Česká Kanada: Malebná krajina plná zajímavostí

Česká Kanada je malebná krajinná oblast a turistická destinace. Rozkládá se na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem. Administrativně leží celá v okrese Jindřichův Hradec ve východním výběžku Jihočeského kraje, z fyzickogeografického hlediska je částí Javořické vrchoviny.

Víte, že máme Kanadu blíž, než bychom si mysleli? A dokonce naši vlastní, českou. Oblast zvanou Česká Kanada najdete na pomezí jižních Čech a jižní Moravy. Leží mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a obcí Kunžak.

Oblast se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny a do velké míry se kryje s Javořickou vrchovinou (ovšem bez samotné Javořice). Nachází se převážně v nadmořské výšce 500-700 metrů, řadou vrcholů tuto výšku přesahuje - nejvýše Vysoký kámen (732 m) poblíž Kaprouna, dále Kunějovský vrch (724), Studnice (722), Větrov (713) a další.

Hydrologicky leží oblast na hlavním evropském rozvodí mezi úmořím Severního (povodí Labe) a Černého moře (Dunaj), pramení zde řada potoků, které se roztékají do všech světových stran. Západní část odvodňuje Koštěnický potok, střední část převážně Dračice, nejjižnější okraj Romavský potok, sever spadá do povodí Hamerského potoka (přítok Nežárky), vše na povodí Lužnice.

V oblasti se nachází množství malých i větších vodních ploch, mezi největší patří rybníky Osika, Walden, Dolní Panský rybník nebo vodní nádrž Landštejn.

Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z (rovněž slepé) tratě č. Samotná oblast je protkána sítí pěších turistických stezek i cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Páteřními stezkami jsou červená značka Slavonice - Landštejn - Kaproun - Kunžak (dále do Jindř.

Milujete výlety na kole, ať už o samotě nebo s rodinou? Objevujte Českou Kanadu plnou turistických cílů ze sedla kola a užijte si projížďku kouzelnou ...

Milujete procházky přírodou? Projděte stezku Českou Kanadou! Krásné vesničky, tajemné lesy, skaliska, zajímavé balvany a kouzelné krajiny přírodního ...

V turistické oblasti Česká Kanada čeká každého malého cestovatele dobrodružství plné zábavy!

Historie a vznik názvu Česká Kanada

Autorem označení Česká Kanada se stal v druhé polovině 20. let 20. století jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák, pražský novinář, esejista, propagátor aktivního života v přírodě a velký jindřichohradecký patriot. Inspirovala ho jeho předešlá cesta po Severní Americe, během níž si uvědomil, že k nastartování turistického ruchu v jeho krásném rodném kraji je nezbytná promyšlená propagace.

Po návratu do Československa viděl narůstající zájem o cestování do zahraničí a tyto postřehy ho vedly k vytvoření exoticky znějícího názvu, kterým chtěl zviditelnit svůj rodný kraj. Česká Kanada, jak ji ve třicátých letech vnímal J. A. Trpák, zabírala prakticky celé Jindřichohradecko a město Jindřichův Hradec bylo v jakémsi pomyslném centru. Trpákova vysněná Česká Kanada opisovala velkou symbolickou kružnici okolo Jindřichova Hradce. Její hypotetickou součástí se tak někdy stávaly i Počátky, Nová Včelnice, Deštná, zámek Červená Lhota, Stráž nad Nežárkou, nebo dokonce Třeboň.

Rozlehlou romantickou krajinu rybníků a lesů popsal J. A. „Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. Díky spolupráci místních komunálních politiků, podnikatelů v oblasti rekreace i různých nezištných turistických aktivistů se pojem Česká Kanada během třicátých let mezi rekreanty a turisty rychle vžil.

Název byl poprvé oficiálně použitý v roce 1928 a poté se vžil mezi lidmi. Po roce 1948 se označení Česká Kanada na veřejnosti běžně nepoužívalo, ale nadále přežívalo mezi turisty, vodáky a trampy. Oblast České Kanady se v té době více přesunula k pohraničním lesům na východ od Jindřichova Hradce.

Po roce 1948 označení Česká Kanada zmizelo z veřejného užívání, neboť komunistický režim neměl zájem propagovat lokality oslavující Západ, a už vůbec ne turistický ruch v pohraničí podél Železné opony. Název však stále přežíval mezi trampy a vodáky, kteří lokalitu ve svém vnímání postupně zúžili na odlehlé pohraniční lesy mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicemi. Na konci 80. let tak byla Česká Kanada těmito komunitami nejčastěji chápána jako liduprázdná oblast lesů a rybníků mezi Českým Rudolcem, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem.

Roku 1994 byla oblast vyhlášena jako přírodní park Česká Kanada.

Přírodní park Česká Kanada, který byl roku 1994 vyhlášen tehdejším okresním úřadem v Jindřichově Hradci, respektive nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. Oficiální česká regionalizace agentury CzechTourism chápe Českou Kanadu jako součást turistického regionu a (totožné) turistické oblasti Jižní Čechy. V jejím rámci vymezená oblast destinačního managementu „Česká Kanada“ zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města Jindřichův Hradec, Dačice, Deštná, Nová Včelnice. Je tak bližší původnímu pojetí J. A.

A víte, že na 49. Za tímto originálním pojmenováním stojí pražský novinář Jaroslav Arnošt Trpák, který je původem z Jindřichova Hradce. Snažil se o propagaci aktivního pobytu v přírodě a turistiky. Ve 20. letech 20. století se vypravil do Severní Ameriky, kde našel inspiraci pro název, který podle jeho mínění mohl nalákat turisty do jeho rodného kraje a vytvořit z něj populární turistickou oblast.

Zajímavosti a turistické cíle v České Kanadě

Čím připomíná „pravou“ Kanadu? Zachovalá a čistá příroda, to je to, čeho si na České Kanadě návštěvníci i místní obyvatelé nejvíce cení. Nejen magická příroda, ale i tajemné skály a balvany lákají návštěvníky České Kanady k prozkoumání.

