S účinností od 1. 1. 2021 přináší novela zákoníku práce (ZP) řadu změn v ustanoveních o dovolené. Hlavním cílem je odstranit rozdílné stanovení délky dovolené ve vazbě na rozvržení týdenní pracovní doby ve směnách.
Jak se počítá mzda za dovolenou?
Podívejme se detailněji, jak vypadá nerovnoměrně rozvržená pracovní doba (NRPD) a jak se vypočítává dovolená v tomto režimu.
Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba
Nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu definuje zákoník práce v paragrafu 78, písmeno m. Jde o rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu do směn s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou, popřípadě kratší pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, popřípadě 52 týdnů.
Při nerovnoměrném rozvržení se pracovní doba zaměstnance v jednotlivých týdnech liší, například střídání krátkého a dlouhého týdne v gastronomii a pohostinství. V jednom týdnu odpracuje jen 2 směny, v druhém týdnu 5 směn, ve třetím týdnu 3 směny a podobně.
Hlavní výhodou nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je větší svoboda při plánování směn.
U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel musí vždy určit začátek a konec směny a zanést je do evidence pracovní doby. S písemným rozvrhem pracovní doby musí zaměstnance seznámit 2 týdny předem.
Zaměstnanci mohou v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby odpracovat každý týden jiné množství hodin. Směny také mohou začínat a končit v různou dobu. A celkový počet týdenních odpracovaných hodin může někdy přesáhnout základní stanovenou pracovní dobu.
Vyrovnávací období
Bez vyrovnávacího období se při plánování směn u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby neobejdete. Za normálních podmínek může trvat maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. Kolektivní smlouvou se dá prodloužit až na 52 týdnů.
Omezení a povinnosti
- Délka směny: nesmí přesáhnout 12 hodin (§ 83 zákoníku práce).
- Přestávka na jídlo a oddech: po 6 hodinách práce musí zaměstnavatel zajistit přestávku na jídlo a oddech o délce 30 min (§ 88 zákoníku práce).
- Odpočinek mezi směnami: trvá minimálně 11 hodin.
- Týdenní odpočinek: trvá minimálně 35 hodin, a je-li to provozně možné, má zahrnovat neděli. Od roku 2024 může být nově jednorázově zkrácen na 24 hodin.
- Noční směny: průměrná délka směn za vyrovnávací období však nesmí překročit 8 hodin denně.
- Práce přesčas: nesmí překročit v průměru 8 hod. týdně.
Výpočet dovolené při nerovnoměrné pracovní době
Základní roční výměra dovolené bude i nadále pro zaměstnance v podnikatelské sféře stanovena na 4 týdny (§ 212 ZP). Nárok na celoroční výměru dovolené získá zaměstnanec po odpracování 52 týdnů stanovené týdenní pracovní doby (§ 213 ZP).
Dovolená se bude čerpat po hodinách podle skutečné délky naplánované směny, nikoliv po dnech, jak je tomu podle stávající právní úpravy. Nově lze výjimečně čerpat dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce jedné její poloviny. V případě čerpání zbývající části nevyčerpané dovolené může být vyčerpána i část kratší, než činí polovina jedné směny (§ 218 odst. 3 ZP).
Pokud čerpá dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Výpočet nároku na dovolenou vyjádřený v pracovních dnech se v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby vypočte vydělením počtu směn v kalendářním roce počtem týdnů v roce. Výpočet pak vyjadřuje průměrný počet pracovních směn na jeden týden, a toto číslo se násobí nárokem na dovolenou v týdnech.
TD = počet týdnů dovolené, na které vznikne zaměstnanci v kalendářním roce nárok tj. Počet plánovaných pracovních dnů v kalendářním roce se vydělí počtem týdnů v kalendářním roce, tím se zjistí průměrný počet plánovaných pracovních dnů připadajících na 1 týden.
Příklad výpočtu dovolené
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém režimu v průměru 37,5 hodin týdně, a to ve stále stejně dlouhých 12-ti hodinových směnách. Podle rozvrhu týdenní pracovní dony na něj v aktuálním kalendářním roce připadá 163 směn (pracovních dnů).
Výpočet:
163 / 52,143 (délka kalendářního roku v týdnech) = 3,12.
Číslo 3,12 v uvažovaném případě vyjadřuje průměrný počet směn na jeden týden.
Nárok na dovolenou pak získáme vynásobením tohoto čísla počtem týdnů dovolené, tedy 3,12 x 4 = 12,5 (po zaokrouhlení).
Číslo 12,5 vyjadřuje délku dovolené v pracovních dnech.
Jakmile zaměstnanec dovolenou čerpá, odečítá se mu z rozsahu jeho dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvrhu pracovních směn na dobu jeho dovolené konkrétně připadlo.
Náhrada mzdy za dovolenou
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou lze poskytovat náhradu mzdy (platu) za dovolenou ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
Tabulka: Shrnutí klíčových bodů pro výpočet dovolené při nerovnoměrné pracovní době
| Krok | Popis |
|---|---|
| 1 | Určení počtu směn v kalendářním roce |
| 2 | Výpočet průměrného počtu směn na týden: Počet směn / Počet týdnů v roce |
| 3 | Výpočet nároku na dovolenou v pracovních dnech: Průměrný počet směn na týden * Počet týdnů dovolené |
| 4 | Odečítání pracovních dnů dovolené podle rozvrhu směn |
Důležité body a upozornění
- Zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje.
- Dovolená musí být zaměstnanci oznámena alespoň 14 dnů předem, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
- Při určování rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
- Práce přesčas se pro účely dovolené nezapočítává.
Zanechat komentář