Velká Fatra, jeden z devíti národních parků Slovenska, se nachází v Západních Karpatech. Pyšní se divokostí, kterou ocení nejen zvídaví turisté, ale především zdejší chundelatí obyvatelé - medvědi. Pokud vás lákají hluboké lesy a travnaté kopce s dalekým výhledem, není lepší způsob jak si užít zdejší krásy se vším všudy.
Turčianska časť Veľkej Fatry - Bralná Fatra je známa najmä svojimi dlhými riečnymi dolinami, nad ktorými sa vypínajú strmé lesné svahy. Doliny takto zároveň priťahujú dve veľmi rôzne skupiny turistov, ktoré by sa mali vedieť vzájomne tolerovať.
Turistika vo Veľkej Fatre je iná ako V Tatrách. Tu nemusíte zdolávať nekonečné výškové metre, liezť skalnatými úsekmi a stretávať davy turistov. Velká Fatra si stále uchovává velkou dávku nedostupnosti a jakýsi závoj tajemnosti. Není sice nejvyšší, ale v okolí se nerozvinula žádná velká střediska a mnoho míst je poměrně odlehlých. Až na několik oblíbených oblastí tak na hřebenech nepotkáte tolik lidí, jako třeba v Malé Fatře nebo Tatrách.
Územie pohoria sa z veľkej časti nachádza v Národnom parku Veľká Fatra. Spolu so Slovenským krasom ide o jeden z dvoch z najmladších národných parkov, vyhlásených v roku 2002. Turisti sa môžu pohybovať len po turistických značených chodníkoch. Cykloturisti môžu využiť oficiálne cyklotrasy, ktoré sú vyznačené v teréne, a ďalšie lokality, uvedené v návštevnom poriadku.
Velkou Fatru tvoří dva hřebeny, které se spojují na kopci příznačného jména Ploská. Tyto dva hřebeny oddělené údolím, jimiž protéká potok Ľubochnianka, se jmenují Turčianská větev a Liptovská větev.
Velká Fatra je rozlehlé a stavbou značně komplikované pohoří. zajímavostí. Velká Fatra řazena mezi tzv. hornatiny. Táhlé hřebeny jsou odděleny hlubokými dolinami. střídají strmé a špičaté vrchy se skalními věžemi a stěnami v krasových částech pohoří. Velká Fatra má výrazný hlavní hřeben, který je v úseku Krížna a Ploská poměrně kompaktní.
Samotné vrchy Veľkej Fatry sú nesmierne fascinujúce a bohaté na unikátne prírodné úkazy, o ktorých sa je možné dozvedieť čosi viac aj vďaka náučným chodníkom.
Mezi oblíbené vrcholy patří samozřejmě Ostredok (1 596 m), nejvyšší vrch Velké Fatry a nedaleká Krížna (1 574 m). Nezaměnitelný je mohutný vrchol Ploská (1 532 m), který je díky své mohutnosti dobře rozeznatelný i z velké dálky. Naproti Ploské se tyčí Borišov (1 510 m), pod kterým stojí útulná chata pod Borišovom (info). Dalším vrcholem s pěkným výhledem je méně frekventovaný Rakytov (1 567 m) a pokud si chcete od lidí opravdu odpočinout vydejte se na Lysec (1 381 m) nebo Šíp (1 170 m). Vynikajícím vyhlídkovým místem je Velký Choč (1 608 m), který do Velké Fatry sice nepatří, ale pro jeho bezprostřední blízkost jsme ho na tuto stránku zařadili a výstup můžeme jen doporučit.
Turistické trasy, zelená hlavnáSpolu je v Veľká Fatra 24 trás farby zelená typu hlavná, ktoré majú 159 km.
Výběr z Turistických Tras
Zde je přehled několika vybraných turistických tras ve Velké Fatře:
1. Na Blatnický hrad
- Vzdialenosť: 5 km
- Prevýšenie: 140 m stúpanie , 140 m klesanie
- Náročnosť: ľahká
- Časový odhad: 1:35 hod
- Vhodnosť pre deti: áno
Obec Blatnica leží vo výške približne 500 m n. m. a je skutočným skvostom, čo sa týka východísk k tým najrozmanitejším turistickým cieľom. Jedna z najkratších a najjednoduchších túr vedie na zrúcaninu Blatnického hradu, je tak vhodná a atraktívna aj pre deti.
