Přemýšlíte občas nad tím, jak se mají rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené v jiných zemích? Mají všude nárok na placenou mateřskou dovolenou? Kolik jim stát přispívá? A co délka mateřské? Mají v jiných koutech světa nějaké zajímavé zvyklosti? Jednotlivé evropské státy mají odlišný systém mateřských i rodičovských dovolených.
České maminky jsou na mateřské dovolené o deset týdnů déle, než je průměr členských států OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Zatímco například oproti Česku některé státy hradí matkám sto procent platu, český systém zase umožňuje matkám zůstat doma s dítětem výrazně delší dobu. Některé země platí matkám stejnou částku, jakou si v zaměstnání vydělaly, jiné jen zlomek platu.
Odborníci se shodují, že placená mateřská dovolená je dobrá jak pro maminky, tak i pro podniky a ekonomiku obecně. Studie neziskové organizace Institute for Women’s Policy Research totiž zjistila, že snižuje jejich závislost na veřejné pomoci. Rozdíly mezi státy ale nejsou zanedbatelné. Každý totiž vaří podle svého receptu. Studie OECD srovnala sociální politiky 42 zemí platné od dubna 2016.
Podívejme se na některé země a jejich specifika:
Délka mateřské dovolené v různých zemích
Suverénně nejdéle si mateřskou užijí ženy v Bulharsku. Tato východoevropská země dává matkám neuvěřitelných 58,6 týdnů, tedy více než rok, placené mateřské dovolené. Významně nadprůměrnou dobu mateřské čerpají také řecké maminky (43 týdnů), Slovenky (34 týdnů), Chorvatky (30 týdnů), jimž sekundují právě Češky (28 týdnů). Průměrnou mateřskou 18 týdnů podle OECD čerpají Dánky, dále pak Litevky, Malťanky, Kypřanky a Rumunky.
Pouhých 15 týdnů si mateřskou užijí Slovinky a Belgičanky. Jen polovinu „dovolené“, kterou čerpají Češky, si mohou dopřát Švýcarky (14 týdnů), ještě méně však Norky či Islanďanky (13 týdnů), za nimiž skončily Švédky (12,9 týdne).
V členských zemích EU mohou maminky mateřskou dovolenou čerpat v rozmezí od 98 dní (v Německu) po 410 dní (v Bulharsku). Právě po Bulharsku je druhá nejdelší mateřská v Česku a Slovensku (28 týdnů).
Německo - tzv. Mutterschaftsgeld začíná 6 týdnů před porodem a končí 8. týden po něm. Pokud se však Němce narodí více než jedno dítě, trvá mateřská až 12 týdnů po narození (celkem 20 týdnů). Výpočet je závislý na posledních 13 platech. Maximální denní výplata dávky činí 13 EUR.
Polsko - trvá 20 - 37 týdnů, což závisí především na počtu narozených dětí.
Rakousko - rakouské matky jsou doma 8 týdnů před porodem a 8 týdnů po něm.
Slovensko - mateřská zde začíná 6 týdnů před porodem a končí 28. týden po něm. Může být ale i delší, tj. u osamělých matek 37 týdnů, po porodu vícerčat až 43 týdnů. Mateřskou navíc může čerpat i otec dítěte.
Ve Finsku je mateřský příspěvek vyplácen po dobu 105 dní. 56 dnů maminky pobírají 90 % z vyměřovacího základu, zbylých 49 dní pak 70 %, v případě vysokého vyměřovacího základu 25 - 40 % u vyšších výdělků.
V Anglii, Skotsku a Severním Irsku mají matky nárok na 280 dnů mateřské dovolené. Během prvních 6 týdnů pobírají poměrně slušnou náhradu mzdy, tj. 90 % z vyměřovacího základu. Po uplynutí období se automaticky přechází na jasně dané sazby, které stanovil stát.
V Belgii je mateřská 16 týdnů. Nastupuje se na ni týden před porodem. Pokud na ni žena nastoupí dříve, zkrátí se jí doba po porodu. Pojišťovna proplácí devadesát procent platu. Následnou rodičovskou je možné si vzít na 4 měsíce, kdy rodič dostává od státu 750€. Tuto dobu je možné si prodloužit v případě osmiměsíčního půl úvazku nebo čtyřpětinového po dobu 16 měsíců. Takovýto úvazek je možné prodloužit až na 54 měsíců (na všechny děti dohromady). Za to stát nabízí kompenzaci ušlého platu ve výši přibližně 109€ měsíčně.
