Rodičovská dovolená v Německu: Podmínky a dávky

Ve vyspělých zemích patří ochrana těhotných žen a novopečených matek k nedílné součásti právního základu dané země. Prioritou je v případě nastávajících a novopečených matek hlavně jejich psychické a fyzické zdraví. Takovou zákonnou ochranu mají pochopitelně i matky žijící nebo pracující v Německu. Definuje ji zákon na ochranu mateřství, tzv. Mutterschutzgesetz, zkáceně MuSchG. Ten mimo jiné upravuje pracovní povinnosti těhotných žen, chrání ale také zaměstnavatele třeba oznamovací povinností zaměstnkyň v otázce těhotenství.

Na všechny ženy žijící nebo pracující v Německu se vztahuje zákon o ochraně mateřství. Těhotným ženám poskytuje ochranu od prvního dne těhotenství, tedy i zpětně na dobu, kdy o těhotenství ještě nevěděly. Aby však mohla tato ochrana těhotných žen před výpovědí platit, musí zaměstnavatel o těhotenství prokazatelně vědět nebo se o něm musí do 14 dnů ode dne doručení výpovědi dozvědět. Jen ve výjimečných případech ukončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně platí. Především je-li důvodem pro výpověď protizákonné chování zaměstnankyně nebo pokud dojde k ukončení nebo přerušení provozu zaměstnavatele.

V roce 2025 došlo k novele zákona o ochraně mateřství. Od 1. června 2025 mají nárok na ochranu podle zákona také ženy, které po 13. týdnu těhotenství potratily. Tato úprava v Německu dlouhodobě chyběla, zohlednění faktorů v podobě psychického strádání i fyziologického stavu ženy po potratu je tak velkým posunem v pomoci ženám během snah o mateřství.

Co je mateřská dovolená?

Slovo dovolená v souvislosti s mateřstvím působí na mnoho zkušených matek jako rudý hadr na býka, žádnou ironii v tom ale nehledejte. Slovo dovolená totiž v primárním významu znamená dočasnou omluvenou nepřítomnost v zaměstnání, což je případ i mateřské, opravdu rozhodně tedy dovolené. Ochrana matky během mateřské dovolené (tedy v době těhotenství a po něm) však zahrnuje více než omluvenou absenci:

• Ochrana zdraví při práci - Pracoviště i pracovní náplň těhotné ženy je nutné upravit tak, aby neohrožovalo zdraví nastávající matky a/nebo jejího nenarozeného dítěte
• Zákaz práce - Pokud není možné upravit pracovní podmínky podle výše popsaného, má těhotná žena právo zůstat doma s vysloveným zákazem práce (Beschäftigungsverbot)
• Výplata peněžité pomoci v mateřství - Lidově se této náhradě mzdy říká mateřská a nárok na ni má každá těhotná žena, která odvádí nemocenské pojištění
• Zvláštní ochrana před ztrátou zaměstnání - Těhotné ženy a ženy na mateřské dovolené chrání zákon před výpovědí. Mimo zajištění zázemí pro nastávající matku tím zákon chrání ženy před diskriminací a výpovědí právě z důvodu těhotenství

Ochrana mateřství však zajišťuje více než ochranu ekonomické situace mladé rodiny. Znamená také jistotu nastávající i novopečené matky, že nebude kvůli těhotenství či dlouhodobé absenci po porodu propuštěna a bude se moci soustředit na svou novou životní roli bez starostí o svou budoucnost. Zákon o ochraně mateřství tedy brání formě jakékoli diskriminace a vytváří spravedlivé a rovné pracovní prostředí pro všechny.

Mateřská dovolená (Mutterschutz)

Na mateřskou dovolenou mohou z jejího principu nastoupit jen ženy pojištěné pro případ nemoci. Jsou tedy v zaměstnaneckém poměru nebo jako osoby samostatně výdělečně činné odvádějí nemocenské pojištění. Výjimku tvoří ženy, které sice nemají žádný příjem podléhající odvodům, jsou ale pojištěny v Německu v rámci rodinného pojištění nebo si hradí dobrovolné nemocenské pojištění. Na mateřskou dovolenou v Německu mají nárok také ženy, které v Německu nežijí, ale jejich pracovní poměr upravuje německé pracovní právo.

