Valašsko, malebný region na východě České republiky, je známý svými hluboce zakořeněnými tradicemi a folklórem. I když pro mnohé z nás jejich náboženská symbolika ztratila mnoho ze svého významu, pořád každoročně oprašujeme tradice staré někdy i celá tisíciletí. Velikonoce jsou jedním z období, kdy se tyto tradice naplno projevují, a nabízejí tak jedinečný pohled do života a kultury tohoto regionu.
Tradiční valašský kroj
Velikonoční zvyky v okolních zemích
Než se ponoříme do specifických valašských tradic, podívejme se na to, jak se Velikonoce slaví v okolních zemích:
- Polsko: Na Bílou sobotu si chodí do kostela nechat posvětit potraviny, které si lidé připravili na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Na Velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, to má zajistit zdraví na další rok podobně jako třeba na Slovensku.
- Maďarsko: I pro Maďary je typická tradice polévání příslušnic něžného pohlaví vodou nebo voňavkou. Zde má však polévání zajistit, že budou ženy a dívky nejenom zdravé, ale i plodné. Muži za odměnu dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.
- Německo: V Německu děti zdobí velikonoční strom z proutí zdobenými vajíčky. Poté si jedno uloží do malého hnízda ze slámy, aby jim do něj velikonoční králíček nadělil sladkosti. Obvykle Němci o svátcích jedí „zelená“ jídla na čtvrtek, ryby v pátek, a jehněčí kýtu v sobotu.
- Rakousko: Rakušané mají ve zvyku jíst vejce, která slepice snese na Zelený čtvrtek, protože přináší štěstí a zdraví. Na Bílou sobotu se pak zapalují ohně, které mají spálit zimu.
- Francie: V některých částech Francie se vypráví o Velikonocích dětem, že všechny zvony země mlčí od čtvrtka do soboty, protože je poslali do Říma, aby jim bylo požehnáno. Při návratu pak z nich padají vejce, kuřátka a zajíčci z čokolády. Převažuje však tradice, že sladkou odměnu nechává dětem velikonoční zajíček, podobně jak je tomu i v Belgii. Na velikonočním stole nesmí chybět pečené jehněčí a čerstvá zelenina.
- Španělsko a Portugalsko: Velikonoce jsou pro Španěly a Portugalce velice důležité. V těchto zemích mají lidé volno již od čtvrtka. Přípravy na oslavy začínají i několik měsíců předem. V ulicích jsou během svatého týdne různé pochody a divadelní vystoupení. Na jihu je typický pochod kajícníků ve špičatých kápích.
- Řecko: Na Velký pátek se v Řecku dodržuje půst. V sobotu se vaří velikonoční vejce v červené barvě, která symbolizuje Kristovu krev. Pro Velikonoční neděli je typické péct jehně na rožni.
- Skandinávie: Norsko, Švédsko a Finsko mají velice bohatou velikonoční kulturu, většina z tradic a obyčejů pochází z dávných pohanských praktik. Skandinávci na velikonoční ráno vstávají časně a vyráží z domů do vysoko položených míst, aby mohli sledovat rozbřesk, protože se říká že v tento den slunce na obloze předvádí pozoruhodný tanec. Děti se pak za ně převlékají a klepou lidem na dveře jako o Halloweenu.
- Anglie: V Anglii čokoládová vajíčka nenosí králíčci nebo zvonky, ale děti chodí od dveří ke dveřím, stejně jako ve Skandinávii, sbírat vajíčka, čokolády a jiné sladkosti. Sváteční menu se skládá z jehněčí pečeně s mátovou omáčkou, brambor a hrášku. Jako dezert se podává mazanec s kandovaným ovocem zdoben křížem.
- USA: Američanům nosí čokoládové dobroty a jiné sladkosti také velikonoční králíček. V pondělí se tradičně uskutečňuje hon na vajíčka, která děti hledají v trávě.
- Mexiko: V ulicích Mexika můžete vidět bohatou výzdobu z girland už dva týdny před svátky. Během oslav se pálí obrazy Jidáše a ničí se jeho "piňaty", papírové reprodukce plněné sladkostmi.
