Zpětná vazba od spokojených zákazníků je pro cestovní kancelář Benfica nesmírně cenná. Obzvláště potěšující je, když se o své dojmy podělí ti, kteří s CK Benfica vyrážejí na cesty opakovaně. Klienti Ivo a Helena navštívili s touto cestovní kanceláří oblíbené maďarské lázně Hévíz a podělili se o své zážitky a zkušenosti.
„Maďarské městečko Hévíz je i v ČR poměrně velmi dobře známá a hojně navštěvovaná turistická destinace především proto, že se přímo ve městě nachází největší přírodní jezero na světě s biologicky aktivní termální vodou. Vždyť už i samotný název města - Hévíz v překladu znamená „horká voda“. S cestovní kanceláří „Benfica“ mám víceletou velmi dobrou zkušenost a se svou přítelkyní proto každoročně velmi rádi využíváme jejích služeb k návštěvě jednotlivých termálních lázní po celém Maďarsku, kde se jich nachází opravdu velké množství. Letos nabízený květnový zájezd s přespáním na 5 nocí do zdejší „Mekky lázeňství“ - Hévízu, tak byl pro nás opravdu velkým lákadlem.
Pojďme se podívat na to, co všechno Hévíz nabízí a jaké dojmy si z něj Ivo a Helena odvezli.
Městečko Hévíz a jeho atmosféra
Samotné městečko Hévíz je typicky ryze lázeňské městečko s velkým množstvím různých krásných hotelů, domů a vil k pronájmu, rozličných obchůdků, kavárniček, posezení a mnoha dalších lákadel. Jelikož celkový počet samotných obyvatel Hévízu není nijak velký - je to asi necelých 5 000 obyvatel, počet návštěvníků je po většinu roku s přehledem několikanásobně převyšuje. Termální lázně leží cca 10 km od Balatonu severozápadním směrem a hlavní město Maďarska Budapešť je odsud vzdálené 220km.
Podle úsudku klientů největší procento návštěvníků, kromě samotných Maďarů, tvořili Češi, Rakušané a Němci, ale běžně zde potkáte i příslušníky mnoha jiných národností z celé Evropy až po daleké Japonsko.
Co návštěvníky na Hévízu mile překvapí, je skutečnost, že i když samotné městečko Hévíz není nijak velké a rozhlehlé, je velice prostorné a vzdušné, se spoustou zeleně, širokými a naprosto čistými ulicemi, často lemovanými záhony osázenými doslova záplavou rozličných pestrobarevných květin. Po celou dobu pobytu jsme neviděli v celé centrální části projet jediný nákladní automobil - běžné zásobování je řešeno dodávkami, městská doprava pak namísto velkých autobusů atraktivními malými vláčky. Ty jezdí daný okruh v dostatečném časovém intervalu. Cena za cca jednohodinovou projížďku je 2400 forintů, tj.
Termální jezero Hévíz
I když většina hotelových komplexů má většinou vlastní vnitřní a venkovní bazény, které jsou zejména pro starší lidi plně dostačující a celodenní vstup je již započítán do ceny pobytu, největší přitažlivost v Hévízu má bezesporu vlastní oválné termální jezero o rozloze 4,4 ha a hloubkou téměř 40m, které je napájeno jak studenými, tak i zejména teplými prameny.
Je fascinující se dočíst, že podle vzorků vody, odebraných po objevení pramenné jeskyně, bylo stáří studené vody z pramene stanoveno na 8 000 let, zatímco v případě teplé léčivé vody až na 12 000 let. Voda v jezeře se také přibližně každé 3,5 dny přirozeně zcela vymění. Teplota vody v jezeře může v létě dosáhnout až k 38 stupňům Celsia a dokonce ani v zimě údajně neklesne teplota pod 22-23 stupňů, díky čemuž mohou návštěvníci pohodlně plavat venku v jezeře i za nejsychravějšího počasí, kdy ho obvykle právě v těchto obdobích pokrývá a obklopuje hustá vrstva páry. Pokud mohu odhadovat, tak v době našeho pobytu mohla být teplota vody v jezeře příjemných cca 28‑30 stupňů Celsia. Cena vstupného pro seniory na 3hod činila 4 000 forintů.
Farmářské trhy v Hévízu
Samostatnou kapitolou jsou v Hévízu také zdejší farmářské trhy. Ty se konají vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, kdy se tržnice naplní rozličnými domácími prodejci. Trh si ponechává stále působivou a jakoby částečně zachovanou starodávnou atmosféru a Hévizské farmářské trhy zde nabízejí svým zákazníkům kvalitní domácí produkty přímo od pěstitelů, ale i spoustu jiných rukodělných výrobků.
Architektonické a historické památky Hévízu
Při procházce centrem města, naproti zdejší radnice, jsme nemohli přehlédnout především nově postavený moderní římskokatolický kostel sv. Ducha. Kostel má blankytně modrou barvu a celkem má 7 věží, symbolizujících sedm darů Ducha svatého. Interiér, který má nezvyklý tvar trojúhelníku, pracuje hodně s dřevem a pojme celkem až 1000 věřících. Má velmi dobrou akustiku a krásné moderní velké varhany, takže se tu také velmi často pořádají právě varhanní koncerty. Využili jsme možnost zúčastnit se nedělní bohoslužby a byl to zážitek hodně kosmopolitní.
