Mateřská dovolená v České republice: Podmínky, délka a přivýdělek

Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty, které se liší v právním předpisu, délce, výši příspěvku a okruhu osob, které na něj mají nárok.

Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Co je to mateřská dovolená?

Mateřská dovolená dle názvu náleží primárně matkám. Minimálně do ukončení šestinedělí na ni má nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky.

Podmínky nároku na mateřskou dovolenou

Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. Na příspěvek na mateřské dovolené dosáhnou i osoby samostatně výdělečně činné, ale pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.

Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta.

Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v uvedeném období.

Mateřská dovolená je určena matkám (či jiným oprávněným osobám) k péči o novorozené dítě a trvá zpravidla 28 týdnů. Během této doby je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, která se odvíjí od předchozího výdělku a nemocenského pojištění. Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.

Vyplácí se od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou, tedy šest až osm týdnů před plánovaným porodem. Kdy přesně v tomto rozmezí na mateřskou dovolenou nastoupí, si každá maminka určuje sama, nejpozději však šest týdnů před porodem.

Zaměstnankyně bude pobírat mateřskou, jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou je účastna na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno musí být v klasickém zaměstnaneckém poměru. Tuto podmínku nesplňuje tedy dohoda o provedení práce. Když skončí pracující ženě smlouva na dobu určitou a je těhotná, tak při nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě, která v tomto případě činí 180 dní, bude mít rovněž nárok na mateřskou.

Ve všech případech však musí zaměstnankyně být účastna na pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. Do této lhůty se přitom nezapočítává např. doba v evidenci na úřadu práce. Byla-li jí mateřská v zaměstnání přiznána, nesmí v tomto zaměstnání již vykonávat práci.

Aby měla podnikatelka v budoucnu nárok na mateřskou, tak je nutné, aby si platila dobrovolné nemocenské pojištění. Samotná výše mateřské následně závisí na měsíční platbě dobrovolného nemocenského pojištění. Samozřejmě nestačí platit dobrovolné nemocenské pojištění měsíc před očekávaným porodem, podnikatelka musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem.

Pokud je žena vedena na úřadu práce, tak nemá na mateřskou nárok. Jako nezaměstnaná totiž nejste již účastna na nemocenském pojištění. Pokud se „nevlezete“ do tzv. ochranné lhůty budete po porodu pobírat rovnou rodičovský příspěvek. To samé platí i u studentek, doba studia se totiž nově nezapočítává jako doba účasti na nemocenském pojištění.

U osoby, která převzala dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky) činí podpůrčí doba 22 týdnů.

Ochranná lhůta má zajistit, aby ženy nezůstaly bez prostředků v době těhotenství, kdy jedno zaměstnání skončily a do nového ještě nenastoupily. Pro vznik nároku na mateřskou činí tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. V případě, že je zaměstnankyně prokazatelně těhotná v době zaměstnání, které je skončeno, protože byla např. smlouva uzavřena na dobu určitou, potom nemusí být žena zaměstnána a vznikne ji nárok na mateřskou. Na mateřskou je však potřeba nastoupit v uvedené lhůtě 180 kalendářních dní. Když je ochranná lhůtě ještě počátkem šestého týdne před očekávaným porodem, tak má žena nárok na mateřskou.

Od ledna 2025, stejně jako každý rok, dochází ke změně ve výpočtu mateřské. Mění se totiž redukční hranice. Mateřská závisí na průměrném příjmu za 12 předcházejících měsíců, ze kterého se vypočítá denní vyměřovací základ. Při výpočtu mateřské se denní vyměřovací základ redukuje.

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství se tedy vyřizuje již během těhotenství. Formulář vydá a podepíše gynekolog, který v něm potvrdí očekávaný termín porodu. Většinou stačí doručit žádost o PPM od gynekologa do práce na účetní (mzdové) oddělení a váš zaměstnavatel vše vyřídí za vás. Nepracujete-li, ale týká se vás ochranná lhůta 180 dní, odevzdáte vyplněný formulář svému poslednímu zaměstnavateli.

