Dovolená by měla být časem odpočinku, relaxace a nabírání nových sil. V ideálním světě by nám měla pomoci k uvolnění z pracovního zápřahu a nabití nové energie. Jenže v praxi může být dovolená pořádně záludná. Místo toho se pro mnohé stává zdrojem stresu, úzkosti a zklamání. Proč tomu tak je a jak se tomu dá předejít?
Dovolená jako luxus a standard
Ještě před šedesáti lety mělo cestování celosvětově punc luxusu, v 70. letech minulého století už to byl masový fenomén. Turismus se stal regulérním ekonomickým odvětvím, pro řadu zemí představuje dokonce hlavní zdroj příjmu jejich státních rozpočtů. Historická města, zajímavé přírodní lokality a destinace nabízející koupání a odpočinek se staly cílem organizovaného přívalu turistů. S pádem železné opony a s rozvojem moderních technologií se svět jaksi zmenšil a přiblížil. S rostoucí životní úrovní a kupní silou obyvatel rozvinutých zemích se cesty vonící dálkami staly standardní dovolenou.
Masy turistů v absolutním měřítku rostou, zároveň však přibývá lidí, kteří i v rámci organizované dovolené požadují rozmanitou nabídku pro individuální program. Turismus akceleruje nejen rozvoj průmyslu a služeb, ale i nové vysokoškolské vzdělávací obory. V souvislosti s ním vzniká řada nových profesí v čele s manažery turismu. Podle Tomáše Dohnala z Katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci by jejich práce měla začínat už odbornou pomocí klientům vybrat si z široké nabídky takovou dovolenou, která nejvíc odpovídá jejich naturelu a potřebám.
Očekávání a realita
Děti se umí báječně těšit, ale dokáží to i mnozí dospělí. Krásné chvíle plné očekávání a příprav zaplňují už několik dní před odjezdem téměř všechen jejich volný čas. Když stojí s kufrem na letišti, jsou už dokonale přepnutí na odpočinkový režim a připraveni plně vnímat nové zážitky. Podle psycholožky Frouzové je to nastavení téměř ideální.
Ovšem, i náš kognitivní filtr, jímž dovolenkové prožitky procházejí, se v průběhu života mění. Například lidé, kteří jezdí na dovolenou s toutéž partou kamarádů, případně do týchž míst, hledají každoročně tytéž zážitky - dobrou zábavu, skvělé večerní posezení, výlety pěšky i na kole do známých míst… Přesto se prožitky s léty mění. Slovy Jiřího Šípka „kognitní filtry jsou závislé na tom, jak jsme konstruováni v různých sociálních skupinách“.
Plánování dovolené
V rámci příprav na dovolenou, je důležité si uvědomit, že postmoderní postoj v psychologii znamená pluralitu chování, myšlení i prožívání. Jak říká Jiří Šípek ve svém Úvodu do geopsychologie: „Srovnatelný vnější podnětový svět je pro různé lidi (cestovatele a turisty) východiskem pro mnohdy až radikálně různé deskripce a následná hodnocení.“
Proto je důležité si uvědomit, že každý má jiné představy o ideální dovolené. Co se líbí jednomu, nemusí nutně vyhovovat druhému. Je proto důležité se s partnerem či rodinou domluvit a najít kompromis, který uspokojí všechny.
Předem si vyjasnit, jaké aktivity kdo očekává, které z nich budou bavit oba, které ne a co v té chvíli podnikne druhý. Pak se nemůže stát, že na konci týdne, který muž stráví na rybách, manželka vybuchne, že pořád jen sedí u vody a vůbec si jí nevšímá.
Kompromis je klíčem ke spokojené dovolené
Dovolená a vztahy
Rodinné a manželské krize se dovoleným nevyhýbají, někdy na nich vzájemné neshody dokonce akcelerují. Dá se předem odhadnout, kdy společná dovolená rozbouřené vody manželského přístavu uklidní a kdy rozmetá i ty trosky, které z něj ještě zůstaly? Podle Magdaleny Frouzové záleží na skutečné vnitřní potřebě zúčastněných problémy řešit. U lidí výrazněji zaměřených na rodinu bývá taková ochota zřetelně vyšší.
