Žádost o proplacení cestovních náhrad: Vzor a praktické informace

Cestovní příkaz je formulář určený pro zaměstnance nebo osoby vykonávající pracovní cesty, které je nutné evidovat pro účely cestovních náhrad. Vyplnění a podání cestovního příkazu se řídí zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a příslušnými vyhláškami upravujícími poskytování cestovních náhrad.

Žádný zákon zaměstnavatelům nenařizuje, aby cestovní příkazy používali. Pokud na něm zaměstnanec ani zaměstnavatel netrvají, vyplňovat ho nemusí. Zaměstnavatel má ale povinnost vyplatit zaměstnancům za služební cesty stravné a cestovní náhrady a cestovní příkaz to usnadňuje.

Kdy vyplnit cestovní příkaz?

Cestovní příkaz se vyplňuje vždy, když pošlete zaměstnance na pracovní cestu - tedy ještě před jejím uskutečněním.

Pokud používáte účetní program či program na zpracování mezd, cestovní příkazy jsou v něm pravděpodobně obsaženy. Zaměstnanec v programu vyplní, kdy a kam se chystá a nadřízený mu cestu schválí. Například v programu Money S3 vidíte často vystavované příkazy a jednoduše z nich vytvoříte nový. Případně si přetáhnete cestu z Knihy jízd a program z ní příkaz vygeneruje.

Další variantou je vyplnit papírový cestovní příkaz. Pokud pro něj nemáte formulář, doporučujeme stáhnout šablonu z internetu, případně koupit již vytištěné šablony v kancelářských potřebách.

Jak vyplnit cestovní příkaz?

V příkazu musí být uvedený také dopravní prostředek - ten může zaměstnanci do cestovního příkazu dopsat nadřízený. Záleží hlavně na interním nastavení procesů (stačí uvést druh vozidla, a pokud zaměstnanec pojede vlastním, tak i obsah válců).

Zaměstnanec může na služební cestu dostat zálohu až do výše kompletních cestovních náhrad. Zda zálohu dostane, či ne, záleží na vašem rozhodnutí.

Jakmile se zaměstnanec z pracovní cesty vrátí, vyplní zadní část příkazu o průběhu pracovní cesty. Zde do kolonek vypíše jednotlivé přesuny z místa na místo (čas odjezdu a čas příjezdu). Tuto část vyplní zaměstnanec společně s účetním.

K vyplněnému příkazu zaměstnanec předloží také doklady za všechny výdaje spojené s prací - například nocleh, poplatky za vjezd či parkování, účtenky z oběda, zaplacení školení a podobně. Pokud jel zaměstnanec veřejnou dopravu, přiloží také jízdenky. Pokud jel vlastním autem, spočítá spotřebované palivo.

Dolní část příkazu jménem Vyúčtování pracovní cesty vyplňuje účetní, který provede vyúčtování pracovní cesty a vyplatí náklady. Pověřená osoba pak zaměstnanci z pokladny vyplatí všechny cestovní náhrady, případně je pošle na účet.

Pokud zaměstnanec k pracovní cestě využil firemní auto, nezapomeňte přidat záznam do knihy jízd.

Cestovní příkaz nemá žádnou přesnou předepsanou podobu.

Cesta po ČR vs. zahraničí

Ať už zaměstnanec cestuje po ČR nebo do zahraničí, cestovní příkaz vyplňuje stejným způsobem. V obou případech se používá ten stejný formulář. Jediný rozdíl je, že musí na zadní straně průběhu cesty oddělit překročení hranic.

Pokud vyráží na služební cestu více zaměstnanců, musí každý vyplnit svůj cestovní příkaz. Jedou-li autem jednoho z nich, je nutné v cestovním příkazu odlišit, kdo je vlastník, aby bylo jasné, komu máte proplatit náhrady za pohonné hmoty.

Cestovní příkazy v Excelu nebo na papíře vs. elektronicky

Jak už bylo popsáno v úvodu článku, elektronický cestovní příkaz v účetním programu šetří spoustu času a papírování. Výpočet cestovních náhrad a vedení knihy jízd může zabrat spoustu času.