Zákon o ochraně mateřství má však určité hranice: Nevztahuje se například na ženy v domácnosti nebo ženy, které pracují výlučně na samostatnou výdělečnou činnost. Ani jednatelé firem nebo členové orgánů společností nemají nárok na mateřskou dovolenou, pokud nefigurují vůči firmě v zaměstnaneckém poměru. Bez nároku jsou i adoptivní matky, protože zákon o ochraně mateřství se zabývá ochranou těhotných a kojících matek. Všichni, kdo nemají nárok na mateřskou dovolenou, mají nárok na rodičovskou dovolenou dnem porodu (nebo dnem, kdy získají dítě do péče).

V Německu neexistuje žádná doba pojištění potřebná pro vznik nároku mateřské dovolené. Obecně ale platí, že žena musí být ke dni nástupu na mateřskou dovolenou v Německu pojištěna nejméně 12 měsíců.

Na mateřskou dovolenou v Německu nastupuje žena 6 týdnů před plánovaným datem porodu a po porodu zůstává na mateřské dalších 8 týdnů. Celkem tedy mateřská dovolená v Německu trvá 14 týdnů. V případě, že se dítě narodí dříve, prodlužuje se o tuto dobu mateřská dovolená po porodu vždy tak, aby v součtu trvala 14 týdnů. U vícečetných porodů se mateřská dovolená v Německu prodlužuje na dobu 12 týdnů po porodu, celkem tedy 18 týdnů.

Přesný termín ukončení vaší mateřské dovolené v Německu zjistíte až po porodu, a to z úředních dokumentů vaší Krankenkasse nebo od vašeho zaměstnavatele. Datum ukončení mateřské dovolené je důležité pro přechod na rodičovskou dovolenou (Elternzeit)

Zhruba ve druhém trimestru obdržíte všechny potřebné dokumenty pro žádost o mateřskou dovolenou od svého gynekologa.

Při některé z pravidelných návštěv těhotenské poradny obdržíte od svého lékaře doklad potvrzující předpokládané datum porodu. Kopii tohoto dokumentu předejte vašemu zaměstnavateli a podejte žádost o peněžitou pomoc v mateřství (Mutterschaftsgeld) u vaší Krankenkasse. K žádosti doložíte potvrzení od gynekologa a potvrzení příjmů od zaměstnavatele. U svého zaměstnavatele pak také požádejte o doplatek rozdílu (Arbeitgeberzuschuss zum Mutterschaftsgeld) mezi Mutterschaftsgeld a vaší průměrnou mzdou.

Během trvání mateřské dovolené zaměstnaných žen vyplácí Krankenkasse mateřskou dávku v maximální výši 13 € na den. K tomu zaměstnavatel doplácí rozdíl mezi mateřskou dávkou a vaším průměrným čistým měsíčním příjmem (Arbeitgeberzuschuss zum Mutterschaftsgeld). Během mateřské dovolené tedy dostáváte přibližně stejnou částku, jakou byste obdržela, kdybyste pracovala. Nastávající matky pracující jako OSVČ v Německu či nezaměstnané ženy nebo ženy, které nemají zaměstnání podléhající odvodům na zdravotní pojištění, musí situaci řešit individuálně se svou Krankenkasse v závislosti na typu jejich zdravotního pojištění.

Německé Krankenkasse již akceptují všechny lékařské dokumenty vystavené v České republice a díky výpomocnému pojištění české zdravotní pojišťovny tak máte nárok čerpat veškerou lékařskou péči v zemi, kde lékaře znáte a snadno se s nimi domluvíte. Počítejte však s tím, že Krankenkasse nebo váš zaměstnavatel mají právo vyžadovat, abyste se podrobili lékařské prohlídce v Německu.

Rodičovská dovolená (Elternzeit) a rodičovský příspěvek (Elterngeld)

Ačkoli se tyto pojmy často slučují v obecný pojem „mateřská,“ ve skutečnosti mají oba odlišný právní účel i jiné podmínky. Zatímco na mateřskou dovolenou nastupuje každá těhotná pracovnice de facto automaticky a povinně, rodičovská dovolená už povinná není a musíte o ni u zaměstnavatele žádat. Na mateřskou dovolenou navíc mohou nastoupit jen těhotné ženy nebo ženy po porodu. Na rodičovskou dovolenou mají nárok i jiní členové rodiny, adoptivní rodiče nebo pěstouni. Mateřská dovolená slouží především na zotavení žen z porodu. Rodičovská pak na péči o dítě a jeho výchovu, trvá maximálně tři roky a čerpat ji můžete až do věku osmi let dítěte. Mateřská se s rodičovskou dovolenou nemůže překrývat. Pokud tedy během rodičovské dovolené porodíte další dítě, dnem porodu vám znovu začíná mateřská dovolená.

