Při návštěvě Slovenska a termálních lázní Veľký Meder můžete zavítat i k vodnímu dílu Gabčíkovo, které se nachází přibližně 18 km od lázní. Vodní dílo Gabčíkovo leží na řece Dunaj poblíž Bratislavy - hlavního města Slovenska.
Vodní dílo Gabčíkovo je významnou technickou památkou a jednou z nejzajímavějších přehrad v Evropě. Původně bylo navrženo jako součást soustavy vodních děl "Vodní dílo Gabčíkovo - Nagymaros".
Město leží uprostřed Evropy v blízkosti hranic s Rakouskem a Maďarskem. Účelem vodního díla je především ochrana před povodněmi, které Dunaj mnohokrát způsobil.
Vodní dílo Gabčíkovo dále zajišťuje plynulou celoroční plavbu, poskytuje elektřinu v množství cca 8% roční spotřeby Slovenské republiky s flexibilní možností regulace výroby elektřiny, stabilizuje koryto Dunaje a vytváří podmínky pro ochranu přilehlých území, vnitrozemské delty Dunaje i možnosti pro rekreační rozvoj celého přilehlého území.
Vodní dílo bylo postaveno pro využití utvořeného spádu na výrobu elektrické energie, na překonávání rozdílu hladin ve zdymadlech a na zadržení a odvádění případných povodňových vod. Komory jsou situovány na levé straně řeky, elektrárna vpravo.
Přes vodní stupeň vede 10 metrů široký silniční most. Každá z komor má půdorysné rozměry 34 x 275 metrů s minimální hloubkou vody 4,5 metru a umožňuje lodím překonat výškový rozdíl v rozmezí 16 - 23,3 metru. Průplav je řízen z věže dohledu, která je situována na třicetimetrových pilířích.
V celém úseku vodního díla se na obou stranách Dunaje významně zvýšila protipovodňová bezpečnost území. Zastavilo se vysychání koryta, soustava ramen je trvale napájena provzdušněnou vodou z nápustného objektu u obce Dobrohošť.
Od začátku provozu se vyrobilo 42 253 308 MWh ekologicky čisté energie z obnovitelného zdroje. Výroba zelené elektrické energie na vodní elektrárně pokrývá zhruba 8% spotřeby Slovenska.
Vodní dílo Gabčíkovo (někdy ve zkratce VDG) je vodní dílo na Dunaji v Bratislavě a jihovýchodně od ní v Trnavském kraji, na jižním Slovensku těsně na hranici s Maďarskem. Přehradní hráz s vodní elektrárnou je postavena přibližně 1 km jižně od obce Gabčíkovo, podle níž je také dílo pojmenováno. Vzniklá přehradní nádrž má rozlohu 46 km², nachází se v ní skupina 12 ostrůvků (Benkove ostrovy) a zasahuje i do Bratislavského kraje.
Původně mělo jít o společnou československo-maďarskou stavbu s cílem jednak zabránit záplavám v této oblasti, jednak zlepšit splavnost této části řeky. Dvě velké povodně v letech 1954 a 1965 právě poničily velkou část domů a způsobily značné ztráty.
Stavba velké přehrady se začala rýsovat již v roce 1976. Tehdy byl realizován tzv. Společný smluvní projekt, vypracovaný oběma stranami (ČSSR a Maďarskem). Maďarská strana následně vypracovala prováděcí projekty, československá strana pak projekt úvodní. Společná investice rozdělila stavební náklady v poměru 1:1.
Protože se stavba nachází v nížině, znamenalo by zahrazení řeky vytvoření velké záplavové oblasti a rozsáhlého jezera. Proto byly jeho hranice pevně stanoveny hrázemi, jejichž výška dosahuje více než 10 metrů.
V průběhu 80. let protesty v Maďarsku značně snížily kredit této stavby v zemi; roku 1988 se přidala i některá československá ekologická sdružení. Maďarská vláda se - v období politických změn v zemi - rozhodla jednostranně spolupráci na stavbě přerušit. Stalo se tak v květnu a říjnu 1989, a to aniž by to bylo ohlášeno či prokonzultováno s československou stranou. V té době byla stavba hotova již z 90 %.