Vnitřní předpis o poskytování cestovních náhrad

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), může zaměstnavatel vydat vnitřní předpis o poskytování cestovních náhrad. Tato vnitřní směrnice stanoví postup pro určování podmínek konání pracovní cesty, poskytování zálohy na cestovní náhrady, vyúčtování a likvidaci nákladů na pracovní cesty zaměstnanců.

Kdo se považuje za zaměstnance pro účely cestovních náhrad?

  • zaměstnanec v pracovním poměru, tj. v pracovním poměru podle § 33 ZP,
  • osoby, se kterými byla sjednána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) nebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP). V těchto případech však lze cestovní náhrady poskytnout pouze v případě, že to bylo ve smlouvě sjednáno.
  • osoby, jejichž příjmy za práci pro společnost jsou příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), přestože výkon uvedených činností nemůže být předmětem pracovní smlouvy.

Stejně jako u zaměstnanců se postupuje při poskytování cestovních náhrad u osob, které u zaměstnavatele konají práci v případě tzv. jiných úkonů v obecném zájmu. Jde např. o případy uvedené v ustanoveních: § 184 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 81 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 53 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích.

Pracovní cestou se podle § 42 ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Na pracovní cestu lze zaměstnance vyslat na dobu nezbytné potřeby jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

Pro účely cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje také cesta k výkonu práce mimo pravidelné pracoviště a zaměstnavatelem nařízená nebo odsouhlasená cesta k výkonu práce do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště mimo rozvrh směn. Podle příslušných ustanovení zákoníku práce, platných prováděcích předpisů a této vnitřní směrnice se postupuje také při poskytování cestovních náhrad při přeložení nebo dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli (dále jen pracovní cesta).

Pravidelné pracoviště se sjednává se zaměstnancem v pracovní smlouvě personální oddělení v návaznosti na sjednané místo výkonu práce, a to po dohodě s vedoucím zaměstnancem, do jehož působnosti bude zaměstnanec organizačně zařazen.

Případnou změnu sjednaného pravidelného pracoviště (např. při převedení na jinou práci, do jiného organizačního útvaru, závodu, provozovny, na jiné pracoviště, do působnosti jiného vedoucího zaměstnance apod.) je nutno sjednat se zaměstnancem písemnou dohodou, která je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Pravidelné pracoviště nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec. V místě bydliště může mít zaměstnanec sjednáno pravidelné pracoviště pouze v případě, že druh práce sjednaný v pracovní smlouvě může vykonávat ve svém bytě. Vedoucí zaměstnanci nemohou mít bydliště sjednáno jako pravidelné pracoviště.

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště, je pro účely cestovních náhrad pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Nařízení pracovní cesty

Pracovní cestu nařizuje zaměstnanci nejbližší přímý nadřízený od úrovně vedoucího oddělení, což stvrzuje podpisem na Cestovním příkazu. Zahraniční pracovní cestu nařizuje zaměstnanci oprávněná osoba. Ke stanovení podmínek konání pracovní cesty a vyúčtování cestovních náhrad se používá tiskopis Cestovní příkaz. Je-li jako dopravní prostředek použito služební vozidlo, jsou podmínky konání pracovní cesty uvedeny na tomto příkazu a tiskopis Cestovní příkaz není nutno předem vyplňovat.

Při vyslání zaměstnance na pracovní cestu určí zaměstnavatel vždy:

  • účel pracovní cesty,
  • datum, hodinu a konkrétní místo nástupu na pracovní cestu (nestačí uvést obec),
  • datum a konkrétní místo ukončení pracovní cesty (nestačí uvést obec),
  • místo, kde má zaměstnanec vykonat práci, pro kterou byl na pracovní cestu vyslán,
  • způsob dopravy,
  • další podmínky podle svého uvážení.

Druhy cestovních náhrad

Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrada:

  • jízdních výdajů
  • výdajů za ubytování,
  • zvýšených stravovacích výdajů (dále jen stravné),
  • zvýšených stravovacích výdajů v zahraničí (dále jen zahraniční stravné),
  • nutných vedlejších výdajů.

Náhrada jízdních výdajů

Zaměstnanec, který nařizuje pracovní cestu je povinen určit, jaký dopravní prostředek má zaměstnanec na pracovní cestě použít. Při určeném použití vlaku má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného ve II. vozové třídě. Ve výjimečných případech, pokud je to účelné a opodstatněné, může nařizující zaměstnanec rozhodnout příp. i o použití I. vozové třídy. Použití lehátka nebo lůžka při zahraniční pracovní cestě musí být předem schváleno. O použití letadla nebo vozidla jiného než vozidla zaměstnavatele (dále jen soukromé vozidlo) může být rozhodnuto pouze po předchozím projednání s oprávněnou osobou.

Při rozhodování, zda zaměstnavatel požádá zaměstnance o použití jeho soukromého vozidla nebo zda mu nařídí jako dopravní prostředek veřejnou hromadnou dopravu, případně mu dodatečně (před pracovní cestou) povolí použití soukromého vozidla, přihlédne zaměstnanec, který pracovní cestu nařizuje k předběžné kalkulaci (porovnání nákladů za použití soukromého vozidla a celkové výše jízdného veřejnou hromadnou dopravou), a to v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti k variantě, která je pro zaměstnavatele výhodnější a přihlédne přitom k oprávněným zájmům zaměstnance.

Náhrada jízdních výdajů za použití určeného prostředku veřejné hromadné dopravy dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci v prokázané výši. Vedle této náhrady přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů místní hromadnou dopravou v prokázané výši.

Jestliže zaměstnanec jízdní výdaje neprokáže dokladem (jízdenkou nebo jiným hodnověrným dokladem o úhradě) náhrada jízdních výdajů mu nepřísluší. Zaměstnavatel však ve výjimečných případech může zaměstnanci náhradu jízdních výdajů na základě doporučení zaměstnance, který pracovní cestu nařídil, poskytnout i v případě, že zaměstnanec výši jízdného dokladem neprokázal. To se netýká jízdních výdajů při použití letadla, lodi a taxislužby. Cenu jízdného, kterou zaměstnanec bez prokázání výše jízdného ve vyúčtování uvedl, ověří pracovník odpovědný za likvidaci cestovních náhrad na internetu nebo telefonickým dotazem u dopravce.

Náhrada jízdních výdajů místní hromadnou dopravou (MHD) v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci v prokázané výši. Při použití místní hromadné dopravy při pracovní cestě v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů za použití MHD ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec jízdní výdaje prokazoval.

Za použití dopravního prostředku před nebo po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, přísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, nejvýše však do výše, která by náležela zaměstnanci v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo.

Použití soukromého silničního motorového vozidla

Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného určeným hromadným dopravním prostředkem a ceny jízdného MHD, kterou by při cestě původně určeným dopravním prostředkem použil. V tom případě musí být na tiskopisu Cestovní příkaz v podmínkách konání pracovní cesty v kolonce dopravní prostředek uveden určený dopravní prostředek a poznámka o povolení použití soukromého vozidla.

Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele na pracovní cestě soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu náhrada výdajů ve výši základní náhrady (dále jen ZN) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty (dále jen NPHM), případně také náhrady jízdních výdajů MHD, pokud ji zaměstnanec také použil. V tiskopisu Cestovní příkaz se v podmínkách konání pracovní cesty v kolonce dopravní prostředek uvede "soukromé vozidlo" anebo jen zkratka AUV.

Nejpozději před povolením použití soukromého vozidla je zaměstnanec povinen předložit zaměstnavateli k nahlédnutí tyto doklady:

  • platný řidičský průkaz,
  • technický průkaz vozidla, a pokud nebyl k vozidlu technický průkaz vydán, tak osvědčení o registraci vozidla,
  • doklad o sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákonné pojištění).