Ve Španělsku je mateřská dovolená 16 týdnů, po tu dobu se vyplácí cely plat.
Ve Francii je mateřská 16 týdnů (6 před porodem a 10 po). Po tu dobu žena dostává vypočítaný průměr tří platů před odchodem na mateřskou. Poté může žena nastoupit na rodičovskou dovolenou na 6 měsíců u prvního dítěte a od druhého vždy na 3 roky s tím, že jeden z rodičů si může vzít maximálně 24 měsíců. Po tu dobu činí měsíční státní příspěvek cca 500€.
V Bavorsku trvá mateřská dovolená 99 dní, poté následuje tříletá rodičovská. Rodičovský příspěvek se vyplácí pouze 14 měsíců a rodiče si ho mohou rozdělit, například ho pobírá 12 měsíců a otec dva. Příspěvek se vypočítává z platu za poslední rok. Po skončení vyplácení příspěvku je možné zůstat na neplacené rodičovské, při které je možné pracovat, ovšem maximálně 30 hodin týdně.
V Británii je rodičovská dovolená jeden rok, z toho se po dobu prvních šesti týdnů vyplácí 90% mzdy. Dalších 33 týdnů činí mateřský příspěvek kolem £145 týdně. Zbytek roku je neplacený. Mateřská se počítá ode dne jejího nástupu, a žena se musí vrátit do práce přesně rok poté.
Na Zélandu nedávno prodloužili mateřskou z 16 na 20 týdnů. Její výše se počítá z příjmu za poslední rok.
V Číně je dodnes oblíbený tzv. Zuo Yuezi, tedy Měsíc sezení. Nové maminky by se celý měsíc neměly mýt - ani tělo, ani vlasy.
0 - 50 týdnů - to je průměr v Severní Americe. Čísla se značně liší. Méně než 12 týdnů je průměr na Blízkém východě. Ten nabízí v průměru statisticky nejkratší dobu mateřské dovolené.
Všeobecně právě v zemích Střední Evropy mají rodiče nárok na nejdelší rodičovskou dovolenou. V jiných zemích Evropy je naopak rodičovský příspěvek neznámým pojmem.
Matky ve Spojených státech amerických nám délku a výšku mateřské mohou skutečně závidět. USA je totiž jediná vyspělá země, kde pojem mateřská dovolená neexistuje. Matky mají po narození dítěte nárok na 12 volných, ale neplacených, týdnů. Děti proto už ve velmi nízkém věku dávají do jesliček. A pokud si to mohou dovolit, najdou si chůvu. Nárok na placenou mateřskou nemají ještě v dalších 4 zemích - v Papue Nové Guinei, v Libérii, Svazijsku a Surinamě.
Pravým opakem jsou - to vás zřejmě nepřekvapí - skandinávské země. Jejich občané sice musí platit vysoké daně (někdy až do 50% příjmu), na druhé straně na ně stát nezapomíná. V mnohých sociálních otázkách to mají Seveřani vychytané. Maminky a tatínkové v severských zemích mohou společně sdílet placenou mateřskou dovolenou a využít ji kdykoli v prvních 8 letech života dítěte. Švédsko nabízí nejštědřejší mateřskou dovolenou. Rodičovská dovolená v Norsku trvá přibližně jeden rok. Rodiče si mohou vybrat, zda chtějí pobírat příspěvek ve výšce 100 % platu po dobu 49 týdnů, a nebo 80 % platu po dobu 59 týdnů.
Na Islandu dostávají rodiče 80 % výšky platu po dobu až 11 měsíců. V zemi funguje rovnoprávný dvojrodičovský systém, který obyvatelé přijali velmi pozitivně.
Mateřská dovolená v Česku
28 týdnů placeného volna, které české maminky stráví doma s novorozeným miminkem. U vícerčat pak 37 týdnů, na což rovnou navazuje rodičovský příspěvek. To je peněžitá pomoc v mateřství u nás v Česku. Podmínkou pro uznání nároku je u těhotných zaměstnankyň i podnikatelek splnění zákonem stanovené účasti na nemocenském pojištění. Na mateřskou se nastupuje 6 - 8 týdnů před termínem porodu.
Výše peněžité pomoci se následně počítá z denního vyměřovacího základu, ze kterého tvoří 70 %. Příklad: Žena měla během posledních 12 kalendářních měsíců hrubý měsíční výdělek 25 000 Kč. Její denní peněžitá pomoc v mateřství bude činit 576 Kč, tj. 17 280 Kč měsíčně.
V Česku se mateřská vyplácí ve výši 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. V Česku má žena nárok na takové volno po dobu 28 týdnů. Pokud porodí dvojčata a vícerčata, doba se prodlužuje na 37 týdnů. Na mateřskou se nastupuje šest až osm týdnů před porodem a po porodu na ní žena zůstává ještě 22 týdnů.
Vždyť v USA nebo Austrálii nedostávají maminky žádný příspěvek. Z členských zemí EU pobírají maminky déle mateřskou pouze v Bulharsku. V žádné jiné členské zemi EU nemohou maminky (nebo tatínci) pobírat rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte. Finanční podpora rodin s dětmi je tedy v Česku při mezinárodním srovnání nadprůměrná.
Přestože je v některých západoevropských zemích mateřská s porovnáním s předchozím příjmem vyšší než v Česku, je mateřská i v Česku poměrně vysoká.
Podmínky pro nárok na mateřskou v ČR
- Nemocenské pojištění za maminku zaměstnavatel odváděl alespoň 270 dní za poslední dva roky.
- Maminky, které nejsou zaměstnané, ani OSVČ, získají peněžitou pomoc v mateřství, pokud se na ně vztahuje tzv. "ochranná lhůta".
- Nezaměstnané maminky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěné.
- Maminky na Úřadě práce - stejné platí i pro maminky, které jsou vedené jako uchazeči o zaměstnání v evidenci na Úřadě práce. Výjimkou jsou maminky, kterým nárok vznikl v takzvané ochranné lhůtě.
- Ochranná lhůta slouží k ochraně těch, kterým skončil pracovní poměr; ochranná lhůta trvá 180 dní od konce zániku pojištění (tedy od konce pracovního poměru maminky).
I když maminka nemá na mateřskou nárok, vzniká jí nárok na rodičovský příspěvek, a to již ode dne porodu.
Maminka vracející se do ČR po práci v zahraničí - pokud maminka nebyla účastna na nemocenském pojištění v České republice (mohla si jej sama platit), pak na peněžitou pomoc v mateřství nárok nemá.
6 týdnů po porodu náleží mateřská výhradně matce. Po této době se maminka může domluvit s otcem dítěte, s manželem, že on se bude starat o dítě. Taková dohoda musí být uzavřená písemně.
Váš gynekolog vám před odchodem na mateřskou dá formulář. Gynekolog vyplní první část, vy pak tu druhou, vyplněný tiskopis předáte svému zaměstnavateli. ČSSZ vyplácí dávky zpětně. Vy si určíte, jakým způsobem budete chtít dávku dostávat - na bankovní účet nebo složenkou. Částka je osvobozena od daně a pojištění, takže vám přijde čistá mateřská.
V průběhu mateřské dovolené vám vzniká u zaměstnavatele nárok na další dovolenou, protože mateřská se považuje z pohledu zákona jako výkon práce. Nárok na dovolenou při mateřské maminkám vzniká, ale mateřskou není možné přerušit tím, že byste nastoupila na klasickou dovolenou. Většina maminek využívá možnost nechat si proplatit zbývající dovolenou po skončení mateřské dovolené. Zaměstnavatel vám v takovém případě musí vyhovět.
Zatímco výše uvedená čísla představují minimální množství týdnů pro mateřskou dovolenou, mnoho zemí, stejně jako Česká republika, dává rodičům možnost si dovolenou prodloužit.
Otcovská dovolená
Otcovská poporodní péče je typ sociální dávky, který v tuzemsku začal fungovat teprve na začátku roku 2018. Otcovská dovolená v Česku společně s vyplácením poporodní péče trvá dva týdny, tedy 14 dnů. Ještě v loňském roce ale otcovská činila pouze jeden týden, tedy sedm dnů. Dovolenou není možné nijak přerušit ani rozdělit. Otcové dostávají během vyplácení dávky 70 procent z denního vyměřovacího základu mzdy.
