Dostali jste výpověď nebo ji sami podali a nejste si jisti, kdy přesně končíte? Důležitou roli hraje množství nevyčerpané dovolené, která vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. Právní úprava poskytuje jasné pokyny, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance.
V tomto článku se podrobněji zaměříme na to, co se děje s dovolenou, když končíte v práci. Odpovíme na otázky, zda vám zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě, a jak postupovat, pokud máte nevyčerpanou dovolenou.
Nárok na dovolenou
Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. V poslední době, kdy se zaměstnavatelé předhánějí v benefitech, je také populární pátý týden dovolené navíc. Je totiž možné se se zaměstnavatelem domluvit na jakémkoliv prodloužení dovolené, a to i jen v případě některých zaměstnanců.
Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.
Typy dovolené
Rozlišujeme několik typů dovolené. Nejčastěji se setkáte s tou za kalendářní rok, popřípadě s její poměrnou částí v případě kratšího působení u zaměstnavatele. Pokud zatím nesplňujete podmínku 52 týdnů, dovolená se poskytuje poměrně podle skutečně odpracovaných hodin.
Od 1. ledna 2021 se dovolená počítá podle skutečně odpracovaných hodin: celková roční výměra (např. 160 h při čtyřech týdnech) se dělí 52 a za každý odpracovaný týden vzniká nárok 1/52 této výměry, přičemž nárok lze čerpat hned, jakmile se přepočtem nasbírá odpovídající počet hodin.
Novelizace přinesla i dovolenou pro zaměstnance pracující na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
Výpočet dovolené
Pojďme se podívat, jak by to třeba bylo s výpočtem dovolené při sjednané kratší pracovní době. Zaměstnanec, který za týden odpracuje 30 hodin, má u zaměstnavatele sjednaných 5 týdnů dovolené. Za kalendářní rok si odpracoval 52 týdnů, tedy 1 585 hodin.
Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
Představte si, že jste podali výpověď v květnu a máte nevyčerpaných 10 dní dovolené. Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali.
U zaměstnavatele jste odpracovali 12 týdnů.
Tabulka: Výpočet nároku na dovolenou
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Roční nárok na dovolenou (týdny) | 4 (nebo 5, pokud je to benefit) |
| Týdenní pracovní doba (hodiny) | 40 (pro plný úvazek) |
| Výpočet pro odpracovaný týden | (Roční nárok * Týdenní doba) / 52 |
Čerpání dovolené ve výpovědní době
Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby. V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve.
Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí. Má to ale podmínku. Zaměstnanec musí o čerpání dovolené požádat ještě před uplynutím výpovědní doby u dosavadního zaměstnavatele.
Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně.
Důležité: Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené, a to i ve výpovědní lhůtě. I ve výpovědní době vám dovolenou může nařídit, a to minimálně 14 dní předem a písemně.
Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele
Obvyklou praxí je nařízení čerpání dovolené ještě před skončením pracovního poměru. Musí však být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce. Je třeba dávat pozor na situaci, kdy vám zaměstnavatel z organizačních důvodů na jeho straně, které mají za následek zánik pracovního poměru, nepřiděluje práci.
„Pokud v takovém případě zaměstnavatel nepřiděluje či nemůže přidělovat zaměstnanci práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vám nemůže nařídit čerpání dovolené po dobu, kdy jste již na překážkách z důvodu na straně zaměstnavatele. Za dobu čerpání dovolené vám přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která je splatná v obvyklých termínech pro výplatu mzdy.
Smyslem dovolené je nechat zaměstnance odpočinout a nabrat síly. Pravidla jsou tedy nastavena tak, aby k čerpání dovolené skutečně došlo. Ten dovolenou musí určit minimálně 14 dní dopředu. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základě nějakého interního systému.
O termínu čerpání rozhoduje zaměstnavatel (musí jej oznámit alespoň 14 dní předem), avšak zaměstnanec má právo na dva týdny volna v celku.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze tehdy, když skončí pracovní poměr. Nelze tedy proplatit dovolenou ještě za trvání výpovědní doby. Nevyčerpaná dovolená se vyplácí ve výši průměrného výdělku zaměstnance.
Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolená vám bude proplacena automaticky, není třeba o ni žádat, a to s poslední mzdou.
Další možnosti
Další možností je vyčerpání zbývající části dovolené po skončení pracovního poměru v novém zaměstnání, které bezprostředně navazuje na původní pracovní poměr. Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1.
Zákoník práce umožňuje, abyste současného zaměstnavatele požádali o převedení zůstatku vaší dovolené k novému zaměstnavateli.
Specifické situace
Čerpání dovolené ve zkušební době
Čerpání dovolené ve zkušební době zaměstnance nebývá příliš obvyklé, ale oproti rozšířeným pověrám je nutno uvést, že tomu nic nebrání. Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Pokud následně dojde ke skončení pracovního poměru, může vzniknout tzv. přečerpaná dovolená, tedy stav, kdy je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy či platu za dovolenou, na kterou následně nevzniklo právo. Tuto náhradu mzdy či platu si zaměstnavatel smí i jednostranně srazit ze mzdy či platu zaměstnance.
Změna čerpání dovolené a odvolání z dovolené
Zaměstnavatel je oprávněn změnit termín čerpání dovolené, kterou zaměstnanci již určil, nebo zaměstnance z dovolené dokonce i odvolat. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.
Dovolená a svátek
Režim svátku má obecně přednost před čerpáním dovolené, protože v tento den by zaměstnanec stejně nepracoval. Rovněž pokud by zaměstnanec požádal o čerpání dovolené na delší dobu (např. od pátku do pondělí) a mezi těmito dny by byl státní svátek, pak se mu tento den do dovolené nezapočítává.
Pracovní volno na hledání nového zaměstnání
Zaměstnanci ve výpovědní době náleží pracovní volno za účelem hledání nového místa. Volno je poskytováno po dobu stanovené výpovědní lhůty v rozsahu půldne v týdnu. Zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou má nárok na placené volno ve výši průměrného výdělku. I v tomto případě náleží zaměstnanci volno ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro hledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má povinnost zažádat si o volno včas a následně se musí prokázat, že čerpal pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání.
Zanechat komentář