České Budějovice: Turistický ruch a zajímavosti

Podnikatelé a provozovatelé služeb v cestovním ruchu na Budějovicku avizují spíše úspěšnou sezónu. Hodnocení sezóny za rok 2023 se čísla pohybují mezi 10% poklesem až zlepšením proti předešlému roku. Chování návštěvníků se výrazně změnilo, vzhledem k ekonomické situaci už nečerpají takové množství služeb jako dříve, ale pokud se jedná o kvalitní službu, tak se nezdráhají si dopřát. Do destinace se vrátili ve větším počtu Němci a Rakušané, přijíždějí i naši další sousedé a Nizozemci.

„Vesměs se jedná o oblasti, kam jsme nejvíce cílili marketingovou kampaní. Nárust je nejlépe ve statistikách oproti roku 2019 vidět na Polsku,“ komentuje čísla ředitel turistické oblasti Budějovicko Tomáš Polanský. Zároveň doplňuje, že bez Jihočechů a zejména místních obyvatel by si fungování provozů nedovedl představit, což potvrzují i místní podnikatelé. „Proto je pro nás důležité mít vyváženou cílovou skupinu, kterou oslovujeme, abychom nebyli závislí pouze na jedné oblasti. Když přijde nějaká krize a daná oblast by vypadla, mohli bychom mít existenční problémy. Obzvláště v naší destinaci se potvrzuje, že česká klientela je pro určitou stabilitu velmi důležitá. Pokud se budeme bavit o Jihočeších, je to pro nás číslo 1.

Jen ve 3. kvartálu roku 2023 navštívilo turistickou oblast Budějovicko 108 485 hostů. Při porovnání statistik tohoto období za rok 2023 a 2022 se jedná o nárůst o 10 %. „Ačkoliv vypadají tato čísla velmi dobře, je potřeba zůstat nohama stále na zemi, je nutné porovnávat také čísla předcovidová. Dle statistik nám chybí klientela z Asie, na druhou stranu současná klientela se ubytovává na více nocí, což je pro efekty cestovního ruchu výhodnější - ať je to podpora atraktivit, gastroprovozů a hlavně ubytování, kdy je zjednodušeně řečeno provozně nejdražší první noc. Právě v tomto složení návštěvníků musíme najít tu správnou rovnováhu.

Čeští, rakouští, němečtí nebo polští turisté přijíždějí ve větším množství než v roce 2019. Při pohledu na čísla zahraničních návštěvníků je vidět, že to k dorovnání rekordních sezon před covidem nestačí. Chybí kolem 45 % zahraničních návštěvníků.

Porovnání 3. kvartálů (červenec - září) let 2019 a 2023 je pro destinační management vypovídající.

Plány v cestovním ruchu pro následující období

15. listopadu proběhlo každoroční podzimní setkání subjektů cestovního ruchu, kde se nejen hodnotilo, ale bylo avizováno i několik novinek. Hlavním tématem byla úprava poplatku z pobytu a jeho další využívání směrem zpět do cestovního ruchu. „Jednáme s městem České Budějovice i Hluboká nad Vltavou, kde je od 1.1.2024 plánováno zvýšení poplatku, aby se tyto finanční prostředky vracely zpět do rozvoje cestovního ruchu. Ať už půjde o podporu významných akcí, kartu hosta, investic nebo obchodně-marketingových aktivit.

Na setkání bylo zmíněno, že velmi důležitým obdobím pro vylepšení čísel za rok 2023 je právě nadcházející advent. Kromě již rozběhnutých kampaní se chystají také aktivity na rok 2024, které budou na aktuální kampaně navazovat. Cílem je výrazně více oslovit blízké trhy - tedy Německo, Rakousko, Nizozemsko a obnovit příjezd vzdálenějších zemí jako USA nebo asijské státy. Stejně tak je dlouhodobým cílem rozjet Vltavskou cyklistickou cestu nebo zpřístupnit kaolínové doly Orty, které by mohly být lákadlem i ve špatném počasí. Cílem je i rozšíření sportovního zázemí pro pořádání turnajů evropského charakteru a nabídnout velkokapacitní ubytování pro větší konference a zmíněné sportovní akce.

Přínosy cestovního ruchu a zkušenosti místních

Přínos cestovního ruchu není jen o ubytování, ale i na navazujících službách. Podíl cestovního ruchu na tvorbě republikového HDP dosáhl před covidem na 2,76 % (více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady). Když se na cestovní ruch podíváme ze širšího hlediska, může se dostávat k podílu až 10 %, což už je významné číslo. Podíl lidí zaměstnaných v cestovním ruchu v Česku činil v minulých letech 4,02%, to znamená, že v tomto odvětví pracuje každý pětadvacátý člověk. Kdyby nenastala v době covidu vlna odlivu zaměstnanců z tohoto sektoru, bylo by číslo ještě větší.

Důležitost místních obyvatel potvrzuje primátorka města České Budějovice Dagmar Škodová Parmová, která má v gesci také cestovní ruch. Statutární město České Budějovice zjišťovalo ve spolupráci s Turistickou oblastí Budějovicko vztah místních obyvatel k cestovnímu ruchu ve městě. Mezi dotázanými výrazně převažuje názor, že město je atraktivní pro turisty - myslí si to celkem 85 % z nich, více než třetina je navíc přesvědčena, že město je pro turisty velmi atraktivní. Jako hlavní pozitiva turismu vidí místní obyvatelé především témata ekonomických benefitů pro město a podnikatele, opravy a údržbu veřejného prostoru, rozvoj služeb/vybavenosti a kultury. Celkem 45 % dotázaných si myslí, že pozitiva převažují nad negativy a dalších 46 % je toho názoru, že pozitiva a negativa se vzájemně přibližně vyvažují.

Nadpoloviční většina dotázaných (celkem 52 %) si myslí, že České Budějovice by mělo navštěvovat více turistů. Jen mírně slabší je názor, že turistů je optimální množství (41 %). „Výsledky jsou pro nás důležité nejen z toho pohledu, abychom věděli, jak přistupovat k rozvoji cestovního ruchu v souladu s místními, ale také že je dobré více mluvit o tom, jaká pozitiva či negativa cestovní ruch přináší a co všechno lze ve městě dělat. Občas mám pocit, že si návštěvníci umí užít pobyt ve městě mnohem více než místní.

• 108 485 hostů navštívilo ve 3. kvartálu 2023 TO Budějovicko
• 3,1 dne je průměrná doba přenocování
• 75 % dotázaných obyvatel ČB souhlasí s podporou turismu ve městě
• 2,76 % se cestovní ruch podílel na tvorbě HDP před covidem (více než zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady)
• 4,02 % lidí pracuje v cestovním ruchu tj. každý 25.

Moderní, efektivní, hravá, a hlavně chytrá a inovativní. Jedním slovem SMART. Přesně taková by měla být do deseti let nabídka turismu na jihu Čech. „Jedním z cílů koncepce je prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v našem kraji alespoň na tři noci. Když do Českého Krumlova přijedou lidé na týden a podívají se i do Zlaté Koruny, Vyššího Brodu nebo na Lipno, je to mnohem příjemnější a pro podnikatele zároveň zajímavější, než když Krumlovem projde jednorázově velká skupina, která se nezastaví ani na oběd. Jižní Čechy jsou pohodové a právě takové je chceme zachovat i pro naše návštěvníky.

„Schválením koncepce, na které jsme už netrpělivě čekali, pro nás práce nekončí, ale teprve začíná. Schválená koncepce obsahuje čtyři základní strategické cíle: Posílení konkurenceschopnosti značky jižní Čechy. Stabilizaci systému řízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji.

„Zpracovat strategii rozvoje cestovního ruchu na deset let v době, kdy se cestovní ruch zmítá v pandemii a neví se, co bude zítra, byl velký oříšek. Pandemie sektor ochromila třeba tím, že hodně kvalifikovaných zaměstnanců sektor zcela opustilo a zpět se vrací jen část z nich, protože cestovní ruch se stává rizikovým a nestabilním odvětvím. JCCR se tak bude například snažit různými marketingovými nástroji zpopularizovat práci v odvětví turismu, zintenzivnit spolupráci se školami, a to jak učňovskými, středními, tak vysokými, jejich podporou v propojování s podnikateli, zefektivněním praxí a podobně.

„Marketing budeme muset v prvních letech částečně odklonit od návštěvníka a zaměřit ho spíše dovnitř sektoru. Nutné je efektivnější mapování investic do infrastruktury cestovního ruchu a na to navázanou finanční podporu novými dotačními programy. Ve fázi příprav se k podobě koncepce měly možnost vyjádřit a vznést své připomínky desítky odborníků z odvětví cestovním ruchu. Ubytovatelé, hoteliéři, zástupci cestovních kanceláří, půjčoven sportovního či turistického vybavení a další. Do příprav byly zapojeny organizace destinačních managementů a jejich partneři, vysoké školy a školy oborově zaměřené, Sdružení cestovního ruchu Jihočeské hospodářské komory, Klub českých turistů, Nadace Jihočeské cyklostezky, příslušné odbory Krajského úřadu Jihočeského kraje, Komise pro cestovní ruch Rady Jihočeského kraje, místní akční skupiny a další subjekty.

Strategickou vizi pak naplňují slova: „Jižní Čechy jsou oblastí klidu a duševní pohody, kam se lidé rádi vrací za přátelskou atmosférou, kvalitními službami cestovního ruchu a rozmanitou přírodou. Jihočeši jsou profesionální, nabídka je originální a ohleduplná k přírodním zdrojům, marketing a způsoby komunikace s návštěvníkem jsou inovativní a smart.

Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) je příspěvková organizace Jihočeského kraje, která koordinuje a řídí cestovní ruch v celém kraji. Vytváří podporu domácího a příjezdového cestovního ruchu a vykonává funkci krajského destinačního managementu pro destinaci Jižní Čechy. Činnost Jihočeské centrály cestovního ruchu byla zahájena v roce 1994, kdy byla založena městy České Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách. Její členská základna se postupně ustálila na počtu 10 měst (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk) a několika významných podnikatelů (např. Výstaviště a.s., České Budějovice).

V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi Krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou (JHK) a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. V roce 2009 došlo k restrukturalizaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje. Byla zřízena usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 502/2009/ZK ze dne 27. Od roku 2009 tedy JCCR funguje jako příspěvková organizace Jihočeského kraje a využívá dotace, příspěvky a granty z nejrůznějších zdrojů na podporu cestovního ruchu, pomocí nichž např. vytváří produkty cestovního ruchu, rozvíjí infrastrukturu pro podporu cestovního ruchu, kulturu v regionu a spolupráci se zahraničními partnery.

Na úrovni Jihočeského kraje je kompetentním subjektem v oblasti cestovního ruchu Krajský úřad Jihočeského kraje - Odbor kanceláře hejtmana - oddělení marketingu a cestovního ruchu. Činnost Jihočeské centrály cestovního ruchu vycházela v letech 2015-2020 především z Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020,[3] která mimo jiné také reagovala na nepodpořený zákon o cestovním ruchu, který měl v České republice aplikovat dlouhá léta fungující rakouský model a nastolit systém transparentní finanční podpory cestovního ruchu. Tento přístup k řešení, jak se s absencí zákona o cestovním ruchu vyrovnat, rozpoutal diskuse i v jiných krajích a stal se modelem pro fungování národní úrovně cestovního ruchu. komunikace a spolupráce s agenturou CzechTourism vč. organizace famtripů, tj.

Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020 předpokládala podporu minimálně osmi turistických oblastí. Po prvních dvou kolech byl tento předpoklad naplněn a na území kraje pracovalo osm destinačním managementů. Organizace destinačního managementu je nyní rozdělena na 11 samostatných turistických oblastí, kterými je pokryté téměř celé území jižních Čech. TO jsou řízeny managementem turistické oblasti ve spolupráci s místními organizacemi pro rozvoj cestovního ruchu.

Turistické oblasti v okolí Českých Budějovic

• Budějovicko: Rozkládá se mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Lišovem a Týnem nad Vltavou.
• Česká Kanada: Oblast mezi Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem.
• Lipensko
• Novohradsko - Doudlebsko
• Písecko-Blatensko
• PodKletí
• Prácheňsko
• Šumavsko
• Toulava
• Třeboňsko

Cestovní ruch a návštěvnost turistických cílů na Budějovicku v jižních Čechách meziročně opět vzrostli. Vyplývá to ze statistik Tourdata národní agentury CzechTourism za rok 2023. Na prvních pozicích v rámci kraje se umístila Zoo Hluboká i Zámek Hluboká, lákají také muzea a galerie. V hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo o dvacet procent více turistů než v roce 2022 a příjmy z turismu činily 2 miliardy korun.

Návštěvnost Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou byla již potřetí v řadě nejvyšší z turistických cílů v Jihočeském kraji. Navštívilo ji 281 224 osob, jak vyplývá ze statistik CzechTourism za rok 2023. Meziročně se toto číslo zvýšilo o zhruba 1 %. Mezi TOP 5 se zařadil také Zámek Hluboká s návštěvností přesahující 201 tisíc. Zvýšil se také zájem o expozice muzeí a galerií. Ve statistikách si polepšilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ale i Městské muzeum Týn nad Vltavou či Muzeum myslivosti, lesnictví a rybářství na Zámku Ohrada. Alšova jihočeská galerie v budově zámecké jízdárny na Hluboké zaznamenala nárůst o 78 %! Vliv na to měla především veleúspěšná výstava švýcarského umělce H. R. „Na tomto příkladu se ukazuje, že kvalita expozic zásadně ovlivňuje zájem turistů a muzea a galerie se mohou stát součástí programu nebo přímo hlavním cílem návštěvníků turistické oblasti.

