Uvedené režimy plavby se vzájemně zcela odlišují, stejně jako se výrazně odlišují i tvary trupů plavidel určených k plavbě některým ze způsobů. V klidu a v nízké rychlosti je hmotnost plavidla nesena výhradně či převážně hydrostatickou vztlakovou silou (tzv. výtlačný režim plavby).
Výtlačný režim plavby znamená, že čára ponoru plujícího plavidla se neliší od čáry ponoru plavidla stojícího, tedy vliv hydrodynamického vztlaku, způsobený pohybem plavidla, je zanedbatelný. Při plavbě ve výtlaku je vliv hydrodynamického vztlaku zanedbatelný. Výtlačný režim plavby je charakteristický tím, že délka vodorysky se zásadně nemění oproti stavu, kdy je plavidlo v klidu/stojí. U zádě plavidla se nevytváří prohlubeň, do které se noří záď plavidla, a tak nedochází k podélnému náklonu plavidla.
Výtlačná plavba je charakteristická tím, že loď při pohybu vytlačuje vodu dolů pod sebe a do stran. Příď vodu rozděluje, voda obtéká trup po bocích a na zádi se zase spojuje. Loď při tom nemění ani svůj ponor, ani podélný náklon.
Rychlost a Přirozená Rychlost
Rychlost je omezena tím, že při mezní rychlosti záď člunu zapadává do prvního důlu vlny, kterou člun vytváří přídí. Leží tedy na jedné půlvně se zvednutou špičkou a jede jakoby do kopce. Dalším zvyšováním výkonu motoru se dosáhne pouze dalšího zvětšení podélného náklonu člunu, rychlost plavby se však nezvýší a vyškerý výkon motoru se spotřebovává pouze na další zvětšování vlny pod přídí.
Nejvhodnější rychlost při výtlačné plavbě je ta, při níž záď leží na prvním vrcholu příďové vlny. Tehdy má plavidlo malý odpor a jeho rychlost se nazývá přirozená. Důležitá je také poloha těžiště lodě.
Přechodový Režim a Plavba v Kluzu
U plavidla plujícího mimo výtlačný režim se nejprve postupně trup na přídi začne zvedat a na zádi poklesne, plavidlo se dostane do tzv. přechodového režimu plavby, slangově „loď hrne vodu“ nebo „jede do kopce“. Pokud to tvar trupu a dostatečný výkon pohonu umožní, plavidlo překoná zvýšený odpor vody a vztlak začne vynášet vzhůru trup plavidla, celá příď se obvykle dostane nad hladinu a plavidlo přejde do plavby v kluzu.
Skluz či plavba ve skluzu je režim pohybu, při kterém plavidlo dosáhne takové rychlosti, že pro jeho chování ve vodě je určující hydrodynamický, nikoli hydrostatický vztlak. Když se zvyšuje rychlost, zvyšuje se hydrodynamický vztlak. Současně klesá hydrostatický vztlak, protože trup se zvedá z vody a zmenšuje se vytlačený objem.
U plavidla konstruovaného pro plavbu v kluzu se hydrodynamický vztlak zvyšuje se vzrůstající rychlostí plavidla. Díky své konstrukci, plochému dnu ve tvaru "V", díky své rychlosti pluje plavidlo v kluzu.
Tento režim plavby je charakteristický tím, že u zádě plavidla se vytváří výrazná prohlubeň, do které se zanořuje záď plavidla, plavidlo tak pluje v podélném náklonu, se zdviženou přídí. U přídě se nevytváří příďová vlna, plavidlo hrne vodu dnem. V místě, kde plavidlo hrne dnem vodu, se vytváří výrazná příčná vlna, u které začíná docházet k mírnému rozstřiku vody do stran.
Velkost vlny, kterou plavidlo vytváří je závislá na ponoru plavidla, podélním náklonu plavidla a tvaru dna, resp.
V režimu plavby v kluzu mohou plout pouze plavidla, která jsou k tomu konstrukčně uzpůsobená.
