Turistický průvodce Krkonoše: Tipy na výlety a nejkrásnější místa

V Krkonoších má pěší turistika již dlouholetou tradici. V Krkonoších je cca 700 km turisticky značených tras. Tyto trasy vedou všemi zónami, rozmanitým terénem s různou náročností. V zimním období jsou některé z nich uzavřeny.

V orientaci návštěvníkům hor pomohou nejrůznější tištěné průvodce, popř. V celém pohoří je tzv. pásové značení ve čtyřech základních barvách - červené, modré, žluté, zelené (na polské straně navíc v černé).

Velká část návštěvníků zná z Krkonoš vlastně jen pár lokalit - Sněžku, pramen Labe, Pancavský vodopád a hřebenovou Cestu česko-polského přátelství. O spoustu kouzelných momentů, pohledů a výhledů, nádherných míst a zážitek Krkonoš bez stovek lidí kolem sebe tak přicházíme.

Naprostá většina návštěvníků Krkonoš je z Prahy, středních Čech, Pardubického kraje a pochopitelně „místních“ krajů Libereckého a Královéhradeckého.

Když je ale na jejich hřebenech tundra, naznačuje to, že drsné klima je tu doma. Tak vám přeju hodně štěstí, nezapomeňte na dobré plánování a výbavu, a hlavně nezapomínejte, že Krkonoše jsou opravdu hory, i když se občas jeví jako malé kopečky.

Desatero pro bezpečný výlet v Krkonoších:

1. Zvolte takový výlet, který odpovídá vašim schopnostem nebo schopnostem nejslabšího člena skupiny.
2. Seznamte se předem s trasou výletu - kudy vede, zda jsou na trase některá komplikovaná místa nebo zda není trasa někde uzavřená.
3. Nabijte mobil a uložte do něj důležité kontakty. Číslo na horskou službu ČR je 1210, v Polsku 601 100 300.
4. Zkontrolujte předpověď počasí. Mějte na paměti, že v horách je předpověď často málo spolehlivá a skutečnost muže být horší, než jste čekali. Více než déšť muže být nebezpečná nízká teplota (vznik náledí), mlhy (bloudění) nebo vítr (hypotermie).
5. Do hor vždy noste odpovídající oblečení a obutí, lehká větrovka by neměla chybět v žádném batohu, dále je dobré mít dle podmínek čepici, rukavice nebo pláštěnku.
6. Dodržujte pravidla chování v dané oblasti a seznamte se s návštěvním řádem NP.

Tipy na výlety v Krkonoších

Během mnoha návštěv našeho nejvyššího pohoří prošel bezpočet tras a prozkoumal i ty nejzapadlejší kouty, kde málokoho potkáte. Výsledkem je šikovný kapesní průvodce obsahující detailní popisy 26 jednodenních výletů různé obtížnosti a také jeden vícedenní přechod, celkem je popsáno 520 km tras. Kromě kilometráže, popisu výletů a zajímavých míst najdete v každé kapitole mnoho praktických informací týkajících se logistiky, vhodnosti trasy pro kočárky a malé děti nebo možností občerstvení.

A přece tomu tak není a i nejmodernější metody datových analýz ukazují, že podobné knížky jsou i v dnešní době víc než potřeba.

České Krkonoše - zajímavá místa:

• Špindlerův Mlýn: Leží u soutoku Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m. n. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se Špindlerův Mlýn postupně přeměnil v jedno z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších středisek cestovního ruchu v České republice. Návštěva Špindlerova Mlýna nabízí různé sportovně-rekreační vyžití. Příjemnou relaxaci a sportovní vyžití po lyžování nebo horské túře si určitě užijete v Aquaparku Špindlerův Mlýn.
• Horní Mísečky: Významné horské rekreační středisko Horní Mísečky leží 1 000 m n.m. V Horních Mísečkách se nachází řada rekreačních objektů. Prochází tudy Horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde naučná stezka Prameny Labe.
• Vrbatova bouda: Horská bouda na hřebenu Krkonoš v závěru Horské silnice z Horních Míseček. Nad Vrbatovou boudou stojí Mohyla Hanče a Vrbaty, připomínající událost z roku 1913.
• Dvoračky: Dvoračky patří mezi jedny z nejstarších krkonošských bud. Původně to byla horská zemědělská usedlost. Bouda byla založena roku 1707 rodinou Schierovou. V březnu 1893 vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach a přestavěl ji na hostinec.
• Kotel: Kotel (zvaný též Kokrháč) považovaný za nejkrásnější krkonošskou horu s výškou 1435m je dominantní svorový vrchol. Jeho typický tvar je charakteristický při pohledu z blízkého i vzdáleného okolí. Jihovýchodní svahy spadají příkře Malou a Velkou Kotelní jámou.
• Harrachovy kameny: Blokovité Harrachovy kameny jsou nejznámějším útvarem na vnitřním hřbetu Krkonoš a ční nad hranou Velké Kotelní jámy. Ze značené cesty od Harrachových kamenů je téměř kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Trosky.
• Růženčina zahrádka: Vrcholová louka ve výšce 1400 m ohraničená nízkým kamenným valem o průměru 33m neznámého původu.
• Černá hora: Jedním z nejnavštěvovanějších míst východních Krkonoš je Černá hora (1299 m). Při dovolené v Krkonoších si určitě rádi vyjedete nebo vyjdete na Černou horu (1299 m n.m.) v Janských Lázních.
• Sněžka: Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici.

Popis trasy: Ze Špindlerova Mlýna vyjedeme lanovkou na Medvědín a po žluté a červené značce dojdeme k Vrbatově boudě. V další cestě pokračujeme po červené značce na Dvoračky.

Polské Krkonoše - co navštívit:

Hledáte tipy na výlety na polské straně Krkonoš? Sepsali jsme nejlepší místa, co navštívit v polských Krkonoších - vyhlídky, muzea i turistické trasy, které si nenechat ujít. Součástí článku je mapa, kterou si můžete stáhnout a upravit dle potřeby. Doplnili jsme taky praktické informace o výši vstupného, poplatcích do Krkonošského národního parku nebo jak se na daná místa dostat a kde zaparkovat.

V tomto článku jsme sepsali místa, která podle nás stojí v polských Krkonoších za návštěvu. Dejte nám vědět, která místa jsou vaše oblíbená a co na polské Krkonoše říkáte.

Nejlepší výlety, kam v polských Krkonoších:

1. Szrenica: Szrenica (1 362 m) je oblíbený vrchol na polské straně Krkonoš, který se nachází nad městem Sklářská Poruba (Szklarska Poręba). Pokocháte se nádherným výhledem do okolí a zároveň odtud můžete podniknout několik turistických tras, včetně cesty ke Sněžným jámám (Śnieżne Kotły). Na své si přijdou zkušenější turisté i rodiny s dětmi, protože hřebenová trasa je nenáročná a skvěle upravená.

   Trasa na Szrenici: Jedna z nejoblíbenějších cest na Szrenici vede ze Sklářské Poruby. Výstup po turistické trase zabere přibližně 2,5 až 3 hodiny v závislosti na zvoleném tempu. Trasa je dobře značená a po cestě budete míjet několik horských chat, kde se můžete občerstvit. Navíc vás po cca 40 minutých čeká vodopád Kamieńczyka s menší soutěskou.

2. Sněžka: Sněžka (1 603 m), nejvyšší hora Krkonoš a celé České republiky, je impozantním vrcholem, ze kterého si užijete dechberoucí výhledy na okolní hory a krajinu. Výstup na Sněžku z polské strany, konkrétně z města Karpacz, patří mezi oblíbené trasy a je jedním z nejlepších zážitků v celých polských Krkonoších.

   Jak se dostat na Sněžku z polské strany: Výstup na Sněžku začíná nejčastěji ve městě Karpacz. Můžete si vybrat z několika tras různé délky a náročnosti: Cesta přes Slezský dům, Cesta přes chatu Strzecha Akademicka, Trasa přes horskou chatu Samotnia.

3. Mały Staw a Schronisko Samotnia: Mały Staw je nádherné horské jezírko ledovcového původu, které se nachází v údolí, obklopené strmými svahy Krkonoš. Přímo na jeho břehu stojí horská chata Schronisko Samotnia, jedna z nejstarších a nejkrásnějších chat v polských Krkonoších.

   Jak se dostat k Malému Stawu a chatě Samotnia: Túra začíná v Karpaczi, odkud vede několik značených turistických tras k Malému Stawu a chatě Samotnia. Doporučuji trasu přes Biały Jar, odkud pokračujete dále k Malému Stawu. Trasa je dobře značená a mírně náročná.

4. Sněžné jámy: Sněžné jámy (Śnieżne Kotły) jsou naše oblíbené místo v Krkonoších, za českou i polskou stranu. Pokud máte chuť na středně náročnou turistiku s nádhernými výhledy, určitě si nenechte Sněžné jámy ujít. Jedná se o dva ledovcové kary, které vytvářejí impozantní skalní stěny, dosahující výšky až 100 metrů.

   Jak se dostat ke Sněžným jámám: Nejlépe se ke Sněžným jámám dostanete ze Szrenice, kam můžete vyjet lanovkou ze Sklářské Poruby. Cesta ze Szrenice ke Sněžným jámám je dlouhá necelých 5 km a trvá zhruba 1 až 1,5 hodiny. Trasa vede po turistické stezce podél polsko-české hranice.

Nejkrásnější vyhlídky v polských Krkonoších:

• Zlatá vyhlídka: Zlatá vyhlídka (Złoty Widok) je pro mnoho lidí povinností při návštěvě Sklářské Poruby. A určitě souhlasím, že výhledy odtud stojí za to.
• Zatáčky smrti: Název další vyhlídky - Zatáčka smrti (Zakręt Śmierci), možná neláká na první dobrou k návštěvě, ale přesto se jedná o místo s nádherným výhledem na Sklářskou Porubu.
• Diamantova vyhlídka: Další vyhlídka není tak známá jako Zlatá vyhlídka nebo Zatáčka smrti, ale přesto stojí rozhodně za vidění. Diamantová vyhlídka je krásná sama o sobě a výhledy, zvlášť na východ slunce, tu stojí určitě za to.

Zajímavosti a památky na polské straně Krkonoš:

• Park miniatur památek Dolního Slezska: Park miniatur památek Dolního Slezska (Park Miniatur Zabytków Dolnego Śląska w Kowarach) je skvělé místo, kde se můžete ponořit do historie a zároveň si užít den plný zábavy.
• Centrum Karpacze - Deptak: Centrum Karpacze, známé jako „Deptak“, je místo, kde to žije. Pěší zóna s horskými domy a rušnými uličkami plnými kaváren, restaurací a obchodů se suvenýry určitě stojí za vidění, pokud jste v Karpaczi nebo okolí.
• Hrad Chojnik: Pokud máte rádi výlety spojené s dávnou historií, určitě si nenechte ujít návštěvu hradu Chojnik. Tato majestátní zřícenina se nachází na vrcholu hory Chojnik (627 m n. m.) nad obcí Sobieszów, takže si odtud užijete fantastické výhledy.
• Kostel Wang: Kostel Wang, oficiálně Kostel Panny Marie Wang, je jedním z nejunikátnějších míst v polských Krkonoších. Najdete ho v Karpaczi, a i když byste možná čekali typický horský kostelík, Wang vás rozhodně překvapí. Tenhle krásný dřevěný kostel totiž pochází z… Norska!

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

V Krkonoších můžete vzácně potkat i vlka. Je to vrcholový predátor, vůči člověku plachý, mladí vlci ale mohou být zvědaví. Pohybujte se po značených trasách, psy mějte na vodítku a v případě setkání zachovejte klid. Vlk se pravděpodobně nepřiblíží na víc než na 30 metrů, pokud si ho vůbec všimnete. Nepřibližujte se k nim, nijak je nelákejte, ani se nepokoušejte je krmit.