Celková návštěvnost Budějovicka v roce 2023 dosáhla zhruba 631 tisíc návštěvníků, což je meziročně stabilní číslo. Změny nastaly v poměru turistů a výletníků. Zatímco jednodenní výletníci ve skladbě návštěvnosti klesly o téměř 14 %, o více jak 20 % se naopak zvýšil počet turistů, kteří se v destinaci zdrží alespoň jednu noc. Podíl na tom mají především zahraniční turisté, kteří se po covidových letech opět začínají vracet. „Skladba návštěvnosti je z pohledu managementu cestovního ruchu podstatná a má vliv na celkový ekonomický přínos tohoto odvětví. Zahraniční turista utratí za den zhruba 2400 korun, což je oproti výletníkovi dvojnásobek. Průměrná útrata českého turisty je 940 korun za den. Vliv má také průměrná délka přenocování, která se na Budějovicku pohybuje kolem 2 nocí,” popisuje Tomáš Polanský.

Jen na ubytovacích poplatcích se na Budějovicku vybralo 10,7 milionu korun, o téměř 2,5 milonu více než v předchozím roce. Pro město České Budějovice jsou důležité také akce, které jsou lákadlem jak pro místní, tak pro návštěvníky. Z ekonomického hlediska představují přínos především v rámci takzvaných multiplikací, tedy v útratě za služby spojené s návštěvou akce. Patří mezi ně ubytování, strava, doprava, ale také návštěva atraktivit v destinaci, kterými hosté obohatí svůj program. „Můžeme se těšit na jubilejní 50. ročník Země živitelky nebo 20. ročník Múz na vodě. Mezi návštěvníky jsou oblíbené také běžecké závody, Českobudějovický advent či sraz majitelů motorek Indian Riders Fest. Tyto pravidelné akce pak letos doplní ještě Olympiáda dětí a mládeže.

Celkové příjmy z cestovního ruchu na Budějovicku činí 2 miliardy korun. Tato částka se meziročně zvýšila o více jak 37 %. Cestovní ruch představuje ekonomicky významné odvětví na národní i regionální úrovni. V roce 2022 tvořil tento obor 2,22 % hrubého domácího produktu České republiky a podílel se 2,18 % na hrubé přidané hodnotě ČR, což je více, než zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady.

Cestovní ruch se vrací na předcovidovou úroveň a jižní Čechy patří mezi nejoblíbenější cíle turistů. Vyplývá to z aktuálních statistik o cestovním ruchu zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) za 3. čtvrtletí letošního roku. Uveřejněná data ukazují, že domácí návštěvníci již překonali úroveň roku 2019, zatímco zahraniční turisté se postupně vracejí. „Na jih Čech k nám za třetí kvartál 2023 dorazilo více než deset procent všech hostů a strávili u nás jedenáct procent celorepublikového počtu nocí“, přibližuje jihočeský hejtman Martin Kuba.

„Statistiky třetího čtvrtletí, tedy měsíců července, srpna a září, potvrdily, že Jihočeský kraj patří mezi nejatraktivnější turistické oblasti,“ říká náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř, v jehož gesci je právě cestovní ruch. Příjezdový cestovní ruch je nejvíce zastoupen především návštěvníky ze sousedních zemí, kde počty hostů překonávají již předcovidové statistiky. Nejvíce zahraničních turistů dorazilo ve 3. kvartálu z Německa, a to téměř 50 tisíc německých návštěvníků, kteří zde strávili téměř 123 tisíc nocí. Na pomyslné druhé příčce v počtu strávených nocí jsou pak Nizozemští turisté, kteří zde strávili 48 tisíc nocí a vykazují dlouhodobě vůbec největší průměrnou dobu přenocování, a to 4,2 noci. Třetí a čtvrtou zemí v pořadí je pak Rakousko a Slovensko, s přenocováním téměř 40 tisíc nocí. Ze vzdálenějších trhů je stále patrná absence asijské klientely. „Zajímavá čísla vykazují také turisté z Polska.