V letech 1990 a 1991 tak probíhaly diskuze, zda hydroelektrárnu dobudovat, či nikoliv. Zatímco maďarská strana poukazovala na mnohá ekologická rizika, spojená se skutečností, že nádrž se nachází hned na začátku maďarské části toku Dunaje, českoslovenští odborníci odmítali další dlouhé vědecké studie, které by potvrdily či vyvrátily maďarské obavy. V červenci 1991 se nakonec Československo rozhodlo ve stavbě pokračovat. Již vynaložené náklady na výstavbu byly nemalé a případné zastavení prací by znamenalo velké ztráty.
Do listopadu téhož roku bylo vytvořeno celkem 7 alternativ (některé měly další podvarianty), jak VDG dobudovat. Upravit vodní dílo tak, aby fungovalo bez objektů na maďarské straně. Nejlépe byla hodnocena první z variant, byla však vzhledem k situaci nerealizovatelná.
Vítěznou se nakonec stala varianta C, následovala pak možnost D v modifikaci DC. Ta by si však vyžádala vystavění celého komplexu přehrad pod Petržalkou, což bylo ekonomicky příliš nákladné. Podle vítězného návrhu tedy mělo být vodní dílo dostavěno jen v omezené podobě a tak, aby nezasahovalo na území Maďarska (tj. Některé z již dokončených staveb, které se nacházely na československém území, tak musely doplnit ještě další. Jejich realizace byla rozdělena do dvou etap (nejprve urychlené dobudování nezbytných objektů, později dokončení elektráren a zbytku komplexu).
Vodní elektrárna u Čunova s instalovaným výkonem 24,2 MW; zajišťující dohodnuté množství vody 400 m³/s pro původní koryta Dunaje. Doplňují ji plavební kanály a sportovní zařízení. Většina toku řeky byla následně odkloněna na československé území do přívodního kanálu 23. října 1992; původní koryto bylo sice ponecháno, průtok v něm byl ale snížen.
Slepá ramena Dunaje byla částečně zasypána a jistým způsobem poupravena. Mezi hrází přívodního kanálu a původním ramenem zůstaly odříznuty na umělém ostrově celkem tři vesnice - Bodíky, Vojka nad Dunajom a Dobrohošť. Ve své tehdy provizorní podobě tak bylo vodní dílo uvedeno do provozu v říjnu 1992. Sekundární části stavby (elektrárna apod.), umístěné poblíž Gabčíkova, se spustily v roce 1996 už samostatným Slovenskem.
Vodní dílo Gabčíkovo
Odstoupení Maďarska od smlouvy bylo i po dobudování vodního díla předmětem dlouholetého mezinárodního právního sporu mezi Slovenskem a Maďarskem. Zdlouhavá jednání mezi oběma znesvářenými stranami, která probíhala mezi lety 1989 a 1992 i později, nevedla k úspěchu. V roce 1997 podaly smluvní strany celý spor k mezinárodnímu soudu v Haagu. Ten uznal, že země neměla od smlouvy odstupovat a že ČSFR byla oprávněna ve výstavbě pokračovat, ne ji však uvést do provozu.
V jednáních mezi Slovenskem (které po rozdělení ČSFR převzalo veškeré závazky za tento problém) se pokračovalo i v prvním desetiletí 21. století, ne však již tolik energicky. Výroba elektrické energie - 8 hydroagregátů je schopno generovat 720 MW. Stabilizace toku řeky znamenala zlepšení environmentálních parametrů.
Největší vodní dílo Slovenska se nachází asi 40 kilometrů východně od Bratislavy. Není to pouze přehrada, nýbrž komplex vodních staveb, které člověk musí vidět na vlastní oči, aby pochopil.
Počátek realizace tohoto projektu se váže k roku 1977, kdy byla podepsána mezi Československem a Maďarskem smlouva o výstavbě a provozu společné soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros. Důvodem byly opakované záplavy, podmývání Bratislavy i občas špatná splavností řeky.