Túra na Blatnický hrad vedie náučným chodníkom po žltej turistickej značke z ústia Gaderskej doliny, najprv po kvalitnom asfaltovom povrchu. Onedlho sa však od žltej turistickej značky oddelí samostatná značka so žltým symbolom zrúcaniny hradu a trasa už ďalej vedie lesom, nie veľmi náročným stúpaním. Areál hradu poskytuje dostatok miesta na prestávku a oddych.
2. Gaderskou dolinou k Čertovej bráne
- Vzdialenosť: 16 km
- Prevýšenie: 254 m stúpanie , 254 m klesanie
- Náročnosť: mierna
- Časový odhad: 4:15 hod
- Vhodnosť pre deti: áno
Gaderská dolina je dlhá čosi vyše sedem kilometrov a po celej dĺžke ňou prechádza žltá turistická značka. Už od parkoviska v obci Blatnica ňou pokračuje aj asfaltka, ktorá má na slovenské pomery naozaj až netradične kvalitný povrch. Na rázcestí, kde sa asfaltový povrch končí, pokračuje žltá značka ďalej vľavo, do turisticky prístupnej Dedošovej doliny.
Vpravo však vedie odbočka do doliny Selenec, hoci turisticky prístupná je tu len jej krátka úvodná časť po lesnej ceste, po tzv. Čertovu bránu. Ide o zaujímavý prírodný skalný úkaz, pozostávajúci z dvoch skalných brál, medzi ktorými sa tiesni úzka cesta.
3. K jaskyni Mažarná
- Vzdialenosť: 7 km
- Prevýšenie: 403 m stúpanie , 404 m klesanie
- Náročnosť: ľahká
- Čas: 1 deň
- Vhodnosť pre deti: áno
Zakrátko po tom, čo prejdeme z Blatnice po žltej značke okolo odbočky na Blatnický hrad, prídeme aj k rázcestiu s modrou značkou. Zavedie nás Vápennou dolinou, cez stúpanie lesom až k jaskyni Mažarná. V jaskyni však nie je osvetlenie, na túru si teda treba pribaliť čelovky. Stúpanie k jaskyni začína byť s pribúdajúcimi krokmi citeľne prudšie, celkové prevýšenie však umožňuje túto túru absolvovať aj deťom.
Délka jeskyně Mažarná je asi 130 metrů. zvětralá a nebo poškozená. z doby bronzové lidu kanelované keramiky aj. eneolitu (asi 2 600 let př. n. l.).
4. Gaderskou a Dedošovou dolinou na Kráľovu skalu a Kráľovu studňu
- Vzdialenosť: 36 km
- Prevýšenie: 1109 m stúpanie , 1109 m klesanie
- Náročnosť: vyššia
- Časový odhad: 10:15 hod
- Vhodnosť pre deti: nie
Z Blatnice sa možno vybrať aj na ikonickú Kráľovu skalu (1377 m). Po prechode z Gaderskej do Dedošovej doliny sa však náhle zmení povrch aj reliéf. Príjemnú asfaltku vystrieda v Dedošovej doline lesná cesta, miestami kamenistá. V tejto doline nastúpame aj takmer dvojnásobok výškových metrov oproti tomu, čo sme nastúpali na približne rovnako dlhom sedem kilometrovom úseku v Gaderskej doline. Na prekonanie oboch dlhých dolín je určite žiaduce vziať si bicykel, ktorý odložíme a zabezpečíme v lokalite Veterné v závere Dedošovej doliny.
5. Gaderskou a Dedošovou dolinou na Ostredok
- Vzdialenosť: 35 km
- Prevýšenie: 1255 m stúpanie , 1255 m klesanie
- Náročnosť: vyššia
- Časový odhad: 10:40 hod
- Vhodnosť pre deti: nie
Z obce Blatnica sa možno dostať aj na Ostredok, najvyšší vrch Veľkej Fatry, v nadmorskej výške 1596 metrov. Určitou kuriozitou je, že len nedávno bolo zistené, že najvyšší bod horstva leží o niečo južnejšie než sa pôvodne predpokladalo, a táto zmena bola náležite zaznamená aj na turistickom značení. Opäť sa vydáme po žltej turistickej značke Gaderskou a Dedošovou dolinou, najlepšie na bicykli.
Z vrcholu nejvyšší velkofatranské hory Ostredok se otevírají fantastické výhledy. přehlédneme nejen podstatnou část Velké Fatry, ale i některé okolní horské celky. Tatry Vysoké.
