky svým velkolepým horským vrcholům vynikající možnost pro různé outdoorové aktivity a turistiku. Čekají tu na vás ledovcová jezera, vápencové hřebeny, vodopády i jeskyně. Můžete tu lyžovat, sjíždět divokou vodu či navštívit jeskyně. Můžete tu pozorovat divoká zvířata - v Deltě Dunaje na 300 druhů ptáků a v době migrace na jaře a na podzim.
Města Rumunska
Prozkoumejte pulzující Bukurešť, kouzelné vesnice Transylvánie a legendární hrad Bran, který je opředen tajemstvím. Vaše rumunské dobrodružství pravděpodobně začne v Bukurešti, rušném hlavním městě a hlavním vstupním bodem pro cestovatele.
Bukurešť je známá svou živou noční scénou - i v pondělí může hudba z baru pod vaším ubytováním hrát až do časných ranních hodin. V historické čtvrti Lipscani můžete navštívit miniaturní, avšak vysoce zdobený pravoslavný kostel Stavropoleos nebo se projít kolem Starého knížecího dvora, kde kdysi sídlil Vlad III.
Mou první zastávkou je Brašov, elegantní město s pastelově zbarveným náměstím plným venkovních kaváren a barů. Město se může pochlubit vlastní verzí hollywoodského nápisu, na který se dostanete lanovkou a krátkou procházkou. V Brašově jsem ochutnal vynikající rumunské víno v Terroirs Boutique du Vin, kde láhev stojí kolem 20 €.
Odtud jsem pokračoval do Sighisoary, menšího, ale stejně fotogenického města. Přestože město působí historickým dojmem, nabízí moderní pohostinství v podobě stylových kaváren, džusových barů a salonků.
Není jisté, zda tento hrad skutečně inspiroval Brama Stokera, a i kdyby ano, dnes už ani zdaleka nepřipomíná upírské doupě. Po rozsáhlé rekonstrukci se hrad ve 20. letech 20. Hrad Bran tak svým způsobem dokonale vystihuje Rumunsko.
Hrad Bran
Historie Rumunska
Historie Rumunska je stejně zajímavá jako země sama. Rumunsko se nachází na větší části Balkánského poloostrova. Díky své poloze bylo Rumunsko křižovatkou mezi Východem a Západem. Dostávaly se sem vlivy římské, řecké, později se zde střetával svět islámu s křesťanským světem. V Rumunsku se mísí prvky románské, slovanské, germánské i turecké.
Velký vliv na rozvoj území měli Římané, kteří zde měli krátce (v letech 106 - 275) svou provincii nazývanou Dácie. V následujících staletích sem přicházely a snažily se vládnout různé kmeny, např. Hunové nebo Tataři. Ve 13. století vzniklo první knížectví Valašské knížectví, v následujícím století Moldavské knížectví. Sedmihradsko patřilo od 12. století k Uhrám.
V následujících obdobích se tyto oblasti dostávaly pod turecký vliv. V 18. století nastalo nejčernější období rumunských dějin. Valašsko a Moldavsko se staly vazalským územím Osmanské říše. Vládli fanaroité, Řekové z cařihradské čtvrti Fanar. Jejich vláda skončila v roce 1812. V druhé polovině 19. století vzniká Rumunsko. Nejdřív spojením Valašska a Moldavska jako knížectví, později, po Berlínském kongresu v roce 1878, se připojila Dobrudža a Rumunsko se stalo královstvím.
Do 1. světové války Rumunsko vstoupilo až roku 1916, a to na stranu Británie, Ruska a Francie a tou dobou také obsadilo Transylvánii a vstoupilo do Maďarska, kde roku 1919 svrhlo komunistický režim Bély Kuna. Po válce Rumunsko získalo Transylvánii, Banát (maličký a nedlouho existující stát na území dnešního Temešváru), Bukovinu (část historického Moldavska patřící Habsburkům - Uhersku) a Besarábii (východní část historické Moldávie). A tak vznikl dosud největší rumunský stát, tzv. Velké Rumunsko, které existovalo v meziválečném období (1918-1940) a Rumunsko tou dobou dosáhlo největšího územního rozmachu ve své historii, bylo větší od 24% než dnes.
Roku 2004 ale země vstoupila do NATO a roku 2007 do EU, kde ale dodnes patří k nejchudším zemím. Životní a ekonomická situace se ale stále více a více zlepšuje a země patří k nejrychleji rostoucím ekonomickám EU.
Rumunská kuchyně
Rumunské kuchyni dominuje maso stejně jako jinde na Balkáně. Na snídani zamiřte do některé z mnohých rumunských pekáren (brutarie) a ochutnejte covrigi - preclíky, které se prodávají ve více kusech svázané provázkem. Dále si v pekárně můžete koupit pateuri - šátečky z listového těsta a cozonac - briošky.
Co se týká hlavních jídel, na jídelníčku bude hlavně maso. Seženete tu různé druhy grilovaného masa, z čehož nejznámější je mititei (nebo také mici) - grilované hovězí karbanátky (nebo čevabčiči) s hořčicí. Maso (dost často mleté) tu dostanete v různých formách úprav - smažené, grilované, dušené. V levnějších restauracích podávají většinou smažená jídla - řízky nebo smažený sýr.