• Hrad Landštejn: Symbolem a dominantou oblasti je rozsáhlá zřícenina hradu Landštejn. Zříceninu hrad Landštejn z počátku 13. století najdete tři kilometry od Starého Města pod Landštejnem. Stojí v nadmořské výšce 650 metrů a jeho dominantou je přístupná hranolová hradní věž zvaná Velká, odkud je při dobré viditelnosti možné spatřit i vrcholky dolnorakouských Alp. Landštejn je přístupný veřejnosti v období od května do září s výjimkou pondělí. Románská pevnost v lesích České Kanady - to je hrad Landštejn. Historické město Jindřichův Hradec se pyšní překrásným historickým centrem a třetím nevěším památkovým areálem v Česku. Zámek a hrad v Jindřichově Hradci si čas od času vybírají filmaři.
• Skalní útvary: Pro Českou Kanadu jsou typické nejrůznější žulové skalní útvary. Asi nejznámější je díky svému tvaru a názvu skalní útvar Ďáblova prdel poblíž osady U Panského lesa. Název není třeba vysvětlovat. Nejvtipnější balvan České Kanady. Každý výletník chce mít památeční snímek s tímto originálem. Skalní útvar Ďáblova prdel se nachází v přírodním parku Česká Kanada, jihovýchodně od obce Kunžak.
• Vysoký kámen: Vysoký kámen (někdy také Markův kámen) je díky 738 metry nejvyšším bodem přírodního parku Česká Kanada. Vrchol tvoří obrovské balvany, na kterých lze vidět misky zadržující vodu. Vysoký kámen je nejvyšším bodem České Kanady.
• Kačležský rybník: Kačležský rybník je díky 197 hektarům největším rybníkem České Kanady a pochází již z 16. století.
• Zaniklá vesnice Pfaffenschlag: Ruiny zaniklé středověké vesnice Pfaffenschlag se nachází v lese 3 km severozápadně od Slavonic. Dostanete se k nim po červené turistické trase ze Slavonic. Ruiny byly objeveny v létě roku 1958. Pravděpodobně zde středověkou vesnici tvořilo šestnácti usedlostí, mlýn, hospodářské budovy, sklepy a podzemní chodby. Vesnici podle pověsti rozbořili a vypálili Švédové během třicetileté války.
• Přírodní rezervace: Přírodní rezervace se nachází asi 2 km od obce Navary u Starého Města pod Landštejnem. Jedná se o bývalé pastviny s vřesovišti a rozsáhlými porosty jalovce obecného. Přírodní památku Gebhárecký rybník tvoří, jak je patrné z názvu, rybník s vyvinutými rašelinnými společenstvy.
• Obludiště v Dolní Pěně: Od června 2019 můžete v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce zabloudit v největším keřovém labyrint ve střední Evropě zvaném Obludiště . Na ploše 6000 m2 najdete asi 3 kilometry cestiček. Chcete vidět, jak vypadá největší bludiště vytvořené z habrů ve střední Evropě?
• Jindřišské údolí: Trasa je dlouhá cca 11 kilometrů a vede Jindřišským údolím podél Hamerského potoka po červené turistické značce mezi Jindřichovým Hradcem a Malým Ratmírovem. Užijete si procházku mezi skalnatými svahy a suťovými lesy spojenou s výhledy na přirozené meandry Hamerského potoka.
• Lanový park ve Starém Městě pod Landštejnem: Pokud vás prohlídky muzeí a hradů nelákají anebo chcete zabavit děti, můžete se vyřádit v lanovém parku ve Starém Městě pod Landštejnem. Najdete tu více než 21 vysokých lanových překážek, i lehčí verze pro menší návštěvníky.
• 15. poledník v Jindřichově Hradci: Místo, kterým prochází 15. poledník východní délky označuje čára na nároží proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci. O 15.
• Aquashow sv. Florián v Jindřichově Hradci: Jedinečná aquashow je k vidění každý den od 9 hodin (vždy v celou hodinu) v novém centru sv. Florián v Růžové ulici v Jindřichově Hradci.
• Dačice: V Dačicích byl vynalezen kostkový cukr. V jižních Čechách navštivte zámek v Dačicích. Je dobře dostupný, tvoří dominantu Havlíčkova náměstí. Věž kostela sv. Vavřince je chloubou dačických renesančních staveb. Námaha, kterou vynaložíte k výstupu na její ochoz, bude odměněna nezapomenutelným výhledem. V Dačicích mezi Telčí a Slavonicemi navštivte Letecké muzeum Viléma Götha.
• Valtínov: V okolí vesnice Valtínov najdeme nejen kaskádu překrásných rybníků, ale také řadu žulových balvanů se skalními mísami. Poblíž Valtínova stojí také rozhledna a zábavně-naučný lesopark U Jakuba. Rozhlednu a lesopark u Jakuba najdete v blízkosti obce Valtínov mezi Jindřichovým Hradcem a Dašicemi.
• Český Rudolec: V Českém Rudolci nedaleko Landštejna, v srdci přírodního parku Česká Kanada, je farma, která se věnuje chovu bizonů amerických. Bizon americký coby symbol České Kanady? Ano, tato mohutná zvířata můžete pozorovat na místních pastvinách.
• Graselova sluj u Slavonic: V jižních Čechách se můžete u Slavonic seznámit s tajemnou Graselovou slují. Slavonice jsou překrásným a ojedinělým souborem goticko-renesančních památek.
• ZOO Dolní a Horní Pěna: Soukromou zoologickou zahradu můžete navštívit u Jindřichova Hradce. Nachází se mezi obcemi Dolní a Horní Pěna.
• Rozhledna Rýdův kopec u Děbolína: Rozhledna Rýdův kopec se tyčí na stejnojmenném vrchu u obce Děbolín, části města Jindřichův Hradec.
• Muzeum fosilií v Roseči: V Roseči na Jindřichohradecku v jižních Čechách si nenechte ujít návštěvu unikátního Muzea fosilií.
• Houbový Park u Třeboně: Při návštěvě chráněné krajinné oblasti Třeboňsko objevíte na její východní hranici Houbový Park. Je to doslova dětský ráj.
• Telč: Zámek Telč najdete v nádherném stejnojmenném městě. Stojí na náměstí, nad meandrem Telčského potoka. Město Telč je zařazené na seznamu památek UNESCO a sklízí každoročně obrovský obdiv návštěvníků. Nádherné město Telč si můžete vychutnávat z výšky. Na kopci Oslednice nad městem totiž stojí 36 m vysoká železná konstrukce.
• Hrad Roštejn: Hrad Roštejn najdete na skalnatém vrchu ve výšce 677 m nad obcí Doupě v romantické krajině Javořických vrchů.
• Zámek Kamenice nad Lipou: Cihlová a bílá. To jsou dvě barvy, které vám padnou ihned do oka při pohledu na Zámek Kamenice nad Lipou.

Tipy na závěr

• Máte rádi ovčí sýry, jogurty, jehněčí maso a další dobroty s jasným původem od českého zemědělce?

Nalákal vás malý průvodce Českou Kanadou? Mrkněte se na více informací o oblasti České Kanady na stránce ckanada.cz.