Dohoda o provedení práce a mateřská dovolená v České republice

Mateřská dovolená je jednou z nejkrásnějších, ale i nejnáročnějších etap v životě každé ženy. Vedle radosti z příchodu nového člena rodiny se často pojí i s otázkami kolem financí, administrativy, a dokonce i přivýdělku. Pokud jste OSVČ nebo zaměstnaná, čeká vás rozhodování, jak správně spravovat svou práci a finance během mateřské dovolené. Mateřská dovolená a s ní spojené dávky by měly sloužit k tomu, aby se maminka skutečně soustředila na péči o sebe a svého potomka.

Mateřská dovolená je oficiální období, kdy žena přestává pracovat, aby se mohla věnovat péči o své novorozené dítě. V České republice trvá mateřská dovolená standardně 28 týdnů (37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí). Rodičovská dovolená je následující období, které může trvat dokonce až do čtvrtého roku dítěte. Příspěvek během rodičovské dovolené je jednotný v rámci celé republiky, celkově činí 350 000 Kč (v případě vícero dětí současně až 525 000 Kč) a je na vás, zda jej rozdělíte do jednoho, dvou, tří či čtyř let.

Zákoník práce ani jiné pracovněprávní předpisy neobsahují jednoznačně stanovenou povinnost čerpat mateřskou dovolenou, ani nestanoví obecný zákaz výkonu práce v době následující po porodu. Avšak je zřejmé, že v této době by měl být zaměstnavatel, který bude souhlasit s možností přivýdělku zaměstnankyně na mateřské dovolené, v této oblasti zvláště obezřetný. U paralelní pracovní smlouvy je pochopitelně v každém případě povinné absolvování vstupní pracovnělékařské prohlídky.

Přivýdělek během mateřské dovolené

Může maminka pokračovat ve své práci i na mateřské dovolené, aniž by přišla o příspěvek od státu? Obecně lze konstatovat, že není nijak a ničím zakázáno, aby si zaměstnankyně na mateřské dovolené i v době čerpání této dovolené jakkoli přivydělávala. I když pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, neznamená to, že byste si nemohli přivydělávat. Ano, během mateřské dovolené si můžete přivydělat, ale s určitými omezeními. Pro zaměstnankyně je naopak podstatné, aby neztratily nárok na poskytované dávky nemocenského pojištění či podporu ze strany státu formou rodičovského příspěvku.

Matky na mateřské často hledají takovou formu práce, která jim umožní kombinovat jí s péčí o potomka. Často se jedná o práci z domu, např. Nejčastěji se setkáváme s brigádou či přivýdělkem na základě dohody o provedení práce (DPP).

3 základní způsoby přivýdělku při mateřské dovolené:

1. Práce u dosavadního zaměstnavatele
2. Práce pro jiného zaměstnavatele
3. Podnikání při mateřské dovolené

Práce u stávajícího zaměstnavatele

Je možné přivydělat si u současného zaměstnavatele. Jen není možné vykonávat dřívější práci, jinak bys jako maminka přišla o podporu. Pokud by přivýdělek měl být vykonáván u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí tento přivýdělek být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru (tedy stejný druh práce). Reálně se nejčastěji v případě mateřské dovolené jedná o přivýdělek na základě dohody o provedení práce („DPP“), která je samozřejmě navíc do výdělku ve výši 10 000 Kč (včetně této částky) za měsíc pro obě strany nejvýhodnější.

Zaměstnankyně smí na základě § 34b odst. 2 ZP vykonávat jinou výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele za předpokladu, že se jedná o práci jiného druhu. Pozor, pokud pozměníte svou náplň práce jen nepatrně, o jiný druh činnosti se jednat nebude. Pokud by v tomto ohledu byl zákoník práce porušen, hrozí vám odebrání dávky a zaměstnavateli současně hrozí pokuta až ve výši 300 000 Kč, kterou mu může udělit inspektorát práce. V tomto ohledu se tedy skutečně vyplatí zákon neobcházet.

S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu pak platí, že o práci jiného druhu se jedná tehdy, jestliže povaha činností v dalším pracovněprávním vztahu je odlišná od povahy činností v pracovním poměru.

Peněžitá pomoc v mateřství ovšem náleží podle § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění pouze v případě, že zaměstnankyně nevykonává pojištěnou činnost (činnosti), ze které dávka plyne. Z logiky věci to znamená, že matka nemůže u tohoto (původního) zaměstnavatele v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat svou původní práci a pobírat za ni mzdu. Uzavřít naopak se zaměstnavatelem lze například dohodu o provedení práce, která je uzavírána nejčastěji. Avšak i tady platí několik omezení. Dohoda se může vztahovat pouze na práci s jiným druhem práce, než jaký byl původní zaměstnanecký poměr.

Práce pro jiného zaměstnavatele

U jiného zaměstnavatele můžeš na mateřské vykonávat stejný druh práce. Jenže potřebuješ písemný souhlas stávajícího zaměstnavatele. Situaci vám může teoreticky zjednodušit práce pro jiného zaměstnavatele. Zde už by se nezkoumalo, jaký druh činnosti vykonáváte a zda je totožný či podobný vaší předchozí práci. Jedinou podmínkou je, že váš původní zaměstnavatel s takovou změnou musí písemně souhlasit.

Zaměstnání u jiného zaměstnavatele: Pokud si chcete přivydělat během mateřské, můžete si najít práci u jiného zaměstnavatele, než je ten, kde máte smlouvu, na jejímž základě dostáváte PPM.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

Činnosti jiného zaměstnavatele však nesmějí být shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou. Shodnou činnost by bylo možné vykonávat jen v případě, pokud by původní zaměstnavatel poskytl zaměstnankyni k výkonu této shodné činnosti výslovný písemný souhlas podle § 304 ZP.

Pravidla vztahující se na peněžitou pomoc v mateřství dovolují libovolně si přivydělat u jiného zaměstnavatele. Obecně řečeno, stejně jako může být člověk nemocný pro jeden druh práce, ale jiný typ může vykonávat bez omezení. Proto u jiného zaměstnavatele může matka uzavřít pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Podnikání během mateřské dovolené

Ano, pokud jste OSVČ, můžete pokračovat v podnikání i během mateřské dovolené, avšak nesmíte vykonávat stejnou činnost, ze které je vám vyplácena PPM.

Pokud jste doposud pracovala v klasickém pracovním poměru, můžete si během mateřské zřídit živnostenské oprávnění a začít podnikat. V takovém případě vás v práci nic nelimituje, a to včetně oboru činnosti. Tento příjem bude považován za vedlejší, bez ohledu na jeho výši. Za hlavní zdroj příjmů se bere dávka mateřské, a to i v případě, kdy byste podnikáním získala více peněz než činí mateřská dovolená) Pro účely úřadů budete brána jako OSVČ vedlejší. Pokud uvažujete o získání živnostenského oprávnění, zvažte, jakým oborem byste se chtěla zabývat. Nejsnadnější cesta je k provozování volné živnosti (například chovatelství zvířat). ro výkon této činnosti není vyžadováno speciální vzdělání ani certifikát. Existují však též řemeslné a vázané živnosti, pro jejichž provozování je třeba splnit podmínky další, zejména tzv.

Matky, které byly podnikatelky už před mateřskou dovolenou, mají situaci složitější. Příspěvek na mateřské dovolené totiž nelze pobírat za totožnou činnost, za jejíhož trvání nárok na mateřskou vzniknul. Nemohou tedy nadále podnikat osobně. Slovo „osobně“ je podstatné. Formálně může chod drobného podnikání převzít některý ze zaměstnanců.

V případě, že odejde na mateřskou dovolenou žena, která podniká, a je jí z této podnikatelské činnosti stanovena peněžitá pomoc v mateřství, nemůže po dobu mateřské dovolené podnikání vykonávat. Je to stejné, jako by byla na nemocenské. Když ale žena podniká a nečerpá peněžitou pomoc v mateřství z této podnikatelské činnosti, může v podnikání pokračovat. To platí i v případě, že žena je zaměstnaná, z tohoto zaměstnání pobírá peněžitou pomoc v mateřství, a zároveň podniká. Výše popsané omezení se vztahuje pouze na případ, kdy žena provozuje podnikání. Jak už bylo uvedeno, zákon o nemocenském pojištění říká „osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost“.

Podnikat tak lze například prostřednictvím spolupracující osoby (rodinní příslušníci) nebo jiné pověřené osoby, jež bude činnost vykonávat ve prospěch OSVČ. Ženy tedy mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.

Dohody o provedení práce (DPP) a Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Práce na DPP nebo DPČ: Jednou z častých variant je práce na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci či brigádu většinou na DPP nebo na DPČ. Nejčastěji se setkáváme s brigádou či přivýdělkem na základě dohody o provedení práce (DPP). V případě, kdy měsíční výdělek nepřekročí 25 % průměrné mzdy, se navíc neodvádí odvody, tj. sociální ani zdravotní pojištění. V roce 2025 se jedná o částku 11 500 korun měsíčního výdělku.

Dohoda o provedení práce:

• Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů.
• Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
• Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají.
• Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.
• V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.
• Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti:

• Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně).
• Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
• Je stanovena povinná písemná forma dohody.
• V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody:

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti:

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce:

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti:

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Rodičovská dovolená a přivýdělek

Pokud jde o možnost přivýdělku na rodičovské dovolené, je nejprve třeba vzít na vědomí, že rodičovská dovolená dle ZP a rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře nejsou propojené instituty. Čerpání rodičovské dovolené není podmínkou pro vznik nároku na rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně tak může mít po dobu čerpání rodičovského příspěvku (za níže uvedených podmínek) příjem i ze svého stávajícího pracovního poměru.

Rodičovská dovolená přináší ještě méně omezení. Jakoukoliv výdělečnou činnost můžete provozovat zcela volně. Můžeš nastoupit ke svému předchozímu zaměstnavateli nebo si najít přivýdělek v jiné firmě. Jediné, co je potřeba zajistit, abyste nepřišla o rodičovský příspěvek, je patřičný dohled nad dítětem. Stačí se domluvit s prarodiči, sjednat si chůvu nebo využívat jesle.

Rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory náleží tomu rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to nejdéle do čtyř let věku dítěte. Rodiče se mohou v péči o dítě střídat. Právě splnění podmínky osobní celodenní a řádné péče o dítě je jedinou podmínkou pro možnost přivýdělku zaměstnankyně při pobírání rodičovského příspěvku.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Závěrem je vhodné dodat, že rodičovský příspěvek není tzv. „testovanou dávkou“. Na rozdíl od většiny ostatních příspěvků státní sociální podpory, např. porodného nebo přídavku na dítě. Zaměstnankyně tak mohou mít přivýdělek (příjem) v jakékoliv výši, aniž by jim hrozilo, že o rodičovský příspěvek přijdou.