Rodičovská dovolená a odpracovaná doba: Podmínky a výpočet nároku na dovolenou

Tento článek se zaměřuje na pravidla a podmínky spojené s rodičovskou dovolenou a jejím vlivem na nárok na dovolenou. Podíváme se na to, jak se počítá dovolená, jaké překážky v práci se započítávají a jaká pravidla platí pro čerpání dovolené v souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Výpočet dovolené a odpracovaná doba

Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných týdnů. Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (TPD). Vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. Doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas, nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nezajímají. To neplatí pro odpracované doby tzv.

Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vznikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby.

Příklad výpočtu dovolené

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok. Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.

Další příklady

• Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
• Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl? Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:

• dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
• doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP - viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
• další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:

• dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
• rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

Rodičovská dovolená a nárok na dovolenou v Německu

V Německu se rodičovská dovolená nazývá Elternzeit a poskytuje se biologickým rodičům, adoptivním rodičům, pěstounům a osobám pečujícím o děti partnera, sourozence nebo jiné blízké osoby.

Nárok na Elternzeit mají i přeshraniční pracovníci s platným pracovním poměrem. Naopak, nezaměstnaní, osoby samostatně výdělečně činné, studenti bez vedlejšího zaměstnání a další nemají nárok na rodičovský příspěvek (Elterngeld).

Délka rodičovské dovolené v Německu

Elternzeit můžete čerpat až tři roky na jedno dítě. Během prvních dvou let máte navíc jistotu zachování pracovního místa. Elternzeit navazuje na mateřskou dovolenou (Mutterschutz), která trvá 14 týdnů. Matky a otcové mohou Elternzeit využít najednou nebo si ji rozdělit až do 8 let věku dítěte.

Rodičovský příspěvek (Elterngeld) v Německu

Během rodičovské dovolené si rodiče obvykle žádají o rodičovský příspěvek (Elterngeld), který se vyplácí měsíčně. Základní rodičovský příspěvek (Basiselterngeld) se vyplácí po dobu 14 měsíců života dítěte. Po uplynutí 14. měsíce zaniká právo na Basiselterngeld. Existují i další možnosti, jako je ElterngeldPlus a Partnerschaftsbonus.

Výše základního rodičáku (Basiselterngeld) dosahuje 65 až 67 procent vaší čisté mzdy před nástupem na mateřskou dovolenou, maximálně však 1.800 € měsíčně. V rámci ElterngeldPlus dostávají rodiče mezi 150 a 900 eury za měsíc.

Mateřská a rodičovská dovolená v Německu - Rozdíly

Zákon o mateřské (MuSchG) upravuje práva těhotných a kojících žen, včetně ochrany před výpovědí a zákazu zaměstnání. Na mateřskou dovolenou mají nárok výhradně těhotné ženy. Rodičovskou dovolenou (Elternzeit) mohou využívat všichni, včetně žen i mužů, rodičů, prarodičů, pěstounů a adoptivních rodičů.

Po osmitýdenní mateřské v Německu si můžete u zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou. Svůj záměr na Elternzeit nastoupit musí rodič oznámit nejdříve 7 týdnů před plánovaným nástupem, pokud je dítěti méně než 2 roky, u staršího pak musí rodič oznámit plánování Elternzeit nejméně 13 týdnů před nástupem.

Pravidla pro čerpání dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel. Zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět. Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.

Dovolená po mateřské dovolené

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou

Vzor: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že nárok vzniká i během samotného čerpání dovolené. Je tedy potřeba započítat jako odpracovanou dobu i tu, která byla strávená samotným čerpáním dovolené.

Závěr

Elternzeit, tedy rodičovská dovolená v Něme...