Kromě již zmíněného „modrého kostela“ se v Hévízu nedaleko základů římského osídlení a muzea nalézá ještě tzv. „zelený kostel“. Tentokrát jde o kostel Srdce Ježíšova. Postavený byl v minulém století a věž má v neorománském stylu. Třetí a nejstarší kostel v Hévízu z éry Arpádovců pak najdeme ve známé vinařské oblasti Egregy. Po částečné rekonstrukci a novém vysvěcení byl zasvěcený svaté Magdaléně.
Velmi příjemně na nás zapůsobila také večerní procházka kolem jezera, zejména velmi hezká je v podvečer „Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa“ a dominantní hlavní vchod se dvěma věžemi, který střeží cherubíni pocházející z porcelánové manufaktury Zsolnay v jihomaďarské Pécsi. Pověst praví, že jestliže někdo prochází mezi dvěma cherubíny bez lásky v srdci, cherubíni promluví.
Římské vykopávky v Egregy
Za další zhlédnutí pak v Hévízu určitě stály i pozůstatky kamenné stavby z doby raného císařství na začátku čtvrti Egregy, patřící k nejvýznamnějším nálezům z dob římského osídlení v oblasti Balatonu. Pravděpodobně se zde jednalo o komplex obytné budovy venkovské usedlosti (villa urbana). Vila o rozloze téměř tisíc metrů čtverečních, postavená kolem roku 100 n. l., měla verandu se sloupovím, bazén s teplou, vlažnou a studenou vodou a dochovala se až do počátku 5.
Kromě základů tohoto římského osídlení, jsme si zde prohlédli i bronzovou sochu malého Flavia Theodosia a jeho chůvy, jež vládl Římu v letech 379‑395. Sousoší připomíná starořímskou legendu o vzniku jezera Hévíz, podle níž Flavius trpěl obrnou. Jeho křesťanská chůva ho chtěla za každou cenu vyléčit, a tak se každý den modlila k Panně Marii. Panna Marie její modlitby vyslyšela a nechala ze země vytrysknout pramen léčivé vody, která Flavia uzdravila.
Další sochařský soubor, který je na tomto místě k vidění, tvoří dveře typického římského obydlí a motiv psa, tzv. plastika „Brána domova“. Dveře jsou tvořeny geometrickými prvky a jsou pootevřené, což symbolicky naznačuje spojení přítomnosti a minulosti. Pes, který sedí ve dveřích, německá doga - plemeno, které bylo známo již starým Římanům - je důstojný a ušlechtilý, ztělesňuje římskou vznešenost a odráží nezvané vetřelce.
Osvěžení pro tělo i duši nabízí unaveným turistům v Zahradě římských vykopávek také tzv. suchý Kneippův chodník, jehož trasa naznačuje dosud neodkryté, pod zemí se skrývající zdi. Trasa stezky se zcela shoduje s obrysy pozůstatků budovy, která tvořila součást vily z dob starého Říma.
Pokračováním po pěší stezce „Věky a vína“ jsme prošli kolem pozdněrománského cihelného hrobu římského vojáka a nakonec došli nejen k již zmíněnému nestaršímu kostelu, pocházejícímu ze 13 století, ale především do oblasti pěstování vinné révy, zdejších sklípků a rozličných nabídek k posezení a gastronomickým zážitkům. Některé hospůdky zde mají nabídku jídelního lístku dokonce i v češtině.
Vinařská oblast Egregy
Jak dokládá historie, právě Římané s sebou do Panonie, a tedy i do okolí Balatonu přinesli umění pěstování vinné révy. Díky zkušenostem Římanů a příznivým přírodním podmínkám bylo pěstování révy úspěšné a udrželo se zde i nadále. Půda v Egregyi je středně tvrdá, písčitá a mírně kamenitá. Tato „teplá“, někdy až „ohnivá“ půda v kombinaci s příznivým klimatem umožnila produkci vynikající kvality.
Vzhledem k poměrně teplému a horkému počasí, jsem nakonec tuto možnost osobního posouzení kvality zdejších vín v samotném srdci zdejších vinařů i přes značné sebezapření, bohužel vynechal. Hodně nás taky lákalo navštívit během pobytu ještě také nedalekou rozhlednu, ze které musí být opravdu nádherný pohled do zdejší krajiny, ale to už jsme bohužel tentokrát nestihli.
Shrnutí pobytu v Hévízu
Mluvit o maďarské kuchyni je jako nosit dříví do lesa. O její kvalitě jsme se mohli přesvědčit prakticky při každé návštěvě Maďarska, Hévíz a hotel Ensana určitě nevyjímaje. Ubytování a služby opět na úrovni a bez problémů. Takže za nás i tentokrát naprostá spokojenost a už se těšíme na podzimní návštěvu lázní, tentokrát v Egeru.“
Ivo a Helena, účastníci pobytového zájezdu 29. 5. - 3. 6.
Autorem inspirativního textu a nádherných snímků z Hévízu je pan Ing.
Na závěr přidáváme fotku, která říká víc než tisíc slov - Helena, Irena a Stanislav si to v Hévízu užili naplno.
Zanechat komentář