Překročení povolené rychlosti je jedním z nejčastějších dopravních přestupků. Řidiči se mnohdy domnívají, že přestupek lze spáchat jen při překročení nejvyšší povolené rychlosti. Tak tomu ovšem není. Podle zákona musí řidič přizpůsobit svou rychlost mnoha okolnostem, které ovlivňují bezpečnost jízdy. Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
V tomto článku se dozvíte o aktuálních sazbách pokut za překročení rychlosti, tolerancích radarů a postupech při měření rychlosti. Seznámíte se s nejvyšší povolenou rychlostí pro různé typy vozidel a druhy pozemních komunikací, včetně rozdílů mezi obcí, mimo obec a dálnicemi. Důraz je kladen na přizpůsobení rychlosti podmínkám, stavu vozovky a okolnímu provozu.
Obecně platí, že v obci smí vozidlo jet maximálně rychlostí 50 km/h. Po dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, která prochází obcí, je možné jet rychlostí 80 km/h. Mimo obec smí jet řidič s vozidlem rychlostí nejvýše 90 km/h, na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla maximálně rychlostí 130 km/h. To ovšem platí pouze v případě, že místní dopravní značení nepřikazuje rychlost jinou. Je důležité si však uvědomit, že tyto rychlostní limity mohou být změněny dopravním značením. Pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny platí mimo obce maximální povolená rychlost 80 km/h.
Přehled rychlostních limitů v ČR
Rychlostní limity rozlišujeme podle označení a místa komunikace. Nemělo by vás překvapit, že v obci je nejvyšší povolená rychlost obecně 50 km/h, v obytných zónách pak může být stanovena maximální rychlost i jen 20 km/h. Vyšší limit se pak uplatňuje na silnicích mimo obce, kde platí limit 90 km/h. Pro silnice pro motorová vozidla se stanovuje limit 110 km/h a nejrychlejší legální jízdu si v Česku (kromě závodních okruhů) můžete dopřát do limitu 130 km/h na dálnicích. V roce 2025 se (jen na některých úsecích dálnic) setkáte už i se zvýšeným rychlostním limitem 150 km/h.
§18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.: Řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti.§18 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.: motorové vozidlo je nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou a trolejbus o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“ rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici je pozemní komunikace označená dopravní značkou „Dálnice“ rychlostí nejvýše 130 km.h-1.§18 odst. 3 zákona č.§18 odst. 4 zákona č.§18 odst. 5 zákona č.§18 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb.: Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit.§18 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb.: Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2 lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. Místní úpravou (např. v obci: max. na silnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými jízdními pásy: max. na dálnici: max.§18 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb.: Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidiče vozidel zpravodajských služeb15), Generální inspekce bezpečnostních sborů45) a stanovených organizačních částí Hasičského záchranného sboru České republiky a útvarů policie a Vojenské policie a organizačních útvarů orgánů celní správy, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem16), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky a útvary policie stanoví ministr vnitra. 70 km.h-1. 50 km.h-1. 60 km.h-1. 90 km.h-1. 70 km.h-1. 80 km.h-1.
Jaké pokuty hrozí za překročení rychlosti?
Pokud řidič překročí v obci nejvyšší povolenou rychlost, dopouští se přestupku. Z tabulky je patrno, že výše hrozící pokuty se odvíjí od toho, zda bude přestupek řešen v blokovém nebo ve správním řízení. Řidiči, který souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení, bude uložena pokuta v nižší výměře. Při vysokém překročení povolené rychlosti však není možné projednat přestupek v blokovém řízení a o sankci bude rozhodnuto ve správním řízení. Správní orgán je v takovém případě povinen řidiči uložit sankci zákaz řízení motorových vozidel nejméně na dobu 6 měsíců. Zákaz řízení na 1 až 6 měsíců hrozí také řidiči, který překročil rychlost o 20 až 39 km/h ve dvanácti předcházejících měsících dvakrát a vícekrát.
Jak vyplývá z této tabulky, výše hrozící pokuty se odvíjí od toho, zdali bude přestupek řešen v blokovém nebo ve správním řízení. Pokud bude řidič souhlasit s projednáním přestupku v blokovém řízení, bude odměněn nižší výměrou pokuty. Při vysokém překročení povolené rychlosti však není možné projednat přestupek v blokovém řízení a o sankci se bude rozhodovat ve správním řízení. V něm se řidič nevyhne zákazu řízení nejméně na dobu 6 měsíců. Zákaz řízení na 1 až 6 měsíců hrozí také řidiči, který překročil rychlost o 30 až 49 km/h ve dvanácti předcházejících měsících dvakrát a vícekrát.
Projeli jste měřeným úsekem a bojíte se, jestli jste nepřestřelili? Radary a rychloměry vaši rychlost zaznamenají, ale jestli dostanete do schránky fotku z radaru, už záleží na tom, zda se vejdete do tolerančního limitu. Pokuty za rychlost a další postihy se výrazně liší podle závažnosti překročení limitů a místa spáchání tohoto přestupku. Při překročení rychlostního limitu do 10 km/h se ukládá pouze pokuta, a to do 1500 Kč příkazem na místě - ve správním řízení už očekávejte peněžitý trest v rozmezí 2-5 000 Kč. Popojedeme dál a s nadsázkou také trochu rychleji. Překročení rychlosti o 10-19 km/h se trestá nejen pokutou, ale i 2 trestnými body na vaše bodové konto. Se závažnějším překročením rychlosti o 20 až 39 km/h se výrazně navyšují také sankce. Nepřekvapivě nejtvrdší postih čeká řidiče, kteří rychlost v obci překročí o 40 a více km/h, což už představuje skutečně ohrožující jednání. Pokuta se v takovém případě neuděluje na místě, ale přestupek se řeší rovnou ve správním řízení.
Mimo obec řidiči překračují rychlost méně než v obci, ale pokuty jsou srovnatelné. Za mírné překročení rychlosti o méně než 10 km/h tedy můžete také dostat pokutu na místě pouze do 1 500 Kč a ve správním řízení 2 000 - 5 000 Kč. Jinak nastavené jsou ale další úrovně pokut - u druhého přestupku v pořadí je překročení rychlosti ohraničeno 10 - 29 km/h, ale v rámci sankcí se také nekoná žádné překvapení. Ještě výraznější překročení rychlosti o 30 - 49 km/h se pak trestá pokutou na místě v rozmezí 2 500 - 3 500 Kč a ve správním řízení stoupá na 4 000 - 10 000 Kč. Nejzávažnější překročení rychlosti mimo obec o 50 km/h a více se vždy projednává ve správním řízení, kde může být uložena pokuta 7 000 - 25 000 Kč.
Měření rychlosti a radarové systémy
Rychlost vozidel smí bez omezení měřit pouze Policie ČR. Obecní/městská policie je také oprávněna měřit rychlost vozidel, musí přitom ale dodržovat některá omezení. Především je omezena ve výběru míst, na kterých má měření rychlosti probíhat. Obecní/městská policie totiž smí měřit rychlost pouze na místech určených Policií ČR. Místo, kde měření rychlosti obecní policií probíhá, již od 1. Dříve docházelo k tomu, že si obce najímaly na měření rychlosti soukromé společnosti. Ty zpravidla provozovaly stacionární radary a předávaly obecním úřadům obrazové záznamy řidičů, kteří překročili povolenou rychlost. Proti takovéto praxi se ve svém rozsudku postavil Nejvyšší správní soud v dubnu 2008.
V ČR se pro měření rychlosti používají buď radarové či laserové měřiče rychlosti (pro srozumitelnost budeme dále mluvit jen o „radarech“), tzv. Úsekové měření rychlosti a stacionární radary mají společný základ - dlouhodobě kontrolují dodržování rychlosti na určitém místě. Oba systémy však fungují na jiném principu. Stacionární radar měří aktuální rychlost vozidla pouze na jednom konkrétním místě. Ačkoliv tedy řidiči mohou být upozorněni dopravní značkou na měření rychlosti např. v kilometrovém úseku, v případě použití stacionárního radaru je jejich rychlost změřena pouze na jednom konkrétním místě tohoto úseku, zpravidla několik desítek metrů před snímačem radaru.
Tzv. úsekové měření rychlosti může být pro řidiče zrádnější - na počátku měřeného úseku a na jeho konci je vozidlo vyfotografováno s přesným uvedením času. Počítač automaticky spočítá průměrnou rychlost vozidla v měřeném úseku, a pokud je tato rychlost vyšší než nejvyšší povolená, systém data automaticky odesílá policii nebo městskému úřadu. Tzv. úsekové měření rychlosti není upraveno zákonem, proto je jeho využití právně problematické - systém sbírá data i o pohybu osob, které v daném úseku rychlost nepřekročily.
