Schengenský informační systém (SIS II): Pilíř bezpečnosti a správy hranic v Evropě

Schengenský informační systém (SIS) je nejpoužívanější a nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Příslušné vnitrostátní orgány, jako je policie a pohraniční stráž, mohou vkládat záznamy o osobách a věcech do jedné společné databáze a nahlížet do nich.

Seznamte se s tím, jak si země EU vyměňují informace o osobách a předmětech prostřednictvím SIS a jak se systém v průběhu let vyvíjel. V roce 2023 byl SIS obnoven a byly zavedeny nové záznamy, podoba jeho údajů byla modernizována a jeho funkce byly zdokonaleny. Dne 7. března 2023 byla spuštěna nová generace Schengenského informačního systému, která přinesla jasnější pravidla a posílila opatření zejména s ohledem na nové výzvy v oblasti migrace a bezpečnosti.

Co je Schengenský informační systém (SIS)?

Významnou roli při ochraně schengenského prostoru hraje Schengenský informační systém (SIS), který byl zřízen jako nezbytné opatření směřující k omezení bezpečnostních rizik plynoucích z volného pohybu osob a věcí v rámci schengenského prostoru.

SIS je rozsáhlá mezinárodní databáze, která umožňuje příslušným orgánům na vnějších hranicích i v rámci společného vnitřního prostoru využívat údaje o osobách a předmětech, které byly do databáze zaneseny v jakékoli jiné členské zemi, a v určitých případech adekvátně reagovat (např. zabránit ve vstupu na území schengenského prostoru osobě, které byl udělen zákaz vstupu v jiné členské zemi, nebo zadržet osobu, která je hledána policií v jiném členském státě). SIS je využíván při provádění hraničních kontrol, policejních a celních kontrol uvnitř schengenského prostoru, při řízení o udělování víz, vydávání povolení k pobytu apod.

Právní rámec SIS

Zřízení, provoz a využívání SIS je upraveno především třemi evropskými právními normami:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které upravuje problematiku záznamů o státních příslušnících třetích zemí, u kterých bylo rozhodnuto o navrácení.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006, které upravuje vedení záznamů o státních příslušnících třetích zemí, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU, upravující ostatní druhy záznamů vkládaných do SIS.

Tato tři nařízení společně nahradila starou právní úpravu představovanou zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), rozhodnutím Rady 2007/533/SV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a částečně též Úmluvou k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.

Architektura SIS II

SIS II se skládá z následujících částí:

• centrálního systému (centrální SIS II):
  • s funkcí technické a administrativní podpory (CS-SIS) s databází (databáze SIS II) umístěnou ve Štrasburku a zálohou pro případ poruchy systému v blízkosti Salcburku (Rakousko),
  • s jednotným vnitrostátním rozhraním (NI-SIS),
• vnitrostátního systému (N.SIS.II) v každé zemi schengenského prostoru, do kterého jsou zadávány údaje, jež jsou pak aktualizovány, mazány a vyhledávány, a který komunikuje s centrálním systémem SIS II,
• komunikační infrastruktury mezi systémy CS-SIS a NI-SIS zajišťující šifrovanou virtuální síť.

Jaké záznamy jsou obsaženy v SIS?

SIS obsahuje pouze záznamy o osobách nebo věcech odpovídajících předem určeným kategoriím. Součástí SIS jsou nyní nově též kategorie záznamů o dětech, kterým hrozí únos, a o ohrožených zranitelných osobách. Tyto záznamy pomohou zabránit únosům dětí a jejich nezákonnému zavlečení do zahraničí. V řešení nelegální migrace pak pomůže nová kategorie záznamů o rozhodnutích o navrácení a zdokonalené nástroje pro lepší identifikaci státních příslušníků zemí mimo EU, na něž se tyto záznamy vztahují.

Konkrétně se jedná o tyto typy záznamů:

• záznamy o navracení (vkládané o státních příslušnících třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení, za účelem ověření, zda byla splněna povinnost návratu, a na podporu výkonu rozhodnutí o navrácení),
• záznamy o odepření vstupu a pobytu týkající se státních příslušníků třetích zemí (vkládané na základě vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušnými správními orgány nebo soudy),
• záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání,
• záznamy o pohřešovaných nebo zranitelných osobách, kterým je třeba zabránit v cestování,
• záznamy o osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení,
• záznamy o osobách a věcech pro účely skrytých, dotazovacích nebo zvláštních kontrol,
• informační záznamy v zájmu Unie o státních příslušnících třetích zemí,
• záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení,
• záznamy o neznámých hledaných osobách za účelem identifikace podle vnitrostátního práva.

Rozsah vkládaných údajů k výše uvedeným záznamům je stanoven předmětnými nařízeními - zejm. čl. 4 nařízení (EU) 2018/1860, čl. 20 nařízení (EU) 2018/1861 a čl. 20 nařízení (EU) 2018/1862. Ke každému druhu záznamu je stanoven minimální rozsah údajů, zároveň je však stanoveno, že SIS obsahuje pouze ty kategorie údajů, které jsou potřebné pro naplnění konkrétních účelů.

Které orgány mají k záznamům v SIS přístup?

Každým členským státem musí být jasně určeny orgány, které mají k záznamům v SIS přístup, resp. v nich mohou vyhledávat. V České republice jsou těmito orgány Policie ČR, Celní správa, Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, obecní úřady provádějící registraci motorových vozidel, Státní plavební správa a Úřad pro civilní letectví.

Tyto orgány a jejich případné změny musí být hlášeny agentuře eu-LISA, která každoročně zveřejňuje aktualizovaný seznam všech orgánů majících přístup k záznamům v SIS ve všech členských státech. Určené orgány mají vždy právo k přístupu k údajům v SIS pouze pro konkrétní účely určené předmětnými nařízeními (např. ochrana hranic, provádění policejních a celních kontrol, posuzování žádostí o víza, ověření vozidla či zbraně při jejich registraci), jak je ze seznamu eu-LISA zřejmé. Do systému SIS mají přístup pouze oprávnění uživatelé v rámci příslušných orgánů, jako jsou vnitrostátní hraniční kontroly, policie nebo celní orgány.

Náklady na provoz SIS II

Rozpočet EU hradí náklady na zřízení, provoz a údržbu centrálního SIS II a komunikační infrastruktury. Země schengenského prostoru hradí náklady na zřízení, provoz a údržbu každého N.SIS II.

Procesní pravidla SIS II

Země EU před pořízením záznamu ověří, zda je daný případ dostatečně přiměřený, relevantní a závažný pro vložení záznamu do SIS II. SIS II obsahuje pouze ty kategorie údajů, které jsou vyžadovány k dosažení konkrétního cíle záznamu. Patří mezi ně takové údaje, jako je jméno dané osoby, pohlaví, místo a datum narození, fotografie, otisky prstů a důvod záznamu. Fotografie a otisky prstů musí vyhovět zvláštní kontrole kvality, aby bylo zajištěno splnění minimálních norem kvality údajů.

Doba uchování záznamů

Záznamy o osobách a věcech by měly být vedeny pouze po dobu nezbytnou pro dosažení svého účelu. Záznamy o osobách jsou automaticky smazány po třech letech, pokud pořizující země po přezkumu nerozhodne o prodloužení jejich platnosti. Záznamy o věcech, např. o vozidlech, lodích, letadlech a kontejnerech, mohou být vedeny až pět let a záznamy o věcech, které mají být zabaveny nebo použity jako důkaz v trestním řízení, jsou vedeny až deset let, přičemž platnost obou druhů záznamů může být prodloužena.

Ochrana údajů v SIS II

Je zakázáno zpracování citlivých kategorií údajů (rasový či etnický původ, politické názory, náboženské či filozofické názory, členství v odborech a zdraví či sexuální život). Musí být přijata opatření, aby se zamezilo záměně nebo aby byly napraveny případy zneužité totožnosti. Údaje zpracovávané v SIS II se nesmí poskytovat ani zpřístupňovat zemím mimo EU nebo mezinárodním organizacím.

Práva subjektů údajů

Významnou součástí ochrany osobních údajů a soukromí je i garance práv jednotlivců, jejichž uplatněním se tito mohou aktivně na ochraně svých dat a svého soukromí podílet. Konkrétně se jedná o právo na přístup k osobním údajů, opravu nesprávných osobních údajů a výmaz protiprávně uchovávaných osobních údajů.

• Každý má právo na opravu věcně nepřesných údajů nebo výmaz protiprávně uchovávaných údajů, které se jej týkají, a má právo být informován o učiněných opatřeních.
• Informace nevyhnutelné pro výkon zákonného úkolu nebo z důvodu ochrany práv a svobod třetích stran nemusí být subjektu údajů sděleny.
• Každý může podat návrh ve věci přístupu, opravy, výmazu, obdržení informace nebo náhrady újmy v souvislosti se záznamem, který se jej týká.

Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována, a v jednotlivých členských státech proto může být postup odlišný (liší se např. orgány, u nichž je třeba právo uplatnit - v některých státech jsou jimi primárně orgány, které osobní údaje v SIS zpracovávají, v jiných jsou práva uplatňována pouze prostřednictvím národních dozorových úřadů pro ochranu osobních údajů). Procesní postup stanovený pro uplatnění práv subjektu údajů však nesmí výkon těchto práv v žádném případě omezit.

Právo na přístup k osobním údajům

Každý má právo požadovat poskytnutí informace o tom, zda a případně jaké osobní údaje jsou o něm v SIS vedeny, dále z jakého důvodu (k jakému účelu) byly zaznamenány a kterým orgánem a ze kterého členského státu. Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že právo může být za určitých okolností částečně omezeno (pokud by jeho realizace ohrozila národní bezpečnost, obranu, veřejnou bezpečnost, či je takové omezení nutné v rámci předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti).

Právo na opravu a výmaz

Každému je zaručeno právo na to, aby fakticky chybné údaje (tj. údaje nesprávně zaznamenané), které se ho týkají a které jsou zpracovávány v SIS, byly opraveny, a právně chybné údaje (tj. takové, které neměly být zaznamenány vůbec) byly ze SIS zcela odstraněny.

Jak postupovat při uplatňování práv subjektů údajů v České republice?

V České republice má subjekt údajů právo na přímý přístup k informacím, což znamená, že svá práva ohledně SIS uplatňuje u spravujícího orgánu, kterým je Policie ČR.

• Kontaktní údaje:

  Policejní prezidium České republiky
  P. O. BOX 62/K-SOU
  Praha 7, 170 89

Informace o zpracování osobních údajů v SIS se sdělují pouze dotčenému subjektu údajů nebo jeho právnímu zástupci. Policie ČR je povinna sdělit, zda jsou v SIS obsaženy údaje týkající se subjektu údajů, jaké údaje to jsou, k jakému účelu byly do systému vloženy a kterým orgánem. Žádost o informace musí obsahovat údaje o totožnosti žadatele - celé jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu.

Policie ČR má povinnost odpovědět ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce. V takovém případě Policie ČR informuje subjekt údajů o jakémkoliv takovém prodloužení do jednoho měsíce od obdržení žádosti spolu s důvody pro tento odklad. Policie ČR nemusí žádostem o informace o zpracování osobních údajů vyhovět v případech uvedených v čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1861 a čl. 67 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862, s odkazem na čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1860 a § 28 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Právo	Popis
Přístup k osobním údajům	Právo požadovat informace o tom, zda a jaké osobní údaje jsou vedeny v SIS.
Oprava osobních údajů	Právo na opravu fakticky chybných údajů.
Výmaz osobních údajů	Právo na výmaz právně chybných údajů.

Výkon práva na přístup k informacím či na opravu či likvidaci zpracovávaných údajů je bezplatný.

Policie České republiky může odmítnout vyhovět žádosti, je-li zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.

Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Policie ČR.

Právo podat žalobu

S právem na informace a na opravu či výmaz údajů úzce souvisí právo podat na území každého schengenského státu žalobu k soudu (nebo jinému příslušnému orgánu) ve věci opravy, výmazu údajů v SIS nebo poskytnutí informací o zpracování osobních údajů, případně i náhrady škody vzniklé v souvislosti s nesprávným či nezákonným zpracováním osobních údajů v SIS.

Členské státy se rovněž zavázaly uznávat a vykonávat pravomocná rozhodnutí přijatá soudy, popř. jinými orgány, ostatních členských států. Jestliže tedy například francouzský soud pravomocně rozhodne, že je nutné provést opravu či výmaz určitých údajů v SIS, jsou orgány cizího státu, které příslušný záznam vložily a které ho tedy také jako jediné mohou opravit či odstranit, povinny tuto operaci provést. Dotčené osobě je tak poskytnuta patřičná ochrana, aniž by byla nucena uplatnit své právo u soudu, popř. jiného orgánu, každého členského státu zvlášť.

V jakých případech kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů?

Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátní části SIS v případech, kdy existuje podezření z neoprávněného postupu, nebo v případě, že spravující orgán, tedy Policie České republiky, neposkytla žadateli uspokojivou odpověď. Proto doporučujeme Úřad pro ochranu osobních údajů kontaktovat až v případě, kdy nastane některá z uvedených situací. Pokud se žádostí o informace či o opravu nebo výmaz údajů žadatel kontaktuje nejdříve Úřad pro ochranu osobních údajů, bude žádost postoupena Policii České republiky k přímému vyřízení.