Mikulášské obchůzky na Valašsku
Kromě Velikonoc jsou na Valašsku významné i mikulášské obchůzky, které se konají 6. prosince. Mladí lidé se převlékají za Mikuláše, anděly, čerty a další postavy a obcházejí domy, kde obdarovávají děti a straší zlobivé jedince. Tyto obchůzky mají v jednotlivých valašských obcích specifické rysy:
- Štítná nad Vláří: Ve Štítné chodí za čerty převlečená mládež. Obchůzky se už účastní čím dál méně lidí, najdeme ale mezi nimi také nejednu dívku.
- Nedašov: V Nedašově chodí čerti celý týden před Mikulášem od malých dětí až k svobodným mladíkům. Někdy se k nim přidají také děvčata, která oblečou masky andělů. V minulosti byly v Nedašově typické sukně ze slámy, ale tento rys se pomalu vytrácí.
- Valašská Senice: Svatý, čerti, smrtky a kůň ve Valašské Senici obcházeli obec už v sobotu 30. listopadu. Na obchůzku se vydávají jen muži zpravidla od patnácti do osmnácti let. Doma ručně šité masky se mnohdy dědí z otce na syna.
- Študlov: Svatý, čerti, smrtky, kobylica a nosič budou chodit také ve Študlově. Ve Študlově dříve čerti nosili odlévané zvonce, nyní mají plechové „štambrláky". Nosí si s sebou březové metly, smrtka má dřevěnou kosu a imitaci brousku, na kterém dřív bývala přibitá „ježovina". Kobyla nosí šavli. Ve Študlově je typická více než padesát let stará maska, takzvaná košutí hlava. Dříve Mikuláš s družinou vybírali oves, sušená jablka a hrušky. Nyní se spokojí se slivovicí a penězi.
- Valašská Polanka: Až o víkendu po svátku svatého Mikuláše „vletí" do ulic čerti ve Valašské Polance, 7. a 8. prosince. V sobotu je připravena také mikulášská zábava. V mikulášské družině jsou převážně členové místního Sokola, fotbalisté. Mikuláše tradičně doprovázejí čerti a krkaně, neboli smrtky, židák s mechem a anděl. V Polance se pod názvem anděl rozumí koník nebo dragún.
- Lidečko: Tak jako každý rok, také letos budou čerti v Lidečku „létat" 4.,5., a 6. prosince. Družiny obcházejí dům od domu v celé obci i v osadě Račné. Při obchůzce je hlavní maskou Mikuláš, lidově řečeno Svatý. Oblečen je v kněžském ornátu, na hlavě má vysokou mitru a v rukou berlu a košík s dárky. Čerti jsou oděni v ovčích kůžích, jsou přepásání řetězem s „krapály". Na hlavě nechybí kozí nebo beraní rohy. Na čele a na rukávech mají našitou ježčí kůži. Smrt má dlouhý špičatý nos, na čele nosí věnec s rozmarýnem nebo asparátem. Má bílý šat a závoj, v ruce kosu a brousek. Mikuláše doprovází také ještě koník, který představuje postavu nájezdníka ze 16. století. Sedí na maketě koně v červené sukni, na hlavě má pokrývku s husím brkem a v ruce šavli. Má tmavou pleť. Postava připomíná nájezdy Turků a Tatarů.
- Lužná: V Lužné se na obchůzku Mikuláš s čerty chystají 7. prosince. O dodržování tradice se v obci starají mladí fotbalisté už od roku 1954. Družina se skládá z Mikuláše - Svatého, čerta (na masce má našitu také ježčí kůži, dvou koníku (černého a bílého), nosiče (bývalá maska představujícího žida) a smrtky neboli krkaně. Obec obchází dům po domu a Mikuláš zde podsýpá, tedy naděluje dárky dětem. Masky se v průběhu historie měnily jen velmi málo. Čert má na sobě zvonce, kterým se říká žblonce, se kterými takzvaně žbráňá nebo žbláňá. Smrt- krkaňa je vyzbrojena kosou. Nosič má bič, kterým popohání koníky. V Lužné se pochůzce masek říká také mikulášská jízda a jednotlivé postavy mají ve skupině přesné místo.
- Lačnov: Na tradiční obchůzku se čerti z Lačnova letos chystají od 6. do 8. prosince. Tradicí je, že hned po dušičkách chodí malí čerti. Na Mikuláše už domy obcházejí svobodní mladíci. V Lačnově můžete potkat Mikuláše, smrtku zvanou krkaňa a samozřejmě čerty. Čerti jsou oblečeni v ovcích kůžích. Kapuce na hlavě může být i z kozí kůže. Hlavu „zdobí" kravské rohy s ježčími bodlinami, v ruce drží vidle. Nedílnou součástí jejich masky jsou také zvonce. Smrtka má bílý nebo černý převlek a dřevěnou kosu. Andělé v Lačnově nikdy nechodili.