Mimo stacionárních radarů a úsekového měření rychlosti policie využívá také mobilních radarů. Policie používá jak ruční přenosné radary, tak i radary zabudované v jejích vozidlech - radar ve vozidle zpravidla poznáte podle „bradavice“ umístěné na přední masce vozidla. Rychlost vozidel může být měřena i z jedoucího vozidla - k tomuto účelu se užívají měřiče GESIG TRAVIMO nebo POLCAM. Tyto přístroje jsou tvořeny kamerou, která je propojena s ocejchovaným tachometrem. Při měření jede policejní vozidlo stabilní rychlostí za kontrolovaným vozidlem a po dobu cca 6 vteřin ho snímá videokamerou. Na takto pořízeném videozáznamu je spolu s dopravním hříšníkem zaznamenána i rychlost policejního vozidla a čas měření.
Odchylky radarů a prokazování překročení rychlosti
Za překročení rychlosti může být řidiči uložena sankce, pouze pokud je překročení rychlosti dostatečně prokázáno. Překročení rychlosti je zpravidla prokazováno záznamem z policejního radaru. Radary však nejsou absolutně přesné, a proto je nutné počítat s jejich odchylkou. V ČR jsou radary schvalovány s jednotnou odchylkou ± 3 km/h při zjištěné rychlosti do 100 km/h, respektive ± 3 % při zjištěné rychlosti nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h. Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro ostatní překročení rychlostních limitů.
Pro úplnost dodáváme, že rychloměry ve vozidlech by měly vždy ukazovat rychlost o několik kilometrů vyšší, než je rychlost skutečná. Pokud nejsou na vozidle provedeny nepovolené úpravy (např. Ani při překročení rychlosti se řidič nemusí dopustit přestupku. Pokud vozidlo překročilo povolenou rychlost (po odečtení odchylky radaru) pouze nepatrně, nemusí být naplněn jeden ze znaků přestupku. Ke spáchání přestupku je potřeba naplnit nejen stránku formální (v tomto případě překročení povolené rychlosti), ale i stránku materiální - porušení pravidel silničního provozu musí porušovat nebo ohrožovat zájem společnosti. A právě při nepatrném překročení rychlosti je potřeba se blíže zabývat okolnostmi, za kterých k překročení rychlosti došlo. O dopravní přestupek se proto zpravidla nebude jednat, pokud k překročení rychlosti došlo např.
Antiradary a další tipy
Mezi veřejností panuje mylný názor, že používání tzv. antiradarů je zcela zakázané. Tak tomu ovšem není, zákon zakazuje pouze použití zařízení, které policejní radary aktivně ruší, tedy tzv. aktivní radary. Ty fungují jako „rušičky“ policejních radarů a fakticky tak znemožňují tak změřit rychlost. Zákon však nezakazuje užívání tzv.
Myslíte si, že vás vyfotil stacionární radar, ale do schránky ani do datovky vám zatím nic nepřišlo? Navštivte místní Odbor registru vozidel a řidičů. Zákony ČR sice zakazují použití aktivních antiradarů, které ruší policejní antiradary, ale nijak neomezují použití tzv.
Srovnání pokut v Evropě
Na světě je zajímavá studie, která porovnává výši pokutu za překročení rychlosti s mírou poškození při nehodách. Zdá se, že jistá souvislost mezi těmito dvěma aspekty bude. Kultura řízení a pokuty za překročení rychlosti se v Evropě výrazně liší. Česká republika se řadí mezi země s relativně nízkými tresty za překročení rychlosti. Například překročení povolené rychlosti až o 15 km/h se v Česku pojí s pokutou 40 € (1000 Kč).
Zdá se, že tyto relativně mírné tresty mají důsledky. „V Evropě se pokuty za překročení limitu do 15 km/h mohou pohybovat od 10 do více než 200 eur. Například v Dánsku stojí překročení rychlosti do 15 km/h 3000 DKK (402 eur), což je přibližně 10 % průměrného měsíčního platu. Naproti tomu mnoho zemí střední a východní Evropy má relativně nízké pokuty za překročení rychlosti a vyšší míru škod. Například v Polsku je pokuta za překročení rychlosti do 15 km/h 100 PLN (24 EUR), v Lotyšsku 40 EUR a na Slovensku 39 EUR. Tyto sankce v uvedených zemích odpovídají pouhým 1,6-3,3 % měsíčních mezd.
„Nízké pokuty nemusí nutně znamenat, že země bude mít více řidičů překračujících rychlost a nehod. Například Spojené království, Německo a Španělsko mají mírné pokuty, ale také nízkou míru škod. Ve Finsku jsou za drobné překročení rychlosti stanoveny pevné pokuty, ale na závažnější přestupky, jako je překročení limitu o více než 20-25 km/h, se vztahují sankce vycházející z příjmu. Při použití systému denních pokut závisí konečná částka na příjmu řidiče, což znamená, že bohatší pachatelé mohou za stejné porušení zaplatit tisíce. Poměry pokut vs.
Zanechat komentář