Mateřská dovolená, která vám je poskytnuta od zaměstnavatele nesmí trvat méně než 14 týdnů a nesmí skončit dřív, než doběhne šestinedělí. Maximálně pak trvá 28 týdnů nebo 37 týdnů v případě dvojčat či vícerčat. Během mateřské dovolené vám je od OSSZ vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, nikoliv plat nebo mzda.

Nežádá-li o PPM žena, která dítě porodila, ale otec nebo jiná osoba, která převzala dítě do péče, je postup odlišný. Otec (jiná osoba) musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu o péči o dítě. Podpis matky musíte ověřit úředně (lze ověřit a dohodu sepsat přímo na OSSZ). Otec pečující o novorozeně může pobírat peněžitou pomoc v mateřství nejdřív od sedmého týdne po porodu, tedy až po šestinedělí. U otce je proto podpůrčí doba, kdy PPM čerpá kratší, trvá 22 týdnů, u dvojčat či vícerčat 31 týdnů.

Výše peněžité pomoci v mateřství

Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.

Při výpočtu mateřské se denní vyměřovací základ redukuje. Do první redukční hranice se počítá 100 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Praktický výpočet u zaměstnankyně: Zaměstnankyně paní Modrá má průměrnou měsíční mzdu 21 500 Kč.

Praktický výpočet u podnikatelky: Podnikatelka paní Černá splnila zákonné podmínky pro přiznání mateřské a v posledních 12 měsících platila zálohy na dobrovolném nemocenském pojištění 400 Kč měsíčně.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě. Nárok zaměstnance na její čerpání je dán až do 3 let věku dítěte. Rodičovská dovolená je omluvená nepřítomnost v práci. Zaměstnavatel ji poskytne vám - matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádáte. Rodičovská dovolená je poskytována do 3 let věku dítěte. Nad 3 roky věku dítěte musíte zaměstnavatele požádat o pracovní volno z důvodu péče o dítě.

Pokud nastoupíte po ukončení mateřské dovolené do práce, je zaměstnavatel povinen vás zařadit na vaši původní práci a pracoviště.

Na závěr zmíníme i situaci opačnou a pochopitelně méně častou, a to přechod z rodičovské na mateřskou dovolenou, tedy situaci, kdy jste se starším dítětem na rodičovské dovolené a čekáte jeho mladšího sourozence.

Rodičovský příspěvek je maximálně 350 000 Kč do 3 let věku dítěte, u dvojčat a vícerčat 525 000 Kč. Měsíční výši si můžete v určitých limitech zvolit a také 1x za 3 měsíce zvolenou výši změnit.

Rodiče mohou v péči o dítě a v pobírání RP po čase střídat.

Pozor! Jako cizinka nebo cizinec máte nárok, pokud jste hlášená k pobytu v ČR déle než 1 rok a Vy i Vaše dítě máte v ČR platný pobyt. (Výjimku mají např.

K žádosti musíte předložit rodný list dítěte, vyplněné formuláře, potvrzení o povoleném pobytu v ČR (případně historii pobytu - vystaví OAMP MV), vyplněný dotazník o bydlišti a další přílohy.

Zaměstnání během mateřské/rodičovské dovolené

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou. Práce na dohodu o provedení práce je oblíbená jak u zaměstnavatele, tak u zaměstnance, především z daňových a pojistných důvodů.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde. Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Novelou zákonníku práce od 1.6.2025 je nyní již umožneno, aby zaměstnanec při souběhu rodičovské dovolené vykonával práci na základě DPP nebo DPČ odpovídající druhu práce v pracovní smlouvě.

Brzký návrat do práce může, kromě jiného, přinést nižší riziko snahy zaměstnavatele o rozvázání pracovního poměru s rodičem, který by mu jinak v zaměstnání dlouhodobě chyběl.

Dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

• odstupného (nárok nevzniká),
• skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
• odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovním prostředí),
• cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
• okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů. Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

1. Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.

2. Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:

   Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání. Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně.

   Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem. Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.