Mateřská dovolená pro studentky: Podmínky a nároky v České republice

Ve společnosti je mnoho mladých maminek, které porodí krátce po absolvování studia, nebo i během něj. Zajímalo by vás, jak je to s nárokem na mateřskou u studentky? Bude mít těhotná studentka nárok na mateřskou nebo ne? Jaké jsou podmínky, a kdy je nárok na peněžitou pomoc v mateřství pro studentky?

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - „mateřská“

Dávce peněžité pomoci v mateřství se lidově říká mateřská. Jejím úkolem je finančně zabezpečit ženu s dítětem (případně muže), které kvůli mateřství vypadl běžný měsíční příjem ze zaměstnání.

Kdo může žádat o PPM?

Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun). Těmto osobám se od nároku na nejvýše 22 týdnů peněžité pomoci v mateřství (resp. 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat) odečítá doba vyčerpaná maminkou novorozence před porodem a v šestinedělí.

• Nárok na dávku mají zaměstnanci/zaměstnankyně, neboť účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč.
• Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné.

Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění. Pokud zaměstnanec/zaměstnankyně pracuje na DPP nebo v pracovní smlouvě (či DPČ) nemá sjednaný příjem alespoň 4 000 Kč měsíčně a v měsíci nástupu nedosáhne částek uvedených v prvním odstavci, znamená to, že v daném měsíci není účasten/účastna nemocenského pojištění. Pokud ale byla výše příjmů dostatečná pro povinnou účast na nemocenském pojištění za alespoň tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející měsíci nástupu na dávku, na PPM může vzniknout nárok. Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání.

Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů. Kratší je ochranná lhůta pouze tehdy, pokud bylo kratší i zaměstnání (např. pokud předchozí zaměstnání trvalo 30 kalendářních dnů, ochranná lhůta potrvá pouze 30 kalendářních dnů).

Žadatel/ka o dávku musí mít nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM (např. při nástupu na PPM 10. 10. 2023 v období od 10. 10. 2021 do 9. 10. 2023). Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.

Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti. Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na PPM již byla nemocensky pojištěna (případně je v ochranné lhůtě).

Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu. Pokud žena čerpá před porodem nemocenské (např. u rizikového těhotenství), lékař jí ukončí neschopenku dnem předcházejícím dni nástupu na PPM. Pokud žena nárok na PPM nemá, může čerpat nemocenské až do konce šestého týdne po porodu.

Jestliže chce nastávající maminka pracovat až do dne porodu, den nástupu na PPM se neposouvá.

Studentka a PPM

Studentkám nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože doba studia nezakládá účast na nemocenském pojištění. Studium na střední nebo vysoké (či jiné) škole nezakládá u studentů účast na nemocenském pojištění. Za studenty platí stát pouze zdravotní pojištění. Během studia student nemá nárok na žádné nemocenské dávky. To se ale týká spíše studentů, kteří studují dálkově a přitom pracují v zaměstnání. U běžných studentských brigád obvykle zaměstnavatel nemocenské pojištění nemusí platit.

Studentky v Česku mohou za současných pravidel na takzvanou peněžitou pomoc v mateřství, lidově mateřskou, prakticky zapomenout. Situaci by ale nově mohl změnit nápad několika poslanců, který se dostal do pozměňovacího návrhu k novele zákona o nemocenském pojištění. Podpořil ho výbor pro sociální politiku. Teď novela čeká na třetí čtení v poslanecké sněmovně.

„Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění. Studium se počítá pouze jako doba pojištění. Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný úřadem práce,“ popisuje Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

„Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství již byla nemocensky pojištěna, případně je v ochranné lhůtě,“ dodává.

Takto nastavené podmínky by se ale mohly v roce 2025 změnit. Návrh totiž požaduje, aby se do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítalo i samotné studium, byť stále trvá. „Cílem návrhu je odstranění znevýhodnění studentek, kterým přestože se aktivně připravují na budoucí povolání, není tato doba započítávána do povinné doby účasti na nemocenském pojištění, pokud bylo studium přerušeno kvůli těhotenství. Chceme, aby nebyly penalizovány za delší přípravu na výkon povolání a nemusely odkládat mateřství z kariérních a finančních důvodů,“ vysvětluje pro Peníze.cz Martin Dlouhý, pedagog Vysoké školy ekonomické, poslanec a spoluautor návrhu.

