Jste-li účastníkem soudního řízení, máte povinnost dostavit se na veškerá soudní jednání. V případě nezbytnosti máte právo se omluvit a požádat o odročení jednání. V rozhodovací činnosti soudů byl přijat a je nadále jako správný přijímán právní názor, že omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení jednání ve smyslu ustanovení § 101 odst.3 o.s.ř. Pro odročení veřejného jednání je nutné doložit, že obviněný má zdravotní problémy a nejedná se pouze o účelovou snahu vyhnout se projednání věci před soudem. Zároveň je třeba současně požádat o odročení jednání.
Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, však nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu.
Kdy soud vyhoví žádosti o odročení?
Dlouhodobě naplánovaný pobyt účastníka (jeho zástupce) v zahraničí za účelem zotavení (naplánovaná dovolená) je zpravidla - neodporuje-li to okolnostem konkrétního případu - důležitým důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání před soudem. Po účastníku (jeho zástupci) totiž nelze požadovat, aby takový pobyt - s ohledem na osobní a rodinné poměry a finanční dopady s tím spojené - krátce před plánovým odjezdem zrušil, aby se mohl zúčastnit jednání, ačkoliv tu nehrozí v projednání a rozhodnutí věci nebezpečí z prodlení. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované z tohoto důvodu požádal o odročení...
Brání-li účastníku řízení v realizaci jeho práva, vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny, onemocnění, žádá-li z tohoto důvodu o odročení jednání soudu a důvodnost žádosti náležitě doloží - lze v postupu soudu, který takové žádosti nevyhoví (ať již se jejím obsahem vůbec nezabývá nebo ji posuzuje jen jako pouhou omluvu účastníkovy nepřítomnosti) spatřovat odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., neboť tímto postupem soud nesplnil povinnost poskytnout účastníkovi možnost, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti, a zasáhl tím do jeho práva zakotveného ve zmíněném článku Listiny.
Jak je patrno z toho, co bylo o průběhu odvolacího řízení uvedeno v předchozí části rozsudku, žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně výslovně požádala, aby odvolací jednání, k němuž byla soudem předvolána (nadto prostřednictvím tiskopisu, z něhož mohla důvodně usuzovat, že má být u jednání vyslechnuta), bylo odročeno, uvedla důvod své žádosti (onemocnění) a řádně doložila existenci tvrzeného důvodu listinou vystavenou odborným lékařem (legitimací práce neschopného pojištěnce). Brání-li účastníku řízení v realizaci jeho práva, vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny, onemocnění, žádá-li z tohoto důvodu o odročení jednání soudu a důvodnost žádosti náležitě doloží - jako tomu bylo v souzené věci - lze v postupu soudu, který takové žádosti nevyhoví (ať již se jejím obsahem vůbec nezabývá nebo ji posuzuje jen jako pouhou omluvu účastníkovy nepřítomnosti) spatřovat odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., neboť tímto postupem soud nesplnil povinnost poskytnout účastníkovi možnost, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti, a zasáhl tím do jeho práva zakotveného ve zmíněném článku Listiny. V takovém případě řízení trpí vadou uvedenou v § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.
Podle § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Podle ustáleného výkladu tohoto ustanovení je odnětím možnosti účastníku jednat před soudem takový postup soudu, který účastníku odnímá možnost realizovat ta procesní práva, která mu zákon přiznává. Tím je i právo účastníka, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti (článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva ČNR ze dne 16. 12. 1992 a uveřejněné pod 2/1993 Sb. - dále jen „Listina“). Není vyloučeno, aby soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníka, je však vždy povinen poskytnout mu možnost, aby jejímu projednání přítomen byl. Ustanovení § 115 o. s. ř. ukládá soudu, aby, nestanoví-li zákon jinak, nařídil k projednání věci jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba, přičemž předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě. Na účastníku pak je, zda svého práva využije či nikoli. Podle § 101 odst. 2 o. s. ř. pokračuje soud v řízení, i když jsou účastníci nečiní; nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, aniž požádal z důležitého důvodu o odročení, může soud projednat věc v jeho nepřítomnosti. Citovaná procesní ustanovení platí podle § 211 o. s. ř.
Domnívám se, že většina advokátů intervenujících u soudních jednání se s uvedenou strohou větou již setkala. Stává se, že uvedené sdělení je mnohdy doprovázeno stručným i košatějším doporučením, spočívajícím v tom, že konkrétního advokáta u jednání může zastoupit jako substitut jakýkoliv jiný advokát či advokátní koncipient.
Soudce může v dané chvíli konkrétní projednávanou věc považovat za tu nejdůležitější a nejnaléhavější, u níž jakékoliv odročování nepřipadá v úvahu. Spravedlnost je nutné nastolit právě v nařízený termín, odhlížeje od skutečnosti, že od posledního úkonu ve věci uběhly dlouhé týdny či měsíce.
Hraběcí radu, spočívající v doporučení zajistit si substituci, jistě přivítá každý advokát. S její realizací je to však poněkud složitější. Co si má advokát počít, jsou-li na jeden termín nařízena taková „neodročitelná“ jednání dvě? Oba klienti si konkrétního advokáta vybrali právě pro jeho znalosti a schopnosti a udělením plné moci mu projevili svou důvěru, že to bude právě on, kdo jejich oprávněné zájmy ochrání patřičným způsobem. Neodročitelností obou jednání je však advokát stavěn před Sofiinu volbu, kterého klienta má svou neúčastí zklamat, zpravidla přijít o jeho důvěru a krkolomně mu vysvětlovat, že zájmy jiného klienta mají přednost.
Proces žádosti o odročení jednání
V tomto zamyšlení samozřejmě nemohu opomenout „lehkou střelbu“ do vlastních řad, kdy i mezi námi lze nalézt kolegy, kteří skutečně maří průběh soudních jednání. Jsem však přesvědčen, že jde spíše o výjimky, a zpravidla to nejsou advokáti, kteří způsobují průtahy v řízeních.
Existenci kolizí jednání se nelze vyhnout, věci by však nepochybně prospělo, pokud by existovala, ať již psaná či nepsaná, pravidla, která jednání mají prioritu vyšší a naopak. Jistě lze kategorizovat jednání vazební a nevazební, individuální a skupinová, jednání u vyšších či nižších soudů apod. Takováto pravidla však zatím zcela chybí a z pohledu soudce je zpravidla jím projednávaná věc ta nejdůležitější.
Žádáme-li jako advokáti o odročení, zpravidla jednáme ze zcela pochopitelných a omluvitelných důvodů, nikoliv proto, abychom bránili projednání věci bez zbytečných průtahů. Sám velmi často zmiňuji potřebu, či spíše nutnost advokátní kolegiality, vzájemného respektu, pochopení a úcty, kteréžto principy napomáhají výkonu naší profese, především však je tak jednáno v zájmu ochrany práv našich klientů. Na tomto místě si dovolím zmínit, že advokacie je podstatnou součástí justice v širším smyslu, a volám-li po kolegialitě advokátní, dovolávám se u zmiňované problematiky kolegiality justiční. Při náležitém respektu k důležitosti a vážnosti postavení právního zástupce či obhájce ze strany soudů lze jistě nalézt přijatelná řešení při posuzování uvedených žádostí. JUDr.
Vzor žádosti o odročení jednání
Okresnímu soudu v ……………
(přesná adresa soudu je dostupná na stránkách www.justice.cz)
Ke sp. zn.: ……………
V ………. dne ……………….
žalobce: ………………………… (jmeno a příjmeni)
nar. ………………. bytem: ……………………….. dále jen („žalobce“)
žalovaný: …………………………. (jmeno a příjmení)
nar. ………………… bytem: …………………………………..
Věc: Žádost o odročení jednání
JednouDne ………….. mi bylo doručeno předvolání výše nadepsaného soudu, ve věci o ……………. , vedeného pod sp. zn. ………….. , jímž se nařizuje jednání soudu na den ………… od ………. hodin.
Dovoluji si tímto zdvořile požádat o odročení nařízeného jednání z důvodu uzavření dohody o narovnání/, že se v období od …….. do ……… budu zdržovat v zahraničí/ , že mi bylo na stejný den doručeno dne ………. předvolání od ……….. soudu v ………. , sp. zn. …………., v němž vystupuji jako žalobce.
S ohledem na výše uvedené tímto zdvořile žádám nadepsaný soud, aby jednání nařízené na den ………… odročil o ……. dní.
S pozdravem,
..................................................
(podpis)
Zanechat komentář