Dálkové turistické trasy v České republice: Cesty za poznáním a dobrodružstvím

Česká krajina je prošpikovaná hustou sítí turistických tras, které vás zavedou na vrcholy hor, k vyhlídkám, památkám, lesním jezírkům i do zapomenutých údolí.

Reliéfní mapa České republiky

Ať už jdete na odpolední procházku nebo na několikatýdenní dálkovou pouť, jedna věc je jistá: na těchto stezkách čeká svoboda, klid, a často i nečekaná dobrodružství. A dobrá zpráva? Turistická infrastruktura se pořád zlepšuje - přibývají útulny, studánky, lavičky i značení. Na cestu pěšky může vyrazit skoro každý - a jak se milovníci dálkových turistických tras shodují, putování po nich dokáže kdekomu změnit život.

Síť dálkových tras v Česku

Dálkové trasy v Česku rostou jak houby po dešti. Síť dálkových tras Via Czechia pro pěší, cykloturistiku a turistiku na lyžích čítá několik tisíc kilometrů. Objevte nejlepší pěší trasy v Česku! Stezky Via Czechia představují ucelený, důkladně zmapovaný a podrobně popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice.

Via Czechia

Via Czechia zahrnuje Severní stezku, která je nejenom nejdelší trasou Via Czechia, ale rovněž nejdelší dálkovou stezkou v celé České Republice. Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede převážně severními pohraničními horami. Jižní stezka je po Severní stezce druhou nejdelší trasou Via Czechia a druhou nejdelší dálkovou trasou v ČR. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím.

Stezka Českem

Stezka Českem je prvním oficiálním přechodem Česka, který spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější bod republiky. Tento nekomerční projekt založila parta nadšenců ve spolupráci s KČT.

Díky Klubu českých turistů máme v Česku nejlepší systém značení turistických tras na světě. Na přibližně 44 tisících kilometrů tras pro pěší byste napočítali téměř 70 tisíc směrovek, asi čtyři tisíce směrovníků a stovky map ve stojanech nebo rámech. Díky nim se neztratíte ani na tak dlouhých stezkách, jako jsou Stezka Českem, tedy tisícikilometrová trasa po jižních hranicích České republiky a tisícikilometrová trasa po severních hranicích.

Evropské dálkové trasy protínající Česko

Několik tras vedoucích přes naše území je evropského významu, jedná se o dálkové trasy, které protínají několik států. Kudy z nudy vám přináší přehled těchto tras.

Územím ČR procházejí celkem tři mezinárodní dálkové trasy. Většinou vedou po u nás již existujících červeně značených trasách. Na rozcestnících jsou označeny svým názvem (např.

E3

Evropská dálková trasa E3 patří mezi nejvýznamnější turistické magistrály světa. V délce 6950 kilometrů prochází evropským kontinentem přes území dvanácti států od břehů Atlantiku až k Černému moři. Na našem území cca 575 km trasy, a to při severní hranici. V terénu je vyznačena tabulkami.

Trasa E3 ze španělského Santiaga de Compostela k bulharskému pobřeží Černého moře protíná české hranice v oblasti Krušných hor a prochází přes NP České Švýcarsko, Lužické a Jizerské hory. Nejdéle u nás se svými 742 km pobývá trasa E3, vedoucí ze Španělska do Bulharska. V Česku se táhne podél severní hranice a rozhodně Vám nějaký ten den zabere. Začíná u Chebu a pokračuje přes Slavkovský les, Karlovy Vary a Krušné hory až do Děčína. Z Děčína pak pokračuje přes Labské pískovce, České Švýcarsko, Liberec a Lužické hory, kde na chvíli mizí do Polska.

E10

Trasa E10, která je plánovaná z Finska do Španělska, je prozatím souvisle vyznačená z německé Rujány k italskému Bolzanu. Celá 1/3 tak protíná Českou republiku v severojižním směru. Překračuje České středohoří, protíná Prahu, České Budějovice a nejjižnější bod Česka poblíž Vyššího Brodu.

Trasa E10 by měla vést z Finska až do Španělska. Není ale ještě dokončená, a tak zatím spojuje pouze Baltské moře na severu Německa a sever Itálie. Několik úseků už existuje i ve Finsku a ve Španělsku. U nás je dlouhá 479 km a půlí Čechy ze severu na jih. Začíná u Varnsdorfu, překračuje Lužické Hory a kolem Máchova jezera směřuje na Prahu. Poté pokračuje dál na jih a většinou podél Vltavy až do Českých Budějovic a Krumlova, obchází Lipno a mizí v Rakousku.

