Očekáváte v příštím roce příchod miminka? Neměly by vám proto uniknout důležité informace týkající se „mateřské“. Od roku 2025 si polepší například budoucí maminky s nadprůměrným příjmem. Jejich měsíční dávka se zvedne až o víc než tisícovku.
Víte, jak si spočítat částku, která vám bude chodit každý měsíc na účet? Výši vaší peněžité podpory v mateřství (PPM) či mateřské si můžete jednoduše spočítat skrz naši Kalkulačku mateřské 2025. Pro výpočet potřebujete znát jen výši vaší hrubé měsíční mzdy. Právě podle ní umí kalkulačka vypočítat nejenom denní mateřskou, ale i měsíční dávku na 30 dní.
Co je mateřská neboli PPM?
Peněžitá pomoc v mateřství nebo zjednodušeně mateřská je jednou z šesti dávek nemocenského pojištění v Česku. Důležitou podmínkou je, že v době nástupu na mateřskou musí mít člověk nemocenskou pojistku. U OSVČ musí účast na této pojistce trvat nejméně 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. Zatímco na rodičovský příspěvek vzniká nárok vždy, na mateřskou jen při pravidelné úhradě nemocenského pojištění.
Podmínky nároku na mateřskou
Abyste měli nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), musíte splnit několik podmínek:
- Jste cizinka, jste zaměstnaná a budete mít dítě? Navštivte gynekologa - váš lékař (gynekolog) stanoví termín porodu a termín nástupu na mateřskou dovolenou.
- V posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou jste byla minimálně 270 kalendářních dnů nemocensky pojištěna jako zaměstnankyně, nebo jste si platila nemocenské pojištění jako podnikatelka.
- Nárok na PPM vzniká také po zániku pojištění (zaměstnání skončilo v době těhotenství), pokud k nástupu na mateřskou dojde v tzv. ochranné lhůtě. Ta je 180 kalendářních dnů.
Částka, kterou budete dostávat, se vypočítává z vašeho předchozího příjmu. Pokud nemáte nárok na PPM, je možné, že máte nárok na nemocenskou. O vzniku pracovní neschopnosti (neschopence) rozhodne lékař, a to od 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Poznámka: Jste-li v pracovní neschopnosti z důvodu tzv. rizikového těhotenství, přecházíte na mateřskou dovolenou z rozhodnutí lékaře 8-6 týdnů před porodem.
Jak podat žádost o mateřskou?
Formulář vyplní ošetřující gynekolog. Poté je nutné žádost předat svému zaměstnavateli, a to ještě před nástupem na mateřskou. Pokud podnikáte, musíte lékařem vyplněný dokument zanést přímo na příslušné pracoviště Okresní správy sociálního zabezpečení.
Na mateřskou dovolenou může budoucí maminka nastoupit libovolně v rozmezí od 8 až 6 týdnů před očekávaným termínem porodu. O nároku na dávku a její výši rozhoduje Okresní správa sociálního zabezpečení. Rozhodnutí, jestli žadatelka splňuje podmínky a náleží ji mateřská, musí úředníci vydat nejpozději do jednoho měsíce.
Výpočet mateřské v roce 2025
V roce 2025 se podmínky pro mateřskou dovolenou zásadně nemění, zvyšují se ale limity pro výpočet - takzvané redukční hranice. Ty každoročně stanovuje vláda podle vývoje průměrné mzdy. Od ledna 2025 se tyto hranice zvednou o 6,5 %, což ale nutně neznamená navýšení mateřské pro všechny. Polepší si především maminky s nadprůměrným příjmem. Tedy s hrubým měsíčním příjmem vyšším než 45 000 korun. Oproti dosavadním podmínkám se jejich mateřská zvedne každý měsíc přibližně o 1 500 korun.
Pro výpočet finální částky potřebujete znát váš denní vyměřovací základ a redukční hranice. Výše dávky činí 70 procent z denního vyměřovacího základu. Ten zpravidla bývá stejný jako průměrná hrubá mzda zaměstnance. Vypočítá se z hrubého příjmu za posledních 12 měsíců, které vydělíte počtem kalendářních dní. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Důležité jsou ale i zmíněné redukční hranice, podle nichž se průměrný denní příjem upravuje. Jsou celkem tři.
Redukční hranice pro rok 2025:
- První redukční hranice činí 1 552 Kč (započítá se 100 %)
- Druhá redukční hranice činí 2 328 Kč (započítá se 60 %)
- Třetí redukční hranice činí 4 656 Kč (započítá se 30 %)
U mateřské se denní vyměřovací základ do první redukční hranice započítává celý. Z částky mezi první a druhou redukční hranicí se započítává 60 procent a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává už jen 30 procent.
V posledních letech se redukční hranice neustále zvyšovaly. Zatímco v roce 2023 je vláda zvedla o 3,6 %, v letošním roce o 9 %, pro příští rok se pak počítá s navýšením o 6,5 %.
Nástup na mateřskou a podpůrčí doba
Na mateřskou může budoucí maminka nastoupit už 8 týdnů před očekávaným termínem porodu. Pokud si neurčí den nástupu na mateřskou sama, počítá se za něj první den 6. týdne před plánovaným dnem porodu. Jde o takzvanou podpůrčí dobu. Ženy, které chtějí pracovat až do poslední chvíle blízko porodu, musí počítat s tím, že za dny, kdy pracují, nemají na dávku nárok.
Kdy chodí mateřská na účet
Peníze úředníci vyplácejí zpětně. Například mateřská za leden 2025 přijde ženě až v únoru 2025. O způsobu výplaty si může rozhodnout sama. Správa sociálního zabezpečení zasílá dávky buď na bankovní účet, nebo složenkou na adresu bydliště.
Délka trvání mateřské
V případě narození jednoho dítěte trvá mateřská 28 týdnů, u dvojčat a vícerčat se dávka vyplácí 37 týdnů. Začíná běžet dnem nástupu na mateřskou, což si žena může libovolně zvolit v termínu 8 až 6 týdnů před očekávaným porodem.
Vyplácení dávky končí po 28 týdnech. V případě, že má žena vícerčata, chodí mateřská na účet po dobu 37 týdnů. Jakmile přijde poslední výplata, je na složence nebo ve zprávě pro příjemce uvedena informace o zániku nároku na dávku. Jde o jakési upozornění, že by si maminka nebo otec dítěte měli požádat o navazující dávku - tedy rodičovský příspěvek. Ten totiž vyřizuje a následně vyplácí pouze Úřad práce České republiky.
Mateřská vs. rodičovská
Zatímco příspěvek v mateřství náleží ženě - tedy mamince dítěte, o rodičovský příspěvek se může ucházet i otec. Vždy ale jen jeden z rodičů. Mateřská se vypočítává z příjmu maminky, u rodičovské je částka stanovena jednotně na 350 000 korun (525 000 Kč u vícerčat). Rozdíl je i v tom, kdo peníze vyplácí. Mateřská spadá pod správu sociálního zabezpečení, rodičovská pak pod úřad práce. Mateřská trvá 28, popřípadě 37 týdnů (u vícerčat), rodičovská do 3 let věku dítěte.
Tabulka: Mateřská vs rodičovská
| Mateřská | Rodičovská |
|---|---|
| Vypočítává se z příjmu maminky | Částka stanovena jednotně na 350 000 Kč (525 000 Kč u vícerčat) |
| Vyplácí ji správa sociálního zabezpečení | Vyplácí ji úřad práce |
| Trvá 28 týdnů (37 týdnů u vícerčat) | Trvá do 3 let věku dítěte |
Otec a otcovská dovolená
Mateřská náleží výhradně matce prvních 6 týdnů po porodu. Poté může o dávku požádat případně otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Je však nutné, aby splňoval stejné podmínky pojištění jako žena, tedy účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, resp. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku.
Navíc musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. Podpis matky je třeba úředně ověřit, co je možné i přímo na OSSZ. K dohodě pak rodiče musí připojit ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici i na každé OSSZ. Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí jen 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.
Otcovská dovolená
Na peněžitou podporu mají nárok taky muži, pokud se na tom partneři domluví. Nestačí jen ústní dohoda, vše je nutné sepsat písemně. V textu nesmí chybět:
- den, odkdy bude otec o dítě pečovat,
- termín porodu,
- úředně ověřený podpis matky.
Prvních šest týdnů po porodu pobírá mateřskou vždy žena, až poté má na dávku nárok otec dítěte nebo manžel. Takzvanou otcovskou může pobírat maximálně 22 týdnů, respektive až 31 týdnů v případě dvojčat a vícerčat.
Práce a přivýdělek při mateřské dovolené
Brigády jsou povolené. Maminky můžou pobírat mateřskou a zároveň pracovat. Musí jít ale o jiné zaměstnání, než ze kterého se jim dávka vyplácí. Maminky podnikatelky pak v době pobírání mateřské nemusí přerušovat nebo ukončovat činnost. Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel - maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata). Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná.
Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí - zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů.
Upozornění: Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.
Trochu jinými pravidly se řídí i peněžitá pomoc v mateřství pro podnikatelky, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně. Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Studium, práce v zahraničí, nemocenská
V praxi často nastává situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm. Doposud to bylo tak, že pokud nastávající matka studovala, doba studia se započítala pouze tehdy, když studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství už byla nemocensky pojištěna, případně byla v ochranné lhůtě. Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství).
Další problém, který řada budoucích matek řeší: zda výši peněžité pomoci mateřství ovlivní předchozí nemocenská. Tu maminky vzhledem k rizikovému těhotenství mnohdy čerpají bezprostředně před nástupem na mateřskou. Obavy jsou v tomhle případě zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců. Jinak řečeno: příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.
Většina maminek tápe také v tom, jak postupovat, jestliže krátce před otěhotněním pracovaly v cizině. I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství. V Česku jde o sociální pojištění, v cizině se může konkrétní název tohoto druhu pojištění lišit, případně jde o součást zdravotního pojištění.
Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení - s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.
Zanechat komentář