Jihovýchodní Evropa, region s bohatou historií a rozmanitou kulturou, nabízí nespočet turistických zajímavostí. Od malebných pobřeží Jaderského a Černého moře až po hornaté vnitrozemí, tato oblast láká návštěvníky svými přírodními krásami a historickými památkami.
Historický Kontext a Politický Vývoj
Po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 vzniklo v této oblasti šest samostatných států: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora (vznik v roce 2006), Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie. Během následujících let došlo k několika válečným konfliktům, především na území Bosny a Hercegoviny, které byly ukončeny v roce 1995. V dalších letech bylo ohniskem sváru Kosovo, od roku 2008 nově vzniklý, doposud však pouze částečně uznaný stát.
Další státy oblasti tvoří Albánie, Rumunsko a Bulharsko. S výjimkou Srbska a Severní Makedonie leží všechny bývalé republiky Jugoslávie při pobřeží Jaderského moře stejně jako Albánie. Rumunsko a Bulharsko mají přístup k moři Černému.
Přírodní Podmínky a Klima
Podnebí je mírné, vnitrozemské. Pás pobřeží při Jaderském moři má charakter subtropického podnebí s horkým suchým létem a deštivou zimou.
Členství v EU a NATO
Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Chorvatsko jsou členy NATO a EU. Severní Makedonie a Albánie jsou členy NATO.
Jazyky a Náboženství
Ve většině zemí se hovoří slovanskými jazyky. Výjimkou je románská rumunština a albánština, která je samostatným jazykem. Náboženství je pravoslavné, ve Slovinsku a Chorvatsku katolické, v Albánii a přilehlém okolí islám.
Turistické Zajímavosti Jednotlivých Zemí
Slovinsko
Hornatá Alpská země (pohoří Karavanky, Julské Alpy, nejvyšší hora Triglav), na jihu země se rozkládá krasové území. Mají krátký přístup k moři. Vyspělé hospodářství, člen EU a NATO, platí zde eurem, hlavním městem je Lublaň, dalším významné město je například Maribor. Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp, turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra.
Chorvatsko
Země při pobřeží Jaderského moře s velkým množstvím ostrovů. Hospodářsky vyspělá země s centrem výroby při hlavním městě Záhřebu. Další významná sídla jsou Split, Rijeka či Dubrovník. Důležitá je stavba lodí a zemědělství. Velký hospodářský význam má turistický ruch. Hlavní koncentrace cestovního ruchu se soustřeďuje na pobřeží a na přilehlých ostrovech. Celé pobřeží se rozpadá na několik evropsky proslulých úseků: Istrijská riviéra (Poreč, Pula, Rovinj), Kvarner riviéra (Crikvenica, Opatija, ostrov Krk) a Dalmatská riviéra (Zadar, Vodice, Šibenik, Split). Architektonické památky zahrnují Diokleciánův palác ve Splitu a baziliku ze 6. století.
Srbsko
Vnitrozemský stát s rozvinutým zemědělstvím v nížinách podél řek Dunaj a Sáva. Rozvinutý průmysl je orientován na textil a chemii. Obyvatelé vyznávají především pravoslavné náboženství. V roce 2008 došlo k odtržení Kosova. Představitelé Srbska však jeho autonomii neuznávají. Postoj ostatních zemí světa je nejednotný.
Rumunsko
Nejrozlehlejší stát celé oblasti. Leží na severu Balkánského poloostrova. Velkou část povrchu vyplňují Karpaty, na jihu pak nížina v okolí řeky Dunaj. Hlavním městem je Bukurešť, další významná města jsou Kluž či Temešvár. Mezi obyvateli nalezneme početné menšiny Maďarů a Romů. V oblasti zvané Banát (západ Rumunska) žijí potomci přistěhovalých Čechů. Historickou zajímavostí je hrad hraběte Drákuly v Transylvánii.
