Nárok na dovolenou ve zkušební době: Podmínky a výpočet

Začínáte v novém zaměstnání a už máte naplánovanou a zaplacenou dovolenou? Máte vůbec nárok na dovolenou během zkušební doby? Ano, placené volno si dopřát můžete, ale s trochu odlišnými pravidly. Vše důležité okolo nároku na dovolené vám vysvětlíme níže.

Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta.

Zákoník práce umožňuje, aby byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána zkušební doba. Zkušební doba slouží k tomu, aby si obě strany mohly ověřit, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat. Pokud tomu tak nebude, je oběma stranám umožněno během zkušební doby pracovní poměr rychle a bez uvádění důvodů ukončit.

Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců).

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Pouze u vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba sjednána až v délce 8 měsíců. Zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst.

Zkušební doba musí být sjednána písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru (den jmenování na vedoucí pracovní místo), jinak je neplatná. Zkušební dobu nelze sjednat, pokud pracovní poměr již vznikl. Zkušební doba může být dohodou stran zkrácena.

Zkušební doba sjednaná nejdříve dne 1. 6. 2025 (tj. po účinnosti tzv. flexibilní novely zákoníku práce) může být za jejího trvání (tedy dokud zkušební doba ještě běží) i dodatečně prodloužena písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, pokud budou dodrženy maximální zákonem povolené limity trvání zkušební doby.

Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje.

Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.

Kdy mám nárok na dovolenou ve zkušební době?

Řádný nárok na dovolenou však vzniká až po odpracování 60 dnů nepřetržitého pracovního poměru. Pokud je vaše zkušební doba kratší než 60 dnů, nárok proplacení dovolené ve zkušební době nevzniká. Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak.

Zaměstnavatel nemusí mít problém poskytnout vám dovolenou mnohem dříve, pokud se s ním domluvíte. Počítejte ale s tím, že vám může být zkušební doba prodloužena o počet dní čerpaného volna.

Pro jednodušší pochopení, jak se počítá zkušební doba, si ukážeme názorný příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.

Pokud během zkušební doby čerpáte dovolenou, zkušební doba se o tuto dobu prodlouží. Zkušební doba trvá standardně 3 měsíce (u vedoucích pracovníků 6 měsíců) a její délka je čistě odpracovaný čas. Čerpání dovolené nebo jiných překážek v práci (např.

P. Dle § 35 odst. 4 zákoníku práce platí, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj. Jestliže tedy měla sjednaná zkušební doba skončit například dne 31. 8. 2024, ale v jejím průběhu zaměstnankyně nekonala práci z důvodu celodenní dovolené, a zameškala proto tři pracovní dny (směny), o tuto dobu se jí zkušební doba prodlouží.

Nástup do zaměstnání: 1. Zkušební doba: 3 měsíce (do 30. Konec zkušební doby po prodloužení: 5.

Zaměstnavatel má právo rozhodnout, zda vám dovolenou schválí, zejména pokud je to z provozních důvodů, například pokud by nepřítomnost zaměstnance ohrozila plnění úkolů nebo chod firmy (typické ve výrobě, potravinářství a průmyslu, nebo během hlavní sezóny), nebo pokud čerpání dovolené nebylo oznámeno v dostatečném předstihu, aby si zaměstnavatel mohl zajistit náhradu (obvykle se doporučuje žádat alespoň několik dní předem, ale zákon neurčuje pevnou lhůtu).

Nárok na dovolenou máte i ve zkušební době, ale výpočet je poměrný k odpracované době, jak jsme psali výše. Snažte se vyhnout žádosti o dovolenou v kritických obdobích, kdy je vaše přítomnost nezbytná (např. Pokud je dovolená nezbytná (např.

Informujte svého přímého nadřízeného o plánované dovolené. Dovolenou můžete čerpat pouze po výslovném schválení zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel nemá formulář pro žádost o dovolenou během zkušební doby, můžete zkusit zformulovat svou žádost sami. Důvodem mé žádosti je [např.

Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou. Podle zákoníku práce § 217, odst. Kdybyste v práci po dovolené skončili dříve a ukázalo se, že jste čerpali dovolenou, na kterou jste neměli nárok, strhnou vám přečerpanou dovolenou ze mzdy či platu.

Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky. Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby.

Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů. Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.

Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou.

Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.

Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?

Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:

• počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
• vaši standardní týdenní pracovní dobu
• roční výměru dovolené v týdnech

Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.

Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech

Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.

Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)

Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené.

Kdy může vzniknout nárok na dovolenou?

Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:

• vlastní svatba,
• narození vlastního dítěte,
• úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka,
• stěhování.

Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.

Kdy nárok na dovolenou nevzniká?

Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.

Mám nárok na dovolenou i při výpovědi?

Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.

