Svatá Helena: Tipy pro nezapomenutelnou dovolenou

Malý ostrůvek Svatá Helena, náležící Spojenému království, leží uprostřed Jižního Atlantiku tisíce kilometrů od jakékoliv civilizace. Žije tu zhruba 4.500 obyvatel.

Mapa ostrova Svatá Helena

Svatá Helena v kostce

Jedno z nejodlehlejších letišť na světě bylo veřejnému provozu otevřeno sice až v roce 2017, ale už má za sebou bohatou historii. První práce na zbrusu novém letišti začaly v roce 2012, celý areál byl dokončen v roce 2016. V dubnu téhož roku byl naplánován první slavnostní přílet společnosti British Airways z Kapského Města, nicméně ani opakovaně se letounu kvůli extrémnímu větru nepodařilo přistát a musel tak být odkloněn zpět na pevninu.

Později se ukázalo, že problém s větry je a bude na letišti stálý a tudíž investice za několik stovek milionů liber byla zcela zbytečná. Svatá Helena sice získala letiště, ale nedalo se na něm přistát. Po dalších úpravách přistávací dráhy za dalších několik desítek milionů liber však bylo docíleno alespoň kompromisu, že ze severní strany, kde jsou turbulentní větry menší, budou moct na letišti přistávat alespoň menší letadla do kapacity zhruba 120 cestujících. První komerční let, na který si každý může koupit letenku, na letišti přistál 18. listopadu 2017 z Johannesburgu.

Letišti slouží jeden malinký terminál, který spíše připomíná skromnou autobusovou stanici, nicméně odbavovací proces je úplně standardní jako na každém jiném letišti. Otevírací doba letiště je vždy ve dny, kde letí pravidelný spoj od 10:00 do 16:00. Oficiální stránky letiště jsou sthelenaairport.com.

Doprava na Svaté Heleně

Ať už přilétáte na letiště Svatá Helena, nebo z něj odlétáte, přečtěte si naše praktické tipy a doporučení. Získejte tipy k dopravě do centra i z dalších letišť v okolí.

Služby na letišti Svatá Helena

Získejte více tipů pro cesty z letiště Svatá Helena. Podívejte se i na další místa na Svaté Heleně, která stojí za to vidět a navštívit.

České vesnice v Banátu: Tip na výlet

Rozvoj šetrné turistiky v Banátu je jednou z mála možností, jak ekonomicky pomoci našim krajanům v oblasti českých vesnic. Již deset let se snažíme vymýšlet další a další turistické atrakce. Vyznačili jsme přes sto kilometrů turistických cest, vše jsme zpřístupnili přes mapy.cz, vydáváme nový atlas, otevřeli jsme lezecký resort kousek od naší vesnice, půjčovnu kol a koloběžek.

Odstartovali jsme také rybaření na Dunaji, pustili jsme se i do velkých pohoří a také české části Srbska. Velkou letní výzvou je vodáctví, v oblasti je několik sjízdných řek - Nera a Cernei. Obě se nachází v národních parcích a návaznost těchto řek na Banát je maximální.

Pokud jde o stanování ve volné přírodě, je to při zachování až trampských pravidel vyjma národních parků bez problémů. V areálu českých vesnic vás však prosíme o využití služeb krajanů. Ubytovacích kapacit je skutečně dost, navíc poplatek za ubytování je jedna z nejvýznamnějších forem pomoci. V rumunsky mluvících oblastech dostanete na otázku Putem si instalate korte (můžeme si postavit stany) téměř vždy kladnou odpověď, stejně tak na otázku Putem si face foc (fáče fok), tedy zda si můžete rozdělat oheň. Je to svobodná země.

Opět všude doporučujeme aplikaci Mapy.cz, v Banátu funguje bezchybně i při menším odchýlení od trasy. Dalšími tipy na výlety jsou pak (kromě už zmiňovaného Bígru, kam lze dojít z Eibenthalu pěšky za pár hodin) ostatní české vesnice v Rumunsku: Svatá Helena, Gernik, Rovensko. Musíte se ovšem přemístit asi 80 kilometrů západně a to bez auta možné není. Ke všem zmíněným vesnicím vedou cesty značené Klubem českých turistů a všude se lze snadno doptat po ubytování.

