Turistický štítek na hůl byl populární typ turistického suvenýru, zejména koncem 19. a v první polovině 20. století. Kovové štítky navštívených míst si turisté připevňovali na své turistické hole. Počátek měly zřejmě v alpských zemích a byly záležitostí především středoevropskou. Do českých zemí štítky přišly přes pohraniční hory z Německa. Čeští turisté se nadchli pro sbírání štítků natolik, že brzy své kolegy z různých horských spolků překonali co do množství tvarů, počtů mutací a výtvarného provedení.
Na starých pohlednicích můžeme spatřit turisty, kteří při túrách v horském terénu používali dlouhé rovné hole. V pozdějším období - a to po značně dlouhou dobu, se používaly při turistice hole poněkud kratší. Byly buď v horní části ohnuté pro lepší uchopení v ruce a nebo typu lidově zvaného valaška. V dolní části byly opatřeny kovovým hrotem. Nelze opominout ani individuálně vyrobené hole, včetně skvostů v podobě různých samorostů. Všechny typy holí však splňovaly stejný účel - byly běžnou součástí turistické výstroje pro bezpečnější chůzi. Turistická hůl však splňovala i další účel: byla trvalou vzpomínkou na navštívená místa. Dokázala připomenout události nebo zážitky, více či méně příjemné. A to vše pouze s pomocí malých kovových štítků.
Na těchto štítcích se nejčastěji objevovaly kulturní památky, turistické zajímavosti a jiné významné objekty navštěvovaných lokalit. Existují i štítky k významným sportovním akcím. Štítky byly ke koupení ve všech turistických oblastech, většinou i v několika variantách (různého tvaru, velikosti, druhu použitého kovu). Prodávající byl ochoten (na požádání a bezplatně), upevnit je na hůl pomocí nerezavějících, převážně mosazných hřebíčků.
Turistická hůl s štítky
Historie a vývoj
V druhé polovině třicátých let se na mnohých štítcích objevuje československá vlaječka či znak. Naproti tomu byly i v nacistickém Německu samozřejmostí české štítky. S příchodem války nastal samozřejmě útlum turistiky. S odtržením Slovenska se změnila loga Klubu turistů z KČST na KČT. Na Slovensku se objevil slovenský kříž. S postupující válkou začala nouze o barevné kovy, štítky se razily z různých náhražek.
Po konci války došlo k velkému oživení turistiky, skautingu, trampingu a vůbec k cestám do přírody a za poznáním. Sice zmizely německé varianty štítků a dvojjazyčné varianty, ale větší škody se udály v mnohých turisticky zajímavých místech. Zvědavost sice přitáhla český živel do dříve čistě německých oblastí, ale divoký odsun a drancování zničily mnohé. V letech 1945 a 1946 lehlo popelem značné množství chat, hotýlků a útulen, rozhleden, výletišť a malých lázní. Objevilo se pár nových štítků jedinečných díky světové válce, ale vše už takříkajíc jelo z kopce.
Tak jak se politická situace měnila, měnila se i loga a symboly na štítcích. A po uchopení moci komunisty už vše nabralo rychlý spád. Bylo zakázáno rozhlížet se po kraji a tak chátraly a zavíraly se rozhledny. Pustly zámečky jako sídla šlechty a buržoasie. Byly likvidovány chaty a hostince v pohraničí, mizely celé vesnice a malá městečka. Výtvarná stránka těch několika málo štítků, které bylo možné koupit, šla prudce dolů. Původní štítky byly zpravidla kovové s lisovaným nebarveným reliéfem.
Sběratelství turistických štítků
Cílem článku je seznámit členy KSK se základními informacemi o tomto méně rozšířeném sběratelském oboru. Proto předem upozorňuji, že nebylo smyslem řešit veškerou problematiku s tímto spojenou. V obecné rovině chci poukázat na to, že lze zahájit sbírání čehokoliv, v každém věku a dosáhnout přiměřeného stupně úrovně sbírky v poměrně krátké době. K tomu je však potřebná určitá míra informatiky a velký podíl píle, vytrvalosti a časem vytvořeného systému. Není zanedbatelná ani skutečnost šíře nově získaných vědomostí a dovedností.
Tipy pro sběratele
- Zaměření sbírky: Rozhodujícím faktorem v této otázce dostupnost materiální a finanční.
- Období: Ideální období sbírání turistiky byl mezi světovými válkami a do počátku šedesátých let (což trvá doposud).
- Území: Můžete se zaměřit na oblast Vysokých Tater a to slovenské i polské území.
- Varianty: Sbírejte různé varianty (což by samozřejmě neplatilo u specializované sbírky), technologie výroby a výtvarného pojetí štítků.
Ukládání štítků
Je na zvážení každého sběratele jak štítky ukládat. Pro sběratele je důležité, aby se štítky nepoškodily. K ukládání štítků je možné použít papír ze starých fotoalb, které bývají v bazarech za pakatel. Dále je možné použít speciální alba, která jsou k dostání v každém obchodu s numismatickými nebo filatelistickými potřebami.
Síla je o pár mm větší než délka špendlíků, které používám k upevnění štítků. Štítky je možné ukládat i do krabic vystlaných látkou nebo koženkou.
Evidence štítků
Pro evidenci štítků je vhodné vést si databázi. V databázi je možné evidovat kompletní opis textu ze štítku, který může být doplněn číslovkou pro ukončení řádku textu. Text v závorce je pomocný, například název chaty (Téryho chata) nebo nadmořská výška (2015 mnm). Dále je možné evidovat oblast (Vysoké Tatry) nebo rok vydání. Pro evidenci je možné použít PC s textovým editorem.
Sbírka turistických štítků
Příklady štítků
Mezi nejčastější štítky patří štítky KČT nebo KČST, ale i štítky pocházejících z bývalé Podkarpatské Rusi. Tyto štítky slouží na ukázku typových a tvarových rozdílů získaných štítků.
Na starých pohlednicích můžeme spatřit turisty, kteří při túrách v horském terénu používali dlouhé rovné hole. V pozdějším období - a to po značně dlouhou dobu, se používaly při turistice hole poněkud kratší. Byly buď v horní části ohnuté pro lepší uchopení v ruce a nebo typu lidově zvaného valaška. V dolní části byly opatřeny kovovým hrotem. Nelze opominout ani individuálně vyrobené hole, včetně skvostů v podobě různých samorostů.
Všechny typy holí však splňovaly stejný účel - byly běžnou součástí turistické výstroje pro bezpečnější chůzi. Turistická hůl však splňovala i další účel: byla trvalou vzpomínkou na navštívená místa. Dokázala připomenout události nebo zážitky, více či méně příjemné. A to vše pouze s pomocí malých kovových štítků.
Zanechat komentář