Při plavbě ve výtlaku je tedy možné, že velké, těžké plavidlo popluje ve výtlaku vyšší rychlostí, než např. malé plavidlo.
Omezení a Pravidla Plavby v ČR
Na povrchových vodách, které jsou nesledovanými vodními cestami nebo účelovými vodními cestami uvedenými v příloze č. 2 citované vyhlášky č. 46/2015 Sb. je možná plavba malých plavidel pouze v tzv. výtlačném režimu plavby. Dále podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 67/2015 Sb. je pro všechna plavidla na vodních cestách, včetně vodních skútrů, do vzdálenosti 25 m od břehu povolená nejvyšší rychlost plavby 10 km/h, na vodních nádržích a ostatních rozlehlých vodních cestách platí nejvyšší povolená rychlost plavby 10 km/h až do vzdálenosti 50 m od břehu nebo od prostorů vyznačených pro koupání. Není-li plavidlo vybaveno zařízením k měření rychlosti, smí v uvedených případech plout pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby.
Znamená, že při plavbě je pořád trup lodi ve vodě, že je ponořený. No a pokud by loď jela takovou rychlostí, že by najednou začala klouzat po hladině, to se může stát i při nižší rychlosti než je 25 kilometrů, tak to už je chyba, to je zakázáno. Zda jede ve skluzu, to si může zkontrolovat každý, kdo má takovou loď na vodě na dohled. Je to státní plavební správa a policie.
Plavba mimo výtlačný režim není pro okolí nebezpečná jen svou rychlostí. Při plavbě v tzv. přechodovém režimu plavidlo vytváří nejvýraznější a tedy nejnepříjemnější příďovou vlnu, která může být nebezpečná pro plující plavidla a plavce nebo může poškodit plavidla a plovoucí zařízení uvázaná u břehu.
I vy se budete zlobit, pokud v bezprostřední blízkosti vašeho plavidla uvázaného u břehu propluje jiné plavidlo, které způsobí velké vlny a ty Vaší lodí zacloumají a narazí ji na břeh. Pokud míjíte vyvázaná plavidla, plujte od nich co nejdál, aby vlny, které k nim dojdou, již byly dlouhé a oblé. Vlny nesmíte způsobovat v obvyklých místech stání plavidel, u přístavních můstků osobní vodní dopravy, u těchto můstků se ale nesmíte ani vyvazovat. Pokud plujete, velikost vámi způsobené vlny dobře zhodnotíte, když vlna dojde ke břehu. Ale i ti, kteří si vyváží plavidlo u břehu, by jej měli vyvázat tak, aby je vlny nemohly poškodit.
Obecně platí, že k užívání povrchových vod pro plavbu není třeba žádného povolení. Nesmí být ale při tom ohroženy zájmy rekreace, jakost vody a ekosystémů, bezpečnost osob ani vodních děl. Plavidlo musí splňovat požadavky, o kterých je pojednáno výše.
Na dopravně významné vodní cestě je Státní plavební správa oprávněna omezit nebo zastavit provoz pouze z důvodů narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části v důsledku živelní události, nehody, opravy, rekonstrukce vodní cesty nebo jiné skutečnosti v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu, a to na dobu odstranění překážek provozuschopnosti vodní cesty.
Zákazy a Omezení Plavby
Z § 7 zákona 254/2001 Sb., o vodách, vyplývá, že plavba plavidel se spalovacími motory je zakázána v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb. Z odst.5 § 7 zákona 254/2001 Sb., o vodách,) vyplývá, že plavba plavidel se spalovacími motory je zakázána na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I.
Hlavní zásady vyhlášky č. 241/2002 Sb.:
- Plavba plavidel se spalovacími motory je zakázána na vyjmenovaných vodních nádržích (viz mapa).
- Plavba je také zakázána na 61 úsecích vodních cest, ne však dopravně významných.
- Tam, kde není plavba zakázána, je plavba možná pouze ve výtlačném režimu plavby, kdy ponor odpovídá výtlaku plavidla, a rychlostí omezenou na 25 km/hod.
