Cestovní ruch patří mezi nejvíce zasažená odvětví ekonomiky Slovenska v souvislosti s karanténními omezeními, z nichž většinu Bratislava mezitím zrušila. Hoteliéři tak už postupně obnovují provoz. Cestovní ruch na Slovensku ani loni nedosáhl předcovidové úrovně, počet ubytovaných hostů v zemi ale meziročně vzrostl dvouciferně a byl druhý nejvyšší za posledních 23 let. Služeb hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení na Slovensku loni využilo 5,73 milionu domácích a zahraničních hostů. Meziročně to představuje nárůst o 18,5 procenta. K dosažení předcovidové úrovně ubytovatelům na Slovensku loni chybělo celkem zhruba 707 000 hostů, z toho 395 000 ze zahraničí, byť počet ubytovaných cizinců v zemi stoupl meziročně téměř o třetinu.
V hotelech, penzionech a dalších podobných provozech na Slovensku se v dubnu podle slovenského statistického úřadu ubytovalo jen 6 702 hostů, zatímco před rokem jich bylo 442 000. Během letošního dubna šlo například o lázeňské hosty, studenty na výměnných pobytech či návštěvníky soukromých bytů a chat. Propad počtu ubytovaných hostů slovenští statistici zdůvodnili téměř úplným uzavřením provozů cestovního ruchu a radikálním omezením cestování na národní i mezinárodní úrovni. Slovensko začalo otevírat své hranice pro zahraniční turisty až na konci května.
Za období od ledna do konce dubna se na Slovensku ubytovalo 1,09 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím loňska to představuje pokles o 35,8 %. Slovenští podnikatelé v cestovních ruchu již dříve odhadli, že k výkonům před propuknutím covidu-19 se nevrátí dříve než v roce 2022.
Podle ředitele Sdružení cestovního ruchu Vysoké Tatry Petra Chudého, došlo letos ve čtvrtletí k poklesu návštěvnosti Tater o čtvrtinu. Teplé počasí v dubnu a květnu sice pokles zpomalilo na deset procent, přesto jezdí turistů stále méně než loni. Léto je přitom podle Chudého pro tatranské hoteliéry významnější než zima.
Loni služeb slovenských hotelů, penzionů a dalších podobných zařízení využilo rekordních 6,43 milionu hostů. Proti předchozímu roku to představovalo nárůst o 14,9 %. Ze zahraničí nejčastěji jezdili na Slovensko turisté z Česka.
Také v Česku zažila ubytovací zařízení v souvislosti s koronavirem velký propad. Bratislava - Slovensko, které je dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších destinací pro české turisty, letos Čechy k dovolené tolik neláká. Pro slovenské hoteliéry a další podnikatele v cestovním ruchu to znamená výrazný úbytek ve vůbec nejpočetnější skupině návštěvníků v zemi. Řada z nich se proto rozhodla zlevňovat a ceny tak často padají řádově až o desítky procent.
Podle údajů Českého statistického úřadu loni strávilo dovolenou na Slovensku 780 tisíc Čechů, o 60 tisíc víc než předloni.
V roce 2004 přijelo na území Slovenské republiky téměř 25 milionů zahraničních návštěvníků (podle počtu překročení hranice), z toho bylo 1,4 mil. turistů, kteří se na slovenském území ubytovali. Ukazatel počtu přenocování dosáhl přitom hodnoty 4,7 mil. zahraničních návštěvníků. sousedními státy jsou tyto hodnoty relativně velmi nízké. udržují turisté z České republiky (29,9 % zahraničních návštěvníků). samostatné státy. Významnou roli hraje dobrá dostupnost, téměř žádná jazyková bariéra.
Slovensko zdražilo euro. Kurz české koruny k euru je totiž letos výrazně horší než loni v létě a pobyty na Slovensku tak zdražuje. Tomášová nicméně popírá, že by euro využili ke zdražení i slovenští podnikatelé. „Není pravda, že Slovensko všeobecně zdražilo,“ řekla. Podle ní naopak museli Slováci letos sáhnout ke snížení cen. Vstup do akvaparků je prý letos až o pětinu levnější než loni, stejně prý klesla i cena ubytování; lanovky zůstávají na stejné úrovni.