Rodičovský příspěvek zajišťuje rodinám základní ekonomickou podporu v době péče o dítě. V každé zemi se ale jeho podmínky liší. Pakliže jste jako rodiče pracovně rozkročeni do více zemí, je dobré vědět, jak to v nich funguje. Podívejme se, jaké podmínky platí v Německu, kam jezdí za prací nejvíce Čechů. V Německu existují tři varianty rodičovského příspěvku. Elterngeld neboli základní rodičovský příspěvek, ElterngeldPlus (rodičovský příspěvek plus) a Partnerschaftsbonus, partnerský bonus.

Základní rodičovský příspěvek (Elterngeld)

Základní rodičovský příspěvek lze pobírat 12 měsíců, v rozmezí od 300 do 1800 eur měsíčně. To je zjednodušeně odstupňováno podle toho, kolik jste vydělávali předtím. K těmto 12 měsícům lze získat další dva takzvané partnerské měsíce. Na ty mají nárok oba rodiče za předpokladu, že má alespoň jeden z nich dva měsíce po porodu nižší příjem než před ním.

Základní rodičovský příspěvek lze pobírat jen v prvních 14 měsících života dítěte. Trochu to navíc komplikuje fakt, že je do tohoto intervalu počítán i čas, kdy matka pobírá mateřskou dávku - na rozdíl od systému v Česku, kde rodičovský příspěvek nabíhá až po uplynutí mateřské.

Pokud tedy matka pobírá mateřskou osm týdnů po porodu (což je standardní doba, s výjimkou situace, kdy se dítě narodí předčasně), zůstane jí 10 z 12 měsíců základního rodičovského příspěvku. Důležité je poznamenat, že během výplaty mateřské dávky se obvykle nevyplácí rodičovský příspěvek. Postará se o to úřad pro rodičovské dávky, který tyto dávky porovná. Pokud je mateřská vyšší, což je běžný případ, zůstává tato dávka zachována. Pokud je vyšší rodičovský příspěvek, matka dostává mateřskou a zároveň se jí doplatí rozdíl ve formě rodičovského příspěvku.

O rodičovský příspěvek mohou žádat oba rodiče, jednotlivé měsíce si mohou rozdělit mezi sebou.

Výše rodičovského příspěvku vypláceného měsíčně závisí na životní situaci žadatele. Minimální částku 300 eur při základním rodičovském příspěvku (150 eur při příspěvku plus) dostane ten, kdo nepracoval před narozením dítěte.

Rodičovský příspěvek Plus (ElterngeldPlus)

Podobně jako v Česku mohou i v Německu rodiče s dítětem zůstat doma déle, jen se v delším čase rozmělňuje i výše příspěvku. Konkrétně se jeden měsíc základního příspěvku rovná dvěma měsícům příspěvku plus.

Narozdíl od Česka, kde si lze příspěvky rozložit až do čtyř let dítěte, v Německu na ně máte nárok maximálně 28 měsíců. Tedy 12 základních měsíců, plus dva partnerské měsíce, to celé krát dvě. A měsíční výše příspěvku se pak snižuje na polovinu (150 až 900 eur).

K rodičovskému příspěvku plus je možné dostat ještě takzvaný partnerský bonus v podobě čtyř dodatečných měsíců. A to za velmi specifických podmínek. Během tohoto období musí rodiče pracovat na částečný úvazek 24 až 32 hodin týdně.

Znamená to, že teoreticky může příspěvek rodičům chodit až 32 měsíců, jen je od něj potřeba odečíst čas, kdy matka pobírala mateřskou.

Kdo může žádat o rodičovský příspěvek?

Nárok na rodičovský příspěvek mají matka a otec dítěte, ale i adoptivní rodič, nevlastní rodič či prarodič. Kritéria jsou podmíněna bydlištěm v Německu (resp. povolením k pobytu), životem s dítětem ve společné domácnosti a tím, aby dotyčný v době pobírání příspěvku nepracoval víc než 32 hodin týdně.

A aby byl výčet úplný, v posledním zdaňovacím období před porodem by roční příjem žadatele o rodičovský příspěvek neměl přesahovat 250 000 eur (u rodičů nesmí společný příjem přesáhnout částku 300 000 eur).

Nárok na rodičovský příspěvek vzniká i v případě, že jeden z rodičů pracuje v Německu a děti žijí s tím druhým v domovské zemi, tedy i v Česku. A pokud matka před narozením dítěte nepracovala a žije s dítětem v nějaké ze zemí EU, přičemž otec je zaměstnán u německého zaměstnavatele, je právě Německo (jako jediná země zaměstnání rodičů) povinno vyplácet rodičovský příspěvek.

Dětské přídavky (Kindergeld)

Detské prídavky alebo Kindergeld patrí medzi najdôležitejšie príspevky pre rodiny v Nemecku. Žiadať o ne môžete v príslušnej tzv. Familienkasse úradu práce. Detské prídavky patria každej rodine bez ohľadu na výšku príjmov rodičov. V zásade sa prídavok vypláca všetkým deťom do 18 rokov. Aj občania štátov EU/EHP môžu v Nemecku poberať detské prídavky v prípade že spĺňajú nižšie uvedené podmienky a požiadajú príslušnú Familienkasse o jej jeho vyplácanie.

Výška detského prídavku od 1.januára 2023 činí na každé dieťa 255,-€

O detský prídavok môže požiadať rodič alebo zákonný zástupca, ktorý žije v spoločnej domácnosti s dieťaťom a:

• Je prihlásený na pobyt v Nemecku
• Má bydlisko v inej krajine, ale v Nemecku je registrovaný ako platca dane

Podmienkou pre nárok na prídavok je aj Steuer ID - ktoré získa občan pri prihlásení sa na pobyt.

Aj cezhraniční pracovníci, ktorí žijú v inej krajine, ale pracujú v Nemecku o dávku žiadať môžu. Pokiaľ by na vašu žiadosť nik nereagoval po viac ako 2 mesiacoch, potom sa odporúčame opätovne obrátiť na Familienkasse.

Tak ako je zvykom aj u nás, tak aj v Nemecku musíte každú zmenu v súvislosti s vami alebo vašim dieťaťom oznámiť Familienkasse. Ide predovšetkým o prípady, ak:

• Ste sa vy alebo vaše dieťa odsťahovali z Nemecka
• Vás váš zamestnávateľ vyšle za prácou do inej krajiny
• Manželka, alebo iná oprávnená osoba zažiada o prídavok na dieťa
• Sa zmenil váš rodinný stav
• Došlo k rozvodu
• Dieťa opustilo vašu domácnosť
• Sa zmenila vaša adresa alebo bankové spojenie

Zmeny v súvislosti s prídavkom na dieťa hlásite prostredníctvom formulára - Veränderungsmitteilung für das Kindergeld.

Několik důležitých výrazů:

• Detský prídavok - Kindergeld
• Žiadosť o detský prídavok - Auftrag auf Kindergeld
• Príloha k žiadosti o detský prídavok - Anlage Kind zum Hauptantrag Kindergeld

Příplatek k dětským přídavkům - Kinderzuschlag

Jedná sa o príplatok k detským prídavkom. Môžu oň požiadať rodičia alebo zákonní zástupcovia, ktorí poberajú prídavok na dieťa (Kindergeld). Tento prídavok sa vypláca spolu s prídavkom na dieťa.

Tento príplatok sa vypláca rodinám s nízkymi príjmami. Musia byť pritom splnené nasledujúce podmienky:

• Dieťa žije s vami v domácnosti, má menej ako 25 rokov a je ešte slobodné
• Poberáte detské prídavky
• Váš mesačný príjem sa pohybuje vo vyhradenom rozmedzí
• Mali by ste dostatok financií na živobytie v prípade, že k vašim príjmom pripočítate prídavok na dieťa a príspevok na bývanie

Na tento príspevok majú nárok aj cezhraniční pracovníci

Tabulka: Přehled dávek pro rodiny v Německu

Dávka	Podmínky	Výše	Doba pobírání
Mateřská dávka (Mutterschaftsgeld)	Pojištění pro případ nemoci	Max. 13 € denně + doplatek od zaměstnavatele	6 týdnů před porodem + 8 týdnů po porodu (12 týdnů u vícečetných porodů)
Základní rodičovský příspěvek (Elterngeld)	Bydliště v Německu, péče o dítě, max. 32 hodin práce týdně	300 - 1800 € měsíčně	12 měsíců (+ 2 měsíce partnerského bonusu)
Rodičovský příspěvek Plus (ElterngeldPlus)	Bydliště v Německu, péče o dítě, max. 32 hodin práce týdně	150 - 900 € měsíčně	Až 28 měsíců (včetně partnerského bonusu)
Dětské přídavky (Kindergeld)	Bydliště v Německu, péče o dítě	255 € na dítě měsíčně (od 1.1.2023)	Do 18 let dítěte (za určitých podmínek i déle)
Příplatek k dětským přídavkům (Kinderzuschlag)	Nízký příjem, péče o dítě, pobírání dětských přídavků	Individuální výpočet	Do 25 let dítěte