Výpověď Dohodou a Dovolená: Podmínky a Důležité Informace

Ukončení pracovního poměru je významný krok jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Existuje několik způsobů, jak může pracovní poměr skončit, a každý z nich má svá specifika. Jedním z nejběžnějších způsobů je výpověď dohodou, ale existují i další možnosti, jako je výpověď ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, ukončení ve zkušební době, nebo uplynutím doby určité.

Způsoby Ukončení Pracovního Poměru

• Dohoda o ukončení pracovního poměru: Nejjednodušší způsob, kdy se obě strany shodnou na ukončení.
• Výpověď ze strany zaměstnavatele: Musí být uvedeny důvody stanovené zákoníkem práce.
• Výpověď ze strany zaměstnance: Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu.
• Ukončení ve zkušební době: Obě strany mohou ukončit pracovní poměr bez udání důvodu.
• Uplynutí doby určité: Pracovní poměr automaticky končí uplynutím sjednané doby.
• Okamžité zrušení pracovního poměru: Možné například při hrubém porušení povinností.

Výpověď Dohodou

Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem domluví na dohodě, tak může být i kratší. Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet.

Pokud by výpověď měla být odvolána, musí tak vždy být se souhlasem obou smluvních stran a odvolání musí být písemné.

Výpovědní Doba

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo nemusí uvádět důvod žádný. Zaměstnanec tedy nemusí nic vysvětlovat, ale musí výpověď provést písemně a zaměstnavateli doručit. Dále musí dodržet výpovědní dobu, která bývá zpravidla dvouměsíční a aktuálně běží od začátku měsíce následujícího. Novela by mohla přinést změnu, a to takovou, že výpovědní lhůta již běží dnem doručení výpovědi.

Momentálně se častěji také diskutuje o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodů. Aktuální velmi přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců (jedna z nejpřísnějších v Evropě) by se tím mohla uvolnit, umožnit firmám větší flexibilitu a zároveň rozhýbat trh práce, kde je aktuálně enormní přebytek volných pracovních pozic. Dlouhodobá nízká nezaměstnanost této úpravě nahrávají. Stále se ale ještě diskutuje o podmínkách pro zaměstnance v případě tohoto propouštění. Nabízí se možnost vyplácení několikanásobně vyššího odstupného či pobírání podpory delší dobu.

Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Do této doby bylo důležité, kdy výpověď byla podaná. Pokud výpověď byla například 1.března, tak výpověď neběžela od tohoto data, ale vždy od prvního měsíce následujícího. Výpovědní doba tedy v tomto případě skončila až k 31.5.

Odstupné

Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Při podání výpovědi zaměstnancem na odstupné nárok ze zákona nevzniká.

Nově se od 1.1.2024 podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.

Dovolená

Než se dostaneme k samotnému výpočtu, měli bychom si připomenout, co to nárok na dovolenou vlastně je. V České republice má každý zaměstnanec pracující na hlavní pracovní poměr právo na čtyři týdny dovolené ročně. Pokud zaměstnanec svůj pracovní poměr ukončí v průběhu roku, nárok na dovolenou se tedy počítá poměrně podle počtu odpracovaných měsíců.

V ideálním případě by měl zaměstnanec čerpat dovolenou během výpovědní doby. To znamená, že neskončí až k poslednímu dni daného měsíce, ale odejde například o tři dny dříve. Ne vždy je však možné, aby si zaměstnanec zbytek dovolené vybral, ať už z důvodu pracovních povinností nebo provozních potřeb zaměstnavatele. Takže pokud si nemůže zbytek dovolené vybrat, má zaměstnanec ze zákona nárok na proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru.

Představte si, že pracujete pro zaměstnavatele, který vám dal jako benefit 5 týdnů dovolené ročně. V březnu se rozhodnete, že podáte výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, která skončí na konci května.

Zaměstnavatel dle zákona určuje čerpání dovolené. Jsou zaměstnavatelé, kteří schvalují čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě. A naopak, váš zaměstnavatel čerpání schválit nemusí z důvodu hladkého předání vaší práce, zaučení nového kolegy a podobně. Pokud váš zaměstnavatel neschválí, abyste si vyčerpali zbývající dovolenou, dojde k proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Zbývající dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru.

Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené. Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli. O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu.

Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.).

Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká. Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.

Dohody o Práci Konané Mimo Pracovní Poměr (DPP a DPČ)

Stát se snaží práce na dohody o provedení práce (DPP) nebo o pracovní činnosti (DPČ) víc přiblížit klasickému pracovnímu poměru. A tak od ledna 2024 mají dohodáři mimo jiné také nárok na dovolenou za určitý počet odpracovaných hodin. Pokud zaměstnavatel nabízí běžně 4 týdny dovolené ročně, vzniká pracovníkovi na dohodu za odpracování každých dvaceti hodin právo na zhruba jednu a půl hodiny dovolené (přesně 1,54). Ale má to dvě podmínky.

Pracovník musí u zaměstnavatele odpracovat alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby - ta je pevně stanovena na 20 hodin týdně, takže nárok na dovolenou vznikne minimálně po 80 hodinách. Dohoda zároveň musí trvat alespoň čtyři týdny.Nárok na dovolenou se při splnění podmínek počítá podle následujícího vzorce. Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby děleno 52 krát týdenní pracovní doba (ta je pevně daná 20 hodinami) krát výměra dovolené (ta je ze zákona čtyři týdny ročně).

Dovolená z dohod se chová stejně jako klasická dovolená z pracovního poměru. Nejsou u ní žádné výjimky. Tedy: o čerpání dovolené je potřeba požádat, přičemž konečné slovo má zaměstnavatel, který musí termín dovolené schválit. Dovolenou je také dobré vybrat v kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok.

Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem současně uzavřeno vícero pracovněprávních vztahů, například pro něj vykonává práci na základě DPP a odlišnou práci v rámci pracovního poměru, každý typ pracovního poměru i každá dohoda se řeší samostatně. To platí pro posouzení podmínek pro vznik dovolené, výpočet dovolené i její čerpání.

Kromě dovolené získali dohodáři už v loňském roce další výhody. Nově mají nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatel také musí tyto pracovníky informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak.

Co si při uzavírání ohlídat a jaká pravidla platí pro DPP od 1.1. Uzavření dohody o provedení práce může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí. Na DPP nesmíte odpracovat více než 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok.

V DPP může být uvedena doba, po kterou dohoda platí a s jejím uplynutím dochází i k automatickému ukončení DPP. To samé platí i v případě odpracování 300 hodin. Vypovědět dohodu je ale možné i dřív, a to včetně DPP na dobu neurčitou. Je zde však povinná výpovědní lhůta 15 dní. Ta začíná běžet, jakmile doručíte svému zaměstnavateli písemnou výpověď. Stejně tak to platí i pro zaměstnavatele. Samozřejmě je možné také ukončit pracovní poměr okamžitě, dohodou o ukončení DPP.

Sociální a Zdravotní Pojištění u DPP

Je-li měsíční odměna z DPP menší než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Pokud ale neplatíte zdravotní pojištění z jiného důvodu (například jako zaměstnanec), stáváte se tím pádem z pohledu pojišťovny takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů a v takovém případě si musíte platit zdravotní pojištění zvlášť. Jeho výše pro OBZP rok 2025 je 2 808 korun měsíčně a je splatné vždy do osmého dne následujícího měsíce, například za březen do osmého dubna. Počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je aktuální minimální mzda.

Pokud si vyděláte více než 11 500 měsíčně a nemáte podepsané prohlášení k dani, zdaňuje se DPP 15% zálohovou daní. Pokud jste ale podepsali prohlášení k dani (lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele), odvádí se při výdělku nad 11 500 korun zálohová daň ve výši 15 %. Vy si můžete u daného zaměstnavatele uplatnit slevy, které se na vás vztahují.

V roce 2025 nesmí být nižší než 124,40 Kč za hodinu (při běžné týdenní pracovní době 40 hodin). Každý příjem z DPP podléhá zdanění. Zda zaplatíte srážkovou, nebo zálohovou daň, záleží na tom, jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani (tzv. Při měsíčním příjmu do 11 499 Kč se uplatní srážková daň ve výši 15 %.

Od minulého roku máte u DPP nárok na dovolenou. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. I když pracujete třeba jen pár hodin týdně, zákon pro výpočet nároku na dovolenou u DPP počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.

Pokud na DPP odpracujete například 300 hodin za rok a firma dává 4 týdny dovolené ročně, bude váš nárok necelých 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna, pokud běžně pracujete 8 hodin denně.

Pokud si na DPP vyděláte méně než 11 500 Kč, důchodové pojištění se z vaší odměny neodvádí - a takový měsíc se vám do důchodu nezapočítá. Zásadní je také skutečnost, že hranice 11 500 Kč se posuzuje vždy zvlášť u každého zaměstnavatele.

Výhody pro Dohodáře

Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře. To znamená, že jim musí náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Toto pravidlo se přitom vztahuje i na poskytování pracovních benefitů ve formě stravenek, multisportky apod. Na dohody dále platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu.

• Práci ve svátek: Za tu náleží dohodáři příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo náhradní placené volno.
• Práci v noci: Dohodáři, který odpracoval určitou dobu mezi 22. až 6.
• Home office při práci na dohodu je nově nutné stanovit písemně.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Jako dohodáři máte nově možnost požádat vašeho zaměstnavatele o převedení na hlavní pracovní poměr. Pokud o převedení na hlavní pracovní poměr požádáte, má váš zaměstnavatel maximálně měsíc na to, aby vám odpověděl.

DPP a HPP u jednoho zaměstnavatele

Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je možná pouze tehdy, pokud se jedná o rozdílné druhy práce. Nestačí pouhá změna názvu pracovní pozice - musí jít o činnosti, které jsou druhově odlišné. Například pokud pracujete na HPP jako účetní, můžete na DPP vypomáhat při organizaci firemních akcí.

Pokud pracujete na hlavní pracovní poměr (HPP) u jednoho zaměstnavatele a zároveň si přivyděláváte na dohodu o provedení práce (DPP) u jiného zaměstnavatele, zákon tuto kombinaci umožňuje. Pokud by byla vaše pracovní činnost vykonávaná na DPP shodná nebo částečně shodná s předmětem činnosti hlavního zaměstnavatele, budete muset získat písemný souhlas vašeho zaměstnavatele na HPP.

DPP a Úřad Práce

Pokud jste přihlášeni na úřadu práce a zvažujete přivýdělek, je důležité vědět, že nesmíte pracovat na dohodu o provedení práce. Možnost přivýdělku jiným způsobem pak závisí na tom, zda v době evidence pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Pokud ano, přivydělat si nemůžete vůbec. Jakýkoli výdělek, byť symbolický, je považován za porušení podmínek evidence.

Jiná situace nastává, pokud jste v evidenci úřadu práce, ale podporu už nepobíráte. V takovém případě si přivydělat můžete, ovšem jen za přísně stanovených podmínek. Práci je možné vykonávat na pracovní smlouvu nebo DPČ a výdělek nesmí přesáhnout 50 % minimální mzdy. V roce 2025 to znamená maximálně 10 400 korun měsíčně. Pokud máte více pracovních dohod, jejich výdělky se sčítají. Porušení těchto pravidel může být ze strany úřadů vyhodnoceno jako nelegální práce.