Se slevami musely přijít i české cestovní kanceláře, které vozí turisty na Slovensko. „Zaznamenáváme značný pokles zájmu o pobyty na Slovensku,“ uvedla Pavlína Pešová z Firo-tour. Výrazný odklon Čechů od cestování na Slovensko potvrdil Petr Krč, majitel CK Atis, která se specializuje na pobyty na území bývalého Československa.
Cestovní ruch na Slovensku patřil za epidemie nemoci covid-19 k nejvíce zasaženým sektorům ekonomiky. omezeně. Roční devizové příjmy z cestovního ruchu dosáhly v roce 2004 celkem téměř 30 mld. SK. turistů, z toho téměř 30 % z České republiky.
Opatření na podporu cestovního ruchu
S úbytkem turistů se jako první rozhodl bojovat nejoblíbenější turistický region na Slovensku Liptov, kde se nacházejí velká horská střediska, lázně a akvaparky a který tak na propad odvětví logicky doplácí nejvíc. Letos v létě si tak tamní návštěvníci budou moci za necelých sedm eur (190 korun) koupit slevovou kartu, která na řadě míst snižuje ceny vstupného, ale i ubytování.
„Myslíme si, že je to dobrý produkt v době, kdy lidé zvažují, že kvůli krizi zůstanou doma,“ uvedla Petra Tomášová z organizace Klaster Liptov, která zastřešuje příjezdovou turistiku do kraje. Samotný vznik organizace si vynutila krize a úbytek turistů. K vydání karty se Klaster inspiroval v Rakousku.
SACR je státní příspěvková organizace specializovaná na marketing a státní propagaci cestovního ruchu Slovenské republiky. Strategie rozvoje cestovního ruchu SR je vládní dokument, který byl schválen usnesením vlády SR v srpnu 2005. cestovního ruchu ve slovenské ekonomice. v časovém horizontu do roku 2013, v souladu s plánovacím obdobím v Evropské unii (2007-2013).
Pokud má mít cestovní ruch v budoucnosti větší váhu v ekonomice krajiny, bude potřebné pamatovat na výraznější podporu jeho zájmů a cílů ve všech odvětvových politikách. Hoci rozhodující úlohu při rozvoji CR má soukromý sektor, úlohou veřejného sektora je formulování strategie jeho rozvoja a definovanie nástrojov na jej zabezpečenie. Proto je důležitá podstata politiky státu v cestovním ruchu a nevyhnutnosť její nové orientace. V současnosti při vytváření štátnej politiky cestovného ruchu sú hlavnými nositeľmi rozhodovacích procesov tieto inštitúcie a organizácie:
- Vláda SR
- Ministerstvo cestovného ruchu a športu SR - sekcia cestovného ruchu
- samosprávne kraje - útvary pre cestovný ruch
- krajské a oblastné organizácie cestovného ruchu
Vláda SR sa pri podpore cestovného ruchu v aktuálnom programovom období zamerala na zvyšovanie počtu turistov a dĺžky ich pobytu na Slovensku pomocou efektívneho destinačného manažmentu prostredníctvom oblastných organizácií cestovného ruchu a aktívnej marketingovej prezentácie krajiny.
Regionalizácia cestovného ruchu Slovenskej republiky rozdeľuje Slovenskú republiku na 21 regiónov cestovného ruchu, ktoré nekorešpondujú s ôsmimi administratívnymi regiónmi. Samosprávne kraje majú vo svojich organizačných štruktúrach odbor zabezpečujúci aj otázky cestovného ruchu v zmysle zákona č. 302/2001 Z. z. o samospráve vyšších územných celkov a jeho ustanovení §4 ods. (1) písm. m) o utváraní podmienok na rozvoj cestovného ruchu a koordinácii tohto rozvoja a § 5 o medzinárodnej spolupráci, zo zákona č. 461/2001 Z. z. o prechode niektorých pôsobností z orgánov štátnej správy na obce a vyššie územné celky, zo zákona č. 503/2001 Z. z. o podpore regionálneho rozvoja v znení neskorších predpisov a zo zákona č. 91/2010 Z. z. o podpore cestovného ruchu v znení neskorších predpisov.
Na 31. ročníku se představí 307 vystavovatelů z 26 zemi světa. Akce bude ve znamení česko-slovenských vztahů, letos je to totiž právě 30 let od vzniku samostatných států Česko a Slovensko. Pozitivní zprávou je vzrůstající počet turistů ze Slovenska, srovnáme-li situaci před pandemií covidu-19, Slováků loni v Česku přenocovalo cca 780 tisíc, což bylo o 4 % víc než před třemi lety. Stejně tak turisté z Česka na Slovensku dlouhodobě obsazují první místo v návštěvnosti. „Česká republika je naším nejbližším partnerem a pro náš cestovní ruch nejvýznamnější zemí. V počtu návštěvníků, stejně jako v počtu přenocování na Slovensku, jsou právě hosté z Česka na prvním místě. Jsem přesvědčen, že Slovensko je pro turisty atraktivní zemí, věřím, že Češi i letos využijí možnost trávit dovolenou na Slovensku,“ říká ministr dopravy Slovenska Andrej Doležal a dodává: „Během prázdnin znovu připravujeme tzv.
Pro Slovensko je Česká republika jednou z nejdůležitějších zemí příjezdového cestovního ruchu, turisté z Česka dlouhodobě tvoří víc než 30 % hostů. Většina českých návštěvníků považuje Slovensko za domácí dovolenkovou destinaci zejména díky společné historii, národní a geografické blízkosti. Ani přestávka způsobená pandemií covidu-19 nezměnila zájem turistů z Česka a Slovenska poznávat zemi nejbližšího souseda. I když jsou cestovatelská očekávání jiná než dřív, návštěvníci z Česka pro Slovensko stejně jako návštěvníci ze Slovenska pro Česko nadále znamenají klíčovou klientelu. Češi a Slováci nebojují s jazykovou bariérou, jde o vzájemně lehce dostupné destinace a mezi lidmi panují silné rodinné i přátelské vztahy. To, co se mění, jsou cestovatelské preference: turisté víc vyhledávají unikátní kombinace například přírodu ve spojení s historickými nebo kulturními památkami a také gastronomické zážitky. Rovněž očekávají ekoturistiku, tedy udržitelný cestovní ruch, populární je také pěší turistika a cykloturistika.
To vše vedlo k tomu, že se Slovensko stalo partnerskou zemí HOLIDAY WORLD & REGION WORLD 2023. Návštěvníkům chce ukázat, že je atraktivní destinací s celoroční nabídkou. Představí se tak jedenáct slovenských regionů, které ukáží možnosti aktivní dovolené, pěší a cyklo turistiky, rodinné dovolené u vody, ale i kulturní festivaly či gastronomické zážitky. Na stánku Slovenska se hosté dozví, co pro turisty připravuje například oblíbený Liptov, Vysoké Tatry či malebný Oravský kraj. Chybět nebudou ani novinky z aquaparků a termálů ze Žitného ostrova nebo ze slovenských lázní, které nabízejí i postcovidovou léčbu. To vše včetně nejnovějších publikací o Slovensku, zábavných kvízů a regionálních delikates bude možné zhlédnout a ochutnat na stánku č. 4A15 v hale č.
Bratislava's Wine Region | Experience Bratislava with Barbora
„Cestovní ruch je velmi dynamická kategorie a v Evropě i ve světě se v současnosti dostávají do popředí zelená témata a živá příroda. Právě to Slovensko nabízí, je druhou nejzelenější zemí v Evropě, jsme velmoc minerálních pramenů, máme jich 2 000, kromě toho 8 000 jeskyní, 9 opravdu úchvatných, ikonických národních parků, které jsou jednou z velkých atrakcí pro turisty vůbec. Pro české turisty je atraktivní i blízkost a překvapivost, kterou Slovensko nabízí.
Atraktivity cestovního ruchu
Podle typu minerálních pramenů a se vymezují slatinné lázně (např. lázně (např. Rájecké Teplice, Turčianské Teplice nebo Piešťany) nebo jodové lázně (lázně Číž). lyžování. Ve Vysokých Tatrách začíná v prosinci a končí v březnu. Podbanske, Zverovka nebo Tatranská Lomnica. V Nízkých Tatrách jsou vyhledávané Donovaly, Čertovince, Jasná, Tále, Vyšná Boca nebo Telgárt. letech se postavila řada nových moderních areálů.
Převažují pobyty o délce 8-14 dní převážně v době letní sezóny. Na území Slovenska jsou atraktivní zejména pobyty u vodních nádrží.
Slovenská pohoří nabízející v zimě ideální podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. jeskyně přibližně 850 tisíc návštěvníků. Potenciál cestovního ruchu Slovenska je relativně rozsáhlý a pokrývá široké spektrum všech základních forem a druh cestovního ruchu. Slovensko poskytuje možnosti pobytů u vody a využívání termálních pramenů. atraktivit, které mají potenciál využití v cestovním ruchu. doplňkových služeb je však zatím na nižší úrovni a ve většině případů neodpovídá evropskému standardu a požadavkům náročnější klientely. současnosti zaostává v rámci evropského cestovního ruchu a význam cestovního ruchu je velmi podceněný, chybí legislativa.
| Lokalita | Charakteristika |
|---|---|
| Vysoké Tatry | Lyžování, turistika |
| Nízké Tatry | Lyžování, turistika |
| Liptov | Horská střediska, lázně, akvaparky |
| Termální prameny | Lázně (Rájecké Teplice, Turčianské Teplice, Piešťany, Číž) |
| Jeskyně Slovenského krasu | UNESCO památka |
Ruchu upřednostňována podpora pěti tzv. zimní cestovní ruch a zimní sporty, letní turistika a pobyty u vody a venkovská turistika. Potenciál pro tuto formu cestovního ruchu má řada regionů a většina slovenských měst. jeskyně Slovenského krasu). historií, folklórem i gastronomií, které je odlišují od jejich okolí. přírodního dědictví Slovenska. Řada hradů a zámků poskytuje možnost jejich využití po rekonstrukci a modernizace na kulturní a ubytovací zařízení. Štrbské Pleso ve Vysokých Tatrách, lázně Štós ve Volovských vrších a Liptovský Ján na Liptově). Trenčianské Teplice, lázně Sliač a Dudince.
Východních Tatrách (115 tisíc) a více než 100 tisíc návštěvníků má ještě ročně Demänovská ledová jeskyně a Dobšinská ledová jeskyně. veřejnosti zpřístupněny ještě tři jeskyně, které jsou v pronájmu od Správy slovenských jeskyní. nejhodnotnějších souborů lidové architektury formou památkových rezervací lidové architektury. reprezentují jednotlivé charakteristické oblasti slovenské lidové architektury. který vznikl již ve 12.století jako strážní osada na západních hranicích uherského státu. kdy staré dřevěné stavby nahradily zděné z nepálených cihel. V obci je 30 objektů chráněných jako národní kulturní památky. rezervace Veľké Leváre s habánským dvorem založeným v roce 1588. ojedinělými skalními obydlími vytesanými v neovulkanických horninách. podle tradice vznikaly od 16.století jako úkryty ve skále vytesané štiavnickými horníky na uskladnění vína. národní kulturní památky. srubové domy v jednotném stylu. cestovního ruchu. Ukázkou hornické osady je Špania Dolina na jihovýchodních svazích Nízkých Tater.
V současné době se roční příjmy z příjezdového cestovního ruchu pohybuji okolo 1 mld. relativně velmi nízká hodnota, s ohledem na velký potenciál, které má území Slovenska pro cestovní ruch. byl v roce 2004 vystřídán poklesem. Jejich příčinou byla celková makroekonomická situace Slovenska. koruny, zvýšení sazby DPH (ze 14 na 19 %) a zvýšení cen služeb cestovního ruchu. pracovní příležitosti a významně se podílí na regionálním rozvoji. Typický je pro něho tzv. aktivity přispívající k prosperitě regionů. dovolenou delší než 3 dny. a Bulharska.
s mírnou převahou zimní rekreace. Druhý nejvyšší počet turistů (188 tisíc) přijíždí z Německa, které je jednou z prioritních zdrojových zemí. V posledních letech se dynamicky rozvíjí lyžařská střediska i mimo region Vysokých Tater. Příkladem je lyžařské středisko Martinské Hole. o lokalitě Martinské Hole jako o místě využívaném pro turistickou-lyžařské aktivity je z roku 1921. dostala jméno po nestorovi turistiky Andreji Halašovi - Halašovka. vyhledávaným turistickým cílem. válce. současnosti je lokalita moderním lyžařským areálem, kde se pořádají domácí i mezinárodní lyžařské závody. Jedno z nejnavštěvovanějších středisek zimních sportů leží v Nízkých Tatrách, 15 kilometrů severně od Liptovského Mikuláše a známé je pod jménem Jasná. Poloha na severních svazích Chopku a vrcholu Dereše v nadmořských výškách 950 až 2024 metrů poskytuje ideální sněhové podmínky pro sjezdové lyžování. Každoročně se zde pořádají mezinárodní závody a v některých letech i závody světového a evropského poháru FIS.
