Rodičovská Dovolená a Zdravotní Pojištění v České Republice

Rodičovství je krásné, ale i vyčerpávající. Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.

Státem vyplácené dávky zdaleka nepokryjí veškeré potřebné výdaje a některým rodinám nezbývá než hledat dodatečné zdroje příjmu. „Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou.

Pro oba rodiče je rovněž nezbytné pojištění pro případ smrti, vážné nemoci a trvalé invalidity,“ upozorňuje Miroslav Čejka, specialista pojištění fintech startupu hyponamíru.cz.

V tomto článku se podíváme na to, jak funguje rodičovská dovolená v České republice, kdo má nárok na rodičovský příspěvek a jak je to se zdravotním pojištěním během tohoto období.

Mateřská Dovolená

Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit, není tedy potřeba o volno žádat. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou nastupují ženy obvykle šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku osmého týdne. Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění. K přiznání toto dávky je nutné splnit dvě základní podmínky.

Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru). U příjmů ze zaměstnání odvádí nemocenské pojištění automaticky zaměstnavatel, a to v rámci platby pojistného na sociální zabezpečení. OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění.

Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Může ovšem i nadále podnikat prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob. V případě, kdy si matka jako OSVČ nemocenské pojištění neplatila, peněžitou pomoc v mateřství nezíská.

Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud jich bylo více, doby pojištění se v období dvou let sčítají.

V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn. ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila. Nutné je rovněž uzavření písemné dohody s matkou, která potvrzuje, že muž bude o dítě pečovat.

Rodičovská Dovolená

Podle § 196 zákoníku práce je k prohloubení péče o dítě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Písemnou žádost musí otec dítěte podat alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou a tato žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Po dobu čerpání rodičovské dovolené je otec zákoníkem práce chráněn před výpovědí.

V čerpání rodičovské dovolené se otec a matka nijak neomezují. Otec tedy může čerpat rodičovskou dovolenou současně s rodičovskou dovolenou matky, nebo se na ní mohou střídat. Počet střídání není omezen, nicméně nesmí se střídat po době kratší, než je jeden týden. (viz § 198 odst. 1 zákoníku práce) O tom, jak v případě střídání rodičů na rodičovské dovolené postupovat, se můžete informovat na úřadu práce.

Pokud nevíte, jak dlouhou dobu budete chtít čerpat rodičovskou dovolenou, lze žádat o kratší dobu, a tu pak na základě žádosti prodlužovat dle potřeby. Je čistě na zaměstnanci, zda bude dovolenou čerpat po částech, nebo vkuse. Na rodičovskou dovolenou má však rodič zákonný nárok maximálně do 3 let věku dítěte. (viz § 30 odst.

Pakliže nastane situace, kdy potřebujete zůstat doma s dítětem déle, lze zaměstnavatele požádat o neplacené volno. Neplaceným volnem lze prodloužit rodičovskou dovolenou maximálně o jeden rok, tedy do 4 let věku dítěte. Na rozdíl od rodičovské dovolené však žádný právní předpis neuděluje zaměstnavateli povinnost podané žádosti vyhovět. (viz

Pokud zaměstnavatel žádost o neplacené volno neschválí a zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené nenastoupí zpět do zaměstnání, lze toto jednání považovat za porušení pracovní kázně, které může být důvodem pro výpověď. V případě, že zaměstnavatel žádost schválí a zaměstnanec začne čerpat neplacené volno, zaniká mu nárok nastoupit zpět na svoji původní pozici.

Dále na rozdíl od rodičovské dovolené není zaměstnanec v období neplaceného volna chráněn před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. (viz § 191 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění)Zaměstnanec se rovněž může rozhodnout, že po skončení rodičovské dovolené do firmy již nenastoupí. V takovém případě lze pracovní poměr rozvázat výpovědí či dohodou.

Z pohledu zaměstnavatele je nejvýhodnější, když žena požádá o rodičovskou dovolenou v co možná nejdelší výměře, protože může na dobu její nepřítomnosti přijmout jiného pracovníka na dobu určitou. Kdyby se však žena chtěla vrátit do zaměstnání dříve, než o jakou dobu rodičovské dovolené požádala, je na zaměstnavateli, zda takové žádosti vyhoví. V tomto případě není právního nároku na dřívější přijetí zpět do práce.

Zaměstnankyně je naopak v jiné pozici, protože může požádat o rodičovskou dovolenou na kratší dobu, a poté se rozhodnut, zda do práce nastoupí, nebo si rodičovskou dovolenou prodlouží. Zaměstnavatel je totiž povinen poskytnout zaměstnankyni rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký požádá, nejdéle však do tří let věku dítěte. To znamená, že zaměstnankyně může žádat o rodičovskou dovolenou i opakovaně.

Rodičovský Příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávkou sociální podpory, jež je hrazena ze sociálního pojištění a vyplácena Úřadem práce. Zákon stanovuje, že na jedno dítě lze čerpat peněžitou částku ve výši 350 tisíc korun, přičemž celá tato částka musí být vyčerpána nejdéle do 4 let věku dítěte.

Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun.

Rodičovský příspěvek získá rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně řádně pečuje o dítě. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny. U tohoto příspěvku není zkoumán ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ. Naleznete zde nejen praktické informace, ale také praktického průvodce rodičovským příspěvkem.

Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednomu, a to rodiči určenému na základě dohody o předání dítěte do péče. Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů o nemocenském pojištění, a to v době ode dne narození dítěte. V případě péče o potomka oběma rodiči současně jim náleží pouze jedna peněžitá dávka.

Rodičovský příspěvek jako dávku státní sociální podpory žádá zaměstnanec na příslušném Úřadu práce.

Zdravotní Pojištění během Rodičovské Dovolené

Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osobu čerpající rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, že ji otec a matka čerpají souběžně. (viz § 7 písm. d zákona o veřejném zdravotním pojištění). Na rodičovský příspěvek má ovšem nárok pouze jeden z nich. Navíc pokud se otec rozhodne čerpat rodičovský příspěvek od narození dítěte, matka nemůže současně čerpat peněžitou pomoc v mateřství (známou také jako mateřská dovolená).

Jestliže matce vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nárok otce na rodičovský příspěvek zaniká. (viz § 30 písm. a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře)Čerpání rodičovského příspěvku od narození dítěte tedy nejčastěji využívají rodiče, kteří si nehradí nemocenské pojištění (například jako OSVČ), a kteří tím pádem nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají. (viz § 16 písm.

Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. Jedná se totiž o osobu spadající do kategorie státních pojištěnců.

Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou zaměstnavatel kódem M na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. U každé státní kategorie je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro oznámení takové změny, neboť nedodržením lhůty, resp. neoznámením vzniku nároku na zařazení do této kategorie přichází zdravotní pojišťovna měsíčně o pojistné, hrazené ze státního rozpočtu, ve výši 1 767 Kč.

V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem U ukončení povinnosti státu platit pojistné. Kód P se při nástupu do práce znovu nepoužívá, neboť žena byla tímto kódem již přihlášena a pracovněprávní vztah trvá.

Jestliže na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět. Oznámí kódem U až ukončení pobírání rodičovského příspěvku nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie končí později, neboť v obou případech je za osobu plátcem pojistného stát.

Pokud se však v daném časovém období objeví přerušení, například z důvodu čerpání řádné dovolené, musí zaměstnavatel na tuto situaci průběžně reagovat použitím kódů U (ukončení mateřské dovolené) a M (počátek pobírání rodičovského příspěvku, nástup na rodičovskou dovolenou).

Zdravotní pojištění OSVČ během rodičovské dovolené

V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně.

Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění. Výši částky určí výpočet doplatku.

Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti.

V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné. Při přerušení nebo zrušení živnosti a oznámení této skutečnosti pojišťovně je plátcem zdravotního pojištění stát.

V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn. výjimkou jsou podnikatelé využívající paušální daň).

Vypočtený doplatek na zdravotním pojištění musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů od podání přehledu. „Zdravotní pokrytí během mateřství se vyplatí v předstihu probrat například se zkušeným účetním či daňovým poradcem. Samozřejmě zeptat se můžete i pracovníků vaší pojišťovny. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění. Důležité je vědět, kdo platí zdravotní a sociální pojištění při rodičovské dovolené OSVČ,“ uzavírá Miroslav Čejka, specialista z hyponamíru.cz.

Neplacené volno do čtyř let věku dítěte

Osoba, která by chtěla pečovat o dítě do čtyř let jeho věku, se může po skončení rodičovské dovolené dohodnout se zaměstnavatelem na čerpání neplaceného volna; samozřejmě také může dojít k rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce neukládá v takovém případě zaměstnavateli povinnost zaměstnanci vyhovět a umožnit čerpání neplaceného volna.

Dojde-li k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a neplacené volno je poskytnuto, nabízí se z hlediska zdravotního pojištění následující řešení. Obecně totiž platí, že pojistné se v případě poskytnutí neplaceného volna odvádí, resp. musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Výjimkou z této zásady je použití postupu podle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), jedná-li se o osobu celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Situace	Podmínky péče	Zaměstnání	OSVČ
Hlavní zdroj příjmů zaměstnání	Splněny	Čestné prohlášení, pojistné se neplatí	Nemusí platit zálohy, doplatí po zúčtování roku
Hlavní zdroj příjmů podnikání	Splněny	Čestné prohlášení, pojistné se neplatí	Při zahájení minimální zálohy, jinak dle výsledků z minulého roku
Hlavní zdroj příjmů zaměstnání	Nesplněny	Dodržen minimální vyměřovací základ	Nemusí platit zálohy, doplatí po zúčtování roku
Hlavní zdroj příjmů podnikání	Nesplněny	Čestné prohlášení, OSVČ platí minimální zálohy	OSVČ platí minimální zálohy

Splňuje-li žena (osoba) stanovené podmínky celodenní osobní a řádné péče a nemá-li současně příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení (viz Příklad č. 1) a z důvodu poskytnutého neplaceného volna zaměstnavatel pojistné odvádět nebude. Za této situace zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ.