Po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně právo požádat o čerpání dovolené, na kterou jí vznikl nárok. Zaměstnavatel je povinen této žádosti vyhovět, pokud je podána tak, aby čerpání dovolené bezprostředně navazovalo na skončení mateřské dovolené. Tento článek poskytuje vzor žádosti a shrnuje důležité právní aspekty tohoto procesu.
Právní rámec
Právní úprava čerpání dovolené po mateřské dovolené je zakotvena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Konkrétně se jedná o tyto paragrafy:
- § 195 ZP: Mateřská dovolená
- § 212 ZP: Vznik práva na dovolenou
- § 214 ZP: Délka dovolené
- § 216 ZP: Dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a výměra
- § 217 ZP: Určování čerpání dovolené
- § 218 ZP: Hromadné čerpání dovolené
- § 223 ZP: Krácení dovolené
- § 348 ZP: Překážky v práci
Důležité je, že doba mateřské dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce. To znamená, že se započítává do odpracovaných dnů, které jsou potřebné pro vznik nároku na dovolenou.
Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené
Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené může vypadat například takto:
Vzor žádosti
(uvést název a sídlo zaměstnavatele)
Žádost o poskytnutí dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené
V souvislosti s narozením mého syna (mé dcery).................. čerpám od ........ mateřskou dovolenou, která mi končí dnem .........
Žádám o poskytnutí dovolené tak, aby její čerpání bezprostředně navazovalo na skončení mateřské dovolené.
V ..................... dne ...................
....................................................................podpis zaměstnance, adresa
Důležité aspekty
- Povinnost zaměstnavatele: Pokud zaměstnankyně požádá o dovolenou tak, aby navazovala na mateřskou, zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět.
- Krácení dovolené: Od 1. 1. 2021 se dovolená za zameškanou pracovní dobu (např. rodičovskou dovolenou) nekrátí, s výjimkou neomluvené absence.
- Forma žádosti: Ačkoliv zákoník práce nevyžaduje písemnou formu žádosti, doporučuje se ji podat písemně pro případné budoucí spory.
- Rodičovský příspěvek: Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.
Aby byl zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, musí být žádost podána do skončení čerpání mateřské dovolené (u zaměstnance otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou). Žádost nemusí být písemná, ale je výhodné ji písemně učinit, aby se předešlo následným sporům, zda a kdy byla žádost podána. Dojde-li totiž ke sporu, je na zaměstnanci, který čerpání dovolené požaduje, aby podání žádosti prokázal.
Výpočet dovolené
Pro určení délky dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce. Doba mateřské dovolené se považuje za odpracovanou dobu, a proto se započítává do nároku na dovolenou.
Příklad výpočtu
Pokud zaměstnankyně čerpala mateřskou dovolenou (28 týdnů) a následně požádá o dovolenou, měla by jí být poskytnuta celá výměra dovolené za kalendářní rok, pokud splnila podmínku odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce.
Nicméně to neznamená, že by zaměstnankyně čerpala zároveň dovolenou na zotavenou a rodičovskou dovolenou. Z pohledu zaměstnavatele zaměstnankyně nejprve vyčerpá dovolenou na zotavenou a až poté nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jinak je to s čerpáním rodičovského příspěvku. Čerpání řádné dovolené nemá na rodičovský příspěvek žádný vliv.
Žádost o rodičovskou dovolenou
Po vyčerpání dovolené může zaměstnanec (otec nebo matka) požádat o rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje nejdéle do 3 let věku dítěte.
Vzor žádosti o čerpání rodičovské dovolené
Zaměstnavatel .....................................................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)zastoupený ...............................................Zaměstnanec ...................................(jméno a příjmení), narozen dne ...................................................... trvale bytem .........................(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
Věc: Žádost o čerpání rodičovské dovolené
Podle § 196 ZP žádám z důvodu péče o mého syna ............... (jméno), nar. dne ....... o čerpání rodičovské dovolené na dobu od......... do.............................
V ..................... dne ...................
...........................................................Zaměstnanec
Zaměstnavatel převzal dne .......
Rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout v požadovaném rozsahu, ne však déle než do 3 let věku dítěte. Po dobu čerpání rodičovské dovolené se neposkytuje náhrada mzdy ani platu.
Žádost zaměstnance o čerpání rodičovské dovolené podle § 196 ZP
Komentář: Rodičovská dovolená je překážka v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci, který o to písemně požádá, v požadovaném rozsahu s přihlédnutím k maximálně možné době jejího čerpání poskytnout. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené (která se poskytuje v rozsahu 28, příp. v případě vícerčat 37 týdnů). Otci dítěte se poskytuje od narození dítěte, v obou případech v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Čerpání dovolené a rodičovský příspěvek
Je důležité si uvědomit, že čerpání dovolené a pobírání rodičovského příspěvku se nevylučují. Můžete tedy čerpat dovolenou a zároveň pobírat rodičovský příspěvek.
Tabulka: Překážky v práci a jejich vliv na dovolenou
| Překážka v práci | Započítává se jako výkon práce? | Limit |
|---|---|---|
| Dočasná pracovní neschopnost (úraz/nemoc z povolání) | Ano | Neomezeně |
| Mateřská dovolená | Ano | Neomezeně |
| Rodičovská dovolená (do doby mateřské) | Ano | Neomezeně |
| Běžná dočasná pracovní neschopnost | Částečně | Max. 20násobek týdenní pracovní doby |
Pro určení délky dovolené, potažmo pro vznik samotného práva na typ dovolené je rozhodující, které doby se počítají jako výkon práce a které nikoliv. Pro účely vzniku nároku na dovolenou je rozhodující, které doby se obecně posuzují jako výkon práce. Přestože tedy zaměstnankyně reálně odpracovala 0 hodin, díky výše uvedenému ustanovení zákoníku práce je třeba dobu mateřské dovolené považovat za odpracované směny a z nich vypočítat nárok na dovolenou.
Zaměstnavatelé však tuto dovolenou neposkytují automaticky. Běžná je praxe, že zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené požádá o nevyčerpanou dovolenou a až následně po jejím vyčerpání nastoupí na rodičovskou dovolenou, případně obě žádosti spojí do jedné.
Je třeba také uvést, že zákoník práce preferuje řádné čerpání dovolené před jejím „proplacením“. Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou namísto jejího řádného čerpání je proto možné pouze v zákonem stanovených případech, a to v souvislosti se skončením pracovního poměru.
Obvykle se pro výpočet náhrady mzdy/platu za dobu čerpání dovolené používá průměrný nebo pravděpodobný výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.
Ačkoliv zákoník práce nestanoví konkrétní postup při zjišťování pravděpodobného výdělku, zavazuje zaměstnavatele, aby při užití všech metod a konstrukcí tohoto výdělku přihlédl k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance, nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.
V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce:
- dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
- doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladšího než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP,
- další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném zájmu - např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), překážky na straně zaměstnavatele - § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.
Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek. Jde o tyto překážky v práci:
- dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
- rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.
Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru. Při výpočtu se nepřihlíží k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby - vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. Při výpočtu může docházet k odchylkám.
Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce.
Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách.
Pokud jste se rozhodli prodloužit si rodičovskou dovolenou například z 1 roku dítěte do 2 let věku dítěte, je vždy lepší poslat oficiální žádost o prodloužení rodičovské dovolené, respektive písemně informovat svého zaměstnavatele. Využijte připravenou žádost o prodloužení rodičovské dovolené, formulář jednoduše vyplníte, podepíšete a pošlete svému zaměstnavateli.
Pokud se rozhodnete požádat zaměstnavatele o prodloužení rodičovské dovolené ze 3 na 4 roky, musíte jej požádat o neplacené volno. Pokud zaměstnavatel žádosti o neplacené volno vyhoví, může jej zaměstnanec čerpat v maximální délce jednoho roku. Po návratu do práce již zaměstnanec není chráněn zákonem, jako je tomu v případě rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Prodloužení rodičovské dovolené na 4 roky je podmíněno schválením vašeho zaměstnavatele.
Je důležité si uvědomit, že nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.
Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal. Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě.
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět. Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1.
Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.
Žádost O Čerpání Dovolené Po Mateřské
- Informace o Žadateli
- Kontaktní informace
- Doba čerpání dovolené Od: Do:
- Důvod čerpání dovolené
- Počet dní dovolené
- Potvrzení zaměstnavatele
- Další poznámky
- Prohlášení a Podpis Prohlašuji, že poskytnuté informace jsou správné a pravdivé.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy. Po tuto dobu náleží zaměstnancům rodičovský příspěvek ve výši 300 000 Kč, respektive 450 000 Kč při narození dvou a více dětí. Rodič, který čerpá rodičovskou dovolenou, je po dosažení věku tří let dítěte povinen nastoupit zpět k výkonu práce u svého zaměstnavatele.
S účinností od 1. 1. 2024 dle novely Zákoníku práce vzniká nově nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Pro vznik nároku musí být splněny dvě podmínky, a to že pracovně právní vztah trvá v kalendářním roce alespoň čtyři týdny a současně zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Délka dovolené se pak stanoví jako 1/52 týdenní pracovní doby zaměstnance. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin.
Shrnutí klíčových bodů
| Bod | Popis |
|---|---|
| Žádost o dovolenou | Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti o čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené. |
| Právní úprava | Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. |
| Písemná forma | Žádost nemusí být písemná, ale doporučuje se pro předejití sporům. |
| Pravidla čerpání | Dobu čerpání určuje zaměstnavatel s ohledem na provozní důvody a zájmy zaměstnance. |
| Proplacení dovolené | Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze při ukončení pracovního poměru. |
Zanechat komentář