Na Slovensku se nachází asi 3800 jeskyní. Jasovská jeskyně). Jeskyně Slovenského krasu společně s Ochtinskou aragonitovou jeskyní a Dobšinskou ledovou jeskyní jsou zapsané na Seznam UNESCO. Jeskyně patří na Slovensku mezi turisticky velmi atraktivní. Od roku 1970 navštívilo zpřístupněné jeskyně více než 21 milionů návštěvníků. Dobšinskou ledovou jeskyni. pohybuje okolo 650 tisíc.
CR zamestnáva viac než 165-tisíc ľudí (približne 7% celkovej zamestnanosti). Na Slovensku je v súčasnosti približne 5000 ubytovacích zariadení s takmer 190-tisícami lôžok realizujúcich takmer 15 mil. prenocovaní. Priemerná hodnota priameho HDP CR (suma priamej hrubej priadnej hodnoty CR a čistých daní na produkty CR) v období 2005-2016 sa pohybovala okolo 2,81% podielu na HDP slovenskej ekonomiky. Počas pandémie v rokoch 2020-2021 táto hodnota klesla na 1,45%.
Vďaka prírodnému a antropogénnemu potenciálu má CR možnosť zaujať v národnom hospodárstve a v spoločnosti strategické postavenie. V podmienkach Slovenska však nie je uceleným odvetvím, ktorého vstupy a výstupy by boli merané v systéme národného účtovníctva (ako napr. v prípade poľnohospodárstva, či priemyslu), ale je konglomerátom produktov a činností z mnohých rôznorodých odvetví, ktoré sa na aktivitách CR podieľajú, a to predovšetkým:
- ubytovacie a stravovacie služby
- služby cestovných a informačných kancelárií
- sprievodcovské služby
- rekreačné služby (napr. aquaparky, zábavné podujatia)
- osobná preprava a prenájom vozidiel
- služby športových zariadení (napr. lyžiarske strediská, kúpaliská)
- predaj cestovných lístkov, vstupeniek, suvenírov
- cestovné poistenie
- záchranná služba
- zmenárne a pod.
Súčasný systém výkazníctva neposkytuje transparentné ohodnotenie podnikateľských subjektov v rámci CR (ide predovšetkým o únik výnosov v oblasti dopravy, kultúry, maloobchodu a pod., kde účastníci CR tvoria významný podiel na tržbách). Podmienky na komplexné a medzinárodne porovnateľné vyčíslenie podielu ekonomických prínosov CR v národnom hospodárstve vytvára Satelitný účet cestovného ruchu, vychádzajúci z globálnych štandardov Svetovej organizácie cestovného ruchu (UN Tourism- hist. UNWTO). Poskytuje údaje o CR na základe dát systému národného účtovníctva, odporúčaní UN Tourism (hist.UNWTO) a Štatistickej komisie OSN, predovšetkým z oblasti zamestnanosti generovanej turizmom, pridanej hodnote CR, rozsahu kapitálových investícií do CR, produkcii, medzispotrebe, importe a čistých daniach. Na základe týchto údajov je možné vyčísliť podiel cestovného ruchu na HDP. Realizácia satelitného účtu predstavuje dlhodobý a komplikovaný proces vyžadujúci spoluprácu odborníkov zo ŠÚ SR, NBS, MF SR, MH SR, MCR a Š SR a ďalších inštitúcií.
Financovanie podpory odvetvia CR nie je dostatočné, pritom celkové ročné tržby v turizme a nadväzujúcich službách sa pritom odhadujú na 6,8 mld. Eur. (2019) Napríklad len aktívny zahraničný CR sa na tvorbe HDP podieľa 3%, ale suma zo štátneho rozpočtu na podporu odvetvia v ostatnom období nepresiahla 0,07%. Podiel turizmu na HDP je 3 pritom len jedným z ukazovateľov váhy turizmu v ekonomike: netreba zabúdať na pozitívny vplyv turizmu v ďalších odvetviach, tzv. multiplikačné efekty turizmu v národnom hospodárstve, ako aj na skutočnosť, že CR je v prípade regiónov, ktoré nie sú priemyselne aktívne, spoločne s poľnohospodárskou výrobou jediným zdrojom príjmov.


Zanechat komentář