Dovolená je čas, na který se každý zaměstnanec těší. Nárok na ni má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Víte ale, jaký je výpočet nároku na dovolenou a jaká je náhrada mzdy za dovolenou? Na to se podíváme v tomto článku.
Základní principy nároku na dovolenou
Nejprve je důležité si říct, že nárok na dovolenou se počítá vždy pro kalendářní roky izolovaně a loňská dovolená, letošní dovolená a dovolená v příštím roce jsou 3 různé dovolené, které se nijak neovlivňují. Zaměstnanec má za každý celý týden, kdy vykonával práci, nárok na poměrnou část z celé dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje. Tou poměrnou částí je 1/52 (jedna dvaapadesátina). Za každý odpracovaný týden tak zaměstnanec získá nárok na 1/52 celkové dovolené.
Výpočet nároku na dovolenou se počítá na hodiny, aby byly zohledněny i zkrácené úvazky, nebo úvazky s nepravidelnou pracovní dobou. Pro většinu zaměstnanců pracujících 40 hodin týdně bude fungovat i výpočet na dny.
Jak spočítat nárok na dovolenou?
- Nejprve je potřeba si spočítat nárok na dovolenou.
- Za každý odpracovaný celý týden včetně výpovědní doby máte nárok na poměrnou část 1/52 z celé výše dovolené - a to včetně svátků, vyčerpané dovolené a případně mateřské.
- Poté zjistíme, jestli máme dovolenou vyčerpanou, nevyčerpanou, nebo přečerpanou.
- Nevyčerpaná dovolená může být vybrána poslední dny výpovědní doby, nebo proplacena do mzdy jako náhrada mzdy - podle dohody se zaměstnavatelem.
- Nově lze převést nevyčerpanou dovolenou i na nového zaměstnavatele, u kterého bude zaměstnanec nově pracovat.
Příklad výpočtu
Příklad: Zaměstnankyně pracovala v 40 hodinovém týdenním úvazku u zaměstnavatele, který nabízí 5 týdnů dovolené. Na začátku roku byla na 4 týdenní dovolené a v polovině roku podala výpověď s výpovědní dobou, která skončila k 31.6. Zaměstnankyně odpracovala (včetně dovolené na začátku roku a výpovědní doby) 26 týdnů práce. Zaměstnankyně si na začátku roku vybrala 4 týdny dovolené = 4 krát 40 = 160 hodin.
Odečtení nároku 100 hodin od 160 vyčerpaných hodin získáme 60 hodin přečerpané dovolené. Zaměstnankyně má tedy přečerpánu dovolenou o 60 hodin (7,5 dne).
Mzda za dovolenou (náhrada mzdy)
Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných dnů v předchozím čtvrtletí. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. odpracovaných hodin. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako
Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v květnu, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za první čtvrtletí, tj. za leden až březen.
PROČ nezavést EURO a LISABONSKÁ Smlouva 4. září 2025
Zaměstnavatel má povinnost proplatit nevyčerpanou dovolenou jen v případě ukončení pracovního poměru. Podle zákoníku práce by měla být dovolená vyčerpána do konce roku, za který zaměstnanci náleží. Pokud si zaměstnanec nestihne z vážných důvodů dovolenou vybrat, lze její zbytek převést do dalšího roku.
Krácení dovolené
Díky zažitému pojmu „krácení dovolené“ jej budeme také používat v našem článku níže. Dle zákoníku práce přichází v úvahu krácení dovolené pouze v případě neomluvené absence. Plnou dovolenou myslíme základní nárok na dovolenou, který stanovuje zákoník práce. Zaměstnanec v soukromém sektoru má nárok na dovolenou nejméně v délce 4 týdny (při úvazku 40 hodin týdně by to činilo 160 hodin). Řada zaměstnavatelů však jako benefit poskytuje delší dovolenou.
Krácení dovolené je termín, který používá zákoník práce pro situaci, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci v práci a vy mu kvůli tomu odejmete počet hodin dovolené odpovídající násobku celé jeho směny. Důvody pro krácení nelze přenášet do následujícího roku.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou, pokud zaměstnanec neomluveně zamešká směnu. I když dovolenou krátíte kvůli neomluvené nepřítomnosti, musíte zaměstnanci poskytnout minimálně 2 týdny dovolené (to platí pouze pro zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele celý kalendářní rok, tj. od 1.1. do 3.12.).
Vliv nemoci na dovolenou
Netrvá-li pracovní neschopnost déle než dvacet týdnů, počítá se i doba strávená v neschopnosti jako výkon práce a zaměstnanci za tuto dobu náleží nárok na dovolenou, jako by ji odpracoval. Podmínkou je, že zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně odpracoval alespoň dvanáct týdnů v daném roce.