Typickým jídlem z vepřového masa je muschi ciobanesc, což je vepřové plněné šunkou, sypané sýrem a podávané s dipem. Dalším jídlem je třeba muschi poiana - maso (většinou hovězí) plněné houbami, slaninou a pepřem, podávané s rajskou omáčkou. Asi nejtypičtějším rumunským jídlem je sarmale - zelné listy plněné rýží, masem, bylinkami apod., dělají se ale i vinné listy v různých obměnách.
Polévky (ciorba) se tu často podávají jako hlavní chod, protože jsou velmi husté, vydatné a porce jsou opravdu velké. Frčí tady třeba dršťková polévka (ciorba de burta) nebo hovězí se zeleninou (ciorba taraneasca) či zeleninová (ciorba de legume). K polévce se objednává také třeba smetana. K jídlu také často obdržíte chléb.
Typickým zeleninovým jídlem je třeba ghiveci - vařená či dušená zeleninová směs. Rumunská kuchyně se samozřejmě liší i regionálně, velmi oblíbená tu je třeba moldavská kuchyně, ve které opět nechybí maso na různé úpravy. Takovým moldavským jídlem je třeba rasol modovenesc cu hrean - maso se zakysanou smetanou v křenové omáčce.
Citelné jsou také různé etnické vlivy, což je dáno bohatou historií i řadou menšin, které v Rumunsku žijí. Najdete tu tak tureckou musaku či pilaf, německá i maďarská jídla aj. Dezerty jsou velmi sladké, populární je tradiční turecká baklava či savarin - moučník zalitý sirupem se šlehačkou. Oblíbené jsou také koblihy z tvarohu s džemem a smetanou - papanasi či palačinky - clatita.
V Rumunsku se vyrábí výborné sýry. Dělají se z kravského (lapte de vaca), ovčího (lapte de oaie) i bůvolího (lapte de bivol) mléka. Co se týká nápojů, v Rumunsku se vyrábí pivo, víno i pálenky, a tak tady něco z těchto tradičních nápojů ochutnejte nebo si odvezte domů jako suvenýr.
Místním pivem jsou značky Silva, Ciuc nebo Ursus a většinou se jedná o světlé ležáky. Stále více se tu rozvíjejí i minipivovary. Co se týká vín, tak rumunské víno má dlouhou historii a nachází se tu mnoho vinic. Vína jsou opravdu skvělá, mezi ty nejlepší patří bílé Grasa z Cotnari (moldavské dezertní víno) či červené Feteasca Neagra z Dealu Mare. Oblíbená jsou hlavně sladká dezertní vína.
Typické pro Rumunsko jsou také domácí pálenky (palinca) z různého ovoce. Jsou většinou velmi silné. Rumunsko je mimochodem druhým největším producentem švestek na světě a většina zdejší produkce se využije právě pro výboru pálenky. Národním nápojem je tuica, pálenka ze švestek, která se pije neředěná.
Praktické informace pro cestovatele
Rumunskou časovou zónou je GMT+2, tedy oproti našemu českému času tu posunete hodinky o 1 hodinu napřed. Platí zimní a letní čas stejně jako u nás. Měnou je rumunské leu (RON), který se dělí na 100 bani.
Ačkoliv je kouření na veřejných místech zakázáno, kouří se všude, ostatně jako jinde na Balkáně. Elektrické zásuvky tu jsou stejné jako u nás, taktéž většina míst má internet a kohoutková voda je většinou považována za pitnou. Kreditky lze používat, ale častěji než jinde se tu lze setkat s různými podvody s kreditními kartami. Dostupné jsou taktéž bankomaty.
Bezpečností situace je obecně dobrá, české MZV ale nedoporučuje přespávat a parkovat na opuštěných místech a zvýšenou ostražitost byste měli věnovat hlavně kapsářům, kteří jsou tady velmi častí. Takže si na své věci obzvlášť v turisticky plných místech dávejte pozor.
Pokud si chcete přivézt nějaké suvenýry, patrně se bude jednat o tradiční keramiku, výborná rumunská vína, tradiční pálenku či rumunské sýry.
Návštěva zahraničních turistů v Rumunsku
Vzestupný trend byl zaznamenán rovněž u kanadských turistů, jejichž počet oproti minulému roku vzrostl o 23,2%. Prognóza Světové organizace cestovního ruchu předpokládala pro tento rok nulový nárůst v mezinárodním cestovním ruchu v důsledku krize následující po 11. září minulého roku. Trend růstu počtu zahraničních turistů přijíždějících do Rumunska potrvá i v druhé polovině roku. V minulém roce vzrostl počet návštěvníků ze zemí Evropské unie o 17,7%, tedy na počet 981.000 osob, což představuje 19,9% z celkového počtu příjezdů do Rumunska.
"TUI, světová jednička, přivezla v tomto roce téměř 18.000 turistů. Pokud jde o program modernizace pobřeží, který jsme projednali s představiteli společnosti v průběhu roku 2001, bylo uskutečněno asi 90% dohodnutých záležitostí, k čemuž patří i zřízení plážové policie, oprava fasád budov a vytvoření moderního klasifikačního systému. Pobřeží se zcela viditelně změnilo a je zde pozitivní trend. V posledních dvou letech bylo v Rumunsku postaveno 46 nových hotelů a dalších 16 bylo kompletně modernizováno, přičemž celkové investice dosáhly částky 129 milionů dolarů.
Zanechat komentář