V létě 1989 se rozhodlo ještě socialistické Maďarsko zastavit stavbu. Československo sice zvolilo vyčkávací strategii, ale stavba ve skutečnosti nepokračovala. Po pádu komunismu ( 31. října 1989) vystavil maďarský parlament definitivní stopku pracím v Nagymaros. U nás revoluce zase až tak důležitá pro tuto stavbu nebyla, jelikož zásadní rozhodnutí přišlo až 18. listopadu 1991, kdy byly práce na slovenské straně vodního díla opětovně zahájeny.
Ještě v říjnu roku 1991 došlo ke spuštění elektrárny se současnou výstavbou plavebních komor. Ani rozdělení Československa nic neznamenalo. Samostatné Slovensko nakonec celou stavbu dokončilo.
Od roku 1993 řešil spor Gabčíkovo-Nagymaros 1993 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Konečný verdikt zazněl až 26. září 1997. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že smlouva z roku 1977 mezi Maďarskem a Československem o výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros je stále v platnosti. Maďarsko nemělo právo ji vypovídat ani zastavit práce. Československo naopak mohlo pokračovat, ale uvést dílo do provozu.
V dnešní době má toto dílo všestranné využití - výroba elektřiny, regulace toku, bránění záplavám i rekreace. Z vrcholu gabčíkovské přehrady lze pozorovat, jak v plavební komoře mizí voda mezi vysokými betonovými stěnami a z velké lodě se stává malá lodička.
Vodní dílo Gabčíkovo je významná a zajímavá stavba, kterou si lze prohlížet při procházce po okolí, ale také z vyhlídkové plošiny, která je součástí řídící věže. Na vyhlídkovou plošinu nutno vystoupat 46 schodů po kovovém schodišti.
Skupina turistů se tlačí u zábradlí na vrcholku gabčíkovské přehrady a pozoruje, jak v plavební komoře pod jejich nohama rychle mizí voda. Z obrovského tankeru se rázem stane jen "maličká lodička" na dně obří nádrže.
O vodním díle Gabčíkovo si můžeme myslet, co chceme. Můžeme ho zatracovat, protože narušil ekologické poměry na obrovském území. Anebo ho můžeme obdivovat, protože jde opravdu o jedinečné technické dílo. Ať tak či onak, Gabčíkovo je vyhledávanou turistickou atrakcí.
Turisté postupně objevují i celou oblast Malého žitného ostrova, což je území ohraničené z jedné strany umělým kanálem, který vede vodu k hrázi gabčíkovského díla, a ze strany druhé původními rameny Dunaje.
"Bude to velmi vyhledávaná turistická oblast," odhaduje Ladislav Gáll, ředitel podniku Vodohospodářská výstavba, která gabčíkovskou přehradu postavila. "Je to opravdu hezký kousek krajiny," dodává.
Atrakce Vodního díla Gabčíkovo
Vodní dílo Gabčíkovo nabízí několik zajímavých atrakcí, které lákají turisty z různých koutů světa:
Projížďky lodí
Mezi nejvyhledávanější turistické atrakce patří během letních měsíců především projížďka po vodní nádrži. Lístek je možné zakoupit na parkovišti, které je přímo na přehradě. Anebo si můžete zaplatit výlet na lodi už v Bratislavě.
Záleží pak jenom na vás, na vašem času a stavu vaší peněženky, jakou trasu zvolíte. Budete-li chtít, můžete po Dunaji doplout až do Budapešti.
Příjemná výletní loď Ondava nabízí základní dvě projížďky - jednohodinovou a dvouhodinovou. Pokud si připlatíte, můžete se vydat na delší výlet proti proudu třeba do Čuňova.
Právě tady na podzim 1992 vyřkl tehdejší ředitel Vodohospodářské výstavby Július Binder památné slovo: "Sypte!". Vydal tím pokyn desítkám nákladních aut, aby i přes protesty Maďarska přehradily původní koryto Dunaje a odvedly podstatnou část vody do umělého kanálu.
Na čuňovské hrázi funguje už několik let velmi vydařená galerie, která představuje významné umělecké výtvory nejen ze Slovenska, ale i z ciziny. Je tu rovněž areál vodních sportů, kde si zájemci mohou sjet divokou vodu na raftech.
Lodí je ovšem možné dojet až do Štúrova anebo do Bratislavy a rovněž do už zmiňované Budapešti. Co si vyberete.
Cyklistika
Oblast mezi Bratislavou a Komárnem si rovněž oblíbili milovníci cyklistiky. Ale i sváteční cykloturisté si tu mohou přijít na své. Výhodou Malého žitného ostrova je, že tu prakticky nejsou žádné kopce, maximálně takové kopečky, zvýšeniny a dolíky.
Mezi Bratislavou a Komárnem je okolo dvou set kilometrů cyklistických stezek, které většinou vedou po asfaltových hrázích a cestách. A záleží jenom na vás, jestli zvolíte levý, nebo pravý břeh gabčíkovské přehrady.
Pokud budete chtít během jízdy změnit stranu a dostat se na druhý břeh umělého kanálu, existuje jediná možnost: nalodit se v obci Vojka nad Dunajem na tamní trajekt, kterému se tady říká kompa. Místní si sice stěžují, že není moc velký, že se tam občas nevejdou všechna auta, ale s kolem určitě nebudete mít problém. Kompa jezdí po celý den od půl deváté ráno do půl desáté večer.
Příroda
Ačkoli gabčíkovská přehrada znamenala výrazný zásah do unikátní přírody v okolí dunajské ramenné soustavy, takzvané vnitrozemské delty, přesto se Malý žitný ostrov stal součástí Chráněné krajinné oblasti Dunajský luh.
Byla vyhlášena před šesti lety a zahrnuje území o rozloze větší než dvanáct tisíc hektarů. Dunajský luh je jedinečný především svou kombinací lužních lesů, mokřadů, luk a vodních ploch. Procházka po tomto území opravdu stojí za to. Nemusíte mít ani turistického průvodce, stačí se jen tak toulat...
U obcí Rusovce a Vojka nad Dunajem navíc vzniklo po těžbě štěrkopísků (které se využívaly při stavbě gabčíkovského vodního díla) několik jezer, které se stávají vyhledávaným místem rekreace a vodních sportů.
Na Malém žitném ostrově postupně vznikají i další turistické atrakce a zázemí, jako jsou restaurace, penzióny či půjčovny kol.
Vodní dílo Gabčíkovo v číslech
Níže je uvedena tabulka s klíčovými údaji o Vodním díle Gabčíkovo:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha přehradní nádrže | 46 km² |
| Instalovaný výkon elektrárny | 720 MW |
| Roční výroba elektřiny | cca 8% spotřeby Slovenska |
| Počet plavebních komor | 2 |
| Rozměry plavební komory | 34 x 275 metrů |
| Výškový rozdíl překonávaný loděmi | 16 - 23,3 metru |
Vodní dílo Gabčíkovo nabízí vyhlídkové plavby po Dunaji, s možností navštívit moderní muzeum Danubiana, nebo i známý areál vodních sportů Čunovo. Na výběr jsou čtyři vyhlídkové plavby, do Čunovo, Štúrova, Ostřihomi a do Budapešti. Plavba trvá 1 až 5 hodin, samozřejmě podle délky trasy.
Dominantou tohoto díla, je dozorčí věž, kterou je vidět už z dálky.
V Vodním díle Gabčíkovo se zrcadlí schopnost člověka sladit své zájmy s potřebami přírody.
Můžete ho zatracovat, protože narušil ekologické poměry na obrovském území. Anebo ho můžeme obdivovat, protože jde opravdu o jedinečné technické dílo.
Autem z Bratislavy směrem na Rusovce a Čuňovo. Z hlavní silnice vás cedule dobře navedou až ke gabčíkovské přehradě. Do Gabčíkova jezdí z Bratislavy rovněž autobus. Do Gabčíkova je možné doplout z Bratislavy výletní lodí.
Možnosti ubytování přímo na Malém žitném ostrově nejsou příliš rozsáhlé. Ale není problém bydlet v Bratislavě (autem do Gabčíkova půl hodiny).
Gabčíkovo nabízí vyhlídkové plavby po Dunaji, s možností navštívit moderní muzeum Danubiana, nebo i známý areál vodních sportů Čunovo.
Mapa Vodního díla Gabčíkovo
Zanechat komentář