Vliv cestovního ruchu na ekonomiku České republiky

Cílem této práce je provést analýzu veškerých faktorů ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu v České republice a zhodnotit, jaké ekonomické vlivy na turismus působí. Tato práce se zabývá historickým vývojem cestovního ruchu od období před první světovou válkou, přes centrálně plánovanou ekonomiku v Československu, až po současný vývoj.

Dále je vysvětlen ekonomický význam cestovního ruchu a ten je následně porovnán s reálnou situací. V rámci metodologické části práce zkoumá ekonomické vlivy působící na cestovní ruch a navrhuje metody zvýšení rozvoje turismu ve vybrané destinaci.

Cestovní ruch se po období pandemie koronaviru, kdy se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů, postupně zotavuje v hodnotách makroekonomických ukazatelů. Situace v oblasti cestovního ruchu byla v roce 2022 po dvou letech plošných covidových restrikcí o poznání lepší, lidé začali opět více a volněji cestovat.

Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu Česka se v roce 2022 zvýšil na 2,22 %, což ve finančním vyjádření představovalo více než 150 miliard korun. Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu Česka se zvýšil z 1,55 % v roce 2021 na 2,22 % v roce 2022, kdy dosáhnul 150,8 miliardy korun. Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství v roce 2022 činil 2,18 %.

Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví přináší aktualizované časové řady Satelitního účtu cestovního ruchu.

„Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Stále však zmíněné klíčové indikátory cestovního ruchu v ekonomice nedosahují úrovně roku 2019. Tehdy turismus tvořil 2,76 % HPH a 2,87 % HDP,“ uvedl Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 285,9 miliardy korun, což bylo meziročně o 84,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2019 byl nicméně tento indikátor ještě významnější s hodnotou 308,2 miliardy korun. Zároveň tehdy dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

Příjezdový cestovní ruch, tvořený zahraničními návštěvníky, činil 49 %, tedy 139,5 miliardy korun. Zbývajících 51 % finančních prostředků, což bylo 146,4 miliardy korun, generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. V roce 2022 navštívilo Česko 26,6 milionu zahraničních návštěvníků, tedy meziročně o 166 % více. Nejvíce turistů k nám přijelo z Německa, Slovenska, Polska, Spojených států amerických a Spojeného království.

Naopak čeští občané realizovali téměř 80 milionů cest v tuzemsku a 11,6 milionu cest do zahraničí, a to především na Slovensko, do Chorvatska a Rakouska.

Zaměstnanost v oboru činila 225,5 tisíce osob, tedy meziročně o 4,8 % více. Zaměstnanci tvořili 84 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 16 %. Celkový dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu v roce 2022 pracovalo o 14 tisíc osob méně, tedy téměř o 6 %, v porovnání s rokem 2019. Výrazněji se propadl zejména počet podnikatelů, kteří kvůli nižší poptávce po službách přešli do jiné oblasti podnikání.

Srovnání s Rakouskem

Diplomová práce analyzuje dopad turistiky na národní hospodářství Rakouska. Zaměřuje se na dvě oblasti ovlivněné cestovním ruchem, na hrubý domácí produkt a na zaměstnanost. Shrnuje využití strukturálních fondů Evropské unie pro rozvoj cestovního ruchu a srovnává postavení jednotlivých spolkových zemí v hospodářství a v cestovním ruchu Rakouské republiky.

Ukazatel	2019	2021	2022
Podíl cestovního ruchu na HDP (%)	2,87	1,55	2,22
Celkový objem výdajů (miliardy Kč)	308,2	-	285,9
Zahraniční návštěvníci (miliony)	-	-	26,6