Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství v České republice: Podmínky, nároky a praktické informace

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), známá také jako mateřská dovolená, je dávka nemocenského pojištění, která má zajistit maminkám finanční podporu v období před porodem a po něm. V tomto článku se dozvíte vše podstatné o podmínkách nároku na tuto dávku, její výši a dalších souvisejících dávkách a povinnostech.

Co je mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství?

• Mateřská dovolená je období, které slouží k prohloubení péče o dítě.
• Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je náhradou mzdy a podpůrčí doba činí 28 týdnů (u dvou nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů).
• Na mateřskou dovolenou se nastupuje nejméně 6 týdnů a nejdéle 8 týdnu před očekávaným datem porodu.

Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství?

Požádat o dávku peněžité pomoci v mateřství (PPM) může maminka, tatínek dítěte, manžel maminky dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu (např. osvojení nebo pěstounská péče). Žádost o dávku 6-8 týdnů před porodem podává maminka novorozence. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba (manžel, tatínek dítěte, pěstoun).

Nárok na dávku mají:

• Zaměstnanci/zaměstnankyně: Účast na nemocenském pojištění je ze zákona povinná při práci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s hrubým měsíčním příjmem (sjednaným nebo dosaženým) alespoň 4 000 Kč a na dohodu o provedení práce (DPP) s dosaženým hrubým měsíčním příjmem přes 10 000 Kč.
• Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ): Mají nemocenské pojištění ze zákona dobrovolně volitelné.

Žadatel/ka o dávku musí být v den nástupu na mateřskou účasten/účastna nemocenského pojištění, protože je tato dávka vyplácena z nemocenského pojištění. Žadatel/ka má nárok na dávku také tehdy, pokud je v den nástupu v tzv. ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání. Standardní ochranná lhůta trvá 7 dnů, ovšem u žen, které byly v den ukončení zaměstnání těhotné, je prodloužena až na 180 dnů.

Podmínky nároku na PPM:

• Nemocenské pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (to je zhruba 9 měsíců) ve dvou letech přecházejících dni nástupu na PPM.
• Podnikatelé/podnikatelky (OSVČ) musí mít zároveň nemocenské pojištění alespoň 180 kalendářních dnů (to je zhruba 6 měsíců) v roce předcházejícím dni nástupu na dávku.

Pokud dojde k porodu předčasně, podmínka požadovaných dnů účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dny účasti na nemocenském pojištění se v rámci požadovaného období sčítají. Pokud žena během těhotenství čerpá nemocenskou dávku (je např. na rizikovém těhotenství), tato doba se do požadovaných dnů nemocenského pojištění započítá, jestliže ji pobírá za trvání pojištěné činnosti.

Den nástupu na PPM si určuje žena v rozmezí 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu, který stanoví lékař. Pokud si den nástupu neurčí, je jím počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Dojde-li k porodu předčasně, tj. před datem určeným podle předchozího odstavce, dnem nástupu na dávku je den porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství pro OSVČ

Základní podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) u OSVČ je účast na nemocenském pojištění, což v podstatě znamená placení pojistného na nemocenské pojištění.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění (tj. placení nemocenského pojištění) je dobrovolná, a to na základě přihlášky na příslušné správě sociálního zabezpečení (ePortálu ČSSZ). Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. V případě, že se OSVČ dobrovolně k nemocenskému přihlásí, vzniká jí povinnost odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má z nemocenského pojištění nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné.

Pro nárok na tyto dávky u OSVČ platí obdobné podmínky jako u zaměstnanců, což je popsáno v kapitole Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek. Existují však i určitá speciální pravidla pro OSVČ.

Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ

OSVČ odvádí pojistné na účet OSSZ, a to ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje. Minimální měsíční vyměřovací základ činí 9.000 Kč. Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním „Přehledu o příjmech a výdajích“ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.

Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 9.000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být nižší než 243 Kč. Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (např. při zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy v posledních třech letech nebyla činnost vykonávána), rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2025 činí 23 279 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 629 Kč měsíčně (2,7 % z 23 279 Kč).

Platba pojistného

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k nemocenskému pojištění je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Pokud OSVČ nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, ale doplatí pojistné do konce následujícího kalendářního měsíce, považuje se tento doplatek pojistného za pojistné na předchozí měsíc. Doplacení pojistného je však možné jen ve výši absolutního minima, tzn. 243 Kč v roce 2025.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství pro OSVČ

• V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta.
• V posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů.
• U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Jestliže OSVČ nemá nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ), protože nesplní podmínky pro vznik nároku na PPM, a zároveň je účastna nemocenského pojištění (či v ochranné lhůtě, jež činí 7 kal. dnů od skončení pojištění), vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

OSVČ však pro získání nároku na nemocenské v souvislosti s porodem musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů po uznání dočasné pracovní neschopnosti OSVČ nenáleží zabezpečení náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce pouze zaměstnancům. To znamená, že po dobu prvních 14 dnů OSVČ nenáleží žádná dávka.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost OSVČ

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

Paušální daň

Od 1. 1. 2021 je možné se přihlásit k tzv. paušální dani, která zahrnuje platbu pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platbu pojistného na zdravotní pojištění a platbu daně z příjmu, nikoliv však platbu pojistného na nemocenské pojištění.

UPOZORNĚNÍ - platby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto platby je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné SSZ.

UPOZORNĚNÍ - OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného).

Výše peněžité pomoci v mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.

Délka vyplácení peněžité pomoci v mateřství

Dávka se poskytuje 28 týdnů (resp. 37 týdnů, pokud žena porodí dvojčata nebo více dětí).

Na peněžitou pomoc v mateřství může maminka nastoupit 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu s tím, že termín nástupu si v tomto rozmezí určí sama. Pokud nenastoupí nebo si neurčí takový den nástupu, počítá se za něj první den 6. týdne před očekávaným dnem porodu. V případě, že by žena chtěla pracovat až do dne porodu, měla by vědět, že může, ale podpůrčí doba se jí od 6. týdne před plánovaným porodem počítá, s tím, že za dny, kdy žena pracuje, nemá na dávku nárok.

Rodičovský příspěvek

Po uplynutí doby poskytování peněžité pomoci v mateřství je vyplácení dávky ukončeno. Při její poslední výplatě je na složence (pokud dávka chodí poštou) či ve zprávě pro příjemce (při bankovním převodu dávky) uvedena informace: zánik nároku na dávku dne xx.xx.yyyy. Je důležité vědět, že maminka/otec si pak musí požádat o navazující dávku státní sociální podpory, o rodičovský příspěvek. Tu vyplácí a žádosti vyřizuje pouze ÚP ČR.

Celková částka rodičovského příspěvku je (od 1. 1. 2024) 350 tisíc korun, pro vícerčata 525 tisíc korun a vyčerpána musí být nejdéle do 3 let věku dítěte.

Pokud jste si vy nebo otec hradil nemocenské pojištění, můžete si zvolit výši příspěvku, a to podle výše denního vyměřovacího základu ke dni narození dítěte, výše měsíčního příspěvku nesmí překročit 70 % 30 násobku DVZ rodiče a zvolená výše příspěvku činí maximálně 11 500 Kč, minimálně 50 Kč měsíčně. Nevyčerpaná část rodičovského příspěvku zůstává státu a nelze ji vymáhat.

K podání "Žádosti o rodičovský příspěvek" budete potřebovat: rodný list dítěte, průkazy totožnosti obou rodičů a potvrzení od ČSSZ o nároku na dávku, která ovlivňuje nárok a výši rodičovského příspěvku. Tuto dávku vyplácí Úřad práce (odbor státní sociální podpory).

Přídavek na děti

Přídavek na dítě je poskytován rodinám s dětmi jako základní dlouhodobá dávka ve třech úrovních podle věku dítěte: dítě do 6 let - 830 Kč, dítě od 6 do 15 let - 970 Kč, dítě od 15 do 26 let - 1080 Kč.

Rodiny s příjmem vyšším než je 3,4 násobek částky životního minimarodiny na přídavek na dítě nemají nárok.

O přídavek na děti se žádá na místně příslušné pobočce Úřadu práce ČR a k žádosti budete potřebovat doklady o příjmu.

Nastoupení na PPM místo ženy

Nastoupit na peněžitou pomoc v mateřství místo ženy může muž nejdříve po šestinedělí ženy, která porodila, tj. od začátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 dní po sobě jdoucích. Dávka se muži poskytuje nejdéle 22 týdnů, popř. 31 týdnů u dvojčat a vícerčat.

Výplata dávek

ČSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění zpětně. Pokud na peněžitou pomoc v mateřství nastupujete po 1. 1. 2025, probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem, tak jak je běžné u eNeschopenky. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Změna čísla účtu a nesouhlas s oznámením

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ.

Při nesouhlasu se zaslaným oznámením, lze podat písemnou žádost příslušné OSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky. V žádosti je třeba uvést důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení a požádat o vydání rozhodnutí o dávce. Proti rozhodnutí lze podat v zákonné lhůtě (do 15 dnů po jeho doručení) odvolání, a to prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala.

Nemocenské pojištění vs. zdravotní pojištění

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení

Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost místem mzdové účtárny.

U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutí k provozním možnostem jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1.

Studentky a mateřská dovolená

Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění (studium se počítá pouze jako doba pojištění). Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný Úřadem práce.

Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem). Za těchto podmínek se studium dá započítat pro získání doby pojištění pro dávku i muži, který po úspěšně ukončeném studiu navazuje zaměstnáním.

Nezaměstnaní a mateřská dovolená

Nezaměstnaní nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, protože nejsou nemocensky pojištěni. Ode dne porodu ale mají nárok na rodičovský pří- spěvěk - dávku státní sociální podpory. S žádostí o ni se musí obrátit na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv.

Dohoda o provedení práce (DPP) a PPM

Tento typ pracovního vztahu nárok na čerpání peněžité pomoci v mateřství zakládá, pokud zúčtovaný měsíční příjem dosahuje alespoň částku 11 500 Kč a jsou splněny ostatní podmínky nároku na dávku. Z dohody o provedení práce ale neplyne ochranná lhůta. Pokud zúčtovaný měsíční příjem nedosáhne částky 11 500 Kč, nevznikne nemocenské pojištění a ode dne porodu ženě vzniká nárok na rodičovský příspěvek.

Mateřská dovolená při rodičovské dovolené

Pokud je matka na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 4 let jeho věku a má platnou pracovní smlouvu, ze které jí vznikl nárok na první peněžitou pomoc v mateřství, vznikne jí nárok na tuto dávku i v souvislosti s dalším těhotenstvím. Nově se zjišťuje i denní vyměřovací základ (DVZ) pro výpočet dávky. Pokud k nástupu na dávku dojde do 4 let věku předchozího dítěte u stejného zaměstnavatele, porovná se nově zjištěný DVZ s DVZ, který byl použit pro výpočet předchozí PPM. Pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se použije vyšší denní vyměřovací základ.

V případě, že mamince pracovní poměr skončil během čerpání rodičovské dovolené (smlouva na dobu určitou) a nový pracovní poměr ještě nenavázala, není ani nemocensky pojištěna. Na peněžitou pomoc v mateřství tudíž nedosáhne, ale má nárok na rodičovský příspěvek ode dne porodu mladšího dítěte. Pokud maminka získala nový pracovní poměr během rodičovské dovolené s prvním dítětem, musí se vzít v úvahu ještě skutečnost, že pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství kromě splnění obecné podmínky (tj.

Práce při pobírání peněžité pomoci v mateřství

Maminky-zaměstnankyně mohou pracovat a zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství v případě, že jde o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim tato dávka vyplácí. Maminky-podnikatelky (OSVČ), které uplatňují nárok na PPM z nemocenského pojištění OSVČ, nemusí v době pobírání dávky přerušovat nebo ukončovat činnost. Samostatnou výdělečnou činnost sice nesmí vykonávat osobně, ale mohou ji vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob. Např. chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod..

Jak vyřídit mateřskou dovolenou a rodičovský příspěvek

Maminky často neví, jak postupovat, když potřebují vyřídit mateřskou dovolenou nebo žádost o rodičovský příspěvek. Ten si rodič, který je doma s dítětem, začíná vyřizovat po porodu dítěte nebo v případě, že se ho týká mateřská dovolená ze zaměstnání, tak před skončením této doby. Na mateřskou dovolenou nastupuje rodička 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. V tuto dobu tedy začíná pobírat peněžitou pomoc v mateřství (ve zkratce PPM). Přesný den nástupu si může sama určit. Pro nárok na získání PPM musí maminka platit nemocenské pojištění po dobu 270 dnů za poslední 2 roky, není třeba souvisle. Je tady také ochranná lhůta 180 dní od ukončení posledního pracovního poměru. Nemocenské pojištění se strhává automaticky ze mzdy či z platu.

Postup vyřízení PPM:

• Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se tedy vyřizuje již během těhotenství. Formulář vydá a podepíše gynekolog, který v něm potvrdí očekávaný termín porodu.
• Většinou stačí doručit žádost o PPM od gynekologa do práce na účetní (mzdové) oddělení a váš zaměstnavatel vše vyřídí za vás.
• Nepracujete-li, ale týká se vás ochranná lhůta 180 dní, odevzdáte vyplněný formulář svému poslednímu zaměstnavateli.

Tip! Mateřská dovolená, která vám je poskytnuta od zaměstnavatele nesmí trvat méně než 14 týdnů a nesmí skončit dřív, než doběhne šestinedělí. Maximálně pak trvá 28 týdnů nebo 37 týdnů v případě dvojčat či vícerčat. Během mateřské dovolené vám je od OSSZ vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, nikoliv plat nebo mzda.

Nastoupení na PPM otcem nebo jinou osobou

Nežádá-li o PPM žena, která dítě porodila, ale otec nebo jiná osoba, která převzala dítě do péče, je postup odlišný. Otec (jiná osoba) musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu o péči o dítě. Podpis matky musíte ověřit úředně (lze ověřit a dohodu sepsat přímo na OSSZ). Otec pečující o novorozeně může pobírat peněžitou pomoc v mateřství nejdřív od sedmého týdne po porodu, tedy až po šestinedělí. U otce je proto podpůrčí doba, kdy PPM čerpá kratší, trvá 22 týdnů, u dvojčat či vícerčat 31 týdnů.

Průvodce zákony pro rodiče 2025

Praktický právní a psychologický rádce. Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!

Dávka	Podmínky nároku	Délka trvání	Výše
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)	Účast na nemocenském pojištění (270 dní za poslední 2 roky, OSVČ: 180 dní v posledním roce)	28 týdnů (37 týdnů u dvojčat a vícerčat)	70 % redukovaného denního vyměřovacího základu
Rodičovský příspěvek	Navazuje na PPM, splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění	Do 3 let věku dítěte	Celkem 350 000 Kč (525 000 Kč u vícerčat)
Přídavek na dítě	Příjem rodiny nižší než 3,4 násobek životního minima	Dlouhodobá dávka	830 Kč - 1080 Kč (dle věku dítěte)