Pakliže pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok a zaměstnanec tedy neodpracuje dvanáct týdnů, nevzniká při dlouhodobé nemoci nárok na dovolenou vůbec.
Pokud je naplněna podmínka minimálního odpracovaného rozsahu, je třeba ještě posoudit, zda pracovní neschopnost nemá původ v pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.
Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Pokud tedy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce 14 týdnů, podmínka 12 odpracovaných týdnů je splněna. Zbývajících 38 týdnů roku je zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
V organizaci je zákonná výměra dovolené 4 týdny a stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin týdně. Základní nárok na dovolenou při odpracování celého kalendářního roku by tak činil 4 x 40 hodin = 160 hodin.
Zaměstnanec má ale nárok pouze na poměrnou část dovolené za kalendářní rok. Odpracoval 14 týdnů a z pracovní neschopnosti se mu jako výkon práce započítává dalších 20 týdnů (dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby).
Má tedy nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok odpovídající ((14+20) / 52 týdnů) *4 * 40 hodin týdně = 104,61 hodin dovolené, po zaokrouhlení směrem nahoru 105 hodin dovolené.
Vliv mateřské a rodičovské dovolené
Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Zaměstnankyně odpracovala prvních 5 týdnů v roce, než nastoupila na mateřskou s jedním dítětem. Po ukončení mateřské nastoupila na rodičovskou. Jelikož se mateřská počítá v plném rozsahu 28 týdnů jako výkon práce, pro účely výpočtu nároku na dovolenou zaměstnankyně odpracovala 33 týdnů v roce. Z dalších 19 týdnů strávených na rodičovské dovolené se pro účely výpočtu nároku započítává plný rozsah 19 týdnů.
Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně a výměře dovolené v rozsahu 4 týdnů ročně vzniká nárok na dovolenou v této výši:
(28 + 5 + 19) / 52 * 4 * 40 = 160 hodin
Dovolená při neplaceném volnu
Principem poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci je stanovení doby, po kterou zaměstnanec nevykonává práci a nenáleží mu ani náhrada mzdy. Jelikož práci nekoná, nemůže se mu doba neplaceného volna započítávat do nárok na dovolenou.
Pokud tedy zaměstnanec odpracoval například 10 týdnů v daném kalendářním roce a zbytek roku má se zaměstnavatelem sjednáno neplacené volno (v organizaci s výměrou dovolené 4 týdny v roce a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně), nárok na dovolenou vzniká v poměrné výši 10 / 52 * 4 * 40.
Nárok na dovolenou při výpovědi
Dali nebo dostali jste výpověď a teď nevíte, kdy fakticky do práce už nepůjdete? Záleží na množství nevyčerpané dovolené, které vám v daném kalendářním roce ještě zbývá. K tomu, jak řešit nárok na dovolenou při výpovědi, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance, poskytují jasné pokyny právní úpravy.
V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele.
Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.
Při výpočtu zbylé dovolené je třeba vzít v úvahu, kolik měsíců jste v daném kalendářním roce odpracovali.
Zákoník práce mluví jasně - zaměstnanci podle něj mají právo na finanční náhradu za nevyčerpanou dovolenou.
Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nemá na nárok zaměstnance žádný vliv - i pokud dostane zaměstnanec výpověď, stále mu zůstává nárok na proplacení dovolené, pokud si ji nemůže vybrat.
Zaměstnanec může také o dovolenou požádat během výpovědní doby.
Nejlepším způsobem, jak můžete předejít situaci, kdy máte jako zaměstnanec nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru, je plánování.
Kalkulačky a další zdroje
Pro zaměstnance, kteří si chtějí nárok na dovolenou při výpovědi zjistit sami, je k dispozici řada nástrojů, jako jsou online kalkulačky dovolené. Tyto kalkulačky pracují na základě jednoduchých údajů, které zaměstnanec zadá, jako je délka pracovního poměru v roce, počet dnů dovolené, na kterou má nárok, a již vyčerpaná dovolená.
| Krok | Popis |
|---|---|
| 1 | Zadejte délku pracovního poměru v roce. |
| 2 | Zadejte počet dnů dovolené, na kterou máte nárok. |
| 3 | Zadejte již vyčerpanou dovolenou. |
Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Pro řešení konkrétní životní situace se prosím obraťte na svého daňového poradce nebo v případě dotazu kontaktujte Finanční či jiný příslušný úřad.
Zanechat komentář