Drsný výstup a děsivé zážitky: Pevnost, ze které uprchnul Dracula
Bulharsko
Země s Dunajskou nížinou na severu a centrálním pohořím Balkán, Rila a Pirin. Součást Evropské unie. Hlavním městem je Sofia. Známá jsou černomořská letoviska Burgas a Varna. Zajímavostí je pěstování růže, která se používá k výrobě růžových olejů do kosmetických výrobků. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec.
Bosna a Hercegovina
Převážně hornaté území s úzkým přístupem k moři. Hospodářství i dopravní síť je značně poškozena válkou z devadesátých let 20. století. V nížinách se pěstuje ovoce, zelenina a tabák. Bohatá ložiska nerostných surovin zpracovává postupně se obnovující průmysl. Hlavním městem je Sarajevo, významným městem je Mostar.
Černá Hora
Hornatý stát vzniklý v roce 2006. Významným zdrojem příjmů v dnešní době a především do budoucnosti je rozvíjející se cestovní ruch - neporušená příroda, moře. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj.
Albánie
Země s nejnižší životní úrovní v Evropě. V minulosti v izolaci vůči zbytku světa (komunistická vláda). Převážně islámské obyvatelstvo se věnuje především intenzivnímu zemědělství.
Severní Makedonie
Od roku 2019 nese tento oficiální název. Hornatý a vnitrozemský stát. Patří mezi nejméně vyspělé země Evropy. Významnými produkty na vývoz jsou víno a tabák. Historická makedonská říše Alexandra Velikého zasahovala i do tohoto státu, centrum však leželo v dnešním Řecku.
Kosovo
Kosovo je území na Balkánském poloostrově, o jehož postavení se stále vedou spory na mezinárodní půdě. Podle své deklarace nezávislosti tvoří stát Republika Kosovo. Srbsko, jehož integrální součástí území dříve bylo, je i nadále považuje za své území a podle srbské ústavy tvoří Autonomní oblast Kosovo a Metohije.
Ekonomická Situace a Hospodářský Rozvoj
Periferní poloha v rámci Evropy i dlouhotrvající občanská válka, která vznikla po rozpadu svazové republiky Jugoslávie, zbrzdila hospodářský rozvoj současného regionu jihovýchodní Evropy. Země můžeme označit jako průmyslově-zemědělské státy v procesu transformace na tržní hospodářství. Z nástupnických zemí bývalé Jugoslávie je nejvyspělejší Slovinsko, členský stát EU, a Chorvatsko, které těží z výhodné geografické polohy při pobřeží Jaderského moře, která je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu.
Nerostné suroviny - hnědé uhlí či rudy barevných kovů, malé zásoby ropy a zemního plynu (Rumunsko, Bulharsko) znamenaly rozvoj tradičních oborů těžkého průmyslu - hutnictví, petrochemie, těžkého strojírenství... Industrializace probíhala nejrychleji v 50.-60. letech minulého století. Současná přeměna hospodářství vyžaduje značné investice do modernizace výroby, technologií či výzkumu na které se zatím nedostávají prostředky.
Tabulka: Základní údaje o zemích jihovýchodní Evropy
| Stát | Hlavní město | Počet obyvatel (odhad) | Měna |
|---|---|---|---|
| Albánie | Tirana | 2,8 milionu | Albánský lek (ALL) |
| Bosna a Hercegovina | Sarajevo | 3,3 milionu | Bosenská marka (BAM) |
| Bulharsko | Sofia | 7 milionů | Bulharský lev (BGN) |
| Černá Hora | Podgorica | 620 tisíc | Euro (EUR) |
| Chorvatsko | Záhřeb | 4 miliony | Euro (EUR) |
| Kosovo | Priština | 1,8 milionu | Euro (EUR) |
| Severní Makedonie | Skopje | 2,1 milionu | Makedonský denár (MKD) |
| Rumunsko | Bukurešť | 19 milionů | Rumunský leu (RON) |
| Srbsko | Bělehrad | 7 milionů | Srbský dinár (RSD) |
| Slovinsko | Lublaň | 2,1 milionu | Euro (EUR) |


Zanechat komentář