Lépe je si ho zajistit předem, ale mimo prázdniny se domluvíte všude bez objednání, jen musíte v hospodě natrefit na správného člověka. Nabízíme jednu z mnoha variant. Logisticky nejjednodušší (díky blízkosti hlavní silnice) je vyjít ze Svaté Heleny na Gernik. s převýšením 500 metrů, ale lze si to atraktivně prodloužit značenými odbočkami a okruhy, které se vrací zpět na základní červenou (značeno KČT). Odbočky ke Kulhavé skále a Turecké díře vám tak mohou zpestřit cestu. Orientačně nejsložitější je to na hřebínku hned za Svatou Helenou, u větrníků byste neměli minout odbočku doleva a pak intuitivní traverz k brodu přes potůček.

Gernik vás nadchne: skvělá hospůdka, pekárna, domácí prodej medu a slivovice... Objednejte si přes telefon ubytování, dostanete teplou sprchu a peřinu za lidovou cenu. Ráno si projděte vesnici - jak Malou stranu, tak Velkou stranu. Až budete na místě, jednoduše pochopíte, proč právě tyto názvy. No a pak se vydejte do 15 km vzdáleného Rovenska. Je to jedna z nejhezčích banátských cest. Už po 4 kilometrech vás čeká banátská perla v lokalitě U Petra -takzvané mlýnky či vodenice: dodnes funkční soustava mlýnků se stavidly, náhony a žernovy na čistém potoce s tůňkami, kde se dá trochu vykoupat. Udělejte to, protože vás čeká peklo ve formě prudkého stoupání.

s rumunskými salašemi. I vy přes dvě menší salaše projdete, pozor na pejsky. Těsně před Rovenskem se vám otevře pohled na severní stranu pohoří Banát a hned pochopíte, kde jsou schovaní rumunští medvídci. Kdyby náhodou paní hospodská zrovna krmila zvířata, zpestřete si čekání na návsi prohlédnutím krásné studny. Třetí den se pohodovým dvou až tříhodinovým sestupem dostanete do vesnice Sichevița s rumunsko-srbským obyvatelstvem. Dejte si pivko, abyste v klidu počkali na vámi domluvený odvoz k autu, které jste nechali ve Svaté Heleně.

Také je možné projít všech pět vesnic (kromě Šumice) jedním vandrem, ale je nutno mít respekt před trasou Bígr - Rovensko či naopak. Je to víc než 30 km s více než kilometrovým nastoupáním, značka se občas ztrácí a s vodou to není tak úplně veselé. Jen Šumice je ztracena na severním okraji karpatského předhůří (často nazývaného pohoří Banát). Navštívit ji je možné buď odbočením doprava z cesty Caransebeș - Oršova v obci Jablanica, nebo při motorizované návštěvě Rovenska. V její blízkosti je lokalita Český mlýn a v blízké vesnici Prigor romantický klášter. Měl by tam být otevřený Magazin mixt - smíšené zboží (2019). Šumice je bohužel ukázkou toho, jak by dopadly ostatní vesnice bez pomoci zvenčí.

Také se musíme zmínit o českých obcích v Srbsku: vesnice Česko Selo a Kruščica i městečko Bela Crkva. i s čekáním na přechodu slabá hodinka, Srbové už také akceptují na základě mezivládní dohody i občanský průkaz. Pas mít samozřejmě můžete. Kulinářsky je to skvělá oblast, bude se vám moc líbit. Ve druhé části roku 2020 by měla být propojena červenou turistickou stezkou Svatá Helena a Kruščica. Tam žije na jednom místě nejvíce českých dětí na světě mimo Českou republiku. Vše tam má na povel skvělá učitelka Alenka Havlová (2025) a určitě vám pomůže s ubytováním a naplánováním pobytu.

Další tipy na výlety v okolí

• Výlet k dolům a zašlé slávě Eibenthalu. Dnes už jsou zde jen torza budov a hlavní šachty, dnes už bohužel nepřístupné. Je to pohodovka pro rodiny s dětmi a dokonce i s kočárkem nebo na kole (takový výlet už v Banátu nenajdete). Tam a zpět je to 10 km. Pokud někdo běháte, je to asi jediná možná banátská desítka s menším převýšením, lze udělat i okruh a vrátit se po trase bývalé železnice, která vede kousek od vsi.
• Výlet do další české vesnice Bígr je dlouhý 42,7 km (tam i zpět) s převýšením 1418 metrů. Lze jej rozložit na dva dny a domluvit si ubytování na Bígru. Atraktivní je, že se zpátky můžete vrátit jinou trasou. a při troše odvahy i na koloběžkách. Ta druhá, kratší, ale drsnější cesta, je značená červeně; denně po ní chodili horníci z Bígru do šachty na Ujbányji. Musíte nastoupat do 900 metrů na horu Kopřiva (Urzica), abyste výškové metry ihned ztratili v údolí romantické říčky Sirina. A pak zas do kopce. Předchozí větu bychom ovšem mohli nakopírovat a vkládat ji do každé trasy.
• Ve starých římských lázních se můžete projít secesním historickým centrem (po revoluci hodně zchátralo, ale už se pomalu opravuje), vykoupat se v termálních bazénech anebo to zpestřit výšvihem na Domogled. Délka je 7,4 km a převýšení 1000 metrů. Kousek dál proti proudu říčky Cerna jsou nejtěžší evropské lezecké terény, kde se vyřádil Adam Ondra. Nezapomeňte se cestou zpět do Oršavy zastavit u čarokrásného secesního nádraží, které se nachází mimo město u hlavní silnice Caransebeș - Oršava a ocenil ho i David Vávra ve svém pořadu Šumné stopy. A proč název Herkulovy lázně (Baile Herculane)? No protože si tu podle antických bájí léčil zranění Herkules, fakt. Tato oblast byla součástí antického světa v době, kdy jsme u nás v Čechách neměli ani internet.
• Pár kilometrů nad Baile Herculane se nachází rekreačně lázeňský komplex Sapte Izvoare (Sedm pramenů). V sezóně je to však jen pro otrlé. Do říčky Cerna, která protéká městem, se z rozpukaných skal vrhá voda z horkých sirných pramenů. No a kdybyste měli toulavou náladu a čas, tak z Baile Herculane se dá vystoupat na pohoří, po jejichž hřebenech se dá dorazit až na Retezat, Paring a ostatní rumunské velehory.
• Výlet na vyhlídku Cucuiova je dlouhý 12,7 km s převýšením 457 metrů. Vyhlídka Cucuiova vás nadchne, osloví vás dunajské panorama. Na vlastní oči můžete vidět, jak se Dunaj v soutěskách Cazane Mare a Cazene Mic (Velký a Malý kotel) 10× zúží, aby se probil mezi karpatské kopce.

K jeskyni Ponicova se musíte dopravit autem. U Dunaje odbočíte doleva směrem na vesnici Dubova. Ještě před ní uvidíte dole pod vámi betonovou „židli“. Auto nechte na plácku u silnice a vydejte se po proudu potoka do ohromné a zatím volně přístupné vápencové jeskyně. Je plná krasových útvarů a opravdu rozlehlá. Vezměte si s sebou čelovku a počítejte s tím, že část cesty budete brodit potokem. Cesta je bezpečná, jen dejte pozor při slézání ze žebříků na začátku jeskyně. Jeskyni lze projít a probrodit až do Dunaje.

Pokud chcete soutěsku nejen vidět zhůry, ale i si ji proplout, rumunský turistický průmysl je na vás připraven. U monumentální třicetimetrové novodobé sochy krále Decebala je několik půjčoven lodí. Vám samotným loď nepůjčí, ale za cca 30 Lei/osoba vás provezou malou i velkou soutěskou tam a zpět. Nemyslete na to, že je pod vámi 82 m vřící vody, stojí to za to. Když bude dobrý stav vody, vplujete s lodí až do výše zmiňované jeskyně Ponicovy. A k tomu Decebalovi. Byl to slavný dácký král, který v prvním století bojoval s Římskou říší.

Trochu náročnější, ale o to krásnější trasa je trek na horu Traskavec (rumunsky Trescovat). Z Traskavce lze po značených cestách (zelená a červená) dojít až na Eibenthal. Je to opět hora na břehu Dunaje. Máme tu další tip na krásnou oblast a římskou stezku: podél říčky Nery, která většinu své poutě protéká přes Národní park Cheile Nerei-Beușnița a nakonec se blízko srbské Bele Crkve (s výraznou českou menšinou) vlévá do Dunaje. 20 km severně od Rovenska. Je to ale celodenní výlet. V době deště trochu kloužou vápencové terasy a mohou se zkomplikovat dva brody na turistické cestě. Také byste měli mít dobře naplánovaný návrat (třeba se předem dohodnout na odvozu z cíle).

Je to opravdu liduprázdná oblast, na cestě minete i tajuplné Lacul Dracului (dračí jezírko). Po 30 kilometrech je však možné přespat v kempu blízko pastravarie, což je rumunsky „pstruhárna” - tedy sádky na potoce Bei s nedalekými vodopády, kde vám po předchozí dohodě připraví čerstvé grilované pstruhy a o víkendu dokonce otevřou stánek.

Na výlet na vyhlídku se jde z vesnice Dubova. Auto lze nechat u hlavní silnice u plotu fotbalového hřiště nebo u jednoho ze dvou obchodů. Jeden z nich má české majitele a dostanete tam i točené pivo (situace z roku 2019). Poté následuje prudký výšvih na skály a pak procházka po vršku, kde se nachází hned několik vyhlídek. Délka 4,5 km, převýšení 350 metrů. Pohodový výlet na vyhlídku Znamana s krásným výhledem přes (dopoledne zamlžený) Dunaj na Srbsko. Eibenthálští borci Lojza a Jeník tam mají skromné salaše, dá se s nimi domluvit nocleh s grilováním a ohýnkem. V Rumunsku ovšem není malých ohňů.

Historie a současnost Svaté Heleny

Dopřejte si dokonalý servis při putování Banátem! Kdo nebyl U Medvěda, nebyl v Banátu. Historie Banátu je široká. Majitelé tohoto území se měnili. Od roku 1718 Banát patřil rakouské monarchii. Začala zde první kolonizace území. V několika kolonizačních vlnách v Banátu postupně zakládali příchozí osadníci různých národností vesnice. V jeho hornaté části však zůstávala zpustlá divočina. Zalidnit i tento kraj bylo velkým zájmem vlády nejen z důvodu hospodářského, ale také kvůli ochraně území.

Impuls k osídlení českých přistěhovalců dal v 19. stol. Gyorgy Magyarly, bohatý podnikatel z Oravice. Sepsal s vojenskou správou smlouvu. Výhodně si od tehdejší vlády pronajal lesy v hornaté části Banátu, kácel je a prodával dřevo. Z důvodu nedostatku pracovních sil vyslal do Čech náboráře, kteří lákali lidi do této oblasti za prací. Nabízeli jim půdu k obhospodařování, slušný plat a dřevo na stavbu domů. V naději na lepší život se do Banátu postupně podařilo dostat stovky Čechů (nejprve z Plzeňska, Klatovska, později pak i z mnoha dalších oblastí Čech... např. z Domažlicka, Kladenska, Čáslavi, Královéhradecka atd).

Realita, která je čekala po dvouměsíční strastiplné cestě do Rumunska (pěšky i po Dunaji), však byla nemilosrdná a krutá. Slibovaná pole si lidé museli z nepropustného lesa nejprve tvrdě vydobýt a poté začít obdělávat nekvalitní půdu. V roce 1823 bylo asi 52 rodin usídleno v první české vesnici, Svaté Alžbětě (Lizabeta, St Elizabeth). Víska zanikla r. 1847 kvůli nedostatku vody. Po roce vznikla další osada - Svatá Helena (Sfanta Elena). Obě vsi dostaly název po dcerách Magyarlyho. V roce 1826 vypršela podnikateli smlouva s vojenskou správou. Nastaly nové kolonizační vlny českého osidlování. V roce 1827-1828 byly založeny osady Bígr, Eibenthal Rovensko, Šumice, Gernik a také další vsi, založené německými vystěhovalci z Čech, např. Lindenfeld, či Wiedenthal.