O poměrnou část dovolené nepřijdete, ani když skončíte v práci před uplynutím zkušební doby. Ve zkušební době může občas nastat potřeba čerpat dovolenou nebo jiný druh volna, například kvůli neočekávaným událostem nebo péči o člena rodiny. Zákoník práce garantuje nárok na dovolenou všem zaměstnancům v pracovním poměru.

Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli. Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.

Vyplatí se čerpat dovolenou ve zkušební době?

Přestože na dovolenou ve zkušební době ze zákona nemáte ihned právo, většina zaměstnavatelů vám přiklepne nárok na dovolenou už první měsíc v zaměstnání. Chtějí novým lidem usnadnit začlenění a dopřát jim odpočinek po náročném začátku. Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy.

Plánujete-li ale odchod po pár týdnech, nemá smysl si dovolenou vybírat. Jak jsme již zmínili výše, zaměstnavatel vám stejně vyčerpanou dovolenou strhne ze mzdy.

Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku.

Ve zkušební době se nárok na dovolenou vypočítává poměrně, což znamená, že za každý odpracovaný měsíc získáte 1/12 ročního nároku na dovolenou. Když zaměstnavatel nabízí více dnů dovolené, pak se poměr počítá i z nich - při nároku na 25 dní dovolené by za 2 měsíce měl zaměstnanec nárok na 25/12*2 = 4 dny dovolené.

Samozřejmě je možné, že vám zaměstnavatel vyjde vstříc a dohodnete se na jiných podmínkách. Pokud plánujete hodně dopředu delší dovolenou, pak o tom určitě zaměstnavatele na posledním kole pohovoru informujte.

Zaměstnavatel už z předchozích kol pohovoru bude mít představu o tom, jestli vám nabídne pracovní smlouvu, takže snižujete riziko toho, že by se vylekal a raději vám práci nedal. Na druhou stranu, pokud po měsíci ve zkušební době přijdete s tím, že příští týden potřebujete 14 denní dovolenou, pak si může tuto informaci zaměstnavatel špatně vyložit a dovolenou vám neschválit.

Většina zaměstnavatelů zpravidla delší dovolenou během zkušební doby neschvaluje. Někdy se stane, že pokud máte nastoupit 1. července, ale plánujete v tom termínu dlouhou dovolenou u moře, tak zaměstnavatel nabídne možnost nástupu až se vrátíte z dovolené - to se v době školních prázdnin dá chápat a často i dohodnout.

Zároveň je potřeba si uvědomit, že pokud žádáte o více dnů dovolené, než na kolik máte nárok, tak vám ji zaměstnavatel může schválit, ale jen za předpokladu, že do konce kalendářního roku, nebo do konce pracovního poměru odpracujete dostatek měsíců na to, abyste zpětně získali na takovou dovolenou nárok. Pokud byste ukončili pracovní poměr před odpracováním dostatečné doby pro nabytí poměrné části dovolené, pak by se jednalo o přečerpanou dovolenou a ta by se vám pak strhla z poslední mzdy.

Kratší dovolené (prodloužené víkendy) bývají zpravidla zaměstnavatelem akceptovány po prvním odpracovaném měsíci.

Další důležité informace o dovolené

Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy.

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.

Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.

Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více. Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách.

Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.

Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.

Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.

Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.

Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.

V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku. Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.

Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.

Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci po odpracování alespoň 60 dnů u zaměstnavatele v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené.

Nárok na dovolenou ve zkušební době je stejný jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.

Léto je tu a s ním čas dovolených. Možná máte od srpna nastoupit do nové práce a potřebovali byste si během prvního měsíce vzít pár dní volna. Nárok na dovolenou vzniká správně až po odpracování čtyřnásobku týdenní pracovní doby, tedy až když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.

Můžete o ni šéfa ale požádat i dřív. Byť jen proto, že si potřebujete vyřídit nějaké obchůzky nebo odvézt děti na letní tábor. Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) schválit volno třeba i po pár dnech v práci. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.

Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit.

Pracovní poměr jste ukončili vy nebo zaměstnavatel dřív, než jste si mohli dovolenou vybrat. V tom případě vám ji zaměstnavatel musí proplatit.

Jak si vypočítat nárok na dovolenou?

K výpočtu potřebujete znát počet odpracovaných týdnů, týdenní pracovní dobu a roční výměru dovolené v týdnech. Ze zákona je roční výměra dovolené při plném úvazku 4 týdny. Některé firmy však poskytují lidem delší dovolenou.

Příklad Prodavačka v bistru odpracuje každý týden 40 hodin. Po čtyřech týdnech práce bude mít nárok na 13 hodin dovolené.

Zkušební doba je období, během kterého mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jednodušeji ukončit pracovní poměr. Není tedy příliš obvyklé, že by v této době zaměstnanec čerpal dovolenou. To však neznamená, že na ni zaměstnanec nárok nemá. Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. O celodenní dovolenou se však zkušební doma zaměstnance prodlužuje.

Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná. Pozvěte si na pomoc Dostupného advokáta a podejte proti zaměstnavateli žalobu.

Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy.

To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat. V případě, že máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě.

V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.