Turistické a mapové značky: Průvodce orientací v terénu

Turistické a mapové značky slouží k rychlé a snadné orientaci na mapě, pokud hledáme nějaké určité místo. Mohou pomoci naplánovat a předem sestavit zhruba vybranou trasu. Nové mapové značky jsou platné od 1.9.2016.

Značka, ať už v přírodě nebo na mapách, je symbol, jehož cílem je poskytnout turistům informace o směru cesty, vzdálenostech, průchodnosti terénu, místech zájmu či dalších důležitých údajích. Území Česka a Slovenska má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. Společně s Českou republikou patříme ke světové špičce, protože máme jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení nejen v Evropě, ale i ve světě.

První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí Hodruši ve Štiavnických vrších. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů (KČT) roku 1889. V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Až do roku 1938 následoval rychlý rozvoj. Období druhé světové války a období let 1950-1954 však znamenalo pro systém značení krizi - nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen.

Od roku 1954 získal monopol na značení ČSTV, postupně byla síť značených cest obnovena a rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. V roce 1990 přešla značkařská činnost v Česku na obnovený Klub českých turistů. Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty. Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Značení provádějí již od počátků bezplatně dobrovolníci - značkaři. Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrany přírody.

Typy turistických značek

Při turistice se nejčastěji setkáváme s pásovými značkami, ale existují i další typy značení, jako jsou šipky, koncové značky, místní značení, prameny, zříceniny nebo naučné stezky. Turistické trasy v České republice jsou většinou značeny pásovými značkami. Značku tvoří tři vodorovné pásy. Prostřední pás udává barvu trasy (červená, zelená, modrá, žlutá) a krajní bílé pásy značku zvýrazňují.

Vícebarevné značky jsou doplněny šipkami zejména v místech, kde se značené trasy rozcházejí. Místa ostrých zlomů značené cesty a napojení na jinou komunikaci se označují šipkami. Oba konce značené trasy a významových odboček jsou označeny touto značkou v příslušné barvě trasy (odbočky).

Značka určená pro naučné stezky. Šikmý pás je vždy zelený.

Pro místní trasy a okruhy existuje speciální místní značení (úhlopříčně rozdělené čtverce, v nichž jeden trojúhelník je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev).

Klub českých turistů používá takzvané pásové značení čtyř barev - červené, modré, zelené a žluté, namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením (existují jich 4 typy) stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa.

Na významných místech a rozcestích se umisťují směrovníky (rozcestníky) s místními a směrovými tabulkami jednotného provedení, zpravidla plechovými.

Pro lyžaře (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Pro cyklisty se používá jednak pásové značení se zvětšenými značkami a žlutými krajními pásy, nebo speciální silniční směrové značky žlutooranžové barvy.

Zvláštním typem turistického značení jsou naučné stezky, které vyznačují samostatně nebo ve spolupráci s KČT organizace ochránců přírody či obce, města i jiné organizace. Podle metodiky KČT bývá naučná stezka značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem. Naučné stezky zřizované jinými subjekty však jsou mnohdy značeny jinými způsoby. Naučné stezky jsou vybaveny i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí.

Příklad turistické značky v Česku

Značení na Slovensku

Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračoval v péči o turistické značení Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska. Způsob značení je shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích s přesností na čtvrt hodiny, nikoliv v kilometrech. Barvy nemají žádnou souvislost s obtížností trasy. Kromě toho se lze setkat s bílým vykřičníkem nad značkou, který má upozorňovat na náhlou změnu směru.

Většina turistických tras na Slovensku je značena pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Střední pruh mění barvu podle významu trasy, zatímco horní a dolní pruh jsou bílé pro lepší viditelnost. Tyto značky mají čtvercový tvar o velikosti přibližně 10 × 10 cm.

Na turistické trasy nás nasměrují rozcestníky, v Tatrách známé jako tzv. „hříbky“.

Kromě turistických tras můžeme na Slovensku najít i naučné stezky, které jsou označeny speciální značkou. V Národním parku Nízké Tatry najdeme například Naučnou stezku Demänovská dolina. Ta začíná u Mikulášské chaty, měří 13 km a vede přes Vrbické pleso až k horní hranici lesa. Během cesty se turisté dozvědí více o fauně, flóře, koloběhu vody v přírodě, ale také o historii hornictví, salašnictví a Slovenském národním povstání.

Jednou z nich je Naučná stezka Hrebienok, která začíná ve Starém Smokovci (část Hrebienok), měří 4 km a má 9 zastávek. Tato stezka poskytuje informace o historii Hrebienku, vzniku tatranských dolin a složení žulového podloží. Další zastávky informují o tatranských lesích, Studeném potoce a vegetačních stupních. Stezka končí u Rainerovy útulny, odkud vede krásná cesta k vodopádům Studeného potoka.

Slovensko má více než 15 500 km značených turistických tras pro pěší turistiku. Kromě více než 15 500 km značených pěších tras má Slovensko také téměř 500 km značených tras pro lyžařskou turistiku. O značení se na Slovensku stará KST - Klub slovenských turistů.

Značení v jiných zemích

První polskou trasu vytyčil pomocí směrových ukazatelů Leopold Wajgel v roce 1880 v Haliči (trasa Krasny Łuh - Hoverla, nyní Ukrajina). V roce 1887 byla vyznačena první značka na území samotného Polska. Značky se zpočátku malovaly rumělkou (HgS) v podobě červeného vodorovného proužku, později se začal přidávat kvůli lepší viditelnosti bílý proužek, což se však rozšířilo až po roce 1914.

V letech 1925-1927 probíhala tzv. štětcová válka (wojna na pędzle) mezi německou organizací Beskidenverein (založena v roce 1893 v Těšíně) a Polskou tatranskou společností (Polskie Towarzystwo Tatrzańskie), kdy polská společnost nechtěla nechat v Západních Beskydech monopol na značení německému sdružení a začala značit vlastní trasy. PTTK také zřizuje lyžařské a cyklistické značení, které je tvořeno nejen značkami a směrovými tabulkami, ale i systémem dalších značek obdobných dopravním.

Evropské dálkové trasy jsou síť turistických značených pěších cest celoevropského významu. Evropská asociace turistických klubů si při svém založení v roce 1969 vytkla za cíl vytvořit mezinárodní evropskou síť turistických tras. V současné době se síť skládá z 12 tras E1 až E12 a měří více než 65 000 kilometrů napříč Evropou. Trasy obecně propojují a využívají stávající národní a místní značení a trasy. Některé z těchto tras nejsou doposud vyznačené nebo jsou značené jen velmi nedostatečně. Ve střední Evropě jsou tyto cesty většinou dobře vyznačeny. Českou republikou procházejí evropské trasy E3 (podél severní hranice) a E10 (severojižně mezi Lužickými horami a Šumavou), které se protínají poblíž Jedlové v Lužických horách. Kratšími úseky zasahují na území republiky trasy E6 v Českém lese a E8 v Podyjí.

Mapové značky

Značené cesty jsou vyznačovány v turistických mapách, někdy i v jiných typech map. Existují mapy v různých měřítcích. Nepraktičtější jsou 1 : 50 000. Na těchto mapách 1cm na mapě odpovídá 500m ve skutečné krajině. Na nich najdeš pomocí turistických značek zakreslené domy, lesy, řeky, rybníky, hrady, kostely, kříže v krajině, železnice, silnice, cesty, vrstevnice a mimo mnoha dalších věcí také turistické značené trasy. I k jejich vyznačení slouží právě turistické značky.

Červenou barvu mají většinou hlavní turistické trasy, ostatní jsou značeny modře, žlutě a zeleně. Abys pochopil, co všechno je na mapě vyznačeno, prostuduj si legendu (popis značek na okraji mapy).

Horní okraj mapy musíš, pro správné čtení a orientaci mapy v krajině, nasměrovat vždy na sever. Zapomněl jsi buzolu? Správný směr můžeš najít i bez ní, díky lišejníkům na stromech a díky sluníčku, pokud není schované za mraky. Lišejníky totiž nejčastěji rostou na severní straně stromů, protože bývá vlhčí.

Bez ohledu na to, zda se chystáte na lehkou turistiku, vysokohorskou túru nebo naučnou stezku, mapy jsou nepostradatelným pomocníkem při plánování výletu. Mapa obsahuje legendu, která vysvětluje všechny značky. Trasy jsou na mapě označeny stejnými barvami jako v terénu, což usnadňuje orientaci.

Vždy je ale vhodné mít sebou na trase i tištěnou mapu (nejlépe vydanou KČT, kde jsou aktuální značené trasy). Pokud narazíme při jízdě na trasu označenou tabulkami IS21 a nemáme sebou mapu ani GPS, musíme jet po trase do následujícího rozcestí, kde se zorientujeme a dozvíme se, kam která trasa vede.

Nové mapové značky platné od 1.9.2016:

Číslo	Značka	Popis
1		Zpevněná cesta
2		Pěšina
3		Polní a lesní cesta
4		Trasa vodní dopravy
5		Ostatní silnice
6		Silnice I.třídy
7		Dálnice
8		Násep
9		Řeka s jezem
10		Řeka s mostem
11		Řeka s přehradou
12		Řeka s přívozem
13		Kostel
14		Meteorologická stanice
15		Kaple
16		Pomník
17		Zřícenina hradu
18		Veřejné tábořiště
19		Autokempink
20		Hrad, zámek, tvrz
21		Kříž
22		Větrný mlýn
23		Vodní mlýn
24		Orientačně důležitý strom
25		Muzeum, galerie
26		Hraniční přechod
27		Hraniční přechod pro pěší a cyklisty
28		Kulturně pozoruhodné místo
29		Ubytovna
30		Hotel
31		Stanice horské služby
32		Restaurace
33		Hranice CHKO
34		Hranice národního parku
35		Hranice přírodního parku
36		Přírodní zajímavost
37		Sad a zahrada
38		Vinice
39		Porosty křoví
40		Chmelnice
41		Vodojem
42		Pramen
43		Veřejně koupaliště
44		Studna
45		Elektrárny
46		Hájovna, myslivna
47		Továrna s komínem
48		Samostatné budovy
49		Železniční stanice
50		Železnice jednokolejná elektrifikovaná
51		Železnice dvoukolejná
52		Úzkorozchodná železnice
53		Zeď
54		Jeskyně
55		Lyžařský vlek
56		Elektrické vedení
57		Most
58		Lávka
59		Hatě
60		Nadzemní produktovod
61		Vodopád
62		Ponor, vyvěračka
63		Močál, bažina
64		Minerální pramen
65		Krasový závrt
66		Propast
67		Vrstevnice
68		Halda
69		Sjezdovka
70		Státní hranice
71		Hranice porostů

Ukázka turistické mapy s vyznačenými turistickými trasami a dalšími prvky.