- Francova Lhota: Tento rok se Mikulášská obchůzka ve Francově Lhotě uskutečnila už 29. a 30. listopadu. Mikulášská obchůzka v této vsi je rozdělena na několik etap. Nejdříve chodí ogaři z prvního stupně základní školy. Týden po nich kluci z druhého stupně. Následují mladíci nad 15 let a vše zakončí muži. Masky při návštevě domácností dostanou peníze a dospělí také štamprlu slivovice. Mikuláš naopak děti obdaruje bonbóny a ořechy. Čert z Francovy Lhoty nosí masku, říká se jí také larva, z ovčí kožešiny. Na hlavě má klobouk s chocholem z barevných mašlí. Na sobě má kožich a na hlavě nesmí chybět rohy. Přes rameno mu visí řetěz na kterém má zavěšené „křapále" nebo také „štambrláky". Jeho zbraní je sochor, jde o silnou hůl s dvojitým řetězem. Čerty doprovází také smrtka, která je oblečena v bílém a na hrudi má vyznačená černá žebra. Její oděv dále tvoří bílá maska s krížkem na čele. Na zádech má černý kříž a klepe na dřevěnou kosu. Do skupiny patří také čert na koni. Má černou larvu s barevnými mašlemi a dlouhý červený jazyk. Koně má upevněného kolem pasu a krku. V ruce drží dřevěnou šavli. Nemůže chybět Mikuláš. Oblečen je v rouchu, na hlavě má mitru a v ruce berlu se zvonkem. Dětem naděluje bonbony nebo ořechy.
Mikulášská obchůzka na Valašsku
Slovácko: Kraj tradic a folklóru
Valašsko úzce sousedí se Slováckem, dalším regionem bohatým na tradice a folklór. Slovácko je krajem plným tradic, památek, folklóru, vína a tradičních dobrot. Téměř u každé slovácké obce najdete vinice a vinné sklepy. Celé Slovácko protkávají naučné stezky věnované vinařství. Oblast je proslulá četnými vinařskými akcemi, vinobraními, košty či slavnostním zarážáním hory.
Vlčnovské slavnosti s tradiční Jízdou králů, zapsanou na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším festivalům v České republice.
Vlčnovem projela tradiční Jízda králů
Jízda králů ve Vlčnově
Slovácké obce žijí tradičními slavnostmi a hody. Lidé se během nich oblékají do svátečních lidových krojů a věnují se tradičním slováckým zábavám.
Zajímavá místa na Slovácku
- Hostětín: Obec proslula šetrným využíváním místních zdrojů a ekologických technologií. V obci se každý rok pořádají tradiční Jablečné slavnosti.
- Uherské Hradiště: Uherské Hradiště je srdcem slovácké oblasti.
- Modrá: Obec láká turisty na expozici Živá voda a historický Archeoskanzen.
- Baťův kanál: Dnes se po 52 km dlouhém kanálu pořádají vyhlídkové plavby. Trasa nabízí ideální spojení plavby s cykloturistikou.
- Velehrad: Velehrad s bazilikou Nanebevstoupení Panny Marie je nejvýznamnějším poutním místem na Moravě.
- Buchlov: Buchlov patří k nejstarším hradům v České republice.
- Strážnice: Skazen Strážnice představuje na 60 zajímavých staveb v krásném a klidném prostředí.
- Lednice: Lednice je jedním z nejkrásnějších zámků Evropy. Celý komplex je součástí lednicko-valtického areálu, který je zapsán na seznamu UNESCO.
| Místo | Zajímavost |
|---|---|
| Hostětín | Jablečné slavnosti, ekologické technologie |
| Uherské Hradiště | Srdce Slovácka |
| Modrá | Živá voda, Archeoskanzen |
| Baťův kanál | Vyhlídkové plavby, cykloturistika |
| Velehrad | Poutní místo, bazilika |
| Buchlov | Hrad |
| Strážnice | Skanzen |
| Lednice | Zámek, UNESCO |
Zanechat komentář