Nejpříznivější podmínky pro tatínky jsou v tomto ohledu ve skandinávských státech, kde mohou být otcové s dítětem po narození až deset týdnů. Nejdelší otcovskou dovolenou umožňuje Island, kde novopečení tatínkové mohou zůstat doma až 12 týdnů. V Evropě ale dosud existuje řada států, které otcovskou dovolenou neposkytují vůbec. Mezi ně se řadí například i sousední Německo nebo Slovensko.
Rodičovská dovolená
Na rozdíl od mateřské má na rodičovský příspěvek nárok matka nebo otec, kterým se narodí dítě. Na dávku samozřejmě dosáhnou i adoptivní rodiče. Nárok na rodičovskou dovolenou mají všichni bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní nebo OSVČ. Výše rodičovského příspěvku je pro všechny stejná. Rodičovský příspěvek činí 300 tisíc a naposled vzrostl 1. ledna 2020.
Celkovou sumu rodičovského příspěvku je potřeba vybrat do čtyř let věku dítěte. Jinak o zbytek peněz přijdete. Na rodičovský příspěvek má nárok vždy jen jeden z rodičů, ale rodiče se mohou v rámci rodičovské střídat. Nejčastější délkou pobírání dávky je do tří let věku dítěte.
Po skončení mateřské dovolené čerpá zpravidla maminka dítěte rodičovskou dovolenou. V Česku pobírá maminka během rodičovské dovolené rodičovský příspěvek. Během rodičovské dovolené již však v mnoha zemích nemají rodiče nárok na žádné dávky. Jedná se o Bulharsko, Kypr, Maltu, Nizozemí, Irsko, Španělsko a Řecko. V těchto zemích je rodič s dítětem na rodičovské dovolené bez vlastního příjmu.
Rozdíly v čerpání rodičovské dovolené jsou v EU značné. V některých zemích činí rodičovská dovolená, kdy je pobírán příspěvek, pouze pár měsíců. Např. v Belgii (3 měsíce), Portugalsku (4 měsíce). Rodičovský příspěvek dle výše předchozího výdělku je zaveden v ostatních zemích. Nejvyšší je v Estonsku a Slovinsku (100 % předcházejícího příjmu), rovněž vysoký je ještě ve Švédsku a Dánsku (90 %), Lotyšsku, Finsku a Maďarsku (70 %). Nejnižší je v Itálii (30 %).
Dopad mateřství na pracovní uplatnění žen
Dlouhá doba strávená s dítětem doma je důvodem, proč Česko v rámci EU vykazuje jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na uplatnění žen na trhu práce. Přerušení kariéry se odráží na ztrátě kontaktu se zaměstnáním a samozřejmě na mzdách.
Na mateřské a rodičovské mohou ženy strávit až 236 týdnů. Podle některých odborníků to je pro děti prospěšné. Ale ženám to často neprospívá. Podle průzkumu rodičovství a narození dítěte v Česku negativně ovlivní pracovní uplatnění a kariéru 35 procent matek. Pouze 46 procentům matek se daří dobře skloubit kariéru a rodičovství. Ženy kolem čtyřicítky vydělávají podle statistik v průměru 30 tisíc korun měsíčně, muži ve stejném věku o deset tisíc víc. Důvodem je právě i přerušení kariéry kvůli péči o dítě.
Na rodičovské dovolené zůstává dva až čtyři roky kolem 300 tisíc žen. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena či uplatňována pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi.
Přístup k rodičovské a mateřské se celosvětově značně liší. Zatímco cizinky nemají problém vrátit se do práce už po pár měsících, Češky po brzkém návratu do zaměstnání netouží. Navíc v Česku je zažité, že o dítě by se měla starat žena. Chce-li se vrátit dříve do práce, okolí jí často považuje za krkavčí matku. Muž na rodičovské bývá i nadále výjimkou. Průzkumy uvádějí, že takovou možnost zvolí jen jedno procento otců malého dítěte.
Odpovědné firmy v Chartě diverzity jsou vůči svým „rodičům v práci“ díky svým inovativním programům na podporu rodičů v práci vstřícní a otevření. Podporují rodiče od těhotenství až po řádný či dřívější návrat z M/R dovolené.
Cílem letošní konference matky a otcové vítáni bylo zejména otevřít témata a diskusi o zkrácení rodičovské dovolené v ČR a výraznějším sdílení rodičovské péče mezi matkami a otci.
Zanechat komentář