- Provoz vodních skútrů nebo jiných plavidel určených pro plavbu ve skluzu se umožňuje jen v úsecích vodních cest označených plavebním znakem E 21 nebo E 24 v období od 15. září do 15.
- Malá plavidla podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku.
- Jako palivo může být použit bezolovnatý benzín, nafta nebo plyn.
Uvedená omezení podle vyhlášky č. 46/2015 Sb. se nevztahují na plavidla plavebního úřadu (Státní plavební správy), bezpečnostních sborů, Armády České republiky, obecní policie, správců vodních toků a provozovatelů vodních děl, pokud jsou použita ke služebním nebo pracovním účelům.
Tam, kde na povrchových vodách není plavba zakázána, je plavba plavidel se spalovacími motory možná pouze ve výtlačném režimu plavby (tj. při ponoru odpovídajícímu výtlaku plavidla, při němž je vliv hydrodynamického vztlaku zanedbatelný), nejvýše rychlostí 25 km/hod.
Vodní lyžování lze provozovat pouze na vymezené ploše povrchových vod plavebními znaky za podmínky dobré viditelnosti.
Zákaz plavby se spalovacím motorem na vybraných vodních nádržích:
Úplný seznam je v příloze č.1 tabulce č. 1 vyhlášky č.
Tabulka č.:
| Poř. č. | Číslo hydrolog. | Název vodní nádrže |
|---|---|---|
| 1 | jez pevný | Nové Město n. Metují |
| 2 | vyr. kam. | Dyje (česko-rakouská st. hranice) |
| 3 | zatop. těţeb. | Svratka (od v. n. Vír I) |
Úseky povrchových vod, kde platí omezení:
- Labe:od říčního km 102,2 (Chvaletice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo.
- od říčního kilometru 135 (Kamýk) po říční kilometr 140.
- od říčního kilometru 105 (Živohošť, ústí Mastníka) po říční kilometr 128,93 (Vestec, silniční most), v období od 15. září do 15.
- od říčního kilometru 159,90 (Orlík nad Vltavou, Žďákovský most) po říční kilometr 193 (Rejsíkov); v úseku od říčního kilometru 159,90 (Orlík n/Vlt., Žďákovský most) po říční kilometr 179 pouze v období od 1. června do 31. října.
bez omezení rychlosti ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu pro úseky povrchových vod uvedených v příloze č. 2 vyhlášky.
Plavba Vodních Skútrů
S vodním skútrem můžeme po vodní cestě/řece plout z bodu A do bodu B. Při takové plavbě nedochází k častým změnám směru plavby, plavidlo pluje rovnoběžně s břehem, kopíruje jeho členitost. Pokud dojde k míjení s jiným plavidlem, může dojít při přejíždění vln k drobným skoků. Těm by neměl vůdce plavidla napomáhat přenášením těžiště.
Pokud chce vůdce vodního skútru provádět figurální plavbu, musí s plavidlem odplout do vymezené vodní plochy, která je k tomu vymezená státní plavební správou. Vůdce vodního skútru, který chce do plochy vplout za účelem provádění figurální plavby, musí zkontrolovat, zda svým vplutím nepřekročí povolený počet skútrů, které mohou být současně v prostoru. Při plavbě v tomto prostoru neplatí některá ustanovení pravidel plavebního provozu, která upravují vzájemné potkávání plavidel.
Důležité, a to je oproti minulým letům výrazná změna, do této plochy nesmí v její provozní době, která je vyznačení na signálních znacích na břehu, vplouvat ostatní plavidla.
Za figurální plavbu se považuje plavba, kdy dochází k častým změnám směru plavby, které nejsou zapříčiněny hustotou plavebního provozu. Poloměr oblouků je malý, opakovaně dochází k přeskakování vln, které sám vodní skútr způsobil svou plavbou, nebo využívá opakovaně vlny ostatních plavidel. Vůdce plavidla se s vodní skútrem se zanořuje a vyskakuje nad hladinu nebo objíždí uměle vytvořené překážky, jako nař.
Zanechat komentář