6. Blatnickou dolinou na Kráľovu studňu
- Vzdialenosť: 29 km
- Prevýšenie: 1362 m stúpanie , 1362 m klesanie
- Náročnosť: stredná
- Časový odhad: 9:00 hod
- Vhodnosť pre deti: nie
Zatiaľ čo žltá značka nás z obce Blatnice bude viesť severnejšou Gaderskou a Dedošovou dolinou, zelená značka nás povedie južnejšie položenou Blatnickou dolinou. Dolina má čosi viac ako šesť kilometrov a je prístupná aj pre cyklistov. Na početných miestach však štrkovú lesnú cestu v tejto doline odvodňujú aj kanály na dažďovú vodu, na čo treba pamätať pri prejazde cez ne, najmä pri zjazde. Celkovo je táto dolina pre cyklistov náročnejšia ako príjemný asfalt v Gaderskej doline.
7. Blatnickou dolinou na Drienok
- Vzdialenosť: 19 km
- Prevýšenie: 939 m stúpanie , 939 m klesanie
- Náročnosť: mierna
- Časový odhad: 6:40 hod
- Vhodnosť pre deti: nie
Z Blatnickej doliny sa možno vydať aj na menej náročnú túru na vrch Drienok, ktorý leží v nadmorskej výške 1268 metrov. Ak sme sa rozhodli urýchliť túru na bicykli, odložíme a zabezpečíme ho na konci cyklotrasy. Ďalej už vymeníme zelenú turistickú značku za žltú a pokračujeme, najprv bočnou dolinkou, neskôr už strmším stúpaním listnatým lesom.
8. Blatnickou a Juriašovou dolinou na Ostrú
- Vzdialenosť: 14 km
- Prevýšenie: 912 m stúpanie , 912 m klesanie
- Náročnosť: mierna
- Časový odhad: 5:40 hod
- Vhodnosť pre deti: nie
Približne za polovicou cyklot...
Další zajímavosti Velké Fatry
Harmanecká jeskyně
Harmanecká jeskyně je velká puklinově-řítivá jeskyně v Harmaneckém krasu. Byla zpřístupněna veřejnosti 3.9.1950. Prohlídková trasa je dlouhá 1 020 m. Pro Harmaneckou jeskyni je typická hloubka 71 metrů.
Ľubochnianská dolina
Ľubochnianská dolina je největší, resp. nejdelší dolina. Zhruba v severojižním směru od lázní Ľubochňa (v 17. století sklářská huť, od 18. Ľubochnianská dolina je téměř neosídlená. Nalezneme tady jen několik hájoven. v letech 1904 až 1966 vedla dolinou úzkorozchodná lesní železnice, která byla elektrifikována. Železnici napájela vodní elektrárna, která je po vynucené přestávce opět v provozu. dolina je světem samoty, královstvím divé zvěře a hlubokých lesů.
Laviny na Krížné
I tady existují významné lavinové katastry a laviny mohou dosahovat obřích rozměrů. Například v roce 1924 se na strmých svazích Krížné utrhla mohutná lavina. lavina z 6. února byla jednou z největších lavin nejen v pohoří, ale i na Slovensku. obří lavina měla tragické následky. uvěznila řadu lidí. Z nich 18 pod lavinou zemřelo. že z 18 obětí laviny bylo 15 dětí.
Jezero Blatné
Velká Fatra je na jezera více než sporá. jedna výjimka. Tou je jezírko Blatné, které dosahuje rozlohy až 1,5 hektarů. na místě, neboť jezírko Blatné bývá po většinu roku suché, bez vody. specifické podmínky. v nadmořské výšce asi 782 metrů. Maguře.
Skalná Alpa
Podcelku tzv. Bradlové Fatry. a nejfotografovanějším vrcholům slovenské Velké Fatry. zde se vyskytujícím rostlinným druhům. flóry a endemitům. setkat. Stejně jako na protější hoře Ostrá. 658 m.
Blatnický a Sklabinský hrad
Majitelé hradu Blatnica se střídali velice často. Necpalský. V roce 1540 se vlastníky Blatnice stal rod Revayovců. až do roku 1945. Do znárodnění. Revayovci hrad vydatně opevnili. Nechali rovněž ve 2. 16. století přistavět nové předhradí s hospodářskými budovami. kotliny. Nepravidelný a vícekrát zalomený půdorys hradu Sklabiňa má přibližné rozměry 48 × 27 m.
Vodopády Velké Fatry
Který že z vodopádů Velké Fatry je nejvyšší? (ano, i Velká Fatra má Vrátnou dolinu). v nadmořské výšce 940 m. Vrátňanský vodopád dosahuje výšky asi 10 metrů (10,16 m). Vydatnost Vrátňanského vodopádu silně kolísá. měsících není tak úplně k zahození. 20. 10.
Tipy pro přechod Velké Fatry
Pokud se rozhodnete pro přechod této části Národního parku Velká Fatra, můžete začít buď na jihu, kde se napojíte na hlavní červenou značku nedaleko Dolního Harmance, anebo se na hřebenovku dostanete ze severu poblíž obce Ľubochňa. Tato větev si pro vás přichystá lehce přes 50 kilometrů kopcovitou krajinou. Lze je při dobré kondici zvládnout během tří dnů. Trochu námahy vás bude stát zdolání vrcholu Grúň, Kľak, Malý Lysec nebo Javorina. Jedinci s přemírou energie si mohou na skok vyběhnout Borišov. Ten je trochu stranou od hlavní hřebenové trasy.
Nejsnazší napojení na tuto postranní větev je z města Ružomberok. Pokud cestujete z Čech, snadno se sem dopravíte nočním vlakem. Jestliže patříte mezi ty šťastlivce, co se vyspí kdekoliv, můžete využít tohoto spojení. Večer nastoupíte v Praze a následující ráno už můžete dupat vzhůru do velkofatranských lesů. Hned na začátku se připravte na prudké stoupání. To je asi trochu předvídatelné, když začínáme v údolí. Mezi hlavní dominantu Liptovské větve patří bezesporu kamenitý vrcholek Rakytov.
Ubytování a Kempování
Jak už nadpis napovídá, nacházíme se v národním parku. To pro volné kempování nevěstí nic dobrého. Oproti Česku, kde je možné v některých národních parcích bivakovat, v těchto chráněných lokalitách nacházejících se na Slovensku nocování takzvaně pod širákem možné není. Existuje ještě jedna možnost, kde složit hlavu. Ta nese název Chata pod Borišovom. U tohoto ubytování není možné stanovat ani bivakovat. Za poplatek ovšem můžete v této kultovní chatě přenocovat. Díky své strategické poloze je velmi žádaná a rozhodně se vyplatí vytvořit si rezervaci.
Zdroje Vody a Stravování
Ještě než se vyhoupnete do vyšších oblastí, je možnost doplnit vodu z množství potůčků tekoucích nedaleko stezky. Ale jelikož se většina trasy klikatí po hřebenech hor, zdroje vody jsou poměrně omezené. Na jaře je situace podstatně příhodnější než na podzim, ale i zpočátku sezóny je radno množství vody, kterou si sebou ponesete, nepodcenit. Tyto zdroje bývají většinou na tolik čisté, že není třeba je nikterak čistit, ale pokud chcete mít jistotu, přibalte si sebou i cestovní filtr na vodu.
Podstatnou část přechodu se budete muset stravovat z vlastních zásob, jelikož během celé cesty nenarazíte ani na jeden obchůdek. Jestliže se nespokojíte jen s chleben a paštikou Májka, přibalte si také dobrý vařič a nějaký ten hrnec nebo rovnou Jetboil - a hned se nabízí značné množství chutnějších variant. Jestliže se vám nechce do složité přípravy jídel, můžete zvolit již hotovou a zároveň velmi chutnou dehydrovanou stravu. Pro milovníky kávy je na trhu několik možností, jak si připravit tento povzbuzující nápoj i vysoko v horách. Hrneček, z něhož se line typická vůně a který příjemně hřeje v dlaních, vás ráno zaručené postaví na nohy.
Medvědi
Mnoho lidí má Velkou Fatru spojenou s výskytem medvěda. Pokud člověk dbá na několik základních pravidel, nemusí k setkání s tímto skutečně velkým zvířetem vůbec dojít. Prevence je základ. Je jednodušší a zejména bezpečnější této ošemetné a mnohdy nepříjemné záležitosti předcházet. A co když i přes všechna opatření k setkání přeci jenom dojde? Neste s sebou sprej proti medvědům.
Doporučené vybavení
- Stan
- Nafukovací nebo samonafukovací karimatka
- Třísezónní spacák
- Batoh s ergonomickým designem
- Nepromokavá bunda
- Čelovka
- Trekové hole
Připravte se na neustálé stoupání a klesání. Terénem budeme proplouvat takříkajíc za neustálého pohupování. To nám nesmírně ulehčí kvalitní trekové hole. A když nás z vybavení nic netrápí, máme více prostoru vnímat zdejší divokou přírodu, která určitě stojí za námahu.
| Vrchol | Výška (m n. m.) |
|---|---|
| Ostredok | 1596 |
| Krížna | 1574 |
| Rakytov | 1567 |
| Borišov | 1510 |
| Ploská | 1532 |
Zanechat komentář