E6 a E8

O onu polovinu se dělí trasy E6 a E8. A proč že se nedají tak docela počítat? Hlavním důvodem je to, že ani jedna z nich není hlavní tah, obě jsou jenom alternativní trasy. E8 u nás navíc má jenom 24 km, tudíž rozhodně není dálková. I tak ale stojí za projití. Přibližně se shoduje s Podyjskou cestou u Znojma a vede krásnou přírodou NP Podyjí. Ideální víkendovka. Naproti tomu E6 můžete s jejími 153 km směle zařadit do svého dálkového seznamu.

Poutní cesty

Pouť do Santiaga de Compostela tvoří historická síť dálkových tras, z nichž několik prochází i Českou republikou. Česká část poutní cesty Via Nova vede z poutního místa Svatá Hora u Příbrami až do zaniklé osady Bučina na Šumavě. Pokračuje do městečka St.

Husova cesta se vydává po stopách mistra Jana Husa. Její česká část začíná v Betlémské kapli v Praze a končí v Bärnau, těsně za hranicí s Německem, kde můžete navštívit například Historický park Bärnau-Tachov.

Poutní cesta s mottem: „Poznej českou zemi i sám sebe“ spojuje dva historicky významné vrcholy Blaník a Říp. Každá z tras této moravské poutní cesty měří v průměru 100 km.

O Cyrilometodějských stezkách jste už možná slyšeli, ale víte, že existují také Cisterciácké stezky? Trasy Cisterscapes propojují cisterciácké kláštery napříč Evropou, tři z nich najdete a projdete u nás.

Svatojakubská pouť je velmi známá poutní trasa vedoucí přes různá evropská poutní místa až do Španělska k hrobu apoštola Jakuba Většího. Dnes cesta patří do světového kulturního dědictví UNESCO.

Trasa má spoustu odnoží vytvářejících poměrně hustou síť cest po celé Evropě. Některé z tras značených proslulou žlutou mušlí (hřebenatka svatojakubská) vede i u nás - v Čechách i na Moravě (většinou opět po červené). Můžete se tedy přiblížit sv. Jakubovi, aniž byste museli hned spěchat za hranice.

Další zajímavé dálkové trasy

Historicky významné středověké obchodní stezky propojují Čechy s Podunajím. Systém tras tvoří tři hlavní větve: prachatická, vimperská a kašperskohorská.

Jedná se o jednu z nejstarších vyznačených stezek KČT mířící z Berouna přes Karlštejn k Praze a dál podél Sázavy až do Chřenovic na Vysočině.

Trasa Českým středohořím propojuje Budyni nad Ohří a Úštěk a vede kolem řady historických památek, jako jsou zámky či zříceniny hradů nejen z doby husitské.

Za návrat ke kořenům se dá považovat Nová Hřebenovka, vrcholová trasa, vedoucí zatím z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj. Navazuje na legendární Modrou hřebenovku, kdysi nejdelší značenou turistickou trasu v Evropě, která vznikla před více než sto lety a propojila pohoří při naší severní hranici od Pradědu až do Aše. Chcete být svědky jejího dalšího prodloužení? Podobně jako stará trasa i dnešní Hřebenovka razí nové trendy v turistice. Navíc Hřebenovka v Českém Švýcarsku je jednou z prvních certifikovaných tras Pěšky pro zdraví.

Rozlehlé lesy, louky a rybníky, kameny, skály a místa, kde si budete připadat jako ve skutečné Kanadě: to nabízí výletníkům turistická oblast Česká Kanada. O další zážitky se postará dálková pěší trasa Českou Kanadou, na níž v osmi etapách ujdete 118 kilometrů. Trasa začíná v Jindřišském údolí za Jindřichovým Hradcem a vede přes Kaproun a Novou Bystřici, kolem hradu Landštejn a přes Slavonice až do Dačic. Co objevíte cestou? Třeba legendární balvan s výstižným názvem Ďáblova prdel, Vysoký kámen coby nejvyšší bod přírodního parku Česká Kanada anebo pomník Járy Cimrmana na lesní zastávce Kaproun.

Klub českých turistů je představuje jako trasy, které nabízejí pohodlnou chůzi po přírodním povrchu a jen minimálně se kříží se silnicemi a cyklostezkami. Ta mladší vznikla v Českém Švýcarsku, druhá a o něco starš jeí Stezka údolím Lužnice. Měří 55 kilometrů, je rozdělená do čtyř denních etap. Začíná nedaleko Sezimova Ústí a vede přes Tábor a kolem zřícenin hradů Příběnice a Dobronice do Bechyně a k Týnu nad Vltavou. Vine se kolem skalních stěn po starých cestách, které Klub českých turistů s podporou hraběte Harracha stavěl už v roce 1899. Raritou na trase je visutá lávka a tunel ve skále pod Příběnicemi a přesunutý Stádlecký řetězový most.