Podle něj současná právní úprava, podle které se do doby účasti na nemocenském pojištění započítává pouze doba úspěšně ukončeného studia, motivuje k odkladu těhotenství. „Přispívá tak k prohloubení stereotypu, že je nutné volit mezi studiem a mateřstvím. Jako vysokoškolský učitel s tím mám i osobní zkušenosti, protože je to jeden z dalších faktorů, podle kterého se ženy rozhodují, zda se jim doktorské studium vyplatí,“ podotýká Dlouhý. Novinka by se týkala nejen studentek vysokých, ale také středních škol.

Co dělat, když nemáte nárok na mateřskou?

Pokud studentka nemá nárok na mateřskou, pak jí ale určitě vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Na ten je nárok hned po narození dítěte. Těhotná studentka, která nikde nepracovala, může po narození dítěte dostávat rodičovský příspěvek ve výši maximálně do 13 000 Kč měsíčně (tedy po dobu cca 27 měsíců, může ale zvolit i nižší měsíční částku a brát ho delší dobu - až 3 roky). Při narození dvojčat je rodičovská 1,5 násobek, tj. Dále může mít těhotná studentka nárok i na některé sociální dávky. Po narození dítěte jí také může vzniknout nárok na příspěvek na dítě. Kromě toho jsou zde ještě „běžné“ sociální dávky, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič.

Částku převyšující 13 000 Kč měsíčně si může zvolit, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Výši rodičovského příspěvku lze tedy zvolit i podle denního vyměřovacího základu rodiče, který příspěvek nepobírá. U vícerčat se částka opět násobí koeficientem 1,5.

Volbu výše rodičovského příspěvku lze změnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Při pobírání rodičovského příspěvku může být rodič výdělečně činný, jeho příjmy nejsou sledovány. Na dobu své výdělečné činnosti je však povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou s tím, že dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin měsíčně, u starších dětí není návštěva v předškolním zařízení sledována.

Uznaná doba rodičovství (UDR)

Uznaná doba rodičovství (UDR) zahrnuje u studentek období mateřské a rodičovské dovolené. Studentka má nárok na prodloužení lhůty pro plnění studijních povinností (pro postup do dalšího semestru) a na opakovanou změnu termínu zkoušky nebo zápočtu v době, po kterou by jinak trvalo čerpání její mateřské dovolené, ale pouze za podmínky, že v té době své studium nepřeruší.

Na základě čl. 13 SZŘ má student/ka nárok na přerušení studia po dobu uznané doby rodičovství a tato doba přerušení se nezapočítává do celkové doby přerušení studia. Doba studia, po kterou by studentka - matka čerpali uznanou dobu rodičovství, se nepočítá do celkové doby studia pro účely stanovení poplatku za prodlouženou dobu studia. Jde o dobu od narození dítěte do jeho třetích narozenin.

Podmínky pro evidenci UDR

• Uznaná doba rodičovství může být evidována výhradně na základě podané žádosti o její evidenci Univerzitou Hradec Králové.
• O evidenci uznané doby rodičovství univerzitou může současně požádat jak matka, tak i otec dítěte.
• Originál žádosti se podává v písemné podobě na studijní oddělení fakulty, na které je žadatel zapsán do studia.
• Je-li student/ka zapsán do studia souběžně ve dvou či více studijních programech, resp. oborech, práva je nutno uplatňovat pro každý studijní program či obor.
• Uznanou dobu rodičovství nelze těhotné studentce zaznamenat dříve než osm týdnů před předpokládaným termínem porodu.

Práva studenta/studentky s UDR

• Student/ka s uznanou dobou rodičovství má právo na odečítání uznané doby rodičovství od celkové doby studia pro účely výpočtu poplatku za delší studium (§58 odst. 3 poslední věta zákona o vysokých školách).
• Student/ka má v době uznané doby rodičovství právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze Studijního a zkušebního řádu UHK, o dobu, po kterou by jinak trvalo její/jeho čerpání mateřské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší (§ 54a zákona o vysokých školách).
• Student/ka má po celou dobu uznané doby rodičovství právo na přerušení studia (§ 54 odst. 2 zákona o vysokých školách), tato doba přerušení se nezapočítává do celkové doby přerušení studia.

Důležité pojmy a jejich rozdíly

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují a někdy se jimi označuje i peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Z hlediska práva však musíme tyto pojmy rozlišovat.

• Mateřská dovolená: Překážka v práci, omluvení nepřítomnosti ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. Vztahuje se pouze na zaměstnankyně.
• Peněžitá pomoc v mateřství: Dávka nemocenského pojištění. Nárok má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění.
• Rodičovská dovolená: Překážka v práci, omluvení nepřítomnosti zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě.
• Rodičovský příspěvek: Dávka státní sociální podpory. Nárok má rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.