Dovolená ve zkušební době: Podmínky a nároky

Léto je tu a s ním čas dovolených. Možná jste nedávno nastoupili do nové práce a potřebovali byste si ještě ve zkušební době vzít alespoň pár dní volna. Máte vůbec nárok na dovolenou během zkušební doby? Ano, placené volno si dopřát můžete, ale s trochu odlišnými pravidly. Vše důležité okolo nároku na dovolené vám vysvětlíme níže.

Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky.

V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době. Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.

Kdy vzniká nárok na dovolenou?

Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, když byl v pracovním poměru alespoň rok a z toho odpracoval alespoň 60 dní. Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až během roku, má nárok jen na poměrnou část dovolené. Pokud jste v pracovním poměru u zaměstnavatele méně než rok a odpracovali jste daných 60 dnů, máte nárok na poměrnou část dovolené, tj. (roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném roce.

Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů. Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.

Na dovolenou máte podle Zákoníku nárok, pokud jste u daného zaměstnavatele odpracovali alespoň 4násobek týdenní pracovní doby. Musí ale jít o nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň 4 týdnů. Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy: vlastní svatba, narození vlastního dítěte, úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka, stěhování. Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době.

Jak se počítá dovolená?

Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý. Jednalo se o poměrně velký zásah. Dříve se výpočet prováděl s odpracovanými dny. Tento přístup u běžného zaměstnání (8 hodin 5 dnů v týdnu) nijak množství dovolené nezměnil, ale pomohl směnnému provozu a pracovníkům v režimu tzv. dlouhého a krátkého týdne.

K výpočtu potřebujete znát počet odpracovaných týdnů, týdenní pracovní dobu a roční výměru dovolené v týdnech. Ze zákona je roční výměra dovolené při plném úvazku 4 týdny. Některé firmy však poskytují lidem delší dovolenou. Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.

Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát: počet odpracovaných týdnů ve zkušební době, vaši standardní týdenní pracovní dobu, roční výměru dovolené v týdnech.

Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech

Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.

Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)

Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.

Délka roční dovolené je podle Zákoníku práce stanovena na minimálně 4 týdny, tedy 20 dnů, což je 160 hodin dovolené za kalendářní rok (3,08 hodin dovolené týdně). Učitelé, pedagogičtí pracovníci a vysokoškolští pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené.

Nastoupíte do zaměstnání 1. září 2022. Podle Zákoníku práce budete moci čerpat první dovolenou od října 2022. Pokud u zaměstnavatele neskončíte a vydržíte minimálně do konce roku 2022, máte nárok na poměrnou část dovolené za každý měsíc. V našem případě to jsou za rok 2022 odpracované 4 měsíce, tedy 16 týdnů pracovního poměru.

• s pracovní smlouvou na 4 týdny dovolené za kalendářní rok bude mít zaměstnanec 50 hodin (6,5 dne) dovolené na rok 2022 (16*3,08),
• u smlouvy na 5 týdnů dovolené (200 hodin dovolené ročně) má zaměstnanec po 4 měsících nárok na 62 hodin (8 dnů) dovolené.

Nastoupíte do zaměstnání 1. září 2022, ale pracovní poměr ukončíte ve zkušební době 14. října (pátek 14. října je poslední pracovní den). Na kolik dní máte nárok?

• odpracováno máte dohromady 6 týdnů (4 týdny v září a 2 týdny v říjnu),
• v případě smlouvy na 4 týdny dovolené za rok budete mít nárok na 19 hodin volna 6*3,08),
• v případě smlouvy na 5 týdnů dovolené máte nárok na 23 hodin.

Jak můžete volno využít?

• můžete ho vybrat těsně před koncem pracovního poměru,
• zaměstnavatel vám vyplatí náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Dovolená ve zkušební době: Ano nebo ne?

Možná máte od srpna nastoupit do nové práce a potřebovali byste si během prvního měsíce vzít pár dní volna. Můžete o ni šéfa ale požádat i dřív. Byť jen proto, že si potřebujete vyřídit nějaké obchůzky nebo odvézt děti na letní tábor. Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) schválit volno třeba i po pár dnech v práci. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.

Dovolená ve zkušební době není nic nezákonného, nebo neobvyklého. Stačí mít odpracováno 4 týdny v daném pracovního poměru. Při 40 hodinách standardní týdenní pracovní doby jde o 160 odpracovaných hodin (40*4 = 160 hodin). V takovém případě vám náleží dovolená za poměrnou část kalendářního roku, kdy jste měli pracovní poměr.

Nastoupili jste do nového zaměstnání, máte tříměsíční zkušební dobu a nejste si jisti, od kdy již můžete využít dovolenou? Můžete ji využít ve zkušební lhůtě? Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.

Zaměstnavatel vám může podle Zákoníku práce § 217 odst. 2 dát dovolenou, pokud u vás předpokládá, že podmínky nutné pro čerpání dovolené splníte v průběhu kalendářního roku nebo do konce pracovního poměru. Je to tedy vše na dohodě.

O dovolenou ve zkušební době můžete v práci požádat i dřív, než vám vznikne nárok. Zaměstnavatel vám ji opět může, ale také nemusí schválit. Podle zákoníku práce (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb.) vám může dovolenou přiznat před tím, než vám na ni vznikne nárok, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později. Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou. Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou.

Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu. Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.

Pokud vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat. V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.

Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy. Zjistěte si ještě před nástupem, jaké vás čekají u zaměstnavatele benefity. 5 týdnů dovolené a další dny osobního volna mohou být jen začátek.

Co se stane, když zkušební doba skončí dřív?

Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Podmínkou přidělení dovolené jsou i v tomto případě 4 odpracované týdny u zaměstnavatele. Konec ve zkušební době není nic výjimečného. Myslí na něj i Zákoník práce s ohledem na dovolenou ve zkušební době. Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele.

Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená. Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku.

Přečerpaná dovolená: Co s tím?

Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Podle zákoníku práce § 217, odst. Kdybyste v práci po dovolené skončili dříve a ukázalo se, že jste čerpali dovolenou, na kterou jste neměli nárok, strhnou vám přečerpanou dovolenou ze mzdy či platu. Neodpracovanou dovolenou je třeba zaplatit.

Pokud by se nakonec stalo, že v zaměstnání skončíte a čerpali jste dovolenou, na kterou jste neměli nárok, bude vám tato přečerpaná dovolená stržena ze mzdy. V ještě horším případě, že by mzda byla příliš nízká a zaměstnavatel neměl peníze z čeho strhnout, vznikl by zaměstnanci dluh, který musí zaměstnavateli uhradit.

Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.

Vliv dovolené na zkušební dobu

Počítejte však s tím, že se vám o dny volna prodlouží zkušební doba. Mějte na paměti ještě jednu věc. Čerpání dovolené ve zkušební době vám zkušební dobu prodlužuje. Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).

Dle § 35 odst. 4 zákoníku práce platí, že o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje. Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj. vzájemné poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Pro jednodušší pochopení, jak se počítá zkušební doba, si ukážeme názorný příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.