Trasy pro pěší, které se vyhýbají autům i cyklistům, souhrnně označené certifikátem Pěšky pro zdraví, chystá Klub českých turistů. Přibližně dva tisíce kilometrů pěších stezek má procházet nejhezčími partiemi naší přírody, namátkou okolím Perninku v Krušných horách, kolem Zubrnic v Českém středohoří, Šluknovskem a Krásnolipskem nebo okolím Ramzové v Jeseníkách. A jak je poznáte od běžných tras? Na směrovkách je uvedeno označení Pěšky pro zdraví, uvažuje se také o mobilní aplikaci a speciálním vyznačení na webu Mapy.com. Zařadit se mezi ně může i naučná stezka kolem lomu Velká Amerika a lomu Mexiko. Jmenuje se Český Grand Canyon a Český Mauthausen a místo aut a cyklistů na ní potkáte interaktivní prvky a kouzelné vyhlídky do lomů Českého krasu.

Útulny na dálkových trasách

Na dálkových trasách Via Czechia vzniká přibližně 150 nových útulen. Teď už vás noc v horách daleko od civilizace nezaskočí! Útulny se dočkala i Milešovka, zde se ovšem jmenuje nouzovna. Na dálkových trasách Via Czechia nebo Stezka Českem vznikne až 150 útulen, v roce 2024 bylo postaveno prvních 31 útulen. Staví je postupně Lesy ČR.

Jednou z novinek jsou útulny na dálkových trasách Via Czechia, které podél stezek postupně staví Lesy České republiky (je jich už přes tři desítky a v roce 2025 má vzniknout dalších dvacet ve všech krajích země). Každá útulna má dokonce své jméno, přespat tedy můžete třeba v Brance, Švábce, Říčkách a U Marušky, nebo Pod Špičákem, v Bítově, Tomšově Mlýně, Nýdku a Pařížově. Co k tomu potřebujete? Dobrý spacák a za teplého počasí stačí i obyčejná deka, nebo vaše oblečení.

Nouzové přístřešky slouží v horách při nepřízni počasí zbloudilým turistům, kteří se nestihli schovat před bouřkou, vánicí, větrem nebo deštěm, jako úkryt na pár hodin nebo i přes noc. Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku.

Útulny naleznete například nedaleko hranic s Německem v obci Krásná, v Krušných horách (zde jim má do podzimu 2026 vzniknout dvanáct), v hlubokém lese u Lobendavy stojí dřevěné "áčko", v Jizerských horách najdete takové chatičky na Olivetské hoře a u Protržené přehrady. Krkonošský národní park myslí na pěší turisty ve větším měřítku a připravil útulné útulny na mnoha místech (u Bílého Labe, na Klínové cestě, v Sedle pod Dvoračkami, na Rýchorském kříži, v Mumlavském dole či na na Slunečné stráni). V Jeseníkách je velmi známá útulna na Jelení studánce - je značena všude v mapách, leží v těsné blízkosti Jelení studánky nad chatou Alfrédka. V Rychlebských horách slouží turistům útulna na Borůvkové hoře, kde si lze dokonce i zatopit v kamínkách.

Lesy ČR pro turisty postavily přístřešek s pódiem, kde si lze zdarma po dlouhé cestě odpočinout nebo se skrýt před nepřízní počasí. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahradila původní historickou rozhlednu z konce 19. století.

Jednoduchá dřevěná stavba s půdorysem 5 x 8 metrů a sedlovou střechou je od června 2015 návštěvníkům přístupná. Útulna postavena na místě vyhlášené Krömerovy boudy se nachází u Protržené přehrady na Bílé Desné v Libereckém kraji. Lyžaři a turisté si mohou odpočinout v útulně, která vznikla přebudováním bývalých kasáren.

Červená, modrá, zelená nebo žlutá - vyberte si svou barvu a vyrazte.

3 months ago

Na Kudy z nudy nenajdete jen přehled známých tras, ale také kalendář pochodů a dalších turistických akcí. A jako malou kuriozitu třeba také tipy, kde vyzkoušet chůzi naboso.

Ať už se rozhodnete vyrazit kamkoliv, nezapomeňte si naplánovat trasu, zkontrolovat počasí a vybavit se kvalitní obuví a oblečením. Přejeme vám šťastnou cestu a mnoho krásných zážitků!