Zaměstnavatel nesmí povolit použití soukromého vozidla zaměstnanci, který nemá odpovídající řidičský průkaz, není proškolen a přezkoušen z předpisů týkajících se provozu vozidel na pozemních komunikacích podle § 103 odst. 2 ZP a není zdravotně způsobilý pro řízení vozidla a příslušné vozidlo nesplňuje podmínky pro provoz vozidla na pozemních komunikacích.

Pokud jsou ve vozidle současně přepravováni další zaměstnanci, pak jim náhrada jízdních výdajů nepřísluší. Náhrada jízdních výdajů za použití soukromého vozidla přísluší pouze zaměstnanci - řidiči vozidla.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy je uvedena v platné vyhlášce MPSV. Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnance se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvyšuje o 15 %.

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty (NPHM) přísluší zaměstnanci ve výši součinu spotřeby paliva příslušného vozidla (S), ujeté vzdálenosti (km) a ceny pohonné hmoty (C): NPHM = S × km × C : 100, kde "S" označuje spotřebu pohonné hmoty vozidla pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie v l/100 km zjištěnou z technického průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla, pro které nebyl vydán technický průkaz.

Jestliže v technickém průkazu takovýto údaj není, vypočítá se spotřeba jako aritmetický průměr všech hodnot o spotřebě uvedených v technickém průkazu vozidla. Není-li v technickém průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla uveden žádný údaj o spotřebě PHM, je zaměstnanec podle § 158 odst. 4 ZP povinen předložit technický průkaz nebo osvědčení o registraci vozidla shodného typu se stejným obsahem válců. Pokud zaměstnanec takový doklad nepředloží, nelze výši NPHM vypočíst a zaměstnanci vyplatit.

Cenu PHM (tj. cenu v Kč za litr, příp. v Kč/kWh) prokáže zaměstnanec dokladem o jejím nákupu u čerpací stanice, a to dokladem o zakoupení pohonné hmoty v době ± 2 dny před či po pracovní cestě. Musí jít o doklad o zakoupení druhu PHM uvedeného v technickém průkazu nebo osvědčení o registraci příslušného vozidla. Jestliže zaměstnanec doloží více dokladů o nákupu PHM, stanoví se cena PHM aritmetickým průměrem doložených cen. Pokud zaměstnanec cenu PHM dokladem neprokáže, použije se pro výpočet výše NPHM cena uvedená v platné vyhlášce MPSV. Ujetá vzdálenost v km musí být uvedena ve vyúčtování cestovních náhrad z pracovní cesty.

Náhrada výdajů za ubytování

Zaměstnanci přísluší náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s určenými podmínkami konání pracovní cesty, v prokázané výši, tj. ve výši uvedené na dokladu vystaveném příslušným ubytovacím zařízením. Tento doklad musí být při ubytování zaměstnance v tuzemsku vystaven pouze v české měně, v zahraničí v příslušné cizí měně. Pokud zaměstnanec předloží doklad o úhradě ubytování v tuzemsku v cizí měně anebo současně v cizí měně a české měně, nelze ho zahrnout do vyúčtování cestovních náhrad. Zaměstnanec musí po ubytovateli (zprostředkovateli ubytování) požadovat vystavení dokladu pouze v Kč.

Zaměstnavatel může určit způsob ubytování, tj. např. kategorii hotelu, limitní výši ceny ubytování apod.

Po dobu návštěvy člena rodiny během pracovní cesty hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování pouze v případě, že si je musel zaměstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.

Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit.

Je-li součástí ceny za ubytování snídaně, oběd nebo večeře, snižuje se stravné.

Ve výjimečných případech může být zaměstnanci poskytnuta náhradu výdajů za ubytování i jinak.

Tabulka: Druhy cestovních náhrad

Náhrada Popis
Jízdní výdaje Náhrada za použití dopravních prostředků
Výdaje za ubytování Náhrada za prokazatelné náklady na ubytování
Stravné Náhrada zvýšených stravovacích výdajů
Zahraniční stravné Náhrada zvýšených stravovacích výdajů v zahraničí
Nutné vedlejší výdaje Náhrada dalších prokazatelných výdajů spojených s cestou

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *