V dnešní době, kdy hraje prim hledání rovnováhy mezi pracovním nasazením a osobním životem, stále více lidí volí zaměstnání na zkrácený úvazek. Pokud jste se poslední dobou dívali po portálech s nabídkami prací, mohli jste si všimnout, že zkrácený úvazek je nabízen čím dál častěji. Díky takovému pokroku pak mají možnost najít si práci i lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou dodržovat klasickou pracovní dobu, tj. minimálně 8 hodin denně, (např. ze zdravotních důvodů) anebo třeba kvůli rodině ani nechtějí. Zkrácený úvazek je cesta ke spojení práce s radostí ze života, ke skloubení povinností s dobrodružstvím a odpočinkem.
Co to ale znamená pro dovolenou? Jak můžeme naplno využít své volné chvíle, když pracujeme méně? V tomto článku zjistíte, jak na výpočet dovolené při zkráceném úvazku.
Co je to zkrácený úvazek?
Zkrácený (částečný) úvazek je stále žádanější formou pracovního poměru zejména mezi mladšími ročníky. Přibývá i zaměstnavatelů, kteří volání po zkrácených úvazcích vyslyšeli. S touto formou zaměstnaneckého poměru se pojí jistá specifika odlišná od hlavního pracovního poměru.
- Zkrácený úvazek je pracovní forma, která umožňuje zaměstnancům pracovat méně než je plný standardní úvazek.
- Může se jednat například o poloviční, čtvrtinový či třípětinový úvazek.
- Práce na zkrácený úvazek je vhodné řešení především pro rodiče malých dětí.
Časovou úpravu směn pak můžete žádat i po zaměstnavateli, u kterého jste doposud jeli naplno. Na zkrácení úvazku mají podle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. Zaměstnavatel jim pak podle zákoníku práce musí vyhovět. Výjimku tvoří pouze ty případy, ve kterých by došlo k vážnému narušení pracovního provozu. Ty zákon sice přesně nedefinuje, ale přesto mezi ně nemůžeme zařadit fakt, že se mu to aktuálně nehodí. Zamítnutí z provozních důvodů je navíc nutno patřičně odůvodnit. Plno zaměstnancům je v takové situaci doporučováno, aby se v případě potíží obrátili na inspektorát práce, eventuelně jej před šéfem jen zmínili.
Výpočet dovolené při zkráceném úvazku
Při výpočtu dovolené při zkráceném úvazku se vychází z celkového počtu odpracovaných hodin nebo dnů. Standardní výpočet dovolené se zpravidla provádí na základě počtu odpracovaných dnů v týdnu a délky pracovní doby.
Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.
Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů. Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
Zákoník práce stanoví, že nárok na čtyři týdny dovolené mají i zaměstnanci na zkráceném úvazku. Skutečný počet dní dovolené je však úměrně zkrácen ve stejném poměru, v němž je zkrácen pracovní úvazek. Jednoduše - záleží na tom, jak mají částečný pracovní úvazek rozložený v čase. Pokud při menším úvazku chodí do práce každý den, náleží jim minimálně 20denní dovolená stejně jako zaměstnancům na hlavní pracovní poměr. Jestliže ale zaměstnanec se zkráceným úvazkem dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí.
Například, pokud máte poloviční úvazek, je váš celkový nárok na dovolenou na celý kalendářní rok 80 hodin.
Od 1.1.2021 se mění základní jednotka pro výpočet a čerpání dovolené, kterou již nemá být odpracovaná směna zaměstnance, ale odpracovaná týdenní pracovní doba ve stanovené nebo sjednané kratší hodinové délce (obecně 40 hodin). Základní výměry dovolené za kalendářní rok, která bude stále činit 4 týdny, znamená to obecně při 40hodinové týdenní pracovní době v přepočtu 160 hodin dovolené (4×40), na které zaměstnanci vznikne při splnění podmínek v kalendářním roce právo, ať již má pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně či nerovnoměrně (např. Zaměstnanci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby také nově nebudou „ochuzeni“ v situaci, kdy budou čerpat dovolenou v „krátkém týdnu“, jelikož jim z dovolené bude odečten počet hodin, který připadá na délku směny během „krátkého týdne“ a nikoli celý jeden den dovolené bez ohledu na délku směny.
Příklad výpočtu dovolené
Petra má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. Ve firmě končí k 30. Zákoník práce uvádí ještě jednu možnost, a to převod dovolené mezi firmami. Nový zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok u předešlého zaměstnavatele.
Krácení dovolené
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Díky zažitému pojmu „krácení dovolené“ jej budeme také používat v našem článku níže. Dle zákoníku práce přichází v úvahu krácení dovolené pouze v případě neomluvené absence. Plnou dovolenou myslíme základní nárok na dovolenou, který stanovuje zákoník práce. Zaměstnanec v soukromém sektoru má nárok na dovolenou nejméně v délce 4 týdny (při úvazku 40 hodin týdně by to činilo 160 hodin). Řada zaměstnavatelů však jako benefit poskytuje delší dovolenou.
Krácení dovolené je termín, který používá zákoník práce pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a vy mu kvůli tomu odejmete počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku. Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.). Pokud tedy pracovník neomluveně zameškal 3 týdny, nemůžete mu 3 týdny dovolené zkrátit, protože by mu zbyl jen týden dovolené.
Příklady krácení dovolené
- Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Protože odpracoval 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se ji počítá jako výkon práce. Neúplné hodiny se zaokrouhlují nematematicky nahoru.
- Erika pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené (160 hodin). Onemocněla 5. V daném roce odpracovala 22 týdnů, kvůli nemoci zameškala 30 týdnů. Erika má tedy nárok na 130 hodin dovolené. Samostatná hodina dovolené se nezaokrouhluje.
- Jonáš byl celý rok 2025 v pracovní neschopnosti.
Mateřská a rodičovská dovolená
Mateřská dovolená se pro účely výpočtu dovolené počítá celá jako výkon práce - žena na mateřské má stejný nárok na dovolenou, jako kdyby pracovala. Mateřská trvá zpravidla 28 týdnů, takže když žena nastoupí na mateřskou např. 1. Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce.
Magda má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. 1. ledna nastoupí na mateřskou dovolenou, která jí končí k 15. červenci (28 týdnů). Požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené před nástupem na rodičovskou, a protože odpracovala více jak 12 týdnů, bude se jí pro výpočet dovolené počítat i rodičovská v délce 20 týdnů.
Sára nastoupila na mateřskou dovolenou v loňském roce a ta jí končí 31. ledna letošního roku. Také chce před nástupem na rodičovskou čerpat dovolenou. Protože ale v letošním roce neodpracovala 12 týdnů, nemůže se jí do nároku na dovolenou započítat 20 týdnů stejně jako Magdě a dovolená se jí tak bude krátit.
Práce přesčas a zkrácený úvazek
Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Práce přesčas řečí zákona je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
U zaměstnavatele je pracovní doba stanovena v rozsahu 40 hodin týdně. Pokud má zaměstnanec sjednáno, že bude pracovat 30 hodin týdně a odpracuje navíc 2 hodiny, přísluší mu za tuto práci jen mzda, nejedná se o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj.
Žádost o zkrácení úvazku
Zkrácení pracovního úvazku na prakticky libovolnou dobu se může zaměstnanec se zaměstnavatelem pokusit domluvit kdykoli. Záleží na ochotě zaměstnavatele, povaze práce, možnosti jejího rozdělení, a tudíž i na zastupitelnosti daného pracovníka. V případě, že o zkrácení úvazku žádá rodič, který pečuje o dítě do 15 let, může zaměstnavatel žádost odmítnout jen v případě vážných provozních důvodů. Stejně je tomu v momentě, kdy o kratší pracovní dobu zažádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokazatelně pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
Pokud zaměstnavatel nevyhoví oprávněné žádosti o zkrácení úvazku, je možné podat stížnost na Státní úřad inspekce práce.
Jestliže se po mateřské nebo rodičovské dovolené či třeba po DPN vracíte zpět do zaměstnání, požádejte o úpravu pracovní doby až po nástupu. Žádost podejte písemně a nezapomeňte do ní zanést hlavní důvody, proč o úpravu pracovní doby žádáte. Moc se ale nerozepisujte a buďte spíše konkrétní.
Mzda a pojištění při zkráceném úvazku
U částečného úvazku je výpočet mzdy stejný jako v případě hlavního pracovního poměru. Od hrubé mzdy se odečte pojistné na zdravotní pojištění a sociální pojištění a daň z příjmů. Jediná odlišnost se týká zdravotního pojištění - to se totiž odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě. V případě, že hrubá mzda u zkráceného úvazku nedosahuje výše uzákoněné minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění vypočtené ze základu odpovídajícího minimální mzdě, tedy 2 552 korun.
Pokud zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek na minimální mzdu nedosáhnou, budou muset počítat s tím, že bude nutné zbytek pojistného doplatit z vlastní kapsy. Netýká se to však studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené, za něž zdravotní pojištění platí stát.
| Skupina osob | Povinnost doplácet zdravotní pojištění při zkráceném úvazku a nízké mzdě |
|---|---|
| Zaměstnanci s nízkou mzdou | Ano, pokud nedosáhnou na minimální mzdu |
| Studenti | Ne, zdravotní pojištění platí stát |
| Důchodci | Ne, zdravotní pojištění platí stát |
| Osoby na rodičovské dovolené | Ne, zdravotní pojištění platí stát |
Kratší úvazek se úplně stejně jako plný počítá do důchodu. Žádný rok na něm tedy neztratíte. Je zde ale důležité zmínit, že pro výpočet výše důchodu je stěžejní i mzda, kterou pobíral zaměstnanec.
TIP: S výpočty dovolených vám pomůže mzdový systém. Pouze do něj zadáte údaje o docházce. Údaje o typu úvazku a standardním nároku na dovolenou v něm už máte uvedené, takže nemusíte nic vyplňovat stále dokola.
Zanechat komentář