Osvěženi vodou z Dunaje jsme po asfaltové silnici, z části postavené kvůli dovozu materiálu na „větrníky“, vystoupali do nejstarší české dochované vesnice - Svaté Heleny (1824). Obec se nachází nad dunajským zářezem, 10 km JV od města Moldova Nouă, v těsné blízkosti srbských hranic. Vjížděli jsme do soustavy větrných elektráren. Marně se Sv. Helena, dle vyprávění místních, výstavbě bránila. Ves má dva kostely - původně evangelický, který nyní využívají babtisté a katolický. V neděli jsme se stavili na mši svatou. Farář kázal rumunsky, lidé reagovali a zpívali v jazyce českém. Zahřálo na srdci, přidali jsme se. Přestože žijeme tak daleko od sebe, máme hodně společného, a to díky tomu, že tamní lidé dokázali léta udržet tradice i řeč.

Stojí zde škola. Její budoucnost je nejistá, protože ji navštěvuje méně a méně dětí. Do českých vesnic v Banátu jsou vysíláni na určitý čas i čeští učitelé. Čeština je vyučovacím jazykem od 1. - 4. třídy, od 5. Ve Svaté Heleně je po zavření dolů nedostatek práce. Lidé jsou odkázáni hlavně na zemědělství. Mladí masově odchází do větších rumunských měst, či do České republiky.

S kolegyňkou turistkou jsme opět měly obrovské štěstí na kvalitu ubytování a teplou vodu. Pohostinnost paní Štěpničkové se rovnala hotelu s několika hvězdičkami. Klobouk dolů před jejím kuchařským umem. Ochutnaly jsme čorbu - polévku s hromadou zeleniny, zelím a kuličkami mletého masa. Do polévky jsme si z hrnku přidávaly domácí smetanu, ve které stála lžíce. Domácí vepřové maso, které se prý nejdříve uvařilo ve vodě a potom se dalo na chvíli opéct do trouby, bylo šťavnaté, měkké a skutečně delikatesní. Plněné papriky podávala paní s omáčkou z paratajzlů (tedy ze šťavnatých vysluněných rajčat). Buchty se rozplývaly na jazyku. Domácí máslo jsme po vydatné snídani ještě z misky vyďobávaly prsty... jen tak, bez chelba... Pomazánka z vařeného lilku (ugrilovaný lilek, oloupaný a rozmixovaný, do něj přidaná smetana, sůl, pepř a na drobno nakrájená cibulka), namazaná na čerstvě upečeném domácím chlebu, stejně tak i domácí sýr a tvaroh byly jedna báseň... Všechno poctivé a chutné.

Na rozloučenou jsme obě dostaly, kromě obrovské svačiny, také trs sladkých hroznů. Vinná réva tvoří stropy místních dvorů a funguje jako stínidlo proti slunci. V obci stojí dvě hospody. Do rumunské jsme nechodili. Ze Sv. Heleny jsme jednoho dne podnikli výlet do Srbského Banátu. Ve městě Bela Crkva jsme navštívili místní tržnici. Za triko jsem tam u šmelináře zaplatila eury, dináry i lei zároveň - tolik měl zájem je prodat. Běžně se zde ale platí dináry.

Přibrzdili jsme pak u koupaliště. Následovala návštěva vísky Češko Selo (Česká Ves), založené českými kolonisty. Češko Selo patří mezi nejstarší obce a je zároveň nejmenší vesnicí v Belocrkvanském regionu s nejvyšším zastoupením Čechů v Srbsku. Přistěhování českých kolonistů z Prahy, Plzně a Čáslavi nastalo v roce 1922. Nyní zde žije kolem 40 Čechů. Na návsi T. G. Masaryka se pásly krávy a mezi nimi běhaly husy. I zdejší ulice byly pojmenované po českých osobnostech (po Václavu Havlovi, Janu Husovi atd). Co se týká přírodních krás této části Srbska, žádné se nakonaly. Těšila jsem se zpět do Sv.

Z Heleny se podniklo pár výletů po okolí. Tím nejromantičtějším byl 2 km výšlap ke skalám, tyčícím se vysoko nad Dunajem. Mašírovali jsme za vozem, taženým koňmi, ve kterém seděli a na cestu nám zpívali (a bečku hlídali) naši muzikanti. Na skalách jsme zapálili oheň, opekli slaninu, popili pivo a pěkně si zapěli. Mnozí se vrátili zpět do hospůdky, ale pár nás zůstalo pod širákem do rána. Užili jsme si hvězd a romantické noci.

Těsně před odjezdem domů jsme vyrazili na výlet ke Kulhavé skále. Cestou jsme se v Heleně zastavili v domě, kde se natáčel film Ábelův černý pes, v hlavní roli s Pavlem Liškou. Potom nás vedoucí CK, Vilda Dvořák, dovedl kolem fotbalového hřiště (po červené) do švestkových sadů, na jejichž místě stála kdysi úplně první česká vesnice v Banátu - Svaté Alžběta (Sfânta Elizabeta - 1823). Tato víska kvůli nedostatku vody v roce 1847 zanikla. Dále jsme přešli doprava na modrou a dostali se po ní až ke skalní stěně Kulhavá skála. Někteří se mrkli do nedaleké jeskyně Vranovec. Osvěžili jsme se v potoce, pokračovali po puntíkaté zelené, pak se napojili zpět na červenou a uzavřeli okruh opět ve Sv.

Z Banátu jsem si odnesla hodnotné zážitky nejen z výletů v panenské krajině, ale i ze setkání s přívětivými a pohostinnými lidmi.

Založena v rumunských horách přímo nad břehy Dunaje v r. 1824. Ve vesnici jsou dva kostely. Katolický kostel byl vysvěcen v r. 1879 a je zasvěcený sv. Heleně. Část mužů pracovala v nedalekých rudných dolech v Nové Moldavě, jejichž provoz je však již ukončen. Ženy jezdí do Moldavy prodávat mléko, smetanu a sýry na pravidelné trhy. Od Dunaje je vesnice vzdálená asi 6 km, do vesnice vede asfaltová cesta. Vesnice má dnes asi 220 obyvatel a nachází se ve výšce kolem 350 m n. od r.

Praktické informace pro cestovatele

Co byste měli vědět:

Doprava

Dopravu malých či větších skupin turistů z vesnice do jiné vesnice nebo do Baile Herculane nebo ke kaňonu řeky Nery zařizuje Petr „Sedlář“ Hrůza, čp.

Výlet loďkou po Dunaji (rybaření, koupání, návštěva restaurace s rybími specialitami, opékání ryb přímo na břehu řeky) zařizuje Petr Hrůza, čp. Rybaření včetně pobytu u Dunaje a ubytování na Heleně a rybářského lístku zajišťuje pan Bašník na čp.

Je výhodné zde platit spíše rumunskou měnou, protože místní kurz je nevýhodný. Obchůdek „U Barušky“ je za rohem baptistického kostela a vedou jej baptisté, je útulný a o něco levnější, ale nevedou alkohol. Zásobování obou obchodů je velice dobré, chleba zde koupíte každý den.

Voda

Vesnice má zatím jen provizorní vodovod, hospodáři sbírají do nádrží dešťovou vodu pro užitkové použití. Vynikající vodu si ale můžete nabrat po cestě na Helenu ve vesnici Coronini. Naproti coroninského penzionu po levé straně cesty je vydatný pramen, kam se sjíždějí lidé zdaleka.

Internet

V obci je kvalitní kabelová internetová síť, wi-fi je v mnoha domácnostech a volně k dispozici i v hospodě „U Pepsiho“.

Stravování

Ve vesnici zatím není hospoda s jídlem. Takřka všichni ubytovávající však nabízejí polopenzi. Pokud ale vyžadujete plnou penzi, je nejlepší se s krajany domluvit předem. Včelí med a kvalitní kozí a ovčí sýr koupíte u Kunů, čp.

Ubytujte se u česky mluvících krajanů. Objevujte malebné okolí. Čekají zde na vás parádní výlety pěšky i na kole.

Tabulka: Základní informace o Svaté Heleně

Informace	Hodnota
Poloha	Jižní Atlantik
Počet obyvatel	Přibližně 4 500
Letiště	Otevřeno v roce 2017
První česká vesnice	Svatá Alžběta (zanikla v roce 1847)
Nadmořská výška	Kolem 350 m n. m.

Krajina v Banátu