Pokud se některé z nich „trefí“ do dovolené, společně strávený čas věci spíše prospěje. „Lidé, u nichž je rodina až na třetím či pátém místě, problémy v průběhu roku většinou neřeší. Jak postupně narůstají, stává se, že na dovolené se na ně sesypou. Partneři už pak nejsou schopni zvládnout vše, co nechali neřešené."
Pokud partneři stojí před otázkou, čím svůj vztah nově naplnit, doporučuje psycholožka dovolenou společně naplánovat. Chtějí-li manželé či rodina strávit příjemnou společnou dovolenou, přestože vzájemné vztahy nevnímají jako harmonické, určitě se vyplatí předem si vyjasnit, jaká témata jsou na dovolené žádoucí, která povolená a co je tabu. Vyhneme se tak nereálným představám a nadměrným očekáváním, které stávající problémy ještě zhorší. „Každé manželství a rodina má něco, co je drží pohromadě. Na to je třeba se soustředit. Nemá smysl trvat na tom, že i ta naše musí nutně plnit všechny funkce, které kdo kdy pojmenoval,“ tvrdí psycholožka.
Každý po svém: Oddělená dovolená
Ještě před pár lety byla oddělená dovolená společensky tolerovaná v případě, že bylo nutné postarat se o prázdninách o děti. Dnes začíná být běžné, že se v části své dovolené každý z partnerů věnuje vlastním koníčkům. Věnovat jim týden svého volna je stejně legitimní, jako když se kamarádky na mateřské rozhodnou strávit část léta společně na chalupě. Je to pro vzájemné vztahy zdravější, než za všech okolností demonstrovat soudržnost rodiny a hledat kompromisy mezi představou ležet celý den na pláži u moře a touhou zdolávat horské hřebeny - dva týdny strávené v pahorkaté krajině u rybníka neuspokojí ani jednoho.
Předpokladem šťastného manželství nemusí být nutně shoda zájmů. A tak lidem různých koníčků odborníci radí: příjemně strávený společný volný čas může mít podobu spíš prodloužených víkendů než dlouhých dovolených. Dva tři dny je poměrně snadné vyjít partnerovi vstříc, aniž bych měl zároveň dojem, že mi utíká čas, který bych si přál strávit jinak.
Workoholismus a dovolená
Svébytnou kapitolu tvoří lidé propadlí své práci. Skutečná závislost na práci je spojená s pocity hlubokého neuspokojení. Workholik nezažívá radost z práce a není šťastný ani bez ní. Jeho blízkým nezbývá, než mu s pomocí terapeuta opakovat, že mu život utíká mezi prsty - nemá však smysl s tím začínat o dovolené. „Workholika nechte raději doma,“ doporučuje rezolutně Magdalena Frouzová.
V tuzemsku míváme ve zvyku označovat slovem workholik lidi na nejrůznějších topmanažerských postech, kteří hodně, rádi a za velmi lukrativních podmínek pracují. Pokud je taková práce uspokojuje a naplňuje, při společném soužití nezbude, než se smířit s tím, že i o dovolené, stejně jako doma, stráví minimálně část dne u notebooku. Přestože takový styl práce zajišťuje rodině vysoký standard, akceptovat ho nebývá jednoduché.
Letní lásky a dovolená
Dovolená významově úzce souvisí se slovem dovolit si. Chceme si dovolit něco zajímavého, neobyčejného, mimořádného. Odhodit upjatost, starosti, cítit se volně, užívat si. A někdy si chceme dovolit i vztah, který se jen málo podobná tomu, na nějž jsme zvyklí.
V letních romantických láskách zdaleka nejde jen o nové sexuální zkušenosti a tělesnou rozkoš. V omezeném časovém úseku nabitém intenzivními prožitky sílí touha sdílet s někým stejné emoce, být s ním čtyřiadvacet hodin denně a každý okamžik naplno prožít. Jsme fascinováni oboustranně probuzenou přitažlivostí a intimitou (Kdy jsme co podobného zažili naposled? A co když se podobné chvíle už nikdy nevrátí?). „Někteří lidé mají zvýšenou potřebu romantických lásek a dovolená je obdobím, kdy si je dopřávají. A klidně přitom mohou mít kvalitní, trvalý manželský vztah. Označit je za nezralé, nezodpovědné jedince je značně zjednodušující,“ vysvětluje psycholožka Frouzová.
Podle Magdaleny Frouzové je daleko signifikantnější, že je to vztah, v němž od počátku programově chybí závazek. Na jedné straně vyprávíme intimní věci, o nichž bychom s jinými nemluvili, vyhledáváme chvíle, v nichž je nám tady a teď spolu dobře. Na druhé straně se málo staráme o skutečné potřeby partnera, o to, co ho v životě těší a co trápí. A příliš nemluvíme o svých plánech, protože on v nich nemá místo.
Stres a honba za autentickými zážitky
Někdo dokáže v pohodě sbalit batoh půl hodiny před odchodem nebo mívá celé týdny připravený kufr, aby oka...
Všichni se na ni těšíme, rádi si o ní povídáme. Jenže v praxi může být dovolená pořádně záludná.
Loňská data ukázala, že Američané si v roce 2000 vybrali průměrně tři týdny dovolené ročně. V roce 2015 to však bylo o celý týden méně. Ba co hůř, více než polovina z nich na dovolené dokonce pracuje. To rozhodně nezní úplně ideálně, že? Přitom benefity dovolených jsou nesporné. Vedle strávení času s rodinou a vlastními koníčky umožňuje dovolená i úkrok stranou z každodenního běhu, a tím pádem i možný nový pohled na svůj život. Ale i samotná relaxace je důležitým přínosem, který i podle výzkumů dokáže lidi nabít na další měsíce.
Dovolená jako nebezpečí
Jeden britský institut loni pořádal průzkum s tisícovkou zaměstnanců. Výsledek byl jednoduchý, leč děsivý - už jen pomyšlení na blížící se dovolenou vedlo k úzkosti u více než sedmdesáti procent z nich! A rozhodně se nejedná o výjimku, takových průzkumů bylo v posledních letech provedeno hned několik. A všechny s podobnými výsledky. Pět let stará statistika, tentokrát mezi tisícovkou amerických pracujících, možná ukázala jednu z příčin - většina z nich totiž musela pracovat přesčasy jak před nástupem na dovolenou, tak po návratu. To, že mezi tím může být příjemně strávený čas, je vedlejší ve chvíli, kdy víte, kolik práce navíc budete muset udělat.
Psycholožka Ellen Braaten z Harvardu zmiňuje prefrontální kortex, tedy část mozku zodpovědnou za rozhodování, plánování a soustředění. Tato oblast má, podobně jako jiné, pouze omezenou kapacitu toho, co je schopna pojmout. Pokud dojde k přehlcení přemýšlením o všech možných povinnostech, může se objevit takzvaná mozková mlha. Tento jev spočívá v malátnosti, horším soustředěním a celkové zpomalenosti. Na vině je právě zvýšený stres, nedostatek spánku či relaxace a další faktory, které s naším dnešním tématem úzce souvisejí. Takové zastření mysli není životu nebezpečné a možná jste ho i sami zažili, rozhodně se však nejedná o nic příjemného - zvlášť když si takové stavy začneme spojovat s dovolenou...
Zbytečný stres může přivodit i špatné načasování dovolené. Jestliže se podílíte na důležitém projektu a během jeho klíčových fází byste měli být pryč, rozhodně vám to na cestovatelské pohodě nepřidá. Zní to banálně, ale nemělo by se na to zapomínat. Trochu těžší na realizaci může být takzvaný dekompresní čas, který je dobré si dopřát obzvlášť v případě, že máte velmi stresující zaměstnání. Míní se tím třeba volný den před odletem na dovolenou a jeden i po návratu; prostě jde o to, abyste z práce nepelášili rovnou na letiště. Od náročných povinností je třeba si dopřát odstup a pomalu se přeladit do dovolenkového modu.
| Rok | Průměrná délka dovolené | Podíl pracujících, kteří pracují na dovolené |
|---|---|---|
| 2000 | 3 týdny | N/A |
| 2015 | 2